Důchodové pojištění - strana 10

Pro každý jednotlivý kalendářní rok se na základě pravidel stanovených v zákoně o důchodovém pojištění mění hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Tyto základní parametry pro rok 2019, které mají širší význam pro celou oblast sociálního pojištění, stanovilo nařízení vlády č. 213/2018 Sb., které upravilo též zvýšení vyplácených důchodů.

Zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru 22. 8. 2018. Do konce měsíce odpracuje dle rozložení směn 60 hodin, hodinová mzda 122 Kč/hod. Za měsíc říjen mu tedy bude náležet hrubá mzda 7 320 Kč. Bude základem pro odvod zdravotního a sociálního pojištění jeho hrubá mzda nebo se pojištění bude odvádět z minimální mzdy?

Na povinném pojistném zaplatí většina zaměstnanců ve vyspělých zemích světa více než na dani z příjmu fyzických osob. Odvody na povinném pojistném netvoří totiž jenom sociální pojištění a zdravotní pojištění sražené zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, ale i platby na povinném pojistném placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V souhrnu je nejvyšší sazba povinného pojistného ve Francii, v Česku je třetí nejvyšší.

Pokud je zaměstnanec zaměstnán na dohodu o provedení práce, v současné době pobírá méně než 10 000 Kč čili není důchodově pojištěn. Jak je to však se zápočtem roků k důchodu? Počítá se tato doba? Jak se to event. dozví na důchodovém úřadě, když ELDP se v těchto případech nevystavuje? 

Pokud mám aktivní živnostenský list a začnu pracovat na hlavní pracovní poměr, přechází automaticky činnost jako OSVČ na vedlejší činnost? Mám povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění? Je dána maximální částka, kterou je možné vydělat na vedlejší činnost?

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Nezletilý syn (14 let) byl vybrán na natáčení seriálu, doba trvání asi 5 měsíců (62 natáčecích dnů). Se souhlasem zákonného zástupce - otce, podepsal smlouvu o vytvoření uměleckého výkonu a o udělení svolení a poskytnutí licence k jeho užití. Bylo nutno vyřídit pracovní povolení od úřadu práce. Syn nemá zřízený bankovní účet, odměna bude měsíčně vyplácena na účet otce. Jedná se zřejmě o příjem podle § 7. Je možné, aby se k dani z příjmu registroval nezletilý syn nebo může tento příjem zdanit otec jako zákonný zástupce? Je nutná i registrace k sociálnímu a zdravotnímu pojištění? Jaké další povinnosti vyplývají z této smlouvy?

Jakou odměnu je možno dát zaměstnanci při odchodu do důchodu? Podléhá tato odměna sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Ve smlouvě byl pracovní poměr uzavřen např. k 1. 5. 2018 (státní svátek), tj. den nástupu do práce je 1. 5. 2018,  ale zaměstnanec fakticky začal pracovat až 2. 5. 2018 (první pracovní den po státním svátku). Má to nějaké důsledky hlediska zdravotního a sociálního pojištění + nároku na důchod?

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd. 

V případě, že má jednatel firmy smlouvu o výkonu práce, kde má měsíční odměnu 2 400 Kč, a zároveň dohodu o provedení práce na administrativní činnost, kde má odměnu 10 000 Kč měsíčně, sčítají se tyto dvě mzdy, co se týká sociálního pojištění a co se týká zdravotního pojištění?

Zaměstnavatel dal v únoru roku 2016 zaměstnanci výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně. Zaměstnanec poté podal žalobu k soudu. Soud zrušil výpověď, zaměstnanci byla tedy doplacena náhrada mzdy a po vzájemné dohodě došlo k ukončení pracovního poměru k 30. 9. 2017. Jak vyplnit ELDP, je třeba udělat opravný evidenční list za rok 2016 nebo jakým způsobem se zpětně řeší sociální pojištění, když zaměstnanec byl odhlášen z důchodového pojištění k 28. 2. 2016?

Od 1. 2. 2018 vešly v platnost změny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Kromě upřesnění doby vzniku a zániku nemocenského pojištění (viz 1. část) došlo i k dalším důležitým změnám tohoto předpisu.

Mzdovým účetním se opět blíží každoroční povinnost vést a předkládat evidenční listy důchodového pojištění (dále jen ELDP), vyplývající z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

Poplatník, který má osvědčení o zápisu do evidence zemědělských podnikatelů, přijel od státního zemědělského investičního fondu částku 10 000 Kč za rok. Bude tento příjem zdaněn? Případě, že bude vyňat nebo osvobozen, prosím, o odkaz na ustanovení zákona. Bude podnikatel, který je zapsán do evidence zemědělských podnikatelů uplatňovat paušál ve výši 80 %, nikoliv 60 %? Bude příjem zemědělce ze SZIF podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění? Někde tu v otázkám jsem četla, že nikoliv.

Minulý rok podala OSVČ v březnu přehledu pro ZP a OSSZ. Je to OSVČ vykonávající činnost vedlejší, ale její daňový základ je pro rok 2018 cca 200 000 Kč. OSVČ v roce 2017 první zálohu zaplatila 10.04.2017 a dále platila zálohy až do prosince 2017. Celkem zaplaceny zálohy v 04,05,06,07,08,09,10,11,12, tj. celkem v roce 2017 zaplaceno na důchodové pojištění 2 000 x 9 = 18 000 Kč a dále v lednu 2018 již neplatila. Je chyba, že v platbách za leden nepokračuje? Kde najdeme ustanovení zákona, jak se zálohy platí? Kolik Kč bych měla uvést na řádku 39 úhrn zaplacených záloh nyní při podání přehledu za rok 2018? 18 000 Kč nebo platbu i za prosinec placenou v lednu, tedy celkem 20 000 Kč (pokud by OSVČ zaplatila, ale bohužel v lednu již neplatila). Může OSVČ dostat nějakou pokutu, že již v lednu žádnou zálohu neplatila? V případě, že má povinnost platit zálohy i lednu 2018, resp. v roce 2018 do kdy bude zálohy, které byly spočteny v roce 2017 platit, resp. v jakých měsících a kdy se výše změní, když bude přehled podávat OSVČ nyní v březnu 2018? Děkuji za odpovědi, které se týkají plateb a záloh na zdravotní a sociální pojištění.

Fyzická osoba, zaměstnanec, občas (nepravidelně) napíše nějakou píseň pro slovenské interprety, za kterou dostává tantiémy. Nikdy dopředu neví, zda za to obdrží nějakou odměnu či ne. Příjmy zdaňuje dle § 7, výdajový paušál 40 %. Pokud byl zaměstnanec, pro účely sociálního pojištění byla tato činnost považovaná za činnost vedlejší a vzhledem k nízkému základu daně, nebyl povinen platit zálohy vůbec. Nyní je od listopadu nezaměstnaný, vedený na úřadu práce. Úřad práce nemá problém s těmito autorskými honoráři, dokud je neobdrží, pak už by podporu v nezaměstnanosti nemohl dostávat. A teď se vyplňuje přehled pro ČSSZ za 2017, z nějž vyplývá, že najednou tyto tantiémy jsou činností hlavní a měl by platit zálohy na sociální pojištění, ač sám pobírá podporu v nezaměstnanosti. Je zde nějaká možnost, aby zálohy na sociální pojištění neplatil? S tím související otázka, nebylo by možné tyto příjmy zdaňovat v § 10 jako ostatní příjmy, a tudíž by nespadal do systému pojištění? Tantiémy těžko budeme považovat za soustavnou činnost, když třeba ve 2017 nebylo nic vytvořeno, ale je možné, že ve 2018 bude. 

Může společník v. o. s. v této společnosti mít uzavřenou pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr? Pokud ne, jak vyřešit formulář A1 při zakázkách v Německu? OSSZ zná vydání A1 pouze pro zaměstnance nebo pro OSVČ. Jenže u OSVČ pak nejsme schopni doložit smlouvu nebo objednávku, protože odběratel si objednal na práci v. o. s. a ne v. o. s. i OSVČ. 

Klient je důchodce a v roce 2017 si vydělal 50 000 Kč za herecký výkon. Zatím nebyla odvedena žádná daň. Klient podá přiznání, kdy vyjde daň rovná nule. Musí se klient kvůli tomuto příjmu přihlásit na ČSSZ a podat opět "nulový" přehled? Žádný jiný příjem neměl.