Dokumenty

Až 50 % lidí v důchodovém věku už nepracuje a 27 % ztrácí práci 1–2 roky před penzí – analýza ukazuje, že cílená podpora v posledních letech kariéry může zásadně prodloužit pracovní aktivitu.

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené - pozice laboratorní technik. Při rodičovské dovolené byl sjednání souběžný prac.poměr v rámci DPČ na pozici účetní. Tento pracovní vztah trval od března do začátku července. Odpracovala cca 300 hodin, ze kterých vznikl nárok na dovolenou cca 27hodin. S ukončením rodičovské dovolené se současně ukončuje DPČ (ke 3.7.2026) a v souvislosti s návratem z RD (k 5.7.2026 zpět v pracovním poměru) je zaměstnankyně převedena na nový druh práce - účetní. Vzniká při ukončení DPČ nárok na proplacení zbývající dovolené nebo se nárok na dovolenou z DPČ převádí do pracovního poměru k následnému čerpání?

Jaká je nejsprávnější forma zaměstnání zaměstnanců z jiné firmy (zahraniční) při zásahu vyšší moci?Příklad: česká firma je dodavatel služby pro zahraničního zadavatele (EU). Zahraniční zaměstnavatel majoritu služby obsluhuje v zahraničí prostřednictvím svých zaměstnanců, minoritu zpracovává česká firma v ČR. V zahraniční firmě se ale stane zásah vyšší moci a není schopna svých závazků vůči svým zákazníkům dostát. Rozhodne se, převést majoritu služeb, spolu s částí odborně kompetentních zaměstnanců, do české firmy, na dobu dočasnou, aby dostála svých závazků vůči zákazníkům. Jaká je nejlepší a nejvíc bezpečná forma spolupráce zahraniční a české firmy z pohledu českého zákoníku práce?

Umělá inteligence se stává běžnou součástí personální praxe. Pomáhá při náboru zaměstnanců, třídění životopisů, komunikaci s uchazeči i hodnocení pracovního výkonu. Spolu s novými možnostmi však přicházejí také nové povinnosti a odpovědnost zaměstnavatelů. Víte: Které AI nástroje mohou být podle AI Actu považovány za vysoce rizikové? Jak správně nastavit interní procesy, proškolit zaměstnance nebo připravit vnitřní směrnici pro využívání AI? Kdo ponese odpovědnost v případě, že využití umělé inteligence způsobí zaměstnanci nebo uchazeči újmu? Na webináři AI nástroje v HR a právní regulace získáte praktický přehled o pravidlech pro využívání AI v pracovněprávních vztazích a dozvíte se, jak využívat moderní technologie efektivně, bezpečně a v souladu s aktuální legislativou. Na co se můžete těšit: AI Act a jeho dopady na HR praxi Vysoce rizikové a zakázané AI systémy Diskriminace, rovné zacházení a ochrana práv zaměstnanců Nastavení interních procesů a školení zaměstnanců Tvorba směrnic pro využívání AI Odpovědnost zaměstnavatele, manažerů i dodavatelů AI systémů Setkáme se 5. listopadu 2026 | 10:00–11:30 Online prostřednictvím Microsoft Teams Chci více informací>>

Nový program DIGIkurzy od MPSV přináší příspěvek až 35 000 Kč na digitální vzdělávání, ale jen pro kurzy splňující přísnější pravidla – níže přinášíme přehled změn.

V červnu se zaměstnanec, který u nás pracuje už od loňského roku, rozhodl, že by chtěl podepsat prohlášení poplatníka (jinde ho podepsané nemá). Je toto možné, když zákon stanoví lhůtu do 15. února? Pokud ano, podepíše nyní a případná sleva bude poprvé uplatněna za měsíc červen?

v JMHZ za květen 2026 mám propustnou chybu 40291. Vznikla u zaměstnankyně, která se vrátila z rodičovské dovolená a nastoupila na zkrácený pracovní úvazek. Do JHMZ jsem slevu na sociálním pojištění uplatnila od 4. 5. do 31. 5. ÚSS mi sdělila, že sleva musí být uplatněna za celý měsíc, tj. od 1. 5. do 1. 5. a musím podat opravné hlášení. Jak mám postupovat, samozřejmě nemohu otevřít již uzavřené mzdy za květen 2025?

Zaměstnanec má jedno dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění (celou dobu). V téže společně hospodařící domácnosti žije a dítě vyživuje i družka, která daňové zvýhodnění ale neuplatňuje. Je nutné tuto družku uvádět do JMHZ? 

Firma je dlouhodobě bez zaměstnanců. Registraci k dani ze závislé činnosti i srážkové dani zrušila ale až k 27. 2. 2026. FÚ zaslal Rozhodnutí o registraci s datem 13. 2. 2026. Na DIS je ale registrace stále vidět a PSSZ zaslal výzvu na zaslání JMHZ zatím za duben. Na PSSZ jsem sice odeslala odpověď s přílohami ohledně zrušené registrace a doufám, že Výzva bude tímto vyřízena. Za období 01 a 02/2026 jsem zkoušela podat „nulové“ JMHZ, ale bez přihlášených zaměstnanců se mi hlášení nedaří zpracovat. Obávám se, že PSSZ mi bude opět po 20. 6. 2026 zasílat Výzvy na zaslání JMHZ za 01 a 02. Jak mám toto vyřešit? 

OSVČ měl jen jednoho zaměstnance a to na DPP bez účasti na důchodovém pojištění. Dohoda byla ukončena k 16. 3. 2026. Dne 17. 3. 2026 byla provedena odhláška z registru zaměstnavatelů u příslušné OSSZ. Rozumím tomu dobře, že za tohoto „dohodáře“ OSVČ neprovádí dohlášení JMHZ za 01, 02, 03/2026, protože k 1. 4. 2026 již nebyl zaměstnavatelem?

Jak mají být na sebe navázány tyto položky v JMHZ: 10476, 10477, 10478. Původně jsem měla v JMHZ 10476 a stejnou částku v 10477, nešlo mi odeslat. Následně jsem opravila na 10477 a stejnou částku v 10478 (nemáme žádné zaměstnance jako záchranáře, hasiče...), 10476 prázdná hodnota a takto mi prošlo. Nejsem si stále jistá, jestli jsem odeslala správně. 

Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce od 22. 4. 2026 do 30. 6. 2026. Protože v měsíci květnu odvedla na sociální pojištění, předpokládám, že v hlášení REGZEC musím uvést průměrný čistý měsíční výdělek. Prosím o radu s jeho výpočtem. Se zaměstnankyní nebyl sjednán rozsah pracovní doby. Byla sjednána odměna z dohody 180 Kč za hodinu. Byl sjednán příspěvek na dojíždění za 140 Kč za odpracovanou směnu. Prohlášení poplatníka zaměstnankyně podepsala za měsíce květen a červen. Za měsíc duben odpracovala zaměstnankyně 44,4 hodiny, 6 dnů. Odměna z dohody činí 7 992 Kč, příplatek za dojíždění 840 Kč. Čistá mzda 7.508 Kč. Za měsíc květen odpracovala zaměstnankyně 136,97 hodiny, 19 dnů. Odměna z dohody činí 24 654 Kč, příplatek za dojíždění 2 660 Kč a byla vyplacena jednorázová mimořádná odměna 4 000 Kč. Čistá mzda 25 540 Kč.

S. r. o., jediný společník (fyzická osoba, rezident ČR) si vyplácí podíl na zisku – zdaněn 15% srážkovou daní (daň odvedena). Vyplývají nám z této skutečnosti nějaké povinnosti v souvislosti s JMHZ? Nebo stačí pouze v příštím roce podat vyúčtování srážkové daně?

Pokud je dle pracovní smlouvy sjednána pracovní doba 38,75 hodin/týden a nejde o pozici, kde by musela být doba zkrácena, co se vyplňuje do JMHZ 10261 Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnance: 40 nebo 38,75?

Pokud je zaměstnanec nemocný delší dobu, nebo je nepřítomen a neodpracuje v příslušném kalendářním čtvrtletí 21 dnů, tak nám systém automaticky vygeneruje v následujícím čtvrtletí průměr pro náhrady z minimální mzdy a pokud v tom příslušném měsíci není potřeba použít průměr pro žádný výpočet (např. dlouhodobá nemoc – čerpá již jen nemocenskou, nebo se jedná o měsíční mzdu bez příplatků, bez čerpání dovolené atd.), tak se do průměru nezasahuje a zůstává uveden jen ten vygenerovaný z minimální mzdy. Pokud je však potřeba průměr použít, tak samozřejmě počítáme pravděpodobný a z toho se pak vychází pro výpočty náhrad atd. Může se takto do JMHZ nechávat průměr pro náhrady vygenerovaný z minimální mzdy, když to nemá vliv na žádný výpočet? Nebo musí být průměr přepočítán na pravděpodobný, i když není v ten měsíc použit pro žádný výpočet? 

Studium na střední škole představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu. V přímé návaznosti na zákon o státní sociální podpoře (viz dále) je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na střední škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec bezproblémově vyřešen svůj pojistný vztah. Může být v červenci nebo v srpnu „státním pojištěncem“ student, který například v květnu ukončil studium na střední škole a v dalším studiu již nepokračuje? Kdy se nejedná o studium na střední škole? Oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti? Je český občan pojištěn ve státě postupujícím podle koordinačních nařízení Evropské unie i tehdy, pokud v tomto státě vykonává samostatnou výdělečnou činnost?

Od 1. července 2026 a v průběhu druhé poloviny roku vstoupí v platnost několik legislativních změn z gesce Ministerstva práce a sociálních věcí. Změny se týkají zejména převodu stávajících příjemců sociálních dávek na novou dávku státní sociální pomoci, snížení minimálních odvodů osob samostatně výdělečně činných, nových povinností zaměstnavatelů v rámci jednotného měsíčního hlášení, vyšší ochrany matek při opakovaném čerpání mateřské a rozšíření možností péče v domácím prostředí. Přinášíme výběr nejdůležitejších z nich.

Na konci června Komora certifikovaných účetní zveřejnila dotazník na téma Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Během pěti dnů ho vyplnilo 290 respondentů, z toho skoro 55 % se jednalo o členy samotné Komory, necelou polovinu všech odpovědí tvořily OSVČ, kteří zajišťují zpracování mezd. Dotazník byl rozdělen na několik částí, které se týkaly komunikace ze strany státních institucí, práci v samotném systému a technického řešení či podpory.

Zaměstnanec má sjednanou DPČ s tím, že mu bude odměna vyplacena až po skončení sjednaného úkolu, a to vždy v prosinci ve výši 5 000 Kč. Rozsah práce je stanoven na maximálně 30 h ročně, měsíčně pracuje v průměru 2,5 h (měsíční výkaz pracovní doby bez odměny). Bude se jednat o ZMR?

Právní úprava odměňování zaměstnanců platem s sebou nese opakovaně řadu otázek. Ať už jde o otázky vyplývající z legislativních změn, nebo z každodenní praxe. V článku přinášíme odpovědi na vybrané aktuální otázky, např. nové vymezení náhradních dob pro účely zařazení zaměstnance do platového stupně od 1. 6. 2025 (započitatelná praxe) nebo určení platu vedoucím zaměstnancům a jejich zástupcům, poskytnutí kompenzace za práci přesčas nebo správné nastavení některých příplatků.