Mzdy - strana 33
Počet vyhledaných dokumentů: 664
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 664
Řadit podle:
- Článek
Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).
- Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – IV. část 28. REŽIM ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI Zaměstnavatel vyhradil...
Našim zaměstnancům dáváme mzdový výměr, který je složen ze dvou složek: tarifní třídy a osobního hodnocení. Můžu součet těchto dvou složek, které musím vyplatit, považovat za zaručenou mzdu v jednotlivých tarifních třídách?
- Článek
Jedním z hlavních průvodních jevů závislé práce je výkon práce za mzdu, plat či jinou formu odměny. Odměna za práci představuje pro zaměstnance důležitý, ne-li klíčový důvod, pro nějž závislou práci koná. Dosažená mzda mu totiž umožňuje uspokojovat životní potřeby sebe a své rodiny. I přes tento význam mzdy není v českém zákoníku práce zakotvena povinnost, aby byla mzda sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě (na rozdíl například od zákoníku slovenského).
- Článek
Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.
- Článek
V členských zemích Evropské unie odvádí zaměstnanci s průměrnou mzdou ze své hrubé mzdy povinné pojistné a daň z příjmu fyzických osob, dále za ně povinné pojistné platí zaměstnavatel a při každém nákupu platí v ceně zboží nebo služby daň z přidané hodnoty. Jak se liší odvody na těchto povinných daních v jednotlivých členských zemích EU?
- Článek
V souvislosti s aktuální situací společnosti OKD, a.s. (dále jen „dlužník“ nebo také „zaměstnavatel“), jsou často zmiňovány sociální dopady její platební neschopnosti, včetně obavy zaměstnanců o výplatu jejich mezd. Určitou hmotnou pomoc v takových případech může dotčeným zaměstnancům nabídnout Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) prostřednictvím zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců či ZOchrZ“).
- Článek
Právní věta Platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zákoníku práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v...
- Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 - II. část 20. PRACOVNÍ CESTA A DOBA MIMO PRACOVNÍ DOBU Zaměstnanec je...
Je možné proplatit práci přesčas průměrným výdělkem, který vychází pod minimální hodinovou mzdu, tzn. méně než 58,70 Kč?
Pokud má u nás zaměstnanec nepravidelnou pracovní dobu s různou délkou směn, a hodinovou mzdu, jak se řeší proplácení svátku, které připadnou na pracovní den ale zaměstnanec v tento svátek nepracuje? Proplácí se stejně jako u pravidelné týdenní pracovní doby?
Pracovník pracoval 1. 5. 2016, což je svátek a zároveň neděle. Je to zároveň práce přesčas. Na jaký příplatek má nárok, když nečerpá náhradní volno?
- Článek
Poslední dobou stále více firem využívá flexibilních způsobů zaměstnávání. Jednou z nich je i práce z domova, tzv. home office, popř. home working. Ačkoli se nejedná o žádnou novinku, možnost pracovat z domova je stále vnímána jako jeden z nejžádanějších firemních benefitů. Podle některých studií mají zaměstnanci o home office dokonce větší zájem než o stravenky nebo o služební automobil.1)
- Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – I. část
- Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24. 10. 2015 ve Tvrzi Holešice – IV. část 17. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH VĚCÍ Jedním z...
- Článek
V praxi mzdové účetní se setkáváme s různými úrovněmi odměňování. Velmi zjednodušeně můžeme všeobecně hovořit o fixním a variabilním odměňování a dále také o benefitech, které jsou v praxi velmi žádané, a už se bez nich neobejde skoro žádná společnost.
- Článek
Právní věta Přijal-li zaměstnanec vyplacenou náhradu mzdy poskytovanou podle ustanovení § 69 odst. 1 zákoníku práce (včetně úroků z prodlení), musel přitom vědět, proč je mu náhrada poskytována (protože...
Máme zaměstnance s hodinovou mzdou - týdenní úvazek 3 dny/24 hod. Po vzájemné dohodě vždy dle rozpisu směn skoro pravidelně pracuje PO, ST, PÁ a pokud je z provozních důvodu potřeba, je směna se souhlasem zaměstnance přesunuta na jiný pracovní den. Stejně tak byl proveden rozpis směn na březen, kdy státní svátek připadl na pátek a pondělí. Do rozpisu měsíce března bylo předepsáno, že o svátky vykonávat práci nebude (pracoval čtvrtek a úterý - odpracované hodiny mu nechyběly), a to i z provozních důvodů. Je to pak v tomto případě tak, že zaměstnanec nemá nárok na náhradu mzdy za svátek, ale pouze za skutečně odpracované hodiny?
Je možné se zaměstnancem sjednat oboustrannou dohodou dvě sazby hodinové mzdy? Za produktivní hodiny (práci na stavbě například) jednu sazbu a za z pohledu firmy neproduktivní hodiny (například dobu strávenou na školení nebo při přejezdech z pracoviště na pracoviště) jinou sazbu?
Pokud jsem fyzická osoba, OSVČ, neplátce DPH, výdaje uplatňuji paušálem 60 % a vezmu si zaměstnance na dotaci 16 000 Kč měsíčně, vstupuje přijetí dotace do obratu pro plátcovství DPH a přijatá dotace také podléhá výdajům paušálem 60 %?