Náhrada mzdy - strana 8

Zaměstnankyní mateřské školy je žena, která pracovala jako uklízečka na plný úvazek. Od prosince 2014 vykonává roli pěstounky na přechodnou dobu, což znamená, že zaměstnancem zůstala, kdykoliv se smí vrátit na svoje původní pracovní místo, a zároveň má nárok na řádnou dovolenou. Dovolenou si nemůže vybrat, protože pauzy mezi péčí o jednotlivé děti, nejsou tak dlouhé. Proplatit jí dovolenou nemohu, protože nesplňuje podle ZP podmínku ukončení pracovního poměru. V současnosti má "nastřádáno" 65 dní nevybrané dovolené, což odpovídá při proplacení sumě 32 870 Kč. Roli pěstounky chce vykonávat i nadále, ukončit pracovní poměr v mateřské škole nechce. Jak mám postupovat dále? Smím jí nevyčerpanou dovolenou proplatit čili nařídit čerpání dovolené, i když se bude časově překrývat s obdobím, ve kterém bude pobírat odměnu za výkon funkce pěstouna? 

Povinnosti při vzniku pracovního úrazu Našemu zaměstnanci se stal pracovní úraz 2. 12. 2017. Nebyl hospitalizován. Je na neschopence. Doba léčení si vyžádá asi 3 týdny. Jaký je postup...

Společnost - právnická osoba - by ráda u svého nového zaměstnance do pracovní smlouvy (v souladu s pravidly, které fungují u zahraniční matky) uvedla toto ustanovení: "Zaměstnavatel se zavazuje kompenzovat mzdu zaměstnanci v průběhu trvání prvních 14 dní pracovní neschopnosti dle § 192 zákoníku práce, tak aby zaměstnanec dosáhl v těchto dnech 100 % své obvyklé mzdy." Je takové ustanovení možné/platné v rámci pracovní smlouvy v kontextu § 192 odst. 3 zákoníku práce, tzn. může zaměstnavatel takový bonus vůbec poskytnout? Chová se i tato náhrada mzdy stanovená v pracovní smlouvě dle § 192 odst. 3 z pohledu odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmů fyzických osob stejně, tzn. nepodléhá jim? Z pohledu daně z příjmu právnických osob je pak taková kompenzace daňově účinný náklad?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017 - III. část 13. ODPOVĚDNOST ŠKOLY ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ÚRAZEM ŽÁKA ZÁKLADNÍ ŠKOLY Ve svém ustanovení...

V prosinci loňského roku bylo vydáno zcela průlomové rozhodnutí zvláštního senátu zřizovaného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů1), a to ve věci sporu o věcnou příslušnost mezi soudy civilními a soudy správními při rozhodování žalob proti rozhodnutím vydávaným krajskými pobočkami Úřadu práce ČR v prvním stupni a Ministerstvem práce a sociálních věcí jako odvolacím orgánem2) v oblasti zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.3)

O tom, že darování krve a jejích složek je činnost žádoucí a úctyhodná, zcela jistě není žádných pochyb. Na druhou stranu se však zaměstnavatelé stále častěji setkávají s případy zaměstnanců, kteří zejména v reakci na lákavé nabídky komerčních subjektů docházejí darovat především krevní plazmu v rozsahu, který již pro zaměstnavatele představuje výrazný zásah nejen do rozvrhu směn, ale i personálních nákladů vzhledem k charakteru pracovního volna jako volna s náhradou mzdy. Jak je to možné a jak se k této situaci staví právní předpisy?

Právní úprava náhrady mzdy při DPN Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je upravena zákoníkem práce a zákonem o nemocenském pojištění v těchto ustanoveních: § 192, § 193 a...

Zaměstnavatel určil celozávodní dovolenou 22. 12 .- 29. 12., tzn. 4 pracovní dny celozávodní dovolené. Někteří zaměstnanci ale již nemají dostatek dovolené na celozávodní dovolenou. Pokud nejde dát zaměstnanci neplacené volno v době celozávodní dovolené, jak má tento případ zaměstnavatel řešit?

Jak známo, zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Zaměstnankyni bude ukončen v měsíci listopadu pracovní poměr. Od roku 2011 byla na mateřské a rodičovské dovolené, které na sebe navazovaly (2 děti). Po skončení mateřských dovolených si nezažádala o proplacení dovolené, proto se dovolená bude krátit. Před nástupem na 1. mateřskou pracovala na zkrácený úvazek 4 h/5 dní v týdnu za 5 000 Kč měsíčně. Pro výpočet pravděpodobného hodinového výdělku (PHV) by se přihlédlo ke druhému čtvrtletí (7-9/2017), ve kterém bylo 65 pracovních dnů. Dále by se postupovalo: 65 x 4 h = 260, 15 000/260 = 57,692 Kč/hod. Je možné takto postupovat nebo se musí dodržet minimální hodinová mzda 66 Kč/hod či jiná? 

Ve vnitřích předpisech ani v dohodě se zaměstnancem není sjednaná odměna za práci ve státní svátek. Ve vnitřních předpisech má zaměstnavatel stanovený příplatek za práci v sobotu ve výši 25 % průměrného výdělku pro náhrady. Běžná pracovní doba zaměstnance je od pondělí do pátku, 8h denně, 40 h týdně. Z důvodu dodržení termínu zákazníka šel zaměstnanec do práce nad rámec svojí běžné pracovní doby ještě v sobotu 28. 10. Protože se jedná o vedoucího pracovníka, není šance, že by si za práci přesčas a zároveň v sobotu a ve státní svátek vybral náhradní volno. Předpokládám správně, že zamtěstnanci za výše uvedených podmínek přísluší k běžné mzdě za práci v sobotu 28. 10. příplatek 1) za práci přesčas a 2) příplatek za práci v sobotu? Za práci ve státní svátek žádný příplatek zaměstnanci nepřísluší, jelikož není žádnou směrnicí ani dohodou stanovený příplatek za práci ve svátek? Rovněž žádná náhrada mzdy se zaměstnanci neposkytuje, když svátek připadl na sobotu, což není pro zaměstnance běžný pracovní den?

Zaměstnanec má rozvrženou pracovní dobu rovnoměrně na směny např. 30 hod. týdně po 10 hod v Po, St, Pá. V případě, že státní svátek připadne na den, kdy není plánovaná směna, např. na čtvrtek, má zaměstnanec nárok na proplacení svátku ?

Zaměstnankyně byla hospitalizována v nemocnici jako doprovod svého 10letého syna od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017. Od 14. 9. 2017 do 19. 9. 2017 toto dítě ošetřovala. Zaměstnavateli předložila tyto doklady: 11. 9. 2017 - potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice 12. 9. 2017 - na tento den je vystavena pracovní neschopnost - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 13. 9. 2017 - opět potvrzená propustka - razítko chirurgického oddělení nemocnice, 14. 9. 2017 - od tohoto dne vystaveno rozhodnutí o ošetřování - vystavil praktický lékař pro děti a dorost Je tento postup správný? Je zaměstnavatel povinen zaplatit první a poslední den pobytu v nemocnici jako doprovod dítěte k léčení průměrným výdělkem? Nebo měla, či je povinností nemocnice, vystavit pracovní neschopnost od 11. 9. 2017 do 13. 9. 2017? Pokud by zaměstnankyně zaměstnavateli nesdělila, že byla hospitalizována jako doprovod, z uvedených dokladů by to zaměstnavateli zřejmé nebylo. 

Jsme logistická firma a získali jsme německého klienta. Ve smlouvě s klientem je domluveno, že se budou respektovat německé svátky, namísto českých svátků. Např. 5. - 6. 7. jsou svátky v ČR (zaměstnanci na ostatních odděleních nebudou pracovat, budou mít náhradu za svátek). Jiná skupina českých zaměstnanců, kteří budou pracovat pro tohoto klienta (dělnické i THP pozice), ale do práce bude muset jít, protože v Německu svátek není. Jaké jsou možnosti řešení v docházce a následně ve mzdách? Všichni zaměstnanci mají místo výkonu práce zde v ČR a ve smlouvě info, že se řídí českým právem. Dohromady se jedná o 13 svátku pro obě strany, 7 z nich je shodných, ale 6 svátků se liší. Mohu nařídit např. na 5. - 6.7. těmto zaměstnancům dovolenou, protože zbytek závodu o svátek nepracuje a bude doma? Máme kolektivní smlouvu, ve které je napsáno, že veškeré přesčasy, práce ve svátek je proplaceno financemi, nečerpá se žádné náhradní volno. Jedeme 3směnku po týdnu. Nemáme nepravidelné rozvržení pracovní doby. Je velká pravděpodobnost, že zaměstnanci se z jiných oddělení na toto oddělení budou půjčovat a opačně. Mohu mít pro jednu firmu jiné využití svátků pro různé zaměstnance? 

Zaměstnankyni zemřela babička, má nárok na placené volno v případě, že s ní nebydlela ve společné domácnosti?

Chtěla bych si ověřit správnost výpočtu pravděpodobného hodinového výdělku (průměr pro náhrady mzdy za nemoc, dovolenou atd.). Domnívám se, že náš program ho počítá špatně. Příklad: Zaměstnanec nastoupil 7. 3. 2017. Měsíčná mzda celkem je 13 400 + 500 = 13 900 Kč, úvazek 8 hod. Který výpočet je správný? a) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (IV. čtvrtletí roku 2016 - neodpracoval v daném rozhodném období 21 dní, tak počítám pravděpodobný výdělek hodinový); b) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (I. čtvrtletí roku 2017) - viděla jsem na stránkách www.otazkyaodpovedi.cz i tuto možnost, ale vždy se bere předchozí ukončené čtvrtletí - rozhodné období; c) dle programu: Zaměstnanec si vydělal celkem hrubou mzdu za březen 17.500 Kč vč. odměn, příplatků a vydělil to počtem odpracovaných hodin za měsíc březen (např. 80 h), což představovalo velmi vysoký průměr pro náhrady (218,75 Kč). Příklad 2 : Jak by to bylo u zaměstnance, který nastoupí v květnu (např. 2. 5. 2017), a odpracuje u nás tedy 21 dní - hraje to roli nebo budu postupovat při výpočtu jako ve výše uvedeném bodě a)?   

V naší organizaci máme stanovenou měsíční mzdu, zároveň směrnici máme určeno, že „Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec v důsledku svátku nebude pracovat, měsíční mzda se nekrátí, za svátek bude zaměstnanci poskytnuta poměrná část měsíční mzdy ". Naše zaměstnankyně pracovala dne 8. 5. 2017 a odpracovala 8 hodin. V případě, že bude čerpat 8 hodin náhradního volna, náleží této zaměstnankyni už pouze plná měsíční mzda za květen (23 dnů včetně svátků, tj. 184 hod.) a práce ve svátek bude kompenzována již tímto náhradním volnem, nebo ji náleží plná měsíční mzda za 184 hod. + 8 hodin náhradního volna + příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku? Dle mého názoru ji přísluší buď: a) plná měsíční mzda + 8 hodin náhradního volna, nebo b) plná měsíční mzda + 100% příplatek pracovního výdělku (za 8 hodin), v případě, že by náhradní volno nečerpala. Jaký postup je správný?

Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?

Zaměstnáváme uklízečku A na plný úvazek a současně má uzavřený další pracovní poměr jako kuchařku na úvazek 0,25 u naší organizace. Dále zaměstnáváme kuchařku U na plný úvazek. Kuchařka U dlouhodobě onemocněla. S uklízečkou A jsem uzavřela dohodu o změně pracovní smlouvy, která spočívala ve změně úvazku ve funkci kuchařka z 0,25 na 1, neboť bude po dobu nemoci kuchařky U zastupovat. Místo této uklízečky A jsem přijala na dohodu jinou uklízečku B, tudíž uklízečka A v současné době tuto funkci nezastává, ale po návratu kuchařky U z pracovní neschopnosti bude zase tuto funkci zastávat, takže vlastně pracovní poměr neskončil, ale co v této době pracovnice A bude mít - neplacené volno? 

Zaměstnankyně měla pracovní úraz v prosinci 2015 s pracovní neschopností. Pracovní smlouvu měla na dobu určitou do 30. 6. 2016. A tímto datem byl pracovní poměr ukončen. Ale pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu stále trvá. Náhradu za ztrátu na výdělku vypočítávám do 30. 6. 2016, kdy byl pracovní poměr ukončen anebo za celou dobu trvání pracovní neschopnosti, i když už není v pracovním poměru?