BOZP pro OZO

V § 192 zákoníku práce jsou uvedeny případy, kdy v prvních 14ti dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci (ne)přísluší redukovaná náhrada mzdy nebo kdy mu tato náhrada musí být snížena o 50%. Pokud pracovní neschopnost vznikla následkem nepracovního úrazu, je třeba, aby pro účely výplaty nemocenského zaměstnanec doložil orgánu sociálního zabezpečení (SZ), za jakých okolností došlo ke vzniku pracovní neschopnosti a že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů, pro které nemocenské nenáleží vůbec (pojištěnec si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost) anebo částečně (např. jako bezprostřední následek opilosti). Tyto skutečnosti zaměstnanec uvádí ve formuláři Záznam o úrazu. Formulář však zaměstnanec předkládá příslušné správě SZ. Může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat předložení tohoto formuláře? Zaměstnavatel sice může od příslušné správy SZ získat informace, zda se jednalo o úraz nebo nemoc nebo zda úraz vznikl následkem opilosti nebo v důsledku rvačky, ale nikde není dostupná informace, zda si zaměstnanec nepřivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně nebo zda k ní nedošlo při spáchání úmyslného trestného činu. Zároveň v případě, kdy dočasná pracovní neschopnost trvá méně než 14 dní, zaměstnanec ani o nemocenské příslušnou správu SZ nežádá, a tudíž žádný formulář orgánu SZ nezasílá. Pokud nemůže zaměstnavatel od zaměstnance tento formulář vyžadovat, jak se dozví, že nepracovní úraz nevznikl z výše uvedených důvodů, při kterých se nemocenské (a tudíž redukovaná náhrada mzdy) nevyplácí nebo je krácena na polovinu?

Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou součástí pracovního práva. Mezi nejvýznamnější kontrolní subjekty patří orgány inspekce práce, které jsou oprávněny ukládat zaměstnavatelům sankce (pokuty) za přestupky až do výše 10 000 000 Kč.

Agenturní zaměstnávání je formou zprostředkování zaměstnávání, která je vyhrazena (na rozdíl od jiných forem zprostředkování práce, které mohou provádět i krajské pobočky Úřadu práce) pouze agenturám práce, které ji mohou provádět na základě povolení vydávaného generálním ředitelstvím Úřadu práce na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby.

Účelem nové úpravy je poskytnout alespoň částečnou jistotu z hlediska odměny za práci pro případ, kdy bez ohledu na důvod zaměstnavatel v pozici poddodavatele není schopen či ochoten uhradit zaměstnanci dlužnou odměnu za práci.

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

Opětovně se podceňuje riziko, kterým je například zachycení a následné vtažení horních končetin a dále také i riziko zachycení volně vlajících vlasů.

K dnešnímu vysvětlení mě přiměly statistické údaje, podle nichž půl milionu lidí čeká změna pracovní náplně spolu s rozvojem digitalizace. Bude třeba investovat velké částky do vzdělávání. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se stát na celoživotní vzdělávání zaměří. Zvažují se specifické fondy a pracovní skupiny. Podle průzkumu Hospodářské komory jsou chybějící digitální dovednosti hlavní překážkou k zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku. Digitální znalosti chybí téměř polovině zaměstnanců starších 55 let.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2023.

Výčet práv a povinností zaměstnance na úseku BOZP obsahuje § 106 ZP a toto ustanovení plně koresponduje s povinnostmi zaměstnavatele v § 101 až 105 ZP . Při aplikaci a výkladu jednotlivých zásad obsažených v tomto ustanovení je třeba přihlížet zejména k „souvztažným“ ustanovením upravujícím povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a dále pak k ostatním ustanovením zákoníku práce .

Do průmyslu si pomalu nachází cestu nový druh robota, které se nazývá“ Kolaborativní robot“ a postupně mění naše zažité představy o lidech a robotech, kteří sdílejí společný pracovní prostor. Využívat při práci robota, který bude bezpečně pracovat po boku lidí, může zlepšit tok výroby a současně umožňuje automatizaci nových procesů s využitím toho nejlepšího z robotů a nejlepších zaměstnanců. Ale co s bezpečností práce u robotů bez bezpečnostní ochrany?

Zákoník práce a další právní předpisy stanoví řadu povinností zaměstnavatelům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatelé k zajištění těchto povinností využívají řadu organizačních, technologických i výrobních opatření. V poslední době k nim přistupuje jedna z forem telekomunikačních a digitálních možností: zavádění kamerových systémů v prostorách pracovišť. Jaká jsou právní pravidla pro postup zaměstnavatelů?

Bezpečnost práce při provozu motorových dopravních prostředků (vozíků) ve vnitropodnikové dopravě se opětovně podceňuje, jak vyplývá z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce za rok 2023.

Umělá inteligence se postupně stává součástí téměř všech aspektů našeho života. Využití příležitostí umělé inteligence je zásadní pro udržení a posílení konkurenceschopnosti Evropy. Integrování umělé inteligence do pokročilých výrobních technologií a systémů může výrazně přispět ke zlepšení kvality produktů a procesů. Umělá inteligence tak může průmyslové výrobě významně pomoci, přičemž zásadní bude vybudování důvěry v tyto nové technologie.

Zákoník práce v § 1a ZP stanoví, že smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřuje i pět základních zásad pracovněprávních vztahů. Pro naše další pojednání jsou důležité dvě zásady, a to zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a zásada uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek.

Nejdůležitějším zdrojem v jakékoli ekonomice nebo organizaci je její lidský kapitál, který zahrnuje kolektivní znalosti, vlastnosti, dovednosti, zkušenosti a zdraví pracovní síly. Lidský kapitál představuje pro průměrného jednotlivce dvě třetiny bohatství, přičemž pracovní zkušenosti tvoří téměř polovinu této hodnoty. Další oblastí, která je úzce spojena s člověkem v pracovním procesu, je selhání lidského faktoru, které je často považováno za příčinu vzniku úrazů a havárií. Je toto selhání spíše důsledkem než příčinou a jejich původ není ani tak v lidské povaze, jako spíše v systémových faktorech? Podívejme se na dva pohledy lidského selhání, které je možné v současnosti uplatnit při hledání kořenové/skutečné příčiny vzniku úrazů a nehod. [1]

VZOR Směrnice k poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) Zaměstnavatel …… (název, adresa) Zapsaný v Obchodním rejstříku …… vydává tímto v dohodě s odborovou organizací …… k provedení §...

Povinnosti zaměstnavatele týkající se poskytování OOPP jsou upraveny přímo v § 104 ZP . Zákonodárce výslovně stanoví, že není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.

Je všeobecně známo, že evropská směrnice 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby hned v preambuli stanoví, že ustanovení směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci jsou i nadále plně použitelná pro oblasti, na něž se vztahuje tato směrnice, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení v ní obsažená. Tím je naznačena provázanost těchto dvou směrnic, rámcová směrnice o BOZP musí být vůdčí ideou pro právní úpravu pracovní doby.

Od 1. ledna 2024 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 395/2023 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb. , o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Ke změnám dochází u povolání farmaceut, farmaceutický asistent, zubní lékař a lékař.