Otázky a odpovědi - strana 5

Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Zaměstnanec vyjel na služební cestu ráno v 8:30 hod z Brna, SK hranice v 9:30 hod. Služební cesta trvala 3 hodiny a zaměstnanec havaroval. Auto bylo nepojízdné - a odtaženo. Zaměstnanci se nic nestalo a domluvil se se zaměstnavatelem, že přeruší služební cestu a navštíví rodinu. Za 4 dny se vrátil ze služební cesty s naším obchodním partnerem, se kterým měl tento den jednání. Doba služební cesty na Slovensku trvala 2 hodiny. Z hranic do Brna opět 1 hodina. Na jak vysoké stravné má nárok? Pohlíží se pokaždé na stravné zvlášť? Tím myslím, že první den dělá stravné 11,67 EUR a 4 den opět 11,67 EUR. 

Máme dotaz ohledně dodržování doby nepřetržitého odpočinku v týdnu (35 h). Jak se postupuje v případě, že je zaměstnanec 10 dní na služební cestě, a nemá tedy kdy čerpat nepřetržitý odpočinek v týdnu? Může po skončení takové pracovní cesty následující pracovní den vykonávat pracovní činnost? Obdobná otázka se týká nepřetržitého odpočinku mezi směnami? Je v pořádku, aby se zaměstnanec vrátil v 24hodinové z pracovní cesty a ráno např. v 7h nastoupil do zaměstnání? 

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?

Jednatel společnosti s. r. o. jede z titulu své funkce do jiného města na jednání a vznikají mu z toho náklady (jízdenka vlakem). Musí být jednateli tak jako běžnému zaměstnanci vystaven cestovní příkaz se stravným, nebo je možné takto vzniklé náklady pouze jednoduše bez cestovního příkazu účtovat do nákladů? Jednateli z titulu funkce neplynou odměny, je ale u s. r. o. zaměstnaný na HPP (jako rozpočtář staveb). 

Pokud vyšlu zaměstnance na celý měsíc na služební cestu, má nárok na stravné i o víkendech, ačkoliv v tyto dny nepracoval? 

Audit nás upozornil, že zasílání zálohy na pracovní cestu na bankovní účet zaměstnance zákoník práce nepřipouští a že dochází vzhledem k úročení bankovních účtů k neoprávněnému obohacení zaměstnance. Protože bezhotovostní převod na účet preferujeme jako zaměstnavatel (omezení manipulace s hotovostí, poplatek banky za výběr hotovosti), tak i naši zaměstnanci, rádi bychom si tento názor ověřili.

Jsme PO a máme v leasingu služební vozidlo, které využívá jeden z našich zaměstnanců, a zároveň k němu vede knihu jízd. Je třeba pro cesty kratší než 5 hodin na území ČR, tj. bez nároku na stravné, připravit a vyúčtovat cestovní příkaz s nulovou náhradou?

Někteří zaměstnanci používají pro služební cesty automobil kategorie N1. Protože při použití vozidla této kategorie přísluší zaměstnanci dvojnásobek sazby náhrady za jeho opotřebení, je ve firmě diskutována možnost sepsání směrnice, která zaměstnancům použití tohoto vozidla neumožňuje s tím, že pokud jej zaměstnanec přesto použije, zaměstnavatel by vyplatil pouze náhrady ve výši připadající pro osobní vozidlo (M1) - podobně jako je tomu při použití osobního vozidla v případě, že bylo dohodnuta cesta vlakem (tj. proplácí se náhrady v ceně jízdenky). Je takový postup možný, nebo by to bylo považováno za změnu zákonného postupu a směrnice by tak byla od počátku neplatná?

Jednatel ve spol. s r. o. plní jednak bezplatnou funkci jednatele a zároveň pracuje ve společnosti na pracovní poměr jako technolog. Je možné, aby souběžně čerpal dovolenou z pracovního poměru, ale nadále vykonával funkci jednatele? Jedná se nám o to, zda můžeme proplatit cestovní náhrady za služební cestu v této době a budou uznány jízdy vozidlem jako služební?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu do Německa. Na cestu nebyla poskytnuta záloha. V Německu si vyměnil českou měnu za eura, k výměně doložil kurs ze směnárny. Hotel platil soukromou platební kartou, platbu resp. kurs doložil výpisem kartové transakce. V § 187 ZP je stanoveno, že „při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183. Po návratu bude zaměstnanec vyúčtovávat CP dle dohody v české měně, přičemž budou použity kursy takto: stravné kursem ČNB platným v den zahájení cesty, hotel doloženým výpisem z banky (kartové transakce), ostatní vedlejší výdaje doloženým kursem se směnárny.

Celá firma, cca 50 zaměstnanců, pojede na workshop. Jedná se o dvoudenní workshop, konaný od sídla firmy cca 150 km. Všichni vyjedou ve stejný čas a návrat je také společný. Lze vystavit hromadný cestovní příkaz nebo každý zaměstnanec musí vystavit sám za sebe? 

Zaměstnanec pojede do Německa na krátkodobou cestu (délka cesty cca 5 hodin). V rámci této prac. cesty bude hradit Eury náklady spojené s účelem této cesty a bude nakupovat PHM do firemního vozidla. Zaměstnanec nepožaduje cestovní náhrady, tzn. nechce vyplňovat zahraniční "cesťák". Je možné uznat související náklady v Eurech v případě, že nebyla oficiálně uskutečněna zahraniční pracovní cesta, tzn. nebyl zpracován zahraniční cesťák?

Musí být soukromý automobil zaměstnance používaný ke služebním cestám havarijně pojištěn? Jakému riziku se vystavuje zaměstnavatel, pokud povolí pracovní cesty automobilem bez uzavřené havarijní pojistky?

České s. r. o. se sídlem v Praze bude zaměstnávat pracovníky z EU – Slovenska. Zaměstnanci mají trvalý pobyt na Slovensku. Pracovněprávní vztah se bude řídit českými právními předpisy. V pracovní smlouvě mají uvedeno místo výkonu práce území hlavního města Prahy a jsou vysíláni na pracovní cesty do Ruska. Zde má firma dlouhodobou zakázku (kontrakt delší než jeden rok). Firma nemá v Rusku provozovnu, pracovníkům bude zajištěno ubytování a vypláceny cestovní náhrady. Z tohoto vyplývá, že slovenští zaměstnanci budou celý rok vykonávat práci na území Ruska. Jak bude zaměstnavatel postupovat při výpočtu mzdy, záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a jejího ročního vyúčtování, při stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, při odvodech zákonného pojištění za zaměstnance. Do jakého státu přísluší jednotlivé odvody z mezd.