Otázky a odpovědi - strana 4

Musí mít ředitel školy (příspěvková organizace) schválenou zahraniční pracovní cestu zřizovatelem (obec)?

Jak vyúčtovat zaměstnanci služební cestu do Německa? Doba strávená v zahraničí byla 10 hodin, zaměstnanec navštívil našeho dodavatele, ten ho pozval na pracovní oběd. Máme krátit zaměstnanci stravné za 1 jídlo, tzn. po krácení bude nárok na stravné pouze 4,50 EUR? 

Firma (s. r. o.) účtuje párkrát za rok do nákladů ubytování v ČR nebo Slovenské republice v souvislosti se služební cestou manažera nebo jednatele, někdy se jedná o 2-3denní ubytování v souvislosti se školením obchodních partnerů. Firma účtuje do nákladů ubytování, benzín (firemní auta) a stravné. Stravné účtuje jako nedaňový náklad - náklady na reprezentaci. Nemusí firma vystavovat cestovní příkazy? Není to její povinností? Ve vztahu k zaměstnanci je vše zaplaceno, ubytování i stravné (které tedy firma účtuje jako nedaňové). Je tento postup v pořádku? Nebo musí být v případě, že má firma doklad na ubytování doloženo nějaké vyjádření, o jakou cestu se jednalo a k tomu cestovní příkaz?

Zaměstnanec bude vyslán pracovat (ale stále pro cz zaměstnavatele - bude se učit nové postupy) k naší sesterské společnosti do Německa na dobu cca 5měsíců. Cca 1x měsíčně se bude vracet do CZ. Vzniká CZ zaměstnavateli nějaké změny ve zdanění a odvodech pojistného či povinnost ohlášení? Od jaké doby strávené v zahraničí by se stal plátcem daně v Německu a pokud by nastala změna zdanění týkalo by se to i odvodů pojistného? V našem případě se domnívám, že budou pouze poskytnuty cestovní náhrady, zde ještě otázka - pokud bude v Německu celý měsíc - má nárok na diety za kalendářní dny nebo pouze pracovní dny? 

Příspěvková org. zřizovatelem je město: Jak správně zaúčtovat doklad za zaplacení tzv. teambuildingu, jednalo se o zážitkovou hru "Escape room", pro 4 zaměstnance na 1 den. Lze účtovat i náklady na pracovní cestu, event. při podobné akci na více dnů i ubytování, stravování atd.? Domnívám se, že lze považovat zmíněné náklady za zákonné sociální náklady, tj. účtovat na účet 527, cestovné 512, popř. z FKSP ? Půjde o daňově uznatelné náklady? 

Jak posuzovat dobu řízení mot. vozidla při služební cestě, z hlediska nároků zaměstnance, nejen na cestovní náhrady, ale i proplacení doby, po kterou zaměstnanec cestuje, jako doby odpracované (nárok na náhradní volno nebo přesčasový příplatek atd.) Víme, že pokud má zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě druh práce : "řidič", posuzuje se mu doba cestování jako výkon práce, jak je to ale v případě, kdy zaměstnanec má v prac. smlouvě uveden druh práce " samostatný referent, pracovní náplň vyplývá z její podstaty", jinak náplň práce není již v pracovní smlouvě jinak specifikována. Tento zaměstnanec ale zároveň obdrží do užívání automobil, je s ním sepsaná dohoda, ve které je uvedeno :" V souvislosti s výkonem práce svěřuje společnost zaměstnanci do užívání automobil pro pracovní a soukromé účely". Zaměstnanci se přidaňuje 1 % vst. ceny automobilu, hradí si PHM pro soukr. účely, atd. Vychází se z hlediska posouzení, co je výkonem práce při služební cestě, pouze ze znění pracovní smlouvy - a v tomto případě by měl zaměstnanec nárok pouze na cestovní náhrady, nebo je nutné vycházet ze všech dokumentů, které obsahuje složka zaměstnance a posuzovat dobu strávenou na prac. cestě cestováním jako výkon práce?

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme podvojné účetnictví. Svým zaměstnancům proplácíme cestovní náhrady při vyhlášených mimořádných směnách dle platných právních předpisů. Zaměstnanci nemají sjednanou smlouvu o používání vlastního automobilu ke služebním účelům, ale v těchto případech (především o víkendech) je využívají se souhlasem nadřízených. Proplácíme jim tedy cenu obvyklou z místa bydliště do místa pracoviště, zjištěnou dle aktuálního ceníku dopravce (autobusová doprava). Mají v těchto případech zároveň nárok (kromě náhrady za meziměstskou dopravu) i na náhradu za použití MHD (např. v rámci Prahy), i když ji skutečně nevyužili, jelikož jeli vlastním automobilem, a jak zapsat takovýto způsob dopravy do cestovního příkazu jako určený dopravní prostředek? (V případě nevyužití vlastního automobilu by předložili jízdenku za MHD a zároveň jízdenku z autobusu.)

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na Historiádu, kde zaplatila účastnický poplatek ve výši 250 Kč. Hradila v hotovosti a doklad na přijatou platbu byl vystaven na jméno a adresu paní učitelky. Je tento účastnický poplatek součástí cestovních náhrad jako nutný vedlejší výdaj?

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na pětidenní exkurzi se žáky do Německa. Pracovní cesta jí začala v ČR v pondělí 11. 4. 2016 v 7.15 hod. Hranici s Německem překročila v 10.30 hod. Jaký by měl být použit kurz pro výplatu cestovních náhrad? V pondělí jsou 2 kurzy. Jeden z pátku 8. 4. 2016 - platí do 14.30 hod a od 14.30 hod. je vyhlášen nový kurz. Zaměstnancům neposkytujeme zálohy. Vše vyplácíme až po skončení pracovní cesty. 

Náš zaměstnanec - řidič má v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce i místo pravidelného pracoviště Vyškov. Může zaměstnanec v cestovním příkaze uvádět místo bydliště, pokud občas vyjíždí na pracovní cestu přímo z bydliště? Cestovní náhrady náleží z místa bydliště? Může být ukončení služební cesty v místě pravidelného pracoviště? Jde o daňově účinný náklad? Nebo je nutné, aby pracovní cesta vždy začínala v místě pravidelného pracoviště?

Zpráva z pracovní cesty je povinnost ze zákona? Popřípadě, který paragraf zákoníku práce tuto povinnost stanovuje? Existuje rozdíl mezi tuzemskou pracovní cestou a zahraniční pracovní cestou, co se týče zprávy z pracovní cesty? A jaké jsou povinné body zprávy z pracovní cesty? 

Firma v ČR, má dva jednatele, jsou manželé. Firma podepsala dohodu s anglickou firmou o exkluzivním zastoupení anglické firmy v obchodních jednáních s cílem získání klientu strukturou víceúrovňového marketingu. Firma ČR vyslala oba jednatele na služební cestu. Dále Firma ČR povazuje náklady účelně vynaložené v průběhu jednání se zahraničními partnery za daňové náklady firmy. Po získání zakázek ČR firma dostane provizí a proplatí jednateli prokazatelné náklady - letenky, ubytování, stravné, pojistné. 1. Může firma ČR, na základě potvrzení o vynaložených nákladech jednatele, dat tyto náklady do daňových nakladů firmy? Dle našeho názoru – ano, jelikož se jedná o naklady spojené s dosažením zisku, viz § 24 odst. 1 a 2 písm. k). Bez toho by nešlo uskutečnit tento obchod a realizovat pověření objednatele. 

Může s. r. o. uplatnit do nákladů výdaj za ubytování jednatele-společníka, který není zaměstnancem ani nepobírá odměny? 

Prosím o objasnění stanovení místa počátku (a konce) pracovní cesty v případě zaměstnance, jehož místo výkonu práce je stanoveno jako celá obec. Na školeních jsem se bohužel setkala se dvěma rozdílnými výklady. První školitel, daňový poradce, tvrdil, že pracovní cesta může začít teprve odjezdem z místa sjednaného výkonu práce čili člověk bydlící v Praze s místem výkonu práce v Praze nemůže mít stanoven počátek cesty doma a nemůže mít nárok na cestovní náhrady od odchodu z domova. Stejně tak pokud zaměstnanec nebydlí v místě výkonu práce, ale odjíždí z místa výkonu práce dopravním prostředkem na prac. cestu, musí pracovní cestu začít až odjezdem z místa výkonu práce, protože cesta do místa výkonu práce, byť tam jen přestupuje, je vlastně cestou do zaměstnání. Druhá školitelka, zaměstnankyně FÚ tvrdila, že pracovní cesta může začít v místě bydliště (nebo kdekoliv jinde), pokud zaměstnanec místem výkonu práce jen projíždí. Který výklad je správný? Jak se bude řešit případ, kdy zaměstnanec má stanoveno MVP celou obec a jde si do místa, kde pracuje (do firmy), jen vyzvednout služební automobil, aby s ním odjel na pracovní cestu? Je toto vyzvednutí auta cesta do zaměstnání? Je v nějakém pokynu, směrnici či výkladu definován pojem "průjezd místem výkonu práce“? Dotaz se týká rozpočtové organizace.

Zaměstnanec má místo výkonu Praha a je vyslán na zahraniční pracovní cestu. Zaměstnavatel stanoví v kolonce „odjezd“ na cestovním příkazu den a hodinu odjezdu, což jsou údaje o odletu z letenky, v kolonce „příjezd“ je doba příletu dle letenky. Nikde není písemně uvedeno místo počátku a konce cesty, protože se má za to, že zaměstnanci s místem výkonu práce  „Praha“ může začínat pracovní cesta až odletem z Prahy a končit příletem. Je výše uvedený postup správný? Tedy že u zaměstnance s místem výkonu práce „Praha“ není možné stanovit počátek cesty např. v jeho bydlišti v Praze, aby měl nárok např. na úhradu dopravy na letiště v rámci pracovní cesty? Jak se posuzuje parkovné služebního auta u letiště, pokud by cesta začínala až odletem - lze parkovné zahrnout do cestovních náhrad? Je výše uvedený způsob (kdy místo počátku a konce cesty není napsáno na cestovním příkaze a odvozuje se z ostatních podmínek pracovní cesty) akceptovatelný z hlediska kontrolních orgánů?

Pokud jede jednatel s. r. o. na služební cestu, služebním autem, bez stravného a cestou si koupí na benzinové čerpací stanici občerstvení, může se toto dát do nákladů? Pokud ano, budou to náklady daňově uznatelné? 

Jak správně postupovat se zpracováním (vyúčtováním) cestovních náhrad, jestliže zaměstnanec jede na týdenní pracovní cestu a předloží vypsaný cestovní příkaz takto: 17.7. Brno - Třebíč - Kdyně - 9:00 - 13:30 - jednání, 18.7. Kdyně - Cheb - Sokolov - 9:00 - 13:30 - jednání, 19.7. Sokolov - Kraslice - Kadaň- 9:00 - 13:30 - jednání, 20.7. Kadaň - Česká Lípa - 9:00 - 13:30 - jednání, 21.7. Česká Lípa - Brno - 9:00 - 13:30 - jednání. Zbývající čas v daném dni nevykonával dle sdělení žádnou práci pro zaměstnavatele (odpočíval, byl se projít po městě...). Potřebuji poradit s tím: 1) Jak dlouho mu trvala pracovní cesta? Počítá se jen cesta a doba jednání, což je 4,5 hodiny, nebo se zohledňuje i zbývající čas v daném dni? Nevrací se zpět do Brna s odůvodněním, že by to bylo neekonomické jet zpět a následující den jet zase daným směrem. 2) Jak se bude počítat stravné? 3) Do mzdy se mu počítá jen 4,5 hodiny nebo více hodin a případně kolik? 

Zaměstnanec jel na 7 denní prac. cestu a místo ubytování v hotelu či ubytovně použil pronájem bytu na 7 dní. Lze toto proplatit v rámci náhrad cestovních výdajů? Pokud ano, je výše náhrady za takové ubytování nějak omezena?

Zaměstnanec je dlouhodobě vyslán na služební cestu do jiného města v ČR. Zvažujeme pronájem bytu např. na 6 měsíců, abychom snížili náklady. Je možné dát náklady spojené s pronájmem bytu dát do cestovního příkazu? Je toto omezené nějakou částkou, kolik můžeme "proplácet" na pronájem takového bytu měsíčně? 

Společník a zároveň jednatel má se společností smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nemá nárok na odměnu, nicméně má nárok na úhradu nákladů na PHM a částky 3,90/km za používání soukromého vozidla při pracovních cestách a zároveň i na diety. 1) Je při nulové odměně za výkon funkce úhrada částky na základě vyplněného cesťáku pro firmu daňově uznatelná? 2) Nemá úhrada nějaký vliv na daň z příjmu na straně příjemce?