Top téma
Aktuální témata z praxe
Co aktuálně řešit v oblasti zaměstnávání, mezd a HR?
Vybrali jsme témata, která mají konkrétní dopad na vaši praxi – projděte si, co zkontrolovat a jak postupovat.
Legislativní změny MPSV pro druhou polovinu roku 2026
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Máte jasno, jak splnit všechny nové povinnosti a termíny?
Zjistěte, co přesně musíte odevzdat, v jakých lhůtách a na co si dát pozor, abyste se vyhnuli chybám a sankcím.
Projděte si náš praktický rozcestník krok za krokem.
Transparentnost odměňování
Nová pravidla mění způsob, jakým budete muset nastavovat mzdy a komunikovat odměňování.
Zjistěte, co budete muset upravit ve firmě a na co se připravit před první kontrolou.
- Jak identifikovat problematické rozdíly
- Jak nastavit pravidla
- Jak se připravit na kontrolu
Podívejte se na konkrétní postupy a příklady v rozcestníku Transparentní odměňování
Platformová práce
Využíváte platformní práci nebo spolupracujete s externími pracovníky?
Zjistěte, kdy už může jít o zaměstnanecký vztah a jaká vám vznikají rizika.
Podívejte se na přehled dopadů směrnice a navazující praktické situace v rozcestníku platformové práce
Nejnovější obsah
Odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře je v České republice aktuálně předmětem intenzivních debat, a to zejména v souvislosti s pravidelným zvyšováním minimální mzdy a snahou vlády přiblížit její výši hranici 47 % průměrné mzdy. Tento zákonný trend má za cíl zajistit důstojnou kompenzaci za výkon závislé práce, zároveň však odhaluje systémové nedostatky platových tarifů, které často nejsou provázány s valorizačním mechanismem a mnohdy zůstávají pod úrovní zaručeného platu či dokonce minimální mzdy stanovenou zákonem. Předmětem tohoto příspěvku je právní zamyšlení nad legalitou a legitimitou současného právního stavu, kdy nařízení vlády stanoví mnohé platové tarify pod úrovní nejnižší úrovně zaručeného platu, a dokonce i pod úrovní minimální mzdy, jejichž výše je dána zákonem. Předkládaný text se současně vyjadřuje k tomu, zda současná právní konstrukce uvedených platových tarifů a náležitostí je či není v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Rozhodující není smlouva, ale skutečný výkon práce. Pokud spolupráce s OSVČ naplňuje znaky závislé práce podle zákoníku práce , musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu – bez ohledu na to, že ji strany označily jako obchodní. Riziko švarcsystému je přitom v současnosti vyšší než dříve. Orgány inspekce práce se zaměřují především na faktické fungování spolupráce a Nejvyšší správní soud v poslední době opakovaně potvrzuje jejich závěry. Z rozhodovací praxe tak vyplývají konkrétní vodítka, jak spolupráci s osobami samostatně výdělečně činnými nastavit tak, aby nedošlo k výkonu nelegální práce.
Dodržování zákonných povinností je ve zdravotním pojištění klíčové nejen pro zaměstnance, ale také pro zaměstnavatele a samotné zdravotní pojišťovny. Jednou z nejdůležitějších povinností, kterou zaměstnanec má, je oznámení své příslušnosti ke zdravotní pojišťovně ke dni nástupu do zaměstnání, jakož i oznámení každé její změny. Opomenutí či pozdní splnění této povinnosti může vést k závažným komplikacím – od nesrovnalostí v evidenci pojištěnce v informačním systému zdravotní pojišťovny až po chybný odvod pojistného zaměstnavatelem. Důsledkem neplacení pojistného podle zákona je vznik penále. Jak těmto nežádoucím situacím předejít, jak správně postupovat při jejich řešení a jaké jsou možnosti zmírnění následků? Odpovědi přináší následující článek.
Kdy přesně může nový zaměstnanec podepsat/učinit prohlášení? Vždy se na školení přednášelo, že prohlášení se podepisuje od nástupu do zaměstnání až do 30 dnů. Nyní se setkávám s názorem, že si může podepsat/učinit prohlášení zaměstnanec dříve, než vznikl pracovní poměr. Existuje možnost (a pokud ano, moc prosím o její přesný popis kam, kde a co zapsat) jak lze učinit prohlášení „dopředu“ s platností ode dne skutečného nástupu? Bude takové prohlášení akceptovat finanční kontrola?
Zaměstnanec ve státní sféře má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná nařízenou práci přesčas a to i v noci. S nadřízeným se dohodl, že si vybere za práci přesčas náhradní volno. Tím mu bude proplacen plat za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky, náleží mu příplatek za práci přesčas, příplatek za práci o víkendu, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu?
Poslanecká sněmovna na své schůzi dne 26. 6. 2026 schválila návrh zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích) – dále jen „ZSZ“ s plánovanou účinností od 1. 11. 2026. ZSZ má nahradit stávající zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě (dále jen „ZSS “), a přinést podstatné změny v právním postavení státních zaměstnanců (úředníků) působících v ministerstvech a jiných správních úřadech. Tento článek má za cíl přiblížit hlavní novinky, které má ZSZ přinést, se zaměřením na problematiku skončení pracovního poměru.
Poznáte, zda váš tým podává maximum, nebo jen pohodlně funguje ve svých kolejích? Odborníci z Human Capital vysvětlují, proč dlouhodobý výkon nepřinášejí ani větší tlak, ani štědřejší benefity. Klíčem jsou angažovanost, důvěra, jasná očekávání a manažeři, kteří dokážou spojit nároky s podporou. A možná vás překvapí, jakou roli v tom hraje obyčejná schopnost šéfa držet slovo.
Ženy by neměly mít pocit, že si musí vybírat mezi kariérou a rodinou, říká Michaela Černá. Radní Prahy 12 v rozhovoru otevřeně mluví o skloubení veřejné funkce s rodinným životem, překážkách, kterým ženy ve vedoucích pozicích stále čelí, i o tom, proč jsou pro pracující rodiče klíčové flexibilní úvazky, důvěra zaměstnavatele a dostupná péče o děti.
Aktuality
Mohlo by vás zajímat
Odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře je v České republice aktuálně předmětem intenzivních debat, a to zejména v souvislosti s pravidelným zvyšováním minimální mzdy a snahou vlády přiblížit její výši hranici 47 % průměrné mzdy. Tento zákonný trend má za cíl zajistit důstojnou kompenzaci za výkon závislé práce, zároveň však odhaluje systémové nedostatky platových tarifů, které často nejsou provázány s valorizačním mechanismem a mnohdy zůstávají pod úrovní zaručeného platu či dokonce minimální mzdy stanovenou zákonem. Předmětem tohoto příspěvku je právní zamyšlení nad legalitou a legitimitou současného právního stavu, kdy nařízení vlády stanoví mnohé platové tarify pod úrovní nejnižší úrovně zaručeného platu, a dokonce i pod úrovní minimální mzdy, jejichž výše je dána zákonem. Předkládaný text se současně vyjadřuje k tomu, zda současná právní konstrukce uvedených platových tarifů a náležitostí je či není v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Dodržování zákonných povinností je ve zdravotním pojištění klíčové nejen pro zaměstnance, ale také pro zaměstnavatele a samotné zdravotní pojišťovny. Jednou z nejdůležitějších povinností, kterou zaměstnanec má, je oznámení své příslušnosti ke zdravotní pojišťovně ke dni nástupu do zaměstnání, jakož i oznámení každé její změny. Opomenutí či pozdní splnění této povinnosti může vést k závažným komplikacím – od nesrovnalostí v evidenci pojištěnce v informačním systému zdravotní pojišťovny až po chybný odvod pojistného zaměstnavatelem. Důsledkem neplacení pojistného podle zákona je vznik penále. Jak těmto nežádoucím situacím předejít, jak správně postupovat při jejich řešení a jaké jsou možnosti zmírnění následků? Odpovědi přináší následující článek.
Poslanecká sněmovna na své schůzi dne 26. 6. 2026 schválila návrh zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích) – dále jen „ZSZ“ s plánovanou účinností od 1. 11. 2026. ZSZ má nahradit stávající zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě (dále jen „ZSS “), a přinést podstatné změny v právním postavení státních zaměstnanců (úředníků) působících v ministerstvech a jiných správních úřadech. Tento článek má za cíl přiblížit hlavní novinky, které má ZSZ přinést, se zaměřením na problematiku skončení pracovního poměru.
Otázky a odpovědi
Kdy přesně může nový zaměstnanec podepsat/učinit prohlášení? Vždy se na školení přednášelo, že prohlášení se podepisuje od nástupu do zaměstnání až do 30 dnů. Nyní se setkávám s názorem, že si může podepsat/učinit prohlášení zaměstnanec dříve, než vznikl pracovní poměr. Existuje možnost (a pokud ano, moc prosím o její přesný popis kam, kde a co zapsat) jak lze učinit prohlášení „dopředu“ s platností ode dne skutečného nástupu? Bude takové prohlášení akceptovat finanční kontrola?