Otázky a odpovědi - strana 3

Zaměstnanec si chce v ročním zúčtování uplatnit úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na koupi bytu a dvou pozemků. Jeden z nich je v katastru označen jako ostatní plocha (jiná plocha) a druhý jako orná půda. Dle všeho se jedná v prvním případě o parkovací místo a v druhém o předzahrádku k bytu. Je možné úroky z úvěru uplatnit, když byl úvěr poskytnut kromě koupě bytové jednotky i na koupi těchto dvou dalších pozemků?

Jak se postupuje v tomto případě? Od 1. 2. 2021 jsme jako nástupnická společnost v rámci vnitrostátní fúze přebrali celkem XY zaměstnanců, kteří k nám přešli přechodem práv a povinností. Zanikající společnost zanikla ke dni 31. 1. 2021. V případě, že zaměstnanci požádají o roční zúčtování záloh na daň za rok 2020, která společnost je povinna provést zúčtování, tj. vypočítat přeplatky na dani a vyplatit je – zanikající nebo nástupnická? Je možné postupovat tak, že výpočet přeplatku na dani provede zanikající společnost, ale nástupnická společnost vyplatí přeplatky na dani zaměstnancům, jelikož zanikající společnost již nedisponuje finančními prostředky? Nebo se postupuje úplně jinak? 

Máme zaměstnance s více exekucemi, některé z nich jsou od soudního exekutora JUDr. J.L. Ten má ve všech Usneseních klauzuli: Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob po ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Nyní další exekutor činí dotaz k vyplacení RZD za účelem vydání exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Domnívám se, že přeplatek z RZD není součástí čisté mzdy a je třeba vydat exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Ten by se pak řídil pořadím došlých exekučních příkazů k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky.

Zaměstnanec měl v listopadu 2020 pracovní úraz a Kooperativa mu vyplatila v roce 2021 ztrátu výdělku 16 681 Kč hrubého. Předpokládám, že Kooperativa z této částky ztrhla zálohovou daň a zaměstnavatel tak nemůže provést roční zúčtování, protože si zaměstnanec sám musí podat daňové přiznání?

Zaměstnanec si v únoru 2021 uvědomil, že za roky 2017 a 2018 neuplatil v ročním zúčtování slevu na manželku, na kterou měl nárok. Jak lze takovou situaci řešit? Má si zaměstnanec podat daňové přiznání za dané roky nebo vzniká povinnost zaměstnavateli toto opomenutí napravit?

Firma zaměstnává od 1. 10. 2020 Slovenku, trvalý pobyt v SR, v roce 2020 měla pouze příjmy v ČR. Za 01-09/2020 měla příjmy u jiného zaměstnavatele v ČR. Podepsala prohlášení. Může firma, stávající zaměstnavatel, provést roční zúčtování daně této zaměstnankyni?

Zaměstnanec má dvě vlastní děti, se kterými žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou. Manželka je na rodičovské dovolené. Zaměstnanec během roku nechce uplatňovat slevy na děti, protože má radši, když se mu celá částka pošle na účet zároveň při ročním zúčtování roku 2021. Je třeba, aby zaměstnanec v prohlášení poplatníka na rok 2021 (kde uplatní pouze základní slevu na poplatníka), aby vypisoval sekci s dětmi s písmenkem "N" (neuplatňuje), nebo tuto sekci nemusí vůbec vyplňovat? Při žádosti o roční zúčtování předpokládám, že je nutné si nechat od manželky potvrzení od zaměstnavatele manželky, že slevu neuplatňuje, které stačí však jednou na víc let. Nebo by stačilo pouze čestné prohlášení manželky (protože matka je na rodičovské)?

Firma má výplatní termín za leden 10. 2. 2021, ale očekává se, že zaměstnavatel dostane poštou formulář prohlášení poplatníka od home office zaměstnanců až 15. 2. (možná i později). Může jim slevy dle minulého roku (kde se očekává, že zůstanou) uplatnit nebo nemůže? Zaměstnavatel chce postupovat tak, že pokud by náhodou někdo nějaké slevy neuplatnil a došlo k rozdílu, tak se udělá oprava mezd a finanční vyrovnání ve mzdách za únor (pošle se o danou slevu za další měsíc méně). Je možný tento postup, případně jak správně postupovat? Neuplatnit zaměstnancům striktně slevy se zdá zaměstnavateli tvrdé.

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování do 15. 2. 2021, ale nedoloží potvrzení o úrocích s tím, že mu nebylo doručeno. Je možno udělat roční zúčtování, když je přislíbeno dodání potvrzení, ze kterého bude patrné, že bylo vystaveno po 15. 2. 2021? Chyba způsobena pojišťovnou/bankou. Pokud by na formuláři od pojišťovny byl datum potvrzení pozdější než 15. 2., jak to pak případně řešit?

Může zaměstnavatel provést roční zúčtování daně 2020 zaměstnankyni, která v květnu odešla na mateřskou dovolenou, poté v listopadu na rodičovskou dovolenou? Můžeme uplatnit celoroční základní slevu na poplatníka 24 840 Kč, i když pobírala mateřský a rodičovský příspěvěk? Paní jiné příjmy než ze zaměstnání nemá.

Našemu zaměstnanci jsme v minulých letech uplatňovali odpočet úroků z hypotečního úvěru v rámci ročního zúčtování daně ze závislé činnosti. Nyní po revizi podkladů jsme ale zjistili, že na tento odpočet neměl nárok (jednalo se o atelier). Je potřeba provést opravu v ročním zúčtování, případně jakým způsobem nebo si musí zaměstnanec podat dodatečná daňová přiznání?

Zaměstnankyně neuplatňuje měsíční slevu na poplatníka, ani daňové zvýhodnění na 4 děti. Nyní chce požádat o roční zúčtování daní za rok 2020. Celková částka činí 107 856 Kč. Jsem povinna roční zúčtování provést, nebo mohu odmítnout a odkázat na daňové přiznání? 

Zaměstnavatel je přihlášen mimo jiné i k dani ze závislé činnosti. V minulosti měl zaměstnance na DPP, u kterých srážel daň ze závislé činnosti, ale z důvodu slevy na dani zálohu na daň neodváděl, přesto podával nulové vyúčtování. V roce 2020 žádné takové zaměstance s podepsaným prohlášením neměl (odváděl jen srážkovou daň). Musí přesto podat vyúčtování daně ze závislé činnosti jen z toho titulu, že je přihlášen k této dani u FÚ?

1. Starobní důchodce nastoupil do zaměstnání (zástup ve školství) v měsíci září 2020. Při nástupu (v září) podepsal prohlášení poplatníka a uplatňoval slevu na poplatníka v měsících září – prosinec 2020. V lednu 2021 zažádal o roční zúčtování záloh za rok 2020. Musí podepsat ještě dodatečně prohlášení poplatníka (XD) za měsíce leden – srpen 2020 nebo postačí prohlášení, které podepsal při nástupu? 2. Starobní důchodce nastoupil do zaměstnání (zástup ve školství) v měsíci březnu 2020. Při nástupu (v březnu) podepsal prohlášení poplatníka. Pracovní poměr ukončil v květnu 2020. V měsících červen – srpen nikde nepracoval. V září 2020 opět nastoupil ke stejnému zaměstnavateli. Musí opět podepsat prohlášení poplatníka nebo postačí prohlášení, které podepsal v březnu 2020? 

Zaměstnankyně uplatňuje odpočty na 2 děti. Za 3 měsíce jí byly vyplaceny daňové bonusy na které měla nárok. V průběhu roku onemocněla a pobírala již jen nemocenské dávky. V ročním úhrnu příjmů tedy nedosáhne na polovinu minimální mzdy. Odpočet na děti však za tento rok může uplatnit i její manžel. Mohu tedy v prosinci provést vyúčtování daňového bonusu. Předepsat srážku "přeplaceného DB". A vystavit potvrzení pro druhého poplatníka (otce), že zaměstnankyně neuplatnila odpočty na děti?

Máme zaměstnance, který chce u svého zaměstnavatele podepsat růžové prohlášení k dani, ale nechce si uplatnit slevu na děti. Na konci roku, kdy zaměstnavatel dělá roční zúčtování, si představuje, že ty děti dodatečně uplatní a my mu vrátíme daňový bonus na děti. Má na to takto nárok, nebo si musí podat daňové přiznání sám? Uvažuji, že kdyby po nás tento postup chtělo 20 zaměstnanců s dvěma dětmi, museli bychom jim po novém roce vyplatit cca 680 000 Kč, což není pro nás výhodné. 

Může náš pracovník uplatnit v ročním zúčtování daní za rok 2019 odpočet na úrocích z úvěru, jestliže nemovitost vlastní od března 2019, takže by uplatňoval za 10 měsíců. Byla jsem na školení o ročním zúčtování kde nám tvrdili, že odpočet úroků z úvěru mohou uplatnit jen lidé, kteří vlastní nemovitost celé zdaňovací období, tedy od 1. 1. 2019. Prosím tedy o vysvětlení, kde je pravda. Na účetních portálech se zase dočítám opak, že může poplatník uplatňovat i za určité měsíce. I daňový poradce mi odpověděl, že může uplatňovat za určité měsíce, musí mi jen donést smlouvu o úvěru, výpis z katastru a potvrzení o výši úroků. 

Je možno provést roční zúčtování zaměstnanci, který měl v průběhu roku 2019 příjmy ze závislé činnosti od dvou zaměstnavatelů A a B, přičemž u zaměstnavatele A byl zaměstnán v pracovním poměru od 1.1. do 31.7.2019 a podepsal prohlášení, u zaměstnavatele B byl zaměstnán od 1.1 do 31.7.19 na dohodu o provedení práce s příjmy do 10 tis. Kč měsíčně ( nepodepsal prohlášení ) a od 1.8 do 31.12.19 v pracovním poměru s podepsaným prohlášením. V případě, že bude možné provést roční zúčtování - zahrnou se pak do tohoto příjmy z dohody o provedení práce, či nikoli ?

Zaměstnavatel platil příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnancům u jedné pojišťovny několik let. V roce 2019 zaměstnanci zrušili tyto životní pojistky a všechny peníze z těchto pojistek si nechali převést na nové životní pojištění zřízené u jiné pojišťovny (zaměstnavatel jim nyní přispívá dále, ale již na pojistku u nové pojišťovny). Nyní zaměstnancům nová pojišťovna zaslala potvrzení k možnému odpočtu z daní o pojistném zaplacené poplatníkem na soukromé životní pojištění v roce 2019, které zahrnuje i částku převedenou z pojistky u ČP (kterou jim původně u staré pojišťovny naspořil zaměstnavatel). Jak se bude sestavovat daňové přiznání za rok 2019? Peníze při zrušení pojistky u ČP byly převedeny na jinou pojistnou smlouvu, podle § 15m odst. 6 ZDP, tím by se výplata pojistného (převod peněz na jinou smlouvu) neměla dodaňovat v § 10 ZDP. Ale má pak zaměstnanec nárok na uplatnění potvrzení do daní 2019 od nové pojišťovny, když potvrzení o zaplacení obsahuje částku i od zaměstnavatele (převod ze staré pojišťovny), nová pojišťovna se na to dívá jako na mimořádný vklad zaměstnance.

Zaměstnanec měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti (hlavní pracovní poměr) od zaměstnavatele, u kterého podepsal Prohlášení k dani. Vedle toho má od jiného zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které byly z důvodu jejich výše po celý rok zdaňovány pouze srážkovou daní. Může mu první ze zaměstnavatelů, u kterého podepsal Prohlášení k dani, provést roční zúčtování, do kterého zahrne jen příjmy z hlavního pracovního poměru?