Články - strana 102

Jen málokteré ustanovení upravující v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), oblast odměňování vzbuzuje v aplikační praxi tak časté výkladové i soudní spory jako § 131. Předmětné ustanovení upravuje osobní příplatek jako nenárokovou složku platu, tedy složku platu, kterou lze přiznat pouze zaměstnancům odměňovaným tzv. tabulkovým platem (zaměstnanci pracující u zaměstnavatelů tzv. rozpočtové a příspěvkové sféry, jejichž úplný výčet je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce).

V letošním roce nám přibude další svátek, a to k Velikonočnímu pondělí i Velký pátek, který připadne na 25.3.2016. Poslanecký návrh byl schválen v PS i Senátu, prezident podepsal a ve Sbírce zákonů vyšlo pod číslem 359/2015. Účelem tohoto článku není rozebírat smysl konkrétního nového svátku ani dopady na ekonomiku, ale osvětlit či připomenout svátky z hlediska pracovní doby a odměňování.

Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců musí organizace dodržovat požadavky právních a ostatních předpisů. Při plnění povinností vyplývajících z těchto jednotlivých platných předpisů však může docházet k tomu, že jsou nedostatečně nebo vůbec implementovány v organizaci. Častou příčinou je nezavedení funkčního systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v organizaci.

Dnešní příspěvek pojednává o základních rozdílech mezi odborným vyjádřením a znaleckým posudkem. Vysvětluje, kdy by v rámci přípravného řízení mělo dojít ke zpracování jednoho či druhého typu a jaká kritéria by přitom měla být zohledněna. Zamýšlí se i nad tím, co ovlivňuje kvalitu odborných vyjádření a znaleckých posudku.

Tento článek je osmý v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.

Často se setkávám s dotazy typu – Jsme malá firma, několik zaměstnanců, většinou na dohody, kratší úvazky apod. Platí i pro nás nějaké povinnosti v BOZP?

Stanovení bezpečné stohovací výšky u paletových jednotek – ložených palet (zejména v souvislosti se zajištěním dostatečné stability jejich stohu) představuje při stohovém skladování mimořádně zodpovědný úkol – a to jak na celostátní úrovni (též v rámci EU), tak i na úrovni podnikové, firemní.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

V rámci projektu Státního úřadu inspekce práce s názvem „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“, reg. číslo CZ.1.04/2.2.00/11, se v posledním listopadovém týdnu uskutečnila v Praze dvoudenní mezinárodní konference věnovaná problematice nelegálního zaměstnávání a trhu práce.

Stručný výčet prováděných pracovních činností: Obsluha a správa kancelářské techniky, zajišťování nákupu kancelářských potřeb. Organizování pracovních cest (letenky, ubytování). Příprava podkladů pro jednání z porady, zpracování zápisů a vedení evidence...

Určitá míra pracovního stresu je normální a přirozená: řadu faktorů pracovního prostředí, které stres vyvolávají, nelze mít nikdy zcela pod kontrolou. To, co pod kontrolou mít lze, je však způsob vlastního jednání a uvažování ve vztahu ke stresu, tedy to, jak stresující prostředí vnímáme a jak na ně reagujeme. Článek se zabývá hlavními zásadami umožňujícími omezovat pracovní stres.

(sledované období: 12.11.2015 – 15.12.2015)

S účinností od 1.1.2016 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin na 9 900 Kč a základní hodinová sazba na 58,70 Kč.

Právní jednání fyzické osoby, například živnostníka (truhláře), v tomto směru většinou problémy nečiní. Trvalé problémy ovšem v podnikatelské praxi způsobuje otázka, kdo a jakým způsobem má zastupovat právnickou osobu.

Začátkem nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4% osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, tedy plnění povinného podílu, povinnosti uložené zákonem o zaměstnanosti. Článek je tradičně určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci. Vzhledem k významným změnám zákona o zaměstnanosti od 1.1.2015 bude jistě užitečné podívat se, jak se v praxi projevily v rámci plnění výše uvedené povinnosti.

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Opět nastává čas, kdy vzniká na mzdových účtárnách velký tlak. K běžné práci mzdových účetní přichází období, kdy zabezpečují rozsáhlé vícepráce, a to podpis Prohlášení poplatníka na běžný kalendářní rok, a k tomu zjišťují, zda poplatník bude žádat o roční zúčtování daně ze závislé činnosti (dále RZD), nebo ne. Musí tedy primárně zhodnotit, zda poplatník může zažádat o RZD a zda ho může v organizaci zpracovat.

Důsledkem pracovního úrazu nemusí být pouze povinnost zaměstnavatele odškodnit poškozeného dle zákoníku práce. Právní problematika pracovních úrazů je mnohem komplikovanější. Typicky totiž dochází ke vzniku dalších typů odpovědností a kromě zaměstnavatele mohou být odpovědností stiženy i jiné osoby. Náhrada škody z úrazu může dále znamenat vznik dalších regresních nároků. Cílem článku je popsat jednotlivé typy odpovědností a jejich vzájemný vztah a zmínit důsledky pro podnikovou praxi.

Obsahem tohoto článku je komentář ke dvěma rozsudkům, které se týkají zaměstnávání cizinců, resp. umožnění výkonu nelegální práce cizinci, který ke svému zaměstnání potřeboval povolení k zaměstnání, nezveřejnění (a také nenabízení místa zaměstnanci) a nenabízení pracovního místa zaměstnavateli, který chtěl cizince zaměstnávat, avšak hlášené volné pracovní místo bylo v rozporu s podmínkami zákona o zaměstnanosti.

Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného Dne 16. listopadu 2015 byla ve Sbírce zákonů pod č. 309/2015 Sb. publikována vyhláška o stanovení základních sazeb zahraničního stravného pro...