Pokud odborová organizace ukončí u zaměstnavatele svoji činnost v průběhu platnosti kolektivní smlouvy, zůstávají nároky zaměstnanců platné dle podepsané kolektivní smlouvy až do konce platnosti této smlouvy? Má zaměstnavatel tedy čas na přípravu vnitřních předpisů po dobu platnosti kolektivní smlouvy a všechna „zvýhodnění“ budou daňově uznatelná? 

Mám pracovnici, která pro organizaci pracuje jako sociální pracovník na celý úvazek. V pracovní smlouvě má uvedený výkon práce Chomutov, pracovní náplň má pro výkon práce sociálního pracovníka v denním stacionáři. Od ledna 2026 bude tato pracovnice vykonávat práci jako sociální pracovník na úvazek 0,5 ještě pro jinou službu v rámci organizaci, ve svém stávajícím stacionáři zůstane na 0,5 úvazku. Je třeba ji připravit změnu pracovní smlouvy? Určitě jí bude připravená nová (další ) pracovní náplň, která se bude týkat nové pozice, budou jí připraveny dva platové výměry, protože každá služba má jinak stanovené příplatky za prostředí, ale s pracovní smlouvou si nejsem jistá, dle mého názoru není třeba.

Jednou z důležitých zásad, platných při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zaměstnavatelem, je existence minimálního vyměřovacího základu. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné zaměstnavatelem alespoň ze zákonného minima nevztahuje. Mají neplacené volno nebo neomluvená absence vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance? Jak se ukončení evidence pojištěnce na úřadě práce projeví při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Do jaké míry je ve zdravotním pojištění důležitý pojem zaměstnání malého rozsahu? Může si zaměstnanec prodloužit rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte?

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 3. 9. 2025 – 2. 10. 2025) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o...

Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele s cílem zjednodušit, zpřehlednit a systematizovat procesy související s oznamovací povinností zaměstnavatelů, představuje jednu z největších administrativních změn pro zaměstnavatele za poslední roky. Více se o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele můžete dočíst v článku Co přinese jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele?

Zaměstnavatel chce začít zaměstnancům přispívat na daňově podporované produkty spoření na stáří. Žádost o tento benefit zaměstnavatel podmínil mimo jiné doložením příslušné smlouvy (smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem, smlouvy o doplňkovém penzijním spoření...). Někteří zaměstnanci nám však dokládají pouze dokumenty typu „Opis smluvních údajů“. Jedná se tedy jen o nějaké jednostranně elektronicky vygenerované dokumenty s aktuálním, nynějším datem. Předpokládám, že stažené z osobního elektronického účtu u daného penzijního fondu/společnosti. Tyto „opisy“ obsahují jen nejzákladnější údaje. Pokud by nám přišla kontrola např. z finančního úřadu, ÚSSZ nebo zdravotní pojišťovny (kontrola oprávněnosti posouzení příspěvku zaměstnavatele jako příjmu osvobozeného od daně a nevstupujícího do vyměřovacího základu pro výpočet soc. a zdrav. poj.), spokojila by se pouze s těmito opisy smluvních údajů, nebo by chtěla doložit kopie smluv? Jaká je v tomto aktuální praxe kontrolních orgánů? Kdybych si oklikou vypomohla § 38l zákona o daních z příjmů (prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně), požaduje doložení smlouvy. Předpokládám, že tím se myslí (zjednodušeně řečeno) buďto oboustranně podepsaný smluvní dokument, nebo návrh smlouvy plus akceptace tohoto návrhu.

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění je dobrovolný proces, který zaměstnancům umožňuje po skončení roku optimalizovat svou daňovou povinnost za rok 2025. Zaměstnanci mají možnost uplatnit odpočty a daňové slevy, které nebyly využity během roku, což může vést k vrácení případného přeplatku na dani při nejbližším zúčtování mezd. Zúčtování provádí poslední zaměstnavatel zaměstnance v daném roce, a žádost o jeho provedení musí být předložena nejpozději do 15. 2. následujícího roku, tedy do 16. 2. 2026 za rok 2025.

Zaměstnankyně, která je u nás zaměstnána na základě pracovní smlouvy na pozici provozně technický náměstek (nejde o pracovní místo obsazované jmenováním), se s účinností ke dni 17. 9. 2025 jednostranně vzdala svého pracovního místa a přestala docházet do práce. Zaměstnavatel pro ni nemá jinou vhodnou práci. Po konzultaci s právníkem jí byly vypláceny náhrady mzdy na straně zaměstnavatele. Dne 15. 10. 2025 zaměstnankyně podepsala výpověď ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) z důvodu, že se vzdala pracovního místa a zaměstnavatel nemá jinou vhodnou pozici, která by odpovídala jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Na základě výše uvedeného si dovoluji požádat o stanovisko k následujícím otázkám: 1) Je správný postup, že zaměstnavatel vyplácí zaměstnankyni náhrady mzdy na straně zaměstnavatele, ačkoliv nebyla jmenována a přestala docházet do práce? 2) Skončí pracovní poměr dnem 14. 12. 2025 (případně k jakému datu správně končí výpovědní doba) a správně nenáleží odstupné? 3) Může zaměstnankyně napadnout tento postup nebo výpověď u soudu, a jaká jsou případná rizika pro zaměstnavatele? Jsme příspěvková organizace, jmenovaný je pouze ředitel, nějak se nám začínají vedoucí vzdávat funkce, nechodí do práce a chtějí náhrady na straně zaměstnavatele - jak toto prosím vyřešit?