Dokumenty

Český trh práce by se bez uprchlíků z Ukrajiny rozhodně neobešel, a to třeba ve stavebnictví, sociální péči o seniory či ve zdravotnictví. Česku chybí pracovníci na určitých pozicích. Snaha je zvýšit počet zahraničních sil i posílit částečné úvazky. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda má projednávat návrh hospodářské strategie, která počítá se zjednodušením přijímáním zahraničních pracovníků. Podle dokumentu pracuje v ČR na 210.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňska mělo v zemi podle údajů úřadu práce zaměstnání celkem 816.600 cizinců. "Vidíme už několik let - a to vidíme i před ruskou agresí na Ukrajině, že opravdu z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech, zdravotnictví by se tady bez ukrajinských uprchlíků Česká republika v tak velkém množství samozřejmě neobešla," uvedl Juchelka. Na dotaz, zda by se trh práce bez ukrajinských uprchlíků obešel, ministr odpověděl, že rozhodně ne. Podle strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Přijímání síly z ciziny je složité a trvá v průměru přes šest měsíců, v Německu či Nizozemsku je doba třikrát kratší. Nízké je i pracovní zapojení matek malých dětí či lidí před penzí. Dokument počítá s řízenou migrací podle stanovených kritérií. Vyřizování povolení k pobytu by se mělo zkrátit u lidí s vysokou kvalifikací na měsíc, u ostatních na dva měsíce. Administrativu má snížit digitalizace. Ministerstvo práce už v minulém volebním období pracovalo na návrhu bodového systému pro přijímání cizinců podle jejich přínosu. "Nemáme pracovníky na určitých pozicích, takže se vlastně snažíme navyšovat i kvóty, co se týká zahraničních pracovníků. Nám podle mého názoru chybí i nějaká záležitost, která se týká například polovičních úvazků u maminek, které se chtějí vrátit zpátky ze své rodičovské. A ta rodičovská je mnohdy, bych řekl, štědřejší než to, co nabízí zaměstnavatelé na poloviční úvazek," uvedl Juchelka. Minulá vláda zavedla snížení odvodů zaměstnavatelů u částečných úvazků třeba pro rodiče malých dětí, pečující o blízké či lidi nad 55 let. Začaly tak pracovat desetitisíce lidí. Podle strategie by se měly snížit u kratších úvazků odvody pro zaměstnance a ubýt by mělo i administrativy. Podpořit se má návrat lidí s exekucemi na legální trh práce, a to třeba zkrácením oddlužení u dluhů z dětství na dva roky či dalšími kroky. Úřady práce se mají zaměřit na rekvalifikace v regionech, kde se předvídá zánik pracovních míst. Zdroj: ČTK

Trendy na trhu práce v roce 2026 ukazují jasný směr. Firmy vstupují do roku, kdy se potkává nedostatek lidí, tlak na produktivitu a střízlivější pohled na technologie. Už nejde o sliby a vize, ale o to, co skutečně funguje. Český trh práce se dostává do fáze, kdy rozhodují data, dovednosti a schopnost rychle reagovat na změny. Využití AI na trhu práce: od wow k how Jedním z nejviditelnějších trendů na trhu práce je proměna přístupu k umělé inteligenci. Po období nadšení a pilotních projektů přichází fáze exekuce. V roce 2026 firmy řeší, jak AI reálně zvyšuje produktivitu, snižuje náklady a nahrazuje rutinní činnosti, nikoli lidi jako takové. Využití AI zvyšuje poptávku po konkrétních rolích. Mezi nejžádanější profese patří specialisté na implementaci AI do procesů, datoví analytici, datoví inženýři a odborníci na kybernetickou bezpečnost. Firmy nehledají teoretiky, ale lidi, kteří dokážou technologii převést do každodenní praxe. Demografie jako klíčový faktor trhu práce Dalším zásadním faktorem, který ovlivňuje trendy na trhu práce, je demografie. Ekonomicky aktivních lidí v Česku ubývá a tento vývoj se v roce 2026 dál prohloubí. Každý rok odchází z trhu práce výrazně více lidí, než kolik jich přichází ze škol. Ročně tak mizí přibližně 40 tisíc pracovníků. Nejvíce je tento vývoj vidět ve stavebnictví, průmyslu, službách a gastronomii. Firmy mají zakázky, ale chybí jim lidé. Náklady rostou, dodací lhůty se prodlužují a bez investic do automatizace klesá konkurenceschopnost. Právě tady je zřejmé, co nás čeká v tomto roce i dalších letech. Boj o pracovní sílu bude dlouhodobý. Pracovníci ze zahraničí jako nutná součást trhu Nedostatek lidí nutí firmy více spoléhat na pracovníky ze zahraničí. Nábor ze zahraničí je však stále pomalý a administrativně náročný. Získání kvalifikovaného pracovníka ze zemí mimo EU běžně trvá tři čtvrtě roku. V roce 2026 už nejde o otázku, zda pracovníky ze zahraničí potřebujeme. Jsou nezbytní pro fungování výroby, logistiky, stavebnictví i služeb. Bez zrychlení vízových procesů a úprav kvót bude tento problém dál brzdit růst ekonomiky. Nejžádanější profese na českém trhu práce v roce 2026 Mezi nejžádanější profese na trhu práce v roce 2026 patří role, které jsou pro firmy klíčové a zároveň dlouhodobě nedostatkové. U bílých límečků jsou to vývojáři software, specialisté kybernetické bezpečnosti, datoví analytici a datoví inženýři, odborníci na AI, projektoví manažeři digitální transformace, finanční analytici, specialisté práva a compliance, techničtí B2B obchodníci, HR a náboroví specialisté a procesní inženýři. U modrých límečků firmy nejvíce poptávají elektrotechniky, servisní techniky, techniky údržby, mechatroniky, CNC operátory, svářeče, zámečníky, nástrojaře, řidiče a pracovníky logistiky. Stavebnictví dlouhodobě brzdí nedostatek řemeslníků a gastronomie bojuje o kuchaře a kvalifikovaný personál. Samostatnou kapitolou jsou zdravotnictví a sociální služby, kde poptávka poroste nejrychleji a dlouhodobě. Mzdy 2026: růst nebude plošný Mzdy na trhu práce v roce 2026 porostou, ale nerovnoměrně. Pro realitu trhu je důležitější medián mzdy než průměr. Ten se na konci roku 2025 pohyboval lehce pod 43 tisíci korun hrubého. Nejvyšší růst mezd se očekává v IT, datech, kybernetické bezpečnosti, financích a právu. U manuálních profesí porostou mzdy tam, kde je kombinace kvalifikace, odpovědnosti a nedostatku lidí, typicky u elektrotechniky, údržby a specializovaných řemesel. Celkově se očekává růst mezd kolem 7 procent, ale přidají si hlavně lidé v klíčových rolích. Regionální rozdíly na trhu práce Regionální rozdíly budou v roce 2026 ještě výraznější. Praha a okolí zůstávají centrem IT, dat, financí a centrálních funkcí firem. Brno a Jihomoravský kraj kombinují technologické firmy, sdílené služby a inženýring. Průmyslové regiony stojí na výrobě, automatizaci, logistice a řemeslech. Napříč celou republikou je ale čím dál těžší obsadit stavební profese, kuchaře, zdravotníky a pedagogy. Co nás čeká v tomto roce a dál Hlavní trendy na trhu práce v roce 2026 jsou jasné. Tvrdé využití AI místo experimentů, neúprosná demografie, závislost na zahraničních pracovnících a tlak na flexibilnější formy práce. Nejvíce ohrožené jsou rutinní a snadno automatizovatelné pozice v administrativě, retailu a jednoduché výrobě. Zdroj: MANPOWER

K jakému datu poslat přihlášku HOZ nástup zaměstnance na DPČ, která je sjednána na 3 hodiny denně pondělí až pátek? Datum vzniku DPČ je 1. 1. 2026. Za 1. 1. 2026 náleží náhrada za svátek, který odpadl, poprvé zaměstnanec přišel do práce 2. 1. 2026. 

Byli jsme upozorněni, že u darů uplatňovaných zaměstnanci v rámci ročního zúčtování nestačí potvrzení o daru, kde je uveden účel obecně nebo neurčitě. Např. na činnost spolku, na podporu aktivit, na obecně prospěšné účely atd. Jak máme postupovat u darů, které jsou poskytnuty církvím. Stačí v tomto případě např. informace, že je dar poskytnut na náboženský účel, pro potřeby farnosti nebo na činnost Křesťanského sboru. Je to, prosím, pro uplatnění daru dostatečné? Dále máme dary, kde je informace, že je dar určený na vzdělávací a osvětovou činnosti dle § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. zákonem vymezený účel dary z našeho pohledu splňují. Nevíme, zda je nutné účely v potvrzeních více konkretizovat. 

Ministerstvo vnitra chystá komplexní průřezovou novelu cizinecké legislativy, řekl na tiskové konferenci Metnar. Už v lednu ministerstvo předložilo zákon, který má digitalizovat pobytové řízení cizinců a zlepšit jejich evidenci. Součástí zákona, který by v případě schválení mohl platit od roku 2029, je také povinnost pro občany EU se v ČR registrovat. Návrh zákona o pobytu cizinců, který už vnitro předložilo, má podle ministerstva posílit možnost zrušit pobyt pachatelům trestných činů. Vláda by podle ministerstva na základě nové právní úpravy měla moci lépe určovat, proč a kolik cizinců do Česka přijde. Chystaná komplexní novela je pak podle Metnara založena na několika principech - na zpřísnění postihů v souvislosti s nelegálním pobytem, převaděčstvím a trestnou činností, na zamezení zneužívání sociálního systému a na efektivnější kontrole dodržování pravidel pobytu cizinců v Česku.  "Cílem těchto kroků je nastavit jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla, která budou chránit bezpečnost občanů a zajistí férový a funkční systém pro ty, kteří v České republice pobývají," řekl ministr. Podle údajů ministerstva vnitra žilo v Česku na konci loňského roku legálně 1,131.197 cizinců s povoleným pobytem, tvořili tak 10,38 procenta populace. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o zhruba 37.000, tedy o 3,4 procenta. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Statistiky nezahrnují cizince, kteří jsou v ČR na základě krátkodobého schengenského víza, ani bezvízové a neregistrované občany EU. Za nárůstem počtu cizinců v Česku v posledních letech stojí podle úřadu především vydávání dočasné ochrany Ukrajincům, kteří ze země odešli po napadení Ruskem v únoru 2022. K pondělní půlnoci ji podle statistik mělo v ČR 399.504 lidí. Připravovaná novela cizinecké legislativy se přímo dotkne zaměstnavatelů, kteří nabírají pracovníky ze zahraničí. Digitalizace pobytového řízení i zpřísnění kontrol ovlivní délku náborových procesů a administrativní povinnosti personalistů. Firmy budou muset pečlivěji hlídat splnění podmínek pobytu a práce cizinců, aby předešly sankcím.   Zdroj: ČTK, redakčně upraveno

Co skutečně rozhoduje o tom, kdo na C‑levelu uspěje — a jak mohou kandidáti i firmy poznat, rozvíjet a viditelně ukázat kompetence, které dnes převažují nad perfektním CV?  

Zajímá vás, jak se dnes skutečně vybírají lídři na nejvyšší úrovně řízení? Pak vás jistě zaujme seriál Lidsky & Strategicky. Autorkou je Šárka Fričová, CEO, HR & Leadership Advisor, Executive Coach a zakladatelka Czech HR Summitu, jehož jsme mediálním partnerem. Seriál nabízí pohledy z executive search, mentoringu a práce s top managementem.

Perfektní CV je dnes jen vstupenkou ke stolu. O skutečném rozhodnutí na C‑levelu ale nerozhodují data v dokumentu, nýbrž kvalita myšlení, způsob komunikace, hodnotové ukotvení a schopnost vést v prostředí plném nejistoty. Firmy dnes pečlivě sledují, jak kandidát strukturuje své úvahy, jak nese odpovědnost a jak reaguje pod tlakem — protože právě to určuje, zda bude pro organizaci dlouhodobým přínosem, nebo rizikovou volbou.

Prvních dvacet minut rozhoduje o důvěře, mandátu i tom, zda lídr rozumí vlastní hodnotě. Pre‑screening na C‑levelu není formalita, ale rychlá due diligence, která testuje strategické myšlení, zralost a schopnost mluvit otevřeně o moci, odpovědnosti i penězích.

Náš zaměstnanec chce uplatnit v ročním zúčtování daně odečet úroků z hypotečního úvěru. Předložil smlouvu o úvěru, výpis z listu vlastnictví (je vlastník) a potvrzení o výši zaplacených úroků v roce 2025 z tohoto úvěru ve výši 38 251 Kč. Ve smlouvě o úvěru je účel, na který byl úvěr poskytnut, uveden takto: „Úvěr se poskytuje na vypořádání spoluvlastnických nároků k nemovitosti specifikované v čl. VII odst. 1 písm. a) této smlouvy.“ Zde je uvedeno, že se jedná o rodinný dům na pozemku v obci, jde o spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na pozemku St. 131/2, jehož součástí je budova bez č.p./č.e. zapsaná v katastru nemovitostí. Bytové potřeby dle zákona o dani z příjmů jsou uvedené v § 4b odst. 1 ZDP pod jednotlivými písmeny, ale nejsem si jistá, zda je možné tento účel uvedený ve smlouvě vztáhnout na bytovou potřebu pod písmenem f). O vypořádání společného jmění manželů se nejedná (je svobodný), zřejmě by šlo o vypořádání spoludědiců, má sestru. 

Důchodový účet se po ztrátových letech dostává do plusu. Predikce resortu financí letos počítá s přebytkem 15,6 miliardy korun, přitom ještě v roce 2023 se ponořil do deficitu 73 miliard. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce v systému penzí změny, ČT potvrdil, že návrh je už hotový, jde například o snížení hranice důchodového věku. Část koalice ale trvá na studii dopadů, vláda by tak mohla projednat úpravy až koncem roku. Následovat má i revize penzí pro náročné profese. Juchelkův předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se domnívá, že kladně mohla nakonec skončit už i loňská bilance, a to mezi pěti a sedmi miliardami korun. Návrh státního rozpočtu přitom počítal s minus třinácti miliardami. Na příčinách příznivého trendu se zástupci nové a minulé vlády neshodnou. „Ono se to vyvíjí díky ekonomickému růstu, výši mezd a odvodům, které s tím souvisí, ať už od zaměstnanců, nebo zaměstnavatelů,“ říká Juchelka. „Přispěly k tomu faktory, které jsme udělali ve změnách v důchodovém systému, to znamená úpravy valorizací a úpravy předčasných důchodů. Zároveň přispívá nízká nezaměstnanost,“ oponuje Jurečka. Juchelka chce částečný návrat k předchozí praxi Návrh úprav penzijního systému už má současný ministr práce napsaný. Vrací se k původnímu nastavení řádných valorizací, počítá také se zastropováním věku odchodu do penze na pětašedesáti letech. Opozice i koaliční partneři ale žádají zpracování finančních dopadů. „Takže já se vrátím zpátky k tomu, že to necháme posoudit, abychom to měli černé na bílém. A samozřejmě, bude to co nejdříve,“ uvedl Juchelka. „Já k tomu mám výhrady, protože to výrazně zadluží děti a vnoučata současných seniorů,“ řekl Jurečka. Výhrady projevil také exguvernér České národní banky Jiří Rusnok, který v minulosti šéfoval i Asociaci penzijních fondů. „Pokud se zruší ty parametrické změny, bude to znamenat, že důchodový systém bude upadat do deficitu v řádu jednotek procent HDP. Uvědomme si, že jedno procento HDP je dnes okolo 85 miliard. To jsou stamiliardy, které by teoreticky chyběly,“ vysvětluje. Důchody dlouhodobě patří k největší výdajové položce státního rozpočtu. Výrazně vzrostly v letech 2022 a 2023, i kvůli vysoké inflaci. Zároveň se také zvyšují příjmy z vybraného pojistného. Pokud se naplní letošní predikce, přesáhnou letos tyto příjmy celkové náklady na penze. Koalice plánuje úpravy v příspěvcích zaměstnavatelů v rizikových provozech Od letošního ledna platí nové podmínky pro pracující v náročných a rizikových podmínkách. Zaměstnavatelé musejí přispívat na penzijní spoření zaměstnancům, jejichž práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek. Příspěvek bude směřovat buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření. Juchelka chce i zde změnu. Systém nemá vycházet z výběru rizikových faktorů, ale údajů z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Opozice se k tomu staví skepticky. „To je opravdu výborný nástroj pro sběr dat, ale sběr dat do budoucna. Takže pokud to chce postavit na jednotném měsíčním hlášení, jak se bude zohledňovat práce v náročných profesích v minulosti?“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „My to chceme na základě spravedlnosti. Chceme to na základě i odborných poznatků a dat a vytvoříme skutečný systém pro náročné profese,“ uvedla další místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková (SPD). Zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna, nakonec vláda Andreje Babiše (ANO) ponechá v platnosti. I tuto změnu, prosazenou bývalým kabinetem, přitom slibovala zrušit. Zdroj: ČT24

Milí uživatelé, tento týden se nese ve znamení příprav na nástup JMHZ, které nyní nutí mzdové systémy zavádět rozsáhlé osobní dotazníky pro zaměstnance – často i vícestránkové. Připomínáme také povinnost podat daňové přiznání při předčasném ukončení smluv o životním pojištění nebo penzijním spoření, kde může vzniknout dodatečná daňová povinnost. Ministerstvo financí zároveň představilo návrh vrátit některé daňové slevy a znovu plně osvobodit zaměstnanecké benefity, přičemž nově mají být od daně osvobozena i spropitná v gastro segmentu. ČSSZ upozorňuje na užitečné možnosti ePortálu, kde lze sledovat průběh neschopenky i historii dávek. A závěrem stojí za pozornost analýza ukazující, že vícegenerační týmy přinášejí firmám vyšší produktivitu, přesto však předsudky vůči starším uchazečům stále přetrvávají. 

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se chce zaměřit na personální stabilizaci policistů a hasičů. Na tiskové konferenci zopakoval, že chce navyšovat platy příslušníků postupně tak, aby nástupní platy po absolvování povinné přípravy dosáhly 50.000 korun. Za další z priorit označil i materiální zabezpečení obou sborů.     "Víme, že jednorázové navýšení platů nestačí. Letos jsme sice zachovali pětiprocentní růst, tím to však nekončí. V navyšování odměňování musíme pokračovat po celé volební období, abychom platy dostali na konkurenceschopnou úroveň odpovídající významu a náročnosti jejich služby," uvedl Metnar. O tom, jak bude navyšování pokračovat, se podle něj nyní vede odborná debata. Doplnil, že by každý rok měly nástupní platy příslušníkům stoupnout o pět procent, což vyjde na zhruba 2,7 miliardy korun ročně. Na konci volebního období by tak měly nástupní platy vzrůst včetně letošního navýšení dohromady o 20 procent, čímž podle něj na avizovanou výši dosáhnou Důležité je podle ministra ale také materiální vybavení bezpečnostních sborů a jeho modernizace, nastavení kariérního řádu, kvalitní výcvik či omezení administrativní zátěže. Policejní prezident Martin Vondrášek doplnil, že u policie nyní chybí asi 5000 příslušníků. U sboru je ale podle něj nyní více než 41.000 policistů, což je nejvíce od roku 2012. Navýšení tarifních platů pro policisty je podle něj pro stabilizaci důležité, důležitý je však i předvídatelný vývoj podmínek služby a jejího ohodnocení. Jako jednu z velkých ambicí policie zmínil digitální přestupkové řízení. Podle generálního ředitele hasičů Vladimíra Vlčka je nastavení platového systému rovněž pro personální stabilizaci zásadní. Zopakoval, že by hasiči potřebovali navýšit počet služebních míst zhruba o tisícovku. Jako další prioritu zmínil zajištění varování lidí přes mobilní telefony při mimořádných událostech v Česku, tzv. systém Cell Broadcast. Letos v létě skončí Vlčkovi funkční období, Vondráškovi uplyne pět let ve funkci příští rok na jaře. "Zatím to u mě není na programu dne aktuální, ale mohu vás ujistit, pokud k tomu dojde, tak já budu přistupovat k tomu, že budu chtít na ta daná místa dosadit odborníky, kteří projdou výběrovým nebo nabídkovým řízením, a potom se rozhodnu," řekl k možné výměně pozic Metnar. Zdroj: ČTK

Jaké datum se uvádí jako Datum úhrady mzdy vč. odvodů (10347), když je mzda uhrazena v jiný den, než odvody?

Pracovníci finanční správy budou i v roce 2026 poplatníkům aktivně pomáhat s podáním daňového přiznání k daním z příjmů. V nadcházejících dnech vyšlou finanční úřady své specialisty do 119 obcí v rámci 272 výjezdů napříč celým Českem. Nabídnou lidem osobní konzultace i praktickou pomoc s vyplněním formulářů. Podporu doplní také konzultační telefonní linky a prodloužené úřední hodiny na podatelnách finančních úřadů.

Pokud s. r. o. nemá zaměstnance, pouze je s jednatelem uzavřená jednatelská smlouva bez nároku na odměnu, ale s nárokem na cestovní náhrady, je nutné tuto smlouvu hlásit na OSSZ? 

Pracovník požádal u svého zaměstnavatele o roční zúčtování a přinesl dvě potvrzení o zaplaceném životním pojištění. První Potvrzení je na částku 4 000 Kč, a to na smlouvu z roku 2010, přičemž na Potvrzení je upozornění, že tato smlouva byla předčasně ukončena a bylo vyplaceno odbytné ve výši 141 000 Kč. Druhé Potvrzení je na novou smlouvu uzavřenou v roce 2025 u stejné pojišťovny na částku 143 000 Kč, tedy odbytné z první smlouvy bylo převedeno na novou smlouvu a zaměstnanec zaplatil i nové příspěvky. Lze v ročním zúčtování za 2025 uplatnit odpočet ve výši 48 000 Kč ?

Zaměstnankyně měla v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem v ČR původně místo výkonu práce v ČR, ale po rodičovské dovolené uzavřela se zaměstnavatelem dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém se místo výkonu práce přesunulo na adresu jejího bydliště na Slovensku. Zaměstnavatel (česká společnost bez pobočky na Slovensku) se tam přihlásil jako zaměstnavatel pro účely daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Práce je ze 100 % vykonávána na Slovensku. Mzdu zpracovává externí firma na Slovensku. V ČR jsme ji na ČSSZ „odhlásili“ kódem 10 Skončení příslušnosti k českým předpisům. Podle služby ČSSZ stále figuruje v seznamu zaměstnanců. Je třeba zahrnovat informace o této zaměstnankyni do JMHZ, nebo měla být příp. odhlášena kódem 2 Skončení zaměstnání?

Bývalý zaměstnanec měl s námi uzavřenou pracovní smlouvu do 30. 9. 2024. V roce 2025 již s námi neměl uzavřen žádný pracovněprávní vztah, ale za měsíc 03/2025 jsme mu vyplatili dodatečně bonus. Zaměstnanec nás nyní požádal o provedení ročního zúčtování daně za rok 2025 s tím, že po celý rok 2025 nikde zaměstnaný nebyl ani mu nikdo jiný žádný příjem nevyplatil, a neměl ani žádné jiné příjmy, kvůli kterým by mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Můžeme mu roční zúčtování provést, když u nás v roce 2025 neměl uzavřen vůbec žádný pracovněprávní vztah?

Bude se povinný příspěvek na doplňkové penzijní pojištění uvádět na ř. 10, pokud smlouva zaměstnance byla uzavřena od nebo po 1. 1. 2024? A platí pro zaměstnance stejné povinnosti, pokud si tuto smlouvu, na kterou zaměstnavatel povinně zasílal 4 % z VZ, sám předčasně zruší?