Otázky a odpovědi - strana 34

Počet vyhledaných dokumentů: 927
Počet vyhledaných dokumentů: 927
Ze strany klienta došlo v letošním roce k předčasnému zrušení připojištění (doba trvání 111 měsíců). Klient dostal odbytné, během trvání pojištění si neuplatňoval odečitatelnou položku - nebyl nárok, 2 roky mu přispíval zaměstnavatel. Penzijní společnost z příspěvků od zaměstnavatele odvedla 15% daň a také z výnosu spoření. Je potřeba za rok 2018 něco dodatečně zdanit?
Vydáno: 30. 10. 2018
Zaměstnanec, který byl v naší firmě zaměstnán na hlavní pracovní poměr, měl nařízeny exekuční srážky ze mzdy, které jsme sráželi dle zákona. Posléze zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve firmě na svoji žádost a po krátké odmlce znovu nastoupil do firmy, ale na dohodu o provedení práce po vzájemné dohodě obou stran. Musím ze zákona informovat všechny exekutory, že zaměstnanec je ve firmě znovu zaměstnán jen na dohodu o provedení práce a oni mi sdělí nebo nařídí, jak naložit s výdělkem na základě DPP, nebo se jim nic nesděluje, jelikož je DPP do výše 10 000 Kč?
Vydáno: 26. 10. 2018
Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?
Vydáno: 22. 10. 2018
Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru 22. 8. 2018. Do konce měsíce odpracuje dle rozložení směn 60 hodin, hodinová mzda 122 Kč/hod. Za měsíc říjen mu tedy bude náležet hrubá mzda 7 320 Kč. Bude základem pro odvod zdravotního a sociálního pojištění jeho hrubá mzda nebo se pojištění bude odvádět z minimální mzdy?
Vydáno: 19. 10. 2018
Jsme střední škola. Někteří naši žáci vyjeli do Londýna s cestovní kanceláří. Jako doprovod jeli dva pedagogové. Musím jim vyplatit cestovní příkaz, když měli vše hrazené cestovní kanceláří jako doprovod zdarma? Oni sami mi cestovní příkaz nepřinesli.
Vydáno: 19. 10. 2018
Při vstupním pohovoru s novým zaměstnancem jsme zjistili, že je zaměstnanec v insolvenci. Jak správně postupovat ohledně srážek ze mzdy? Máme na základě info od zaměstnance provádět srážky a deponovat je? Nebo vyplácet celou mzdu a až dostaneme informace od insolvenčního správce, začít srážky strhávat?
Vydáno: 18. 10. 2018
Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu do USA, při cestě je jeden přestup v Evropě (cca dvě hodiny) a ještě jeden přestup v USA (také cca dvě hodiny). Pracovník vyráží dne 17. 10. 2018 (středa) svým automobilem v 2:00 (ráno) na letiště do Prahy, kdy let podle letového řádu odlétá přesně v 6:00. Přílet do cílové země je v 17:28 tamního amerického času (v ČR je čas 00:28 dne 18. 10. 2018). Návrat pracovníka je dne 21. 10. 2018 (neděle), odlet z USA podle letového řádu je v 17:55 amerického času (opět je jeden přestup v USA cca 2 hodiny a jeden v Evropě cca 2 hodiny), přílet do Prahy je v 17:30 českého času, předpokládáme, že cca 20:00 bude pracovník zpět. Můžeme zaměstnanci poskytnout zároveň i kapesné? Pokud bude poskytnuto kapesné a zároveň bude zaměstnanci kráceno stravné za každé bezplatně poskytnutí jídlo např. o 5 %, počítá se částka kapesného z částky před krácením nebo až po krácení o bezplatně poskytnuté jídlo?
Vydáno: 15. 10. 2018
Pokud proplácíme cestovní náhrady zaměstnancům, kteří mají pravidelné pracoviště v zahraničí, zaokrouhlujeme propočet na CZK? zaměstnanci působí trvale v zahraničí a dodávají cca jednou za měsíc k proplacení jednotlivé jízdenky (např. dojíždění na výuky apod.).Nemají cestovní příkaz, každá jízdenka se propočítává zvlášť. Jsou financovány tzv.zvýšenými životními náklady a jsou jim propláceny dle nařízení vlády jízdenky (Nařízení vlády č. 62/1994 Sb.) Pokud nám dodají výpis s úhradou zahraničních jízdenek v české měně - pak máme zaokrouhlit, nebo můžeme proplatit dle výpisu? Jednotlivé jízdenky za daný měsíc, které přepočítáváme kurzem, pokud nedodali bankovní výpis, také zaokrouhlit (všechny propočteme na CZK, sečteme a výsledek zaokrouhlujeme na CZK nahoru)? 
Vydáno: 09. 10. 2018
Zaměstnanec používá ke služebním cestám za účelem různých jednání s obchodními partnery automobil zapsaný v technickém průkazu jako "nákladní automobil skříňový". Hmotnost vozidla je 2520 kg a má dvě nápravy. Je možné na nákladní vozidlo zaměstnance uplatnit cestovní náhrady? Dle zákona o silniční dani je poplatníkem zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo přípojného vozidla, ale jak je to s nákladním automobilem?
Vydáno: 04. 10. 2018
Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba? 
Vydáno: 03. 10. 2018
Dobrý den, zaměstnanci cestovali na zahraniční pracovní cestu do Švýcarska. Ubytování měli sjednané ve Francii. Cesta trvala 5 dní s tím, že cestovali do Švýcarska letecky a poté každý večer jezdili na ubytování do Francie a ráno opět do Švýcarska na semináře a takto každý den. Výjimečně cestovali i přes den. Důvod ubytování ve Francii byl s ohledem na cenu ubytování a hotel s ubytováním byl ihned za hranicemi, tak jako hotel, kde byl seminář. prosím, jak se bude uznávat stravné a kapesné - sazbou které země? vyhodnocuje se každý den zvlášť, nebo se sečtou všechny časy za celou cestu? Nyní to vychází tak, že první a poslední den byli v ten den nejdéle ve Švýcarsku, druhý - čtvrtý ve Francii. pokud ale sečteme všechny hodiny, tak to vychází velice těsně (rozdíl cca dvou hodin), kdy trávili více času ve Švýcarsku (cca 45 hodin, 43 hodin). 
Vydáno: 03. 10. 2018
Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 100 000 Kč. Je správný postup, pokud zaměstnanci necháme podepsat dohodu o náhradě škody a strhneme mu 4,5násobku průměrného měsíčního platu (4,348 x úvazek x hod. průměr před vznikem škody). Stáhnutí mzdy bude propočteno na čistou mzdu po odečtení sociálního a zdravotního, anebo stahujeme vypočtenou hrubou mzdu? 
Vydáno: 01. 10. 2018
Je možno z FKSP uhradit zhotovení vánočních přání uvnitř s malým dárkem prezentující naši základní školu? Vánoční přání by byla určena pouze pro naše starobní a invalidní důchodce.
Vydáno: 25. 09. 2018
Prosím o konkrétní výpočet mzdy za hodinu práce ve svátek, vč. přesčasového příplatku. Tarif je 100 Kč na hodinu, pracovník pracuje ve svátek (2 případy ve všední den za 2) pracuje v neděli, na kterou připadne svátek. Pracuje 11 hod. za den (už po odečtu času na přestávku) a stálá pracovní doba je 7,5 hod., tj. má 3,5 hod. přesčas. Přesčas dostane proplacen, nemá kdy vybrat náhradní volno. Zároveň se ptám, zda příplatek za svátek se počítá odpracovaný čas, anebo pouze 7,5 hod.? Prosím o výpočet hrubé mzdy za daný den, vč. všech příplatků.
Vydáno: 21. 09. 2018
Pokud je zaměstnanec v insolvenci a následně zaměstnavatel obdržel ještě další jeho exekuci, jaké budou srážky? Na insolvenci se strhávají zaměstnanci 2/3 ze mzdy, je pravda, že pokud je insolvence, tak se již další exekuce zaměstnanci nestrhávají?
Vydáno: 21. 09. 2018
Společnost ABC s. r. o. nevyplatila svému řadovému pracovníkovi čistou mzdu za měsíce červen a červenec 2009 ve výši 53 820 Kč z důvodu špatné ekonomické situace společnosti. Záloha na daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele byly v obou měsících řádně a včas odvedeny. Pracovník následně rozvázal se společností pracovní poměr. Výše zmiňovaný zaměstnanec se pak v roce 2013 stal jediným společníkem a jednatelem společnosti (dříve byl pouze řadovým zaměstnancem). Tento závazek za bývalým zaměstnancem, současným společníkem a jednatelem, nebyl při převodu společnosti vypořádán a společnost jej dosud vykazuje na účtu 331. Je možné tuto téměř 10 let nevyplacenou mzdu stávajícímu společníkovi (bývalému zaměstnanci) zpětně vyplatit? Bude to spojeno s daňovými dopady? V případě, že mzdu již vyplatit nelze, jak správně účetně a daňově postupovat, aby tento závazek již neovlivňoval výši závazků společnosti? Nebo lze tento závazek z nevyplacené mzdy přeúčtovat na půjčku společníka?
Vydáno: 20. 09. 2018
Dne 24. 9. 2018 v naší společnosti začíná pracovní poměr zaměstnanci, který byl dne 10. 9. 2018 propuštěn z výkonu trestu. Platí výživné na dvě nezletilé děti - je to na základě rozsudku soudu, ale dlužné výživné nemá a ani neměl, jde o běžné výživné. Pochopila jsem dobře, že v tomto případě mohou být započítávány jako vyživované osoby. Dále dokládá potvrzení pro zaměstnavatele - vyúčtování srážek. Co jsou přednostní pohledávky a že musíme zachovat původní pořadí exekučních srážek, to víme. Ale jde nám o to, zda nyní, než nám budou doručeny výměry těch ostatních a to jak přednostních, tak nepřednostních pohledávek máme zbývající částku deponovat, než budou výměry doručeny. Pod jedním samostatným bodem je následující: Exekuční příkaz na provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky než pohledávky z účtu u peněžního ústavu a to peněžních prostředků na disponibilním účtu peněz v úschově vedeném dle § 25 z. č. 169/1999 Sb. a peněžních prostředků v úschově dle § 16 odst. 4 zák. č. 293/1993 Sb.: a následuje několik Ex položek. Domníváme se, že tento bod se nás netýká, ale pokud může, prosím, popište nějakým věcným způsobem, co si v tomto případě máme představit?
Vydáno: 20. 09. 2018
Prosím o upřesnění, zda jsou správně obě varianty výpočtu pro pravděpodobný průměr a pak záleží jen na tom, jakou variantu si společnost určí pro výpočet ve své směrnici? Zaměstnanec neodpracuje v rozhodném období - předchozí čtvrtletí 21 dnů, měsíční mzda ve smlouvě: 20 000 Kč, úvazek 40 hod/týdně: a) (20 000 : 40) : 4,348 = 114,995 - výpočet koeficientem, b) (3 x 20 000) : 520 = 115,384 - výpočet dle fondu pracovních hodin v předchozím čtvrtletí.
Vydáno: 17. 09. 2018
Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. V době školního roku zajištujeme stravování zaměstnanců, prostřednictvím vlastní kuchyně, neboť současně vaříme i pro studenty. Prosím, jaké je správné řešení v době hlavních prázdnin, kdy provozní zaměstnanci chodí alespoň jeden měsíc do zaměstnání? Řešit to pomocí stravenek? Jak je to v období školního roku, když kuchyň nevaří, ale někteří zaměstnanci jsou také v práci, musí jim být poskytnuta např. také ta stravenka? Někteří zaměstnanci nemají o stravu během roku zájem, musí se i těmto zaměstnancům poskytovat stravenky, pokud jsou v práci např. v období prázdnin? 
Vydáno: 17. 09. 2018
Má při práci na DPP do 10 000 Kč zaměstnanec právo na příplatky za směnu o víkendu nebo ve svátek? Je možné sjednat se zaměstnancem měsíčně fixní mzdu a případně nad rámec fixní mzdy dopočítat odměnu za navíc odpracované hodiny?
Vydáno: 05. 09. 2018