Dokumenty

Zaměstnanec končí pracovní poměr 1. 12. 2025. V průběhu prosince 2025 možná nastoupí do nového zaměstnání. Jak správně udělat, aby si zaměstnanec mohl požádat svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování daní? Na tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na zdaňovací období 2025 – zaměstnanec u zaměstnavatele, kde končí 1. 12. 2025, na Prohlášení podepíše, že slevu na poplatníka uplatňuje do 30. 11. 2025. Lze zároveň napsat, že Prohlášení na prosinec podepsáno, ale sleva neuplatňována? Nový zaměstnavatel (zaměstnán např. od 10. 12. 2025) slevu uplatní od prosince 2025. Lze takto udělat? Zaměstnanec má v prosinci 2 zaměstnavatele (ne současně), u obou podepsáno Prohlášení, u 2. v pořadí uplatní slevu na poplatníka.

Organizace má oficiální sídlo v Brně, avšak její kanceláře se nacházejí ve městě Slavkov. V pracovní smlouvě je jako místo výkonu práce uvedeno město Slavkov a Brno, přičemž pravidelné pracoviště není specifikováno. Pro účely cestovních náhrad tak bylo pravidelné pracoviště stanoveno fikcí dle § 34a zákoníku práce, a to ve Slavkově, kde mají zaměstnanci své kanceláře. Chtěla bych se proto zeptat na otázku týkající se výkonu práce v Brně a případného nároku na cestovní náhrady. Pokud zaměstnanec jede z kanceláře ve Slavkově do Brna (ne vždy pouze do sídla společnosti), je v okamžiku opuštění Slavkova na cestě mimo své pravidelné pracoviště, nikoli však na pracovní cestě. Cesta ze Slavkova do Brna trvá přibližně 30 minut, zaměstnanec následně stráví v Brně 5 hodin výkonem práce a poté se vrací zpět do Slavkova. Celková doba mimo pravidelné pracoviště tedy činí 6 hodin. K cestě je použit služební automobil. V této souvislosti bychom chtěli ověřit, zda zaměstnanci náleží stravné z toho důvodu, že byl mimo pravidelné pracoviště déle než 5 hodin, nebo zda se v případě cesty mimo pravidelné pracoviště za účelem výkonu práce v rámci sjednaného místa výkonu práce pro účely stravného započítává pouze doba samotné cesty ze Slavkova do Brna a zpět, nikoli čas strávený výkonem práce v Brně.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá. Sporné ustanovení dopadá specificky na situace, kdy zaměstnanec například ze zdravotních důvodů není schopen pokračovat na pozici sjednané v pracovní smlouvě. Zákon dává zaměstnavateli možnost převést ho na práci jiného druhu, „a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil“. Ústavní soudci převedení na jinou práci vnímají jako provizorní řešení, než se zaměstnavatel a pracovník dohodnou na dalším uplatnění, případně na rozvázání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec odmítne vykonávat práci, na kterou byl dočasně převeden, neztrácí právo na odstupné, zdůraznil Ústavní soud. Práce by také měla odpovídat zdravotnímu stavu a pokud možno i kvalifikaci zaměstnance. „Nucená práce není každá nedobrovolná práce,“ řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. Nejvyšší soud v návrhu uvedl, že při změně druhu vykonávané práce je nutné respektovat autonomii vůle zaměstnance. „Základem pro změnu by tak měla být dohoda obou stran. Jednostranné převedení by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance,“ argumentoval Nejvyšší soud. Současná právní úprava je podle Nejvyššího soudu dědictvím z dob socialismu, kdy stát řízený komunistickou stranou usiloval o plnou zaměstnanost a fluktuaci pracovníků považoval za nežádoucí jev.

V roce 2024 strávili pracovníci v Nizozemsku v průměru 8,9 hodiny denně sezením. To zahrnuje v 4,5 hodiny denně během práce, 1,1 hodiny při dojíždění (kromě jízdy na kole) a 3,3 hodiny během volného času.

Zaměstnankyně odešla v roce 2023 na mateřskou dovolenou, na kterou ji hned navazovala rodičovská dovolená. Pracovala na pozici hlavní účetní a měla pod svým vedením několik účetních na účetním oddělení. Její místo bylo obsazeno novým zaměstnancem, jehož smlouva má trvání na dobu neurčitou. V roce 2026 dítě dovrší 3 let věku a měla by se vrátit zpět do práce. Jak je to s jejím pracovním místem – pokud se nevrací po mateřské nebo do 2 let věku dítěte, nepřísluší ji již „stejná židle“, ale jiné místo tomu adekvátní? V čem se posuzuje adekvátní místo - pozicí, tj. nová pozice by měla být taky vedoucí, nebo finančně? Může dostat výpověď z nadbytečnosti, protože není předpoklad, že se jako účetní uplatní na jiném oddělení? 

Jsme střední škola s bilingvní výukou, tedy vyučujeme nejen v ČJ, ale i v cizím jazyce. V rámci této výuky u nás učí lektorka, občan Německa. Nejsme s lektorkou v žádném zaměstnaneckém vztahu, nevyplácíme ji mzdu (tu pobírá v Německu), nicméně se řídí naším rozvržením výuky, má u nás „stůl a židli“ v kabinetu. Je nám německým zaměstnavatelem určena a pak přijede  – jde o zaměstnance Federálního úřadu pro zahraniční věci, ústřední agentura pro školy v zahraničí. Mám k dispozici pouze část její pracovní smlouvy, kde se uvádí, že její místo působení bude na naší škole. V minulosti se na škole na ÚP nikdy nehlásila, ale zpřísnění sankce za neoznámení nástupu občanu EU/cizince je tak velké, že se tím zabýváme, zda se na nás tato povinnost v tomto případě vztahuje. Prosím tedy o odpověď, zda jsme povinni informaci o nástupu podat a jaké listiny máme mít k její činnosti u nás na škole k dispozici pro případnou kontrolu. Lektorka má uzavřenou pracovní smlouvu se svým německým zaměstnavatelem, v ní je uvedeno její služební místo na naší škole a je tam uvedena pracovní náplň a počet hodin, které je povinna odpracovat. Toto vše určuje její německý zaměstnavatel, s námi nemá uzavřenou žádnou smlouvu, my ji pouze určujeme rozvržení pracovní doby. 

Ministerstvo financí upozorňuje na změnu v uplatňování smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Japonskem. Od 1. dubna 2026 se do ní nově zahrnuje „Zvláštní daň společností na obranu“ – přirážka 4 % k dani z příjmů právnických osob. Pro české firmy s aktivitami v Japonsku to znamená vyšší daňovou zátěž, proto doporučujeme konzultovat dopady s daňovými poradci. Informace byla uveřejněna na stránkách MF veFinanční zpravodaji č. 17/2025 ze dne 5. listopadu 2025, který obsahuje sdělení k uplatňování Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu. Více najdete zde.

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory. Přechody zaměstnanců se týkají spíš dodavatelů automobilek. Osobní auta za o poznání větší vozy vyměnil třeba výrobní ředitel Tatra Defence Vehicle Jiří Věžník, který strávil v autoprůmyslu celý profesní život. U zbrojařů pracuje od poloviny letošního roku. „Automotive segment je nějakým způsobem v recesi, oproti tomu defence (obrana, pozn. red.) je něco, kde rosteme,“ popisuje. Ve společnosti pracuje skoro půl roku i Petr Svrčina, který u aut předtím strávil třináct let. V kopřivnické firmě se nyní stará o to, aby byl materiál pro výrobu včas a na správném místě. Odvětví automotive však dle něj v poslední době provází stagnace. „To je něco, co mám ve své práci rád asi úplně nejméně,“ říká. Víc lidí teď nabral i pardubický výrobce radarů ELDIS. Řešit, jak dohlížet na provoz na nebi, se rozhodli i Jaroslav Greguš a Miroslav Hošek. „Jedna věc je, že jsem v automotive průmyslu strávil asi téměř třináct let. Další věc je, že celosvětová situace zrovna automotive průmyslu moc nenahrává,“ vysvětluje projektový manažer Hošek. „Bylo to tak 50 na 50. Z padesáti procent jsem už viděl ty mráčky na obloze – to byla jedna věc. A z padesáti procent to byl nějaký svůj vlastní progres,“ shrnul motivaci ke změně vedoucí konstrukce Greguš. Podle generálního ředitele společnosti Vladimíra Vojáčka v okolí dojezdu uzavřelo své provozy několik subdodavatelů, kteří byli zaměřeni na automotive. „Tito lidé potom hledají práci,“ dodává. Zvýšený zájem potvrzuje také další holding, v Poličce na Svitavsku vyrábí velkorážovou munici. „Uchazeči začali vnímat obranný průmysl jako odvětví, které nabízí výrazně větší stabilitu a dlouhodobou perspektivu,“ vysvětluje personální ředitelka STV Group Veronika Jurenková.

Milí uživatelé, týdeník Podtrženo, sečteno vám tentokrát přináší přehled změn zahraničního stravného pro rok 2026, novinky z trhu práce, předvánoční brigády a důležitá upozornění pro zaměstnavatele i varování před podvodnými telefonáty. Přejeme vám příjemný 1. adventní víkend.

Včera jsme se s aplikací Práce a mzda zúčastnili 24. ročníku HR Konference a setkání personalistů. Součástí skvělého programu byla naše soutěž o skvělé ceny – a dnes už známe vítěze! Roční předplatné PremiumIva HomolováMartina KoblihováAlena Čermáková Půlroční předplatné PremiumSimona MarténkováPetr Soukup Chytré podcasty na 2 měsíce zdarmaMartina VojtováKateřina BezděkováJana Syrůčková Výherce budeme kontaktovat e-mailem. Děkujeme všem za účast!

Ve čtvrtek 27. 12. jste se s námi zapojili do soutěže o skvělé ceny během HR konference a setkání personalistů v Brně– a my gratulujeme výhercům: Roční předplatné PremiumIva HomolováMartina KoblihováAlena Čermáková Půlroční předplatné PremiumSimona MarténkováPetr Soukup Chytré podcasty na 2 měsíce zdarmaMartina VojtováKateřina BezděkováJana Syrůčková Výherce budeme kontaktovat e-mailem. Děkujeme všem za účast! A ostatní nezoufejte,  vyzkoušejte aplikaci Práce a mzda na 14 dní zdarma! Klikněte na tlačítko! Chci přístup zdarma  a objevte odborné články, právní předpisy, poradenský servis a mnoho dalšího.

Valorizace plateb za státní pojištěnce nad rámec současného automatického navýšení podle možného budoucího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) příští rok nebude. Návrh rozpočtu to neumožňuje, uvedl na odborné pražské konferenci Efektivní nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví příští rok počítá s výdaji veřejného zdravotního pojištění necelých 563 miliard korun, příjmy by měly být zhruba o 15 miliard korun nižší.

Dne 9. října 2025 Soudní dvůr Evropské unie v souvislosti se směrnicí o pracovní době konstatoval, že doba strávená přesuny, které jsou zaměstnanci povinni vykonat společně v čas stanovený jejich zaměstnavatelem služebním vozidlem, aby se přemístili z konkrétního místa určeného zaměstnavatelem do místa, kde je plněn specifický úkol stanovený v pracovní smlouvě uzavřené mezi těmito zaměstnanci a jejich zaměstnavatelem, je takového charakteru, že musí být považována za pracovní dobu zaměstnanců. Tento závěr má potenciál zcela změnit v České republice po dlouhá léta většinově tradované a zažité právní výklady nejen s ohledem na charakter doby, kdy zaměstnanec řídí služební vozidlo, ale dost možná i s ohledem na charakter doby, kdy se zaměstnanci služebním vozidlem pouze vezou jako spolujezdci. Tento článek podrobně rozebere právní důsledky nového rozsudku a jeho možný vliv na české pracovní právo, přičemž bude zkoumat zejména jeho možné dopady na kvalifikaci doby přesunu zaměstnanců služebním vozidlem do místa, kde budou plnit pracovní úkol v souladu s druhem práce sjednaným v jejich pracovních smlouvách, a zpět.

Poslední novelizace zákoníku práce , tzv. flexinovela, přinesla zásadní změny do oblasti rozvazování pracovního poměru. Novela č. 120/2025 Sb. byla vyhlášena dne 29. 4. 2025 a začala platit již o měsíc později, 1. 6., což poskytlo minimální prostor pro přizpůsobení se novým pravidlům. Flexinovela přitom po desítkách let zažité právní úpravy přinesla nejrozsáhlejší změny do pasáže zákoníku práce , kterou aplikační praxe považuje za tradičně nejcitlivější, a tou je oblast rozvazování pracovního poměru. Účelem tohoto příspěvku je upozornit na některá úskalí, která jsou s rozvazováním pracovního poměru po flexinovele v praxi spojena.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Za účelem omezení administrativní zátěže, zvýšení přehlednosti pro zaměstnavatele a sjednocení nahlašovaných údajů dojde od 1. 1. 2026 k digitalizaci hlášení pracovních úrazů. Od 1. 1. 2026 budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky. Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů bude zpřístupněno od 1. 1. 2026.

Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny. To však platí pouze za předpokladu, že směna jako celek je podle definice vyhodnocena jako směna rizikové práce, tedy že v ní je riziková práce vykonávána alespoň po její převážnou část. Dotaz: Týdenní úvazek máme 37,5 hod týdně. Směny jsou rozvržené na 7,5 hod nebo 11 hod denně. Jestliže směna trvala 11 hodin, z nichž byla 4 hodiny byla vykonávána práce zařazená do kat.3 zátěž teplem. Vyhodnotí se směna jako směna rizikové práce? Nebo se eviduje až od 5,5 hodin? Do evidence se potom započte jako 11 osmin tzn. 1,38 směny?

Naše firma s. r. o. dostává čtvrtletně od Úřadu práce příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce. Jestliže chceme být dodavatelem náhradního plnění, tak budeme zadávat faktury do ENP na portálu MPSV. Je toto povinné nebo dobrovolné?

Má zaměstnanec, který má uzavřenou dohodu o výkonu práce na dálku max. na 16 hodin/týden a 4 hodiny/týden má pracovat na adrese zaměstnavatele, nárok na ošetřovné, když má home office? Celkový úvazek zaměstnance je 20 hodin/týden. 

Vítejte u dalšího dílu našeho pátečního seriálu o pracovním rovnováze. Minule jsem zmínila, že vyhoření není jen otázkou fyzické únavy – jeho první příznaky se objevují mnohem dříve, než si většina lidí uvědomí. Přestože si vyhoření často spojujeme právě s vyčerpáním těla, první varovné signály přicházejí od našich emocí a psychického naladění. Tyto rané fáze bývají nenápadné, někdy až na úrovni drobných pocitů, a proto jim většinou nevěnujeme pozornost. Přitom právě v této chvíli máme největší šanci něco změnit a vyhoření se úplně vyhnout.