Domácí násilí a další závažné osobní krize se zaměstnancům nevyhýbají ani v pracovním životě – a jejich dopady se často promítají do výkonu, psychické pohody i vztahů na pracovišti. Stále více zaměstnavatelů si proto uvědomuje, že pracovní prostředí může hrát klíčovou roli nejen jako zdroj obživy, ale i jako místo podpory a bezpečí. Oslovili jsme paní Šárku Churavou, manažerka Firemní péče a vedoucí týmu důvěrníků ve společnosti Kaufland, s žádostí o rozhovor, který se zaměřuje na důvody, které firmu vedly k otevření tématu domácího násilí, na fungování systému firemních důvěrníků i na konkrétní pracovněprávní nástroje, díky nimž lze účinně pomáhat a zároveň zachovat plynulý chod firmy.
Jak mám postupovat, pokud mi cizinec (občan EU nebo cizinec s volným přístupem na trh práce) nedoloží vzdělání? Cizince mám přihlášené v evidenci Úřadu práce. Mám do 31. 3. 2026 nahlásit „změnu vzdělání“ do Informační karty nebo mám základní vzdělání uvést až v rámci evidence JMHZ?
Mnoho firem investuje čas do workshopů a strategických setkání, ale odchází z nich s minimem skutečných vhledů. Článek ukáže, proč klasické diskusní formáty často zvýhodňují nejhlasitější účastníky a jak může práce s fyzickými modely – například metodou LEGO Serious Play – zapojit všechny členy týmu. Na konkrétních příkladech ukáže, jak tato metoda pomáhá týmům otevřít témata, která by v běžné debatě nezazněla. (a co se stane, když necháte tým „myslet rukama“)
Tušili jste, že lego se dnes používá i v top managementu, strategii nebo rozvoji týmů? Ne proto, že by si dospělí chtěli hrát, ale proto, že některé věci se slovy říct neumíme. Když lidé staví modely, přemýšlejí jinak, zapojují se všichni a často se otevřou témata, která by při běžné diskuzi zůstala skrytá. Právě tahle zkušenost ukazuje, že skutečná změna v týmech nezačíná tím, že se víc mluví, ale tím, že se změní způsob, jakým lidé přemýšlejí a sdílejí své pohledy.
Spory o pracovní úraz často probíhají v situaci výrazné procesní nerovnosti mezi účastníky řízení. Právě proto klade právo na spravedlivý proces zvýšené nároky na postup soudů, zejména pokud jde o důkazní postup, řádné odůvodnění závěrů a stabilní právní kvalifikaci. Přinášíme judikatorní závěry Ústavního soudu, jimiž vymezuje hranice přípustného soudního postupu v řízeních o náhradu újmy z pracovního úrazu, když je zaměstnanec v postavení slabší strany.
Po základních informacích v předchozím příspěvku se nyní zaměříme na specifické situace, jako jsou pracovní cesty kratší než 5 hodin, cesty přes půlnoc, více cest v jednom dni či souběh stravného a stravenkového paušálu, a s využitím praktických příkladů vysvětluje správný postup podle zákoníku práce i daňových předpisů. Přináší tak užitečný návod, jak stravné správně poskytnout a posoudit z pracovněprávního i daňového hlediska.
Ve druhém díle našeho seriálu o platformové práci jsme se věnovali vyvratitelné právní domněnce zaměstnaneckého statusu. Pro její posouzení je klíčové zjistit, zda platforma pracovníka řídí a kontroluje. V praxi přitom platformy tyto řídicí a kontrolní funkce často vykonávají prostřednictvím tzv. algoritmického řízení práce. Právě na fungování těchto systémů a na jejich regulaci podle nové evropské směrnice se zaměříme v tomto třetím, závěrečném díle. Vzhledem k tomu, že ke dni odevzdání článku nebyl návrh transpoziční právní úpravy dosud zveřejněn, vychází text výhradně ze znění směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních pracovních platforem.
Přešli jsme na elektronické vyplňování daní Prohlášení i Žádosti o roční zúčtování v HR programu. RZD za rok 2025 a Prohlášení na rok 2026 se mělo požádat/učinit do 16. 2. 2026. Zaměstnanec si požádal o provedení ročního zúčtování daně 19. 1. 2026 a k žádosti do programu uložil pouze potvrzení o zaplaceném úroku z úvěru a potvrzení o penzijním připojištění. Mzdová účetní žádost vrátila s tím, že zaměstnanec má doložit hypoteční smlouvu a výpis z katastru i smlouvu o penzijním připojištění. Zaměstnanec však onemocněl a tyto doklady uložil do HR systému až 26. 2. 2026. Mzdová účetní mu odmítá uplatnit slevy na dani, protože část dokladů byla doložena po zákonném termínu. Je její postup správný? Nebo stačí to, že prvotní žádost zaměstnance byla podána v termínu a dokládání dalších dokladů lze uplatnit i po termínu 16. 2. 2026? Někteří zaměstnanci pracují ve firmě delší dobu a doklady při listinném zpracování daní za roky zpět předkládali již dříve, takže by šlo dovodit, že výpis z katastru a smlouva na penzijní připojištění byly již dříve doloženy. Jen to není uloženo do správného data na HR portálu. V programu je audit, takže je vidět, kdy a kdo s žádostí pracoval. Bude datum 26. 2. 2026 akceptovat kontrola z Finančního úřadu, pokud sdělíte, že primární je datum požádání?
