Dokumenty

České firmy plánují pro rok 2026 typické navýšení mezd v pásmu 3–5 % (medián 4 %). Data z průzkumu Pay-Fair, který zahrnuje 77 společností s celkem téměř 60 tisíci zaměstnanci, zároveň ukazují sílící tlak na systematičtější práci s celkovým odměňováním: od variabilní složky přes benefity až po připravenost na směrnici EU o transparentnosti odměňování.

Pravda je jednoduchá: rozhodnutí se netýká jen zkušeností.  Firmy hodnotí, jak kandidát myslí, jaké má priority a jak zvládá komplexitu a tlak. 1. Strategické vidění vs. operativní zkušenost Finální shortlist často zahrnuje lidi s podobnými zkušenostmi. Otázka není: „Co jste dokázal/a?“. Otázka zní: „Jak vaše rozhodnutí ovlivní firmu za 3-5 let?“ Firmy chtějí vidět: ✔ schopnost myslet v širších souvislostech ✔ odvahu rozhodovat v nejistotě ✔ dopady rozhodnutí přesahující vlastní oddělení Tip pro vás: Připravte si krátké příběhy o rozhodnutích, která měla strategický dopad - ne jen seznam projektů. 2. Leadership code je zkoušen nejen slovem Výběrové procesy sledují, zda kandidát skutečně žije své hodnoty. Interně se ptají: ✔ Jak kandidát využívá moc a vliv? ✔ Dokáže zůstat konzistentní pod tlakem? ✔ Jak ovlivňuje firemní kulturu? Firmy testují, zda je leadership code autentický a stabilní, nejen nahlas deklarovaný. 3. Rozdíly se často rozhodují během „tichých momentů“ Někdy to není formální prezentace ani panelové rozhovory. Firmy sledují: ✔ reakce v nečekaných situacích ✔ schopnost konstruktivně debatovat s protichůdnými názory ✔ schopnost delegovat a dát prostor jiným, aniž by ztratily autoritu Tyto momenty odhalují mindset, který CV ani doporučení nepokrývá. 4. Chemie s boardem a CEO: proč to není jen o kompetencích Na vrcholové úrovni se rozhoduje i podle „fitu“. Otázka není jen „dokáže to?“  Otázka je: „Dokáže pracovat s lidmi, kteří tvoří jádro firmy?“ Firmy hledají kandidáty, kteří: ✔ jsou schopni naslouchat a reagovat ✔ chápou kulturní a politické nuance ✔ přináší důvěru a stabilitu. Jak se připravit, aby si vás firmy všimly ✔ Sdílejte příklady rozhodnutí s dlouhodobým dopadem ✔ Prezentujte svůj leadership code konkrétně a autenticky ✔ Ukažte, jak zvládáte tlak a komplexitu v reálných situacích ✔ Buďte konzistentní – online i offline Otázka pro vás: Který z těchto interních „testů“ C-level výběru je pro vás osobně největší výzvou a proč? V příštím vydání se podíváme na konkrétní strategie, jak se stát kandidátem, kterého si board všimne jako prvního - ještě před tím, než se CV vůbec dostane na stůl.

Psychosociální rizika a jejich dopady na duševní i fyzické zdraví zaměstnanců patří podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU‑OSHA) mezi nejzávažnější výzvy současnosti. Téměř 45 % evropských pracovníků uvádí, že se potýkají s faktory, které mohou negativně ovlivnit jejich duševní zdraví. Stres, úzkosti a deprese jsou dokonce druhým nejčastějším pracovně souvisejícím zdravotním problémem v Evropě.

Zaměstnanecké benefity dlouhodobě patří mezi klíčová témata oddělení lidských zdrojů. Společnosti je poskytují za účelem zvýšení motivace a loajality zaměstnanců a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti na trhu práce. Často pak využívají různé formy nepeněžních plnění, která mohou mít oproti peněžní formě daňově výhodnější režim.

Opoziční poslanci předložili návrh na prodloužení dlouhodobého ošetřovného z dosavadních 90 na 180 dní. Novela se týká dlouhodobého ošetřovného, tedy dávky z nemocenského pojištění pro lidi, kteří musí zůstat doma a dlouhodobě pečovat o vážně nemocného člena rodiny (typicky seniora, dítěte, partnera), a kvůli tomu nemohou chodit do práce.Novela počítá s povinností nového lékařského potvrzení o nutnosti domácí péče a odhaduje navýšení ročních výdajů o 100 až 140 milionů korun. Návrh nyní směřuje k posouzení vládou.

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) upozorňuje na rizika spojená s nedávným rozsudkem Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 351/2024), který se týká srovnávání mzdových a pracovních podmínek agenturních a kmenových zaměstnanců. Rozhodnutí soudu popírá dosavadní dlouholetou praxi i metodické pokyny státních orgánů a vytváří nebezpečný precedens, který může destabilizovat trh práce a poškodit zaměstnavatele i samotné zaměstnance. Jádrem problému je výklad, podle kterého by agentury práce měly odpovídat za poskytování specifických benefitů (např. příspěvků na penzijní připojištění) stejně jako uživatelé, ke kterým jsou zaměstnanci přiděleni. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím fakticky povýšil teoretický konstrukt rovnosti nad realitu fungování trhu, aniž by zohlednil praktické dopady. „Rozsudek je ukázkovým příkladem toho, jak se dá dobrý úmysl proměnit v nelogický paradox. Agentury se dostávají do role univerzálního přenašeče všech benefitních systémů svých klientů, které samy nijak netvoří ani neřídí a často o nich nemají ani kompletní informace. Přenáší se tak odpovědnost za cizí personální politiku na subjekt, který k jejímu ovlivnění nemá žádné nástroje,“ uvádí Jaroslava Rezlerová předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory ČR. Pro personální agentury i zaměstnavatele využívající dočasné přidělení to znamená zásadní problém. Agentura nemá možnost ovlivnit, zda a v jaké výši uživatel poskytuje svým kmenovým zaměstnancům benefity, přesto by za jejich dorovnání měla nést odpovědnost. Benefitní systémy přitom nejsou pouhou součástí ceny práce, ale slouží jako nástroj dlouhodobé stabilizace a retence kmenových zaměstnanců, což se u dočasného přidělení míjí účinkem. Hospodářská komora rovněž v této souvislosti kritizuje nepředvídatelnost právního prostředí. Rozhodnutí soudu jde přímo proti dosavadnímu metodickému pokynu Státního úřadu inspekce práce i výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž nadstandardní příspěvky nad zákonný rámec nebyly považovány za srovnatelnou mzdovou podmínku. „Stát nemůže zaměstnavatelům něco metodicky vysvětlovat, roky je podle toho kontrolovat a následně to jedním rozsudkem celé popřít. To je nešťastný precedens, který podkopává důvěru v předvídatelnost práva v České republice,“ doplňuje Jaroslava Rezlerová. Agenturní zaměstnávání je klíčovým nástrojem flexibility v ekonomice, která se potýká s chronickým nedostatkem pracovníků. V Česku tento model využívají statisíce lidí a agentury zaměstnávají zhruba 300 tisíc pracovníků. Omezování tohoto nástroje dopadne na schopnost firem reagovat na výkyvy poptávky. „Nastalou situaci je třeba legislativně ošetřit. Navrhujeme proto využít probíhající transpozici směrnice o transparentním odměňování jako příležitost k vyjasnění všech nejistot, které Nejvyšší soud svým rozsudkem do problematiky vnesl. Není možné, aby zaměstnavatelé dopláceli na zpětnou změnu výkladu pravidel, která léta dodržovali. Je nezbytné zajistit stabilní a předvídatelné právní prostředí,“ uzavírá prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Při ročním zúčtování daně mi u zaměstnankyně, která je v insolvenci, vznikl přeplatek na dani vč. daňového bonusu cca 14 000 Kč. Posílám přeplatky automaticky insolvenčnímu správci, nebo náleží zaměstnanci? Pokud se zasílá insolvenčnímu správci, týká se i daňového bonusu nebo případně jen přeplatku na dani? U zaměstnance s exekucí se případně srazí jen na přeplatek na dani a na daňový bonus se „nesahá“, jako v případě měsíčního uplatňování daňového bonusu? 

Máme dceřinou společnost na Slovensku, a doposud jsme přes datovou schránku mateřské společnosti v ČR zasílali přehled o výši pojistného za jednatele společnosti, pobírá odměnu za výkon funkce v SK a je daňovým rezidentem v ČR: jaký bude postup od 1. 4. 2026, případně jakým způsobem zasílat JHMZ, když nemá společnost sídlo ani datovou schránku v ČR?

Dne 4. 2. 2026 do datové schránky dorazilo usnesení o zastavení běžného výživného pro aktuálně již dospělé dítě dlužníka, ke kdy zastavuji srážky? Ze mzdy za měsíc leden 2026 jsem srážku provedla, za únor už předpokládám nesrážím, jelikož se výživné hradí předem? Nabytí PM dodnes od OS nedorazilo, odvolání proti usnesení bylo možné podat do 19. 2. 2026.

Nejpozději do 7. 6. 2026 je Česká republika povinna provést transpozici evropské směrnice, jejímž účelem je posílení transparentnosti odměňování zaměstnanců a odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. V době sepsání tohoto článku však dosud nebyl zveřejněn návrh souvisejícího zákona, přestože se na něm dle autorům dostupných informací již intenzivně pracuje a měl by se již brzy ocitnout v připomínkovém řízení. V tomto článku se proto společně podíváme na chystanou transpozici této směrnice u našich nejbližších sousedů – na Slovensku. Čeští zaměstnavatelé si tak mohou opět udělat přibližnou představu, co je v nadcházejícím roce zřejmě čeká.

Poslanecké sněmovně bude v nejbližší době předložen poslanecký návrh, který reaguje na problém tzv. uzamčených účastníků penzijního spoření – tedy lidí, kteří po přiznání starobního důchodu ztratili nárok na státní příspěvek a kvůli nastavení pravidel nemohli ze systému odejít bez finančních ztrát. Návrh počítá s tím, že těmto účastníkům umožní bez sankcí ukončit smlouvu, případně jim zpětně vrátí prostředky, o které při dřívějším výstupu přišli, a současně upraví daňová pravidla tak, aby tato mimořádná plnění nepodléhala zdanění a systém spoření na stáří zůstal daňově podporovaným produktem.

Dobrý den, je prosím povinnost pro účely JMHZ doložit doklad o vzdělání jak u zaměstnanců zaměstnaných na HPP, tak u zaměstnanců na DPP a DPČ, případně smlouvy o výkonu funkce jednatele? Na školení nám bylo řečeno, že u DPP a DPČ nebude údaj o nejvyšším dosaženém vzdělání povinný. Děkuji.

Milí uživatelé týdeníku Podtrženo, sečteno, vítejte u nového vydání. Tento týden připomínáme povinnost stáhnout z ePortálu ČSSZ seznam zaměstnanců s novými identifikátory OIČ a ID zaměstnání a jejich doplnění do mzdové evidence, dále upozorňujeme na přehled změn agend ČSSZ souvisejících s přechodem na JMHZ, na termíny pro vracení daňových přeplatků, na rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se nároku agenturních pracovníků na benefity a také na blížící se účinnost zákona o práci přes digitální platformy.

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Novelu o odkladu první výplaty o čtvrt roku dnes podepsal prezident Petr Pavel. Oznámila to prezidentská kancelář. Důvodem posunu termínu je podle jejího zdůvodnění náročnost přepočtu podpory. Předloha ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen.

První čtvrtletí roku se uzavírá a s ním často mizí i naše novoroční předsevzetí. Ačkoli je psychická hygiena důležitá, klíčové je hlavně předcházet stresu, který potom musíme dohánět různými regulačními technikami. V lednu jsme si mnozí stanovili ambiciózní plány – pracovní i osobní – protože nový rok působí jako čerstvý start. Statistiky ale ukazují, že většina lidí své předsevzetí opustí už během ledna, pokud nevidí rychlý výsledek.

Zaměstnanec byl vyslán po dlouhodobé pracovní neschopnosti na mimořádnou prohlídku. Lékař mu vystavil posudek se závěrem „zdravotně způsobilý s podmínkou – bez fyzické zátěže a noční práce“. Zdůrazňuji, že zaměstnanec vykonává fyzickou práci na stavbě na pozici Stavební dělník. Je zřejmé, že na takové pozici vykonává téměř zcela pouze fyzickou práci (lékař má k dispozici Rozhodnutí KHS, ze kterého jasně vyplývá, v jaké rizikové kategorii je zaměstnanec zařazen, v žádosti o prohlídku jsou rizikové faktory také uvedeny), a přesto do posudku napsal takový závěr. Noční práci bychom nepožadovali, ale je možné, aby lékař napsal takové vyjádření, když je nanejvýš jasné, že jeho pozice vyžaduje pouze takovou práci, kterou sám omezil? Předpokládali bychom, že vzhledem k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu lékař vystaví s ohledem na pracovní pozici posudek se závěrem způsobilý či nezpůsobilý z důvodu obecného onemocnění. Samozřejmě víme, že se můžeme odvolat.

Při vyplňování údajů o zaměstnanci v rámci JMHZ a ve formuláři prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti se v případě uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě uvádí údaj o další osobě, která vyživuje toto dítě ve společně hospodařící domácnosti. V obou případech se tam tedy uvádí jméno osoby, která se zaměstnancem žije v téže společně hospodařící domácnosti. Uvádí se do JMHZ a do prohlášení poplatníka k dani z příjmů FO ze závislé činnosti také jiná osoba, která vyživuje stejné dítě, byť v jiné společně hospodařící domácnosti? Například pokud jsou rodiče dítěte rozvedení a mají střídavou péči a dítě tak střídá domácnosti?

Ministerstvo práce by mělo v dubnu předložit novelu zákoníku práce s opatřeními na podporu rovného odměňování mužů a žen. Změny k zajištění stejné odměny za stejnou práci, které vycházejí z unijní směrnice, by měly platit od příštího roku. Vyplývá to z navrhovaného legislativního plánu vlády. Členské státy mají pravidla do praxe zavést do 7. června, jinak jim hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že směrnice znamená byrokracii a Česko ji přijme v minimalistické podobě.

Do firmy jsem nastoupila jako mzdová účetní - telefon mi nepřidělili. Skoro dva roky tedy používám svoje soukromé telefonní číslo – tarif a vlastní telefon. Po dvou letech jsem opětovně zažádala a nový telefon mi tedy byl přidělen. S novým telefonem přišla nabídka uplně nového telefonního čísla = náklady na tarif platí firma. Z důvodu, že moje telefonní číslo je již na všech vydaných POZP 2025 a dalších úředních dokumentech a vedený na úřadech (ČSSZ, ZP, FÚ) jsem požádala o převedení firemního tarifu na mé původní soukromé číslo. "Dohoda o převodu telefonního čísla pro firemní zákazníky" - Původní zákazník : Já - Nový zákazník : Firma - Jak prosím tuto situaci řešit z pohledu dodaňování? Firma bude teď vlastnit mé původní telefonní číslo. Budu muset každý měsíc dodaňovat firmou zaplacený tarif, když se z mého původně soukromého čísla stane číslo "firemní" a bude používán jak pro firemní tak pro soukromé účely? Nebo se to bude brát jako čistě firemní telefonní číslo a nebudu muset nic dodaňovat? 

Eskalace ozbrojených konfliktů a následné uzavírání vzdušného prostoru představují situace, které český zákoník práce výslovně neřeší. V praxi však vyvolávají zásadní otázky týkající se právní kvalifikace nepřítomnosti zaměstnance, nároku na náhradu mzdy a rozdělení rizik mezi účastníky pracovněprávního vztahu.