Dokumenty

Ne vždy zaměstnanci dodržují své povinnosti. Ne vždy mají požadovaný výkon. Zákon v obou případech umožňuje zaměstnavateli přijmout pracovněprávní opatření ve formě výtky. Ta otevírá cestu k následné možnosti ukončení pracovního poměru výpovědí. Je proto důležité, aby byla výtka správně připravena a předána. To je v praxi častým předmětem chyb.

Již 26. listopadu proběhne jubilejní 25. ročník tradičního setkání personalistů, HR manažerů a specialistů na pracovní právo. Těšit se můžete na aktuální informace, praktická doporučení i prostor pro sdílení zkušeností a networking s kolegy z oboru.  

Lze doprovod dítěte na vyšetření u ergoterapeuta a následnou terapii v zařízení, které je evidováno v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, považovat za doprovod dle bodu 8 písm. a) přílohy k NV č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci? Vyšetření i terapie je zde prováděna nelékařskými zdravotními pracovníky. 

Budeme mít smlouvu se školou, učni u nás budou vykonávat praxi na delší pravidelné časové období. Firma by jim chtěla poskytnout odměnu, ale nejsem si jistá, zda může být hodinová sazba nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 134,40 Kč za hodinu. Firma by ráda sjednala nižší odměnu. Je to z pracovněprávního hlediska možné? 

Jaký je správný postup výpočtu mzdy při využití vyrovnávacího období u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, pokud je v daném měsíci čerpána dovolená? Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou 38 000 Kč. Vyrovnávací období by činilo kalendářní rok. Zaměstnanec si z předcházejících měsíců přenášel v rámci vyrovnávacího období saldo 40 hodin. V měsíci srpnu měl naplánováno pouze 10 směn (110 hodin – z toho 99 hodin čerpal dovolenou a 11 hodin pracoval). Hodinový průměr pro dovolenou u tohoto zaměstnance je 300 Kč, tedy 300 × 99 = za dovolenou mu přísluší 29 700 Kč. Poměrná část mzdy 38 000/110 ×11 vychází na 3 800 Kč. Tedy jeho hrubá mzda vychází pouze na 33 500 Kč. Je tento výpočet správný? Pokud ano, je možné použít i jiný výpočet, aby k tak zásadním rozdílům v příjmu nedocházelo z důvodu kolísavého fondu pracovní doby v jednotlivých měsících?

Průměrná mzda roste, ale skutečné změny se odehrávají jinde. Umělá inteligence zásadně proměňuje hodnotu práce, poptávku po zaměstnancích i výši mezd v jednotlivých profesích. Co čeká český trh práce v příštích letech a kdo bude mezi vítězi a poraženými? Více v ekonomické analýze Markéty Šichtařové.

Průměrný důchod vzroste na 22 196 korun, k tomu důchodci obdrží jednorázově 2 000 korun navíc. „Debata o penězích navíc pro důchodce není o žádném dárečku. Při samotné valorizaci by průměrný důchod vzrostl přibližně o 1,4 procenta. Přesto očekáváme, že poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě v roce 2027 klesne z 41,9 na 40,2 procenta. Považuji za legitimní na tento vývoj reagovat. Proto jsme se v koalici dohodli, že důchodci obdrží jednorázově 2 000 korun navíc. Zároveň jde o odpovědnější řešení vůči státnímu rozpočtu než promítat tuto pomoc do pravidelné měsíční výše důchodu,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Na síti X to dnes uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Cílem podle něj je, aby byl k začátku roku 2029 nástupní plat policistů a hasičů po absolvování odborné přípravy 50.000 korun. Vláda podle ministra počítá s navyšováním míst u policistů a hasičů a navýšením prostředků na kybernetickou bezpečnost o 240 milionů korun.

Pokles porodnosti v České republice není podle Zprávy o rodině 2026 důsledkem nezájmu o rodičovství. Většina lidí si děti stále přeje a ideálem zůstává dvoudětná rodina. Problémem je rostoucí rozdíl mezi počtem dětí, které lidé plánují mít, a počtem dětí, které se skutečně narodí. Pro HR specialisty, personalisty i zaměstnavatele je důležitý zejména závěr, že rozhodování o založení či rozšíření rodiny významně ovlivňují ekonomické a pracovní podmínky. Mezi hlavní překážky patří obtížná dostupnost bydlení, ekonomická nejistota a komplikované slaďování pracovního a rodinného života.

Musí se provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu u ZP v případě, že žena odešla na mateřskou dovolenou 3. 8. (pondělí), ale za 1. a 2. 8. 2026 (víkend) nemá logicky žádný příjem. Musí se dělat doplatek za tyto 2 dny? 

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o daních z příjmů a zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele dojde od 1. ledna 2027 ke změně ve vykazování některých příjmů v jednotném měsíčním hlášení (JMHZ). Náhrada ušlého výdělku (tzv. svědečné) poskytovaná orgánem veřejné moci osobám, které se účastní úkonů řízení (svědci), bude nově osvobozena od daně z příjmů. Osoby, kterým bude orgán veřejné moci vyplácet pouze tento příjem, zároveň nebudou pro účely JMHZ považovány za zaměstnance tohoto orgánu veřejné moci. Orgány veřejné moci tedy nebudou muset osoby, kterým v určitém měsíci poskytly pouze příjem v podobě svědečného, přihlásit jako své zaměstnance do evidence zaměstnanců. Příjem v podobě svědečného zároveň nebude povinné sdělovat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení. Změna se vztahuje výhradně na náhradu ušlého výdělku poskytovanou přímo orgánem veřejné moci. Netýká se mzdy ani náhrady mzdy vyplácené zaměstnavatelem zaměstnanci, které budou i nadále podléhat běžnému režimu zdanění a sdělování prostřednictvím měsíčního hlášení. Finanční správa ČR současně informuje, že s ohledem na očekávané legislativní změny nebude již během roku 2026 vyžadovat sdělování těchto příjmů ani údajů o jejich příjemcích prostřednictvím JMHZ. Upozornění České správy sociálního zabezpečení:Tento postup se nevztahuje na situaci, kdy je svědkovi vyplacen příjem ve výši, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Při vzniku účasti na pojištění je osobu, které je vyplaceno svědečné jako náhrada příjmu ze zaměstnání, do konce roku 2026 vždy povinností do evidence zaměstnanců podle JMHZ přihlásit a podat za ni měsíční hlášení.

Firemní snídaně, vánoční večírky, sportovní dny, teambuildingy nebo oslavy výročí společnosti. Firemní akce jsou běžnou součástí pracovního života a většina zaměstnavatelů je vnímá jako nástroj pro podporu firemní kultury, motivace a spolupráce. Z pohledu daní, pracovního práva a pojistných vztahů však není každá firemní akce stejná. Právě správné nastavení účelu akce rozhoduje o tom, zda jde o plnění související s výkonem práce, zaměstnanecký benefit, nebo kombinaci obojího. Od toho se následně odvíjí daňový režim, daňová uznatelnost nákladů i odpovědnost zaměstnavatele za případný pracovní úraz.

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška o sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (eKLEP, září 2026). Z návrhu vyplývá, že: průměrná cena benzinu Natural 95 pro účely cestovních náhrad má být zvýšena z 34,70 Kč/l na 41,80 Kč/l, změna reaguje na údaje Českého statistického úřadu za srpen 2026, podle nichž průměrná cena dosáhla 41,80 Kč/l, k mimořádné úpravě dochází proto, že rozdíl přesáhl zákonnou hranici 20 %, při níž zákoník práce umožňuje (a fakticky vyžaduje) aktualizaci vyhláškové ceny pohonných hmot. Zdroj: MPSV, návrh vyhlášky v meziresortním připomínkovém řízení, září 2026.

Milý uživatelé, v dnešním vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno Tento týden přinášíme přehled nejdůležitějších novinek z oblasti mezd, pracovního práva a trhu práce. Zaměřujeme se na plánované zvýšení cestovních náhrad za benzin 95, aktuální vývoj kolem karenční doby, očekávané demografické změny na trhu práce, připravovanou úpravu definice závislé práce a její dopady na švarcsystém, stejně jako na nový nástroj MPSV pro hodnocení pracovních pozic a podporu transparentního odměňování.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jde podle něj proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Poslancům vrátil i související novelu, která bere hlavě státu pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Naopak i přes výhrady podepsal novelu stavebního zákona a také zákon, který od příštího roku opět zavádí elektronickou evidenci tržeb (EET). Koalice ANO, SPD a Motoristů má ve Sněmovně na přehlasování veta dost hlasů.

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která mění pravidla pro posuzování expozice olovu na pracovišti. Návrh zavádí možnost pokračovat ve výkonu práce i po překročení limitní hodnoty plumbémie, tedy koncentrace olova v krvi, pokud bude prokázán její dlouhodobě klesající trend. Změna reaguje na zpřísnění limitů vycházejících ze směrnice EU 2024/869. Současná právní úprava neumožňuje zohlednit situaci zaměstnanců, kteří byli olovu vystaveni již před zavedením nových limitních hodnot a u nichž naměřené hodnoty postupně klesají. Návrh proto zavádí institut „klesajícího trendu“ plumbémie.

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která rozšiřuje definici psychické zátěže při práci. Nově mají být mezi psychicky náročné práce zařazeny také některé činnosti pilotů vykonávané za specifických provozních podmínek. Návrh reaguje na práce spojené s mimořádně vysokými nároky na rozhodování v reálném čase za proměnlivých podmínek, pokud mohou mít závažné důsledky pro bezpečnost osob. Současně zohledňuje pracovní režimy vedoucí k narušování cirkadiánních rytmů zaměstnance v důsledku překračování časových pásem během jedné pracovní směny. Změna by se měla týkat zejména některých kategorií pilotů v obchodní letecké dopravě. Cílem není plošné rozšíření psychické zátěže na další profese, ale dílčí úprava reflektující specifika pilotní práce. Pokud bude novela schválena, může mít dopad na posuzování psychické zátěže, kategorizaci prací a související oblast ochrany zdraví při práci. Návrh je však zatím pouze ve fázi meziresortního připomínkového řízení a jeho konečné znění se ještě může změnit.

Evropská unie od prosince 2027 zakáže uvádět na trh výrobky, které vznikly za využití nucené práce. Česká republika proto připravuje pravidla, podle nichž budou domácí úřady podobné případy prověřovat a rozhodovat o dalším osudu takových výrobků. V mezirezortním připomínkovém řízení je novela, která nové kompetence svěřuje inspekci práce a vymezuje role dalších dozorových orgánů.

Zaměstnanec má od začátku roku už 7 dnů neomluvené absence. Z jistých důvodů zatím firma nemá potřebu s ním řešit ukončení pracovního poměru. Za každý den absence má krácenou dovolenou o jeden den, ale navíc se mu o dobu absence snížil počet odpracovaných hodin v roce pro výpočet nároku na dovolenou, takže mu mzdový systém započítal jen 50 týdnů a odečetl dalších 7 hodin. Je to zjevně „podle zákona“, ale ptám se úplně obecně – je to takto v pořádku? Není to dvojí postih z jednoho důvodu, ke kterému by nemělo docházet?

Poslanecká sněmovna schválila 11. září 2026 ve třetím čtení návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců. Pokud projde i zbývajícími fázemi legislativního procesu, nahradí dosavadní právní úpravu pobytu cizinců v České republice. Změny pocítí především zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky ze zahraničí. Zákon totiž počítá s rozsáhlou digitalizací pobytových řízení, zavádí nové povinnosti pro subjekty zajišťující pobyt cizinců a rozšiřuje možnosti státu ovlivňovat pracovní migraci.