Mzdy - strana 8

Od 1. ledna 2023 dojde opět ke zvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2023 pro účely nemocenského pojištění. V některých mzdových úrovních se tak zvýší...

V Kolektivní smlouvě může být sjednána jiná výše příplatku za sobotu a neděli než stanoví zákoník práce. Může však být v kolektivní smlouvě sjednán příplatek za práci o sobotách a nedělích ve výši 50% průměrné mzdy s dovětkem - pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna za dobu práce v sobotu a neděli? Tzn. že pokud si zaměstnanec nadpracuje neodpracovanou směnu nebo její část v sobotu a neděli, tak mu žádný příplatek za sobotu a neděli nenáleží.

Dobrý den, náš zaměstnanec bude končit pracovní poměr z důvodů uvedených v §52 písm. d) ZP po dlouhodobé pracovní neschopnosti - pracovní úraz. Z jakého rozhodného období se má vypočítat průměrný výdělek pro náhradu odstupného a odchodného (dle zákona 553/1991 Sb., o obecní policii). Dále potřebujeme poradit, podle čeho vypočítat průměrný výdělek pro poskytování renty.

Nařízení vlády č. 290/2022 Sb. stanovuje parametry důležité pro mzdové účetní. Maximální vyměřovací základ zaměstnanců pro odvod pojistného na sociální zabezpečení bude od 1. 1. 2023 činit 1 935 552...

Dne 22. 8. 2022 nabyla účinnosti vyhláška č. 237/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, kterou se zvyšují sazby stravného při tuzemské pracovní cestě.

Naše zaměstnankyně začala dálkově studovat vysokou školu. Nyní zaměstnankyně donesla rozvrh přednášek, které má v pracovní den - jak a čím prokáže zaměstnavateli, že je skutečně absolvovala, aby jí mohl být pracovní den omluven s náhradou mzdy? Když dělá zkoušky, tak ty jsou potvrzeny v indexu. Zvýšenou kvalifikaci dle dohody bude využívat pro potřeby zaměstnavatele. Zaměstnankyně je zaměstnaná na plný pracovní úvazek. Když nedonese potvrzení, má nárok na náhradu mzdy nebo jí den bude omluven bez náhrady? Když zaměstnankyně neudělá zkoušku a jede na opravnou, má nárok a oba dny placené náhradou nebo jen jeden den?

Máme u výrobní organizace nastavenou časovou mzdu (dělnické profese). Teď se vedení rozhodlo navýšit časovou mzdu za odpracované roky u společnosti. Ale nesmí se změnit normy (hodinová sazba). Zvažujeme vystavit nové mzdové výměry v souvislosti s navýšením časové mzdy. Jako odměna to také nesmí být. Krátký popis výpočtu mezd: K určitým dělnickým profesím máme nastavené normy /hodinovou sazbu. Z odpracovaných hodin se vypočítá základní mzda a z toho mají nárok (podle zařazení) na odměnu ze základní mzdy v % (0-60 %). Tato odměna nemusí být každý měsíc stejná. Také mají nárok na odměny mistra a další případné odměny (na základě rozhodnutí vedení). A samozřejmě se proplácí příplatky – práce o víkendu, svátek, odpolední práce, přesčas atd. Můžete nám poradit co je vhodnější, vystavit nový mzdový výměr nebo jiným dokumentem zaměstnance písemně informovat o změně. Mzdové výměry už mají hodně staré a bylo by určitě vhodné vystavit nové. Můžete nám doporučit náležitosti mzdového výměru u časové mzdy?

Platná právní úprava obsahuje některé instituty směřující k usnadnění zapojení zaměstnanců – rodičů do pracovního procesu. Jedná se mj. o povinnost zaměstnavatele poskytnout těmto zaměstnancům kratší pracovní dobu, nebrání-li tomu vážná provozní překážka, povinnost zaměstnavatele přihlédnout k potřebám rodiče při jeho zařazování do směn nebo relativně nový institut sdíleného pracovního místa. To však nemusí být dostatečné. I proto celá řada zaměstnavatelů hledá další možnosti, jak zaměstnancům v tomto ohledu pomoci, a vytváří nové nástroje umožňující jim skloubit péči o děti s výkonem práce. Příkladem takových snah jsou stále nové zaměstnanecké benefity, ať už v podobě zapojení zaměstnance do dění ve společnosti při dlouhodobějším výpadku z pracovního prostředí (typicky z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené), nebo podpory při výchově dětí formou firemních školek či příspěvků na výchovu dětí. Následující článek se zabývá vybranými benefity, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům s dětmi.

Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří jen hrubá mzda sjednaná se zaměstnancem, ale i povinné pojistné odváděné zaměstnavatelem nad rámec hrubé mzdy. To přitom v některých zemích v souhrnu dosahuje až třetiny ze sjednané hrubé mzdy. Ve kterých zemích OECD jsou mzdové náklady nejvyšší a kde naopak nejnižší?

Nové generace zaměstnanců přicházející na pracovní trh přináší i nový pohled na úlohu práce v životě zaměstnanců a důležitost volného času. Konkrétně více než 80 % tzv. mileniálů (tj. lidí narozených přibližně mezi lety 1980 a 2000) při nástupu do práce zvažuje, jaký bude mít pracovní pozice dopad na jejich work-life balance. Zaměstnanci v této generaci, ale i v generacích dalších, daleko více dbají na svůj volný čas a jeho využití. Očekávají tak od zaměstnavatele, že na tyto jejich potřeby bude reagovat: že jim umožní čerpat více volných dnů a zároveň jim poskytne benefity využitelné k realizaci aktivit v rámci tohoto volného času. Zaměstnavatelé se na druhé straně snaží zaměstnancům vyjít vstříc, zvýšit tak jejich loajalitu a zamezit jejich fluktuaci. Následující článek se zaměřuje na vybrané volnočasové zaměstnanecké benefity.

Zavádíme do provozu progresivní úkolovou mzdu, tj. při plnění norem mají všichni stejné podmínky. Norma splněna na: 80 %, 100 %, 120 %, Úkolová sazba: 80, 100, 120. Nejsme si jisti ve dvou oblastech: 1. Přesčasy Zaměstnanci mají nárok na proplácení přesčasů stejně jako u časové mzdy? 2. Hrubá mzda za normominutu - proplacení případných víceprací či prostojů. Na začátku tj. při zavedení úkolové mzdy - musí mít nastaveno všichni stejně nebo můžeme nastavit dle stávajících tarifů a osobního ohodnocení? Na toto navazuje otázka, zda se tyto náhrady v průběhu tj. po zavedení úkolové mzdy odvíjí se od skutečně vyplacených mezd podle norem (nebo pokud lze na začátku nastavit rozdílně, z takto nastavených tarifů a osobního ohodnocení?).

Našla jsem v zákoníku práce § 192 odst. 3, že dohodnutá náhrada mzdy nad výši stanovenou v zákoníku práce § 192 odst. 2 nesmí převýšit průměrný výdělek. Jaké má dopady překročení této částky, proč je vůbec stanovena hranice nadlimitu?

Klientka, paní Nová, se stala maminkou a je nyní na peněžité podpoře v mateřství, což by bylo možné označit i jako "nemocenská", která je vyplácena na základě příjmů z období před porodem. Nyní řešíme dvě otázky. 1) Nabízí se jí možnost převzít s. r. o. jako jediný společník s tím, že drobné výkony jsou vykonávány na základě DPP jiného zaměstnance. Paní Nová jako společník práci pro s.r.o. nevykonává a nemá žádný příjem. Není v kolizi s mateřskou? 2) Z diskusí na internetu vyplývá možnost „mít práci a příjmy“ i v době pobírání mateřské. Jen nesmí být u zaměstnavatele a na práci, ze které se vypočítává mateřská. Tedy příjmy od stejného zaměstnavatele jsou možné, ale jen z titulu jiné práce, nebo by mohla mít i placený příjem ze svého nového s. r. o.? Příjmy po skončení mateřské, v době výplaty rodičovského příspěvku nejsou příjmy limitovány.

Na kolik dnů pracovního volna (s náhradou nebo bez náhrady mzdy) má zaměstnanec v případě, že zařizuje a následně se účastní pohřbu nevlastního otce? Zaměstnanec již několik let žije s manželkou a dítětem, nežil tedy v poslední době s nevlastním otcem ve společné domácnosti. 

Při ukončení pracovního poměru u dohod o konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), u kterých vznikla účast na pojištění, je povinností zaměstnavatele odhlásit zaměstnance z účasti na nemocenském pojištění. Na dokladu Oznámení o nástupu do zaměstnání je nově od 1.4.2022 povinný údaj – průměrný čistý měsíční výdělek. 1. Jak má zaměstnavatel postupovat při výpočtu, pokud se jedná o DPČ a je sjednána hodinová odměna, přičemž pracovní doba je stanovena formulací "maximálně 20 hodin týdně"? Při výpočtu hrubého měsíčního výdělku se hodinová odměna vynásobí koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci) a průměrným počtem pracovních hodin v měsíci. Jak však stanovit průměrný počet pracovních hodin v měsíci, je-li pracovní doba formulována takto nekonkrétně? Máme vycházet z průměrného počtu odpracovaných hodin za měsíc? Pokud ano, z jakého období máme průměr počítat (předchozí čtvrtletí, z celé doby trvání DPČ nebo jinak? 2. Hraje při výpočtu roli, jakým způsobem je sjednána DPČ, zda zaměstnanec pracuje podle potřeb zaměstnavatele nebo max. 20 hodin týdně nebo v průměru max. 20 hodin týdně?

Dvě třetiny českých zaměstnanců počítají v letošním roce se zvýšením mzdy. Vyplývá to z dubnového průzkumu personální agentury Hays, kterého se zúčastnilo zhruba 400 respondentů. Inflace nyní v ČR přesahuje...

Jednatel si chce vykazovat docházení do firmy ve formě docházky stejně jako to dělají zaměstnanci a od toho se bude odvíjet výše jeho odměny - stejně jako u zaměstnanců. Lze tedy ve smlouvě o výkonu funkce stanovit, že měsíční odměna za výkon funkce jednatele se mu bude počítat stejně jako se zaměstnanci počítá mzda? Byl by i stejný způsob výpočtu odměny za tolerovanou absenci (dovolenou) jako mají zaměstnanci při dovolené, lze to tak sjednat? Lze sjednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele, že jednateli bude náležet odměna za výkon funkce jednatele i prvních čtrnáct dní jeho nemoci a způsob výpočtu odměny bude stejný jako výpočet náhrady za nemoc u zaměstnanců?

Zatímco pro zaměstnance je nejdůležitějším mzdovým údajem čistá mzda, tedy částka, kterou obdrží za odvedenou práci od svého zaměstnavatele na bankovní účet, pro zaměstnavatele jsou rozhodující celkové mzdové náklady. Obě tyto částky se výrazně liší ve všech členských zemích OECD. Důvodem je zdanění mzdy na straně zaměstnance i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Jak vysoké je souhrnné zdanění v zemích OECD?

Na co personalisté čekali a čím se soudy zabývaly v poslední době hned několikrát, je odpověď na otázku, jak posoudit dobu od nabytí účinnosti lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb do skončení pracovního poměru výpovědí, jestliže posudkovým závěrem a následně důvodem k rozvázání pracovního poměru bylo dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance. Může to zkomplikovat fakt, že nepříznivý zdravotní stav zaměstnance je důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání?

DPP uzavřena od 3. 1. 2022 do 31. 12. 2022 na 300 hodin. Sazba na hod. 160 Kč. Tato DPP ukončena 12. 4. 2022 po odpracování 300 hodin. Mzda za 1/2022 10 800 Kč a odpracováno 67,5 hodin. V 2/2022 odpracováno 98,25 hodin a mzda 15 720 Kč a v 3/2022 odpracováno 106,25 a mzda 17 000 Kč. Prosím o postup stanovení průměru pro pracovněprávní účely.