Pokud zaměstnavatel přijal rozhodnutí o organizační změně v říjnu 2026, s tím, že tato změna (zrušení pracovní pozice) nabývá účinnost od 1. ledna 2027, může pracovní poměr zaměstnance skončit výpovědí nejdříve 31. 12. 2026 aby byla zajištěna příčinná souvislost. To znamená, že výpověď je možné zaměstnanci předat nejdříve 31. 10. 2026, aby byla dodržena příčinná souvislost s organizační změnou. Je možné od tohoto data (31. 10. 2026) ukončit pracovní poměr i dohodou ke kterémukoli dni listopadu či prosince nebo i rovnou k 31. 10. 2026 a této dohodě nemusí předcházet formální předání výpovědi (konkrétní listiny)? Konkrétní situace: byla přijata organizační změna, zaměstnanec byl 31. 10. 2026 o této změně informován a bylo mu sděleno, že mu dnes (31. 10. 2026) bude předána výpověď, ale došlo k dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, že místo výpovědi se shodnou na dohodě o ukončení pracovního poměru, kterou podepíší 31. 10. 2026. V dohodě se mohou dohodnout, že pracovní poměr skončí kdykoli mezi 30. 10. a 31. 12. 2026. Uvažujeme správně?

Nejvyšší soud se v předmětném rozhodnutí zabýval podmínkami, za nichž se zaměstnanec může domáhat dorovnání mzdy s poukazem na vyšší odměňování zaměstnanců pracujících v jiném regionu. Zdůraznil, že stejné označení pracovní pozice ani zařazení do stejného tarifního stupně samo o sobě neznamená výkon stejné práce nebo práce stejné hodnoty. Zaměstnanec musí označit konkrétního srovnatelného zaměstnance a tvrdit a prokázat shodu ve všech zákonných kritériích podle § 110 odst. 2 až 5 zákoníku práce .

Téma přeshraničního výkonu práce se v posledních letech posunulo z oblasti tradičních zahraničních pracovních cest a vyslání zaměstnanců do každodenní reality mnoha zaměstnavatelů. Remote work ze zahraničí, hybridní režimy práce, regionální role nebo časté služební cesty přinášejí zaměstnancům a společnostem nejen flexibilitu, ale také povinnosti (nejen) v oblasti sociálního zabezpečení, které bývají často podceňovány. Následkem mohou být komplikace při kontrolách zahraničních úřadů, problémy zaměstnance se zdravotní péčí nebo čerpáním dávek, administrativní zátěž nebo dokonce finanční sankce.

Transparentní odměňování, kontroly inspekce práce, využívání umělé inteligence nebo stále se měnící pracovněprávní legislativa. To jsou jen některá z témat, která dnes zaměstnavatelé řeší téměř na denní bázi. O nejčastějších chybách, rizicích i zkušenostech z praxe jsme hovořili s JUDr. Irenou Valíčkovou a JUDr. Adamem Valíčkem, zakladateli advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.

Dostali jsme výpověď podle § 52 písm. a) zákoníku práce. Důvodem této výpovědi je rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, které bylo přijato z důvodu ukončení nájmu provozovny/kanceláře, kterou nám dal předseda předsavenstva dne 8. 7. 2026 a my jako zaměstnanci ji přijali dne 13. 7. 2026 a ukončili pracovní poměr dne 13. 9. 2026. Bývalý předseda představenstva odsoupil z funkce dne 27. 7. 2026. Nový předseda představenstva rozhodl, že nám zatím vyplatí částečnou mzdu bez odstupného a to splnil, dostali jsme částečnou mzdu bez odstupného dne 12. 10. 2026 s tím, že nový předseda představenstva chce napadnout výpověď z organizačních důvodů podepsanou původním předsedou představenstva. Mzdy byly poslané řádně k odsouhlasení včetně odstupného nové dozorčí radě, ale člen dozorčí rady mi napsal emailem: „pošli mi prosím ty mzdy za září zvlášť a to odstupné zvlášť. Tu mzdu pošlu normálně hned a to odstupné musím poslat přes ty právníky, ať si to vyřeší a dají pokyn k platbě.“ Máme obrátit na inspektorát práce, protože jsme nedostali odstupné a nedostali jsme do dnešního dne žádné vyjádření, ani k ukončení PP, ani vyjádření, proč nám nechtějí vyplatit odstupné, nebo je máme vyzvat k proplacení odstupného datovou schránkou, nebo vše předat právníkovi, který nám to bude vyřizovat?

Došlo k ukončení PP podle § 52 písm. a) – máme dostat odstupné ve výplatním termínu, ale zaměstnavatel nám chce dát dohodu o splátkách odstupného po třech splátkách, je to možné ze strany zaměstnavatele? Obáváme se, abychom o odstupné nepřišli.

Naše zaměstnankyně má uznaný pracovní úraz od 9. 1. 2025. Oznámila nám, že nemocenská nadále trvá, ale 3. 9. 2026 jí skončila podpůrčí doba a přestanou se jí vyplácet nemocenské dávky. Zaměstnavatel jí pravidelně do 3. 9. 2026 vypočítával ušlý výdělek, který si nárokuje u Kooperativy. Zaměstnankyně byla prý informována na Úřadu práce, že nyní jí bude proplácet nějaký příjem zaměstnavatel. O invalidní důchod si požádala 3. 9. 2026, po ukončení podpůrčí doby. Vyjádření o přiznání invalidního důchodu zaměstnankyně zatím nemá. Má zaměstnavatel stále povinnost, i po ukončení podpůrčí doby ze strany ČSSZ, vyplácet ušlý výdělek zaměstnanci a bude Kooperativa tento ušlý výdělek hradit zaměstnavateli? 

Flexinovela zákoníku práce významně změnila pravidla pro zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele a nově vychází z principu, že splnění zákonných podmínek se prokazuje až na žádost zaměstnavatele. Přestože novela odstranila některé dosavadní nejistoty, v praxi otevřela řadu nových interpretačních otázek. Článek Mgr. Zuzany Velkové se zaměřuje na problematické aspekty prokazování podmínky minimálního počtu členů odborové organizace v pracovním poměru, rozsah oprávnění zaměstnavatele požadovat její doložení, možné způsoby prokazování i související limity vyplývající z ochrany osobních údajů a práva na odborové sdružování. Na konkrétních příkladech z praxe analyzuje sporné situace, které se po účinnosti novely objevují, a nabízí výklad vzájemných práv a povinností zaměstnavatelů a odborových organizací.