Otázky a odpovědi - strana 3

Jak interpretovat § 163 odst. 6 zákoník práce: „Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.“ Je možné toto ustanovení aplikovat na situaci, kdy zaměstnanec jde v obci svého bydliště vypomáhat na pobočku, přičemž místo výkonu práce (i pravidelné pracoviště) má v jiné obci? Tzn. že by mu v takovém případě náleželo stravné jen za dobu práce na pobočce a za cestu na pobočku nikoliv? Měl by pak nárok na jízdné při přesunu z domova na pobočku? Nebo výše zmíněné ustanovení není možné na tento případ aplikovat (a na jaké situace se tedy ustanovení vztahuje)? Doplňující otázka k dotazu DAUCID 23547 Vyslání na pracovní cestu do místa bydliště Jednalo se mi především o konkrétní situaci, kdy zaměstnanec vypomáhá na pobočce firmy ve městě, ve kterém zároveň bydlí. Pochopila jsem správně, že tedy za dobu cesty z a do konkétního místa pracovního výkonu zaměstnanci v tomto konkrétním případě stravné nenáleží?

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Musí se na cestovním příkazu vyplňovat počátek a konec pracovního výkonu? Jsme střední škola.

Může zaměstnanec pro vykonání pracovní cesty (zaměstnavatelem je PC uskutečněna vlastním vozidlem schválena) použít vlastní soukromé vozidlo, které nemá havarijní pojištění? Pokud nemůže, kde je tato povinnost o nutnosti havarijního pojištění v právních předpisech zakotvena v návaznosti na použití soukromého vozidla pro účely pracovní cesty?

Zaměstnanec naší firmy pojede na pracovní cestu automobilem, který nevlastní, ale má ho od známého bezplatně půjčeno. Můžeme u takového vozidla proplatit zaměstnanci cestovní příkaz? Naše firma zaplatí silniční daň za jednotlivé dny. Plyne nám jako zaměstnavateli nějaká zodpovědnost v případě, že zaměstnanec automobil nabourá? 

Jediný jednatel v s. r. o., nemá uzavřenou žádnou smlouvu se s. r. o., nic mu není vypláceno. Jel na veletrh do Itálie související s činností firmy, zaplatil vstupenky, ubytování + poplatek, mýtné. Může si tyto doklady dát s. r. o. do nákladů?

Zaměstnanec vyjíždí na služební cesty na Slovensko. Jakým kurzem může vyúčtovat? V s. r. o. používáme pevný měsíční kurz. Může i on vyúčtovat pevným měsíčním kurzem? Bylo by to pro nás nejjednodušší. 

Zaměstnanec odjel v pátek na pracovní cestu, která byla po dohodě s nadřízeným přerušena, protože v místě pracovního výkonu chtěl navštívit rodinu. Cesta byla přerušena od ukončení pracovního výkonu v pátek do odjezdu vlaku v neděli. Má zaměstnanec nárok na úhradu jízdného a má nárok i na stravné za dobu od konce přerušení cesty do jejího skutečného ukončení? Jak se určí výše jízdného k proplacení, aby byla splněna podmínka, že uhrazené jízdné nesmí být vyšší, než kdyby cesta přerušena nebyla?

Pokud zaměstnanec letí na zahraniční pracovní cestu na Island a přesedá v jiné zemi, jakou sazbu pro stravné které země použiji? Odlet z Prahy je ve 13:25 - přílet 15:50 Barcelona, odlet 18:25 Barcelona - přílet 21:00 Reykjavik. Beru celou cestu sazbou pro Island s o určením pásma časem odletu ve 13:25? Zohledňuji časy v zemi i u přesedání na letišti? Jak by se postupovalo, kdyby byl zaměstnanci v Barceloně let zrušen a odletěl až následující den např. v 8 hod ráno do Reykjaviku, tedy Praha 13:25 - 15:50 Barcelona, zrušení let a následující den 8:00 - 10:25 Reykjavik? Jakou sazbu země použiji pro který den?

Naše pracovnice byla poslána na zahraniční pracovní cestu - letecky. Z místa bydliště ji na letiště dovezl manžel a po skončení pracovní cesty pro ni opět dojel: - cestovní příkaz se vystaví na jméno zaměstnankyně - proplatí se vlastně 4 cesty mezi bydlištěm zaměstnankyně a letištěm, náklady budou daňově uznatelné - je tento postup správný, i když je jasné, že neřídila zaměstnankyně? 

Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu do USA, při cestě je jeden přestup v Evropě (cca dvě hodiny) a ještě jeden přestup v USA (také cca dvě hodiny). Pracovník vyráží dne 17. 10. 2018 (středa) svým automobilem v 2:00 (ráno) na letiště do Prahy, kdy let podle letového řádu odlétá přesně v 6:00. Přílet do cílové země je v 17:28 tamního amerického času (v ČR je čas 00:28 dne 18. 10. 2018). Návrat pracovníka je dne 21. 10. 2018 (neděle), odlet z USA podle letového řádu je v 17:55 amerického času (opět je jeden přestup v USA cca 2 hodiny a jeden v Evropě cca 2 hodiny), přílet do Prahy je v 17:30 českého času, předpokládáme, že cca 20:00 bude pracovník zpět. Můžeme zaměstnanci poskytnout zároveň i kapesné? Pokud bude poskytnuto kapesné a zároveň bude zaměstnanci kráceno stravné za každé bezplatně poskytnutí jídlo např. o 5 %, počítá se částka kapesného z částky před krácením nebo až po krácení o bezplatně poskytnuté jídlo?

Zaměstnanec používá ke služebním cestám za účelem různých jednání s obchodními partnery automobil zapsaný v technickém průkazu jako "nákladní automobil skříňový". Hmotnost vozidla je 2520 kg a má dvě nápravy. Je možné na nákladní vozidlo zaměstnance uplatnit cestovní náhrady? Dle zákona o silniční dani je poplatníkem zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo přípojného vozidla, ale jak je to s nákladním automobilem?

Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba? 

Dobrý den, zaměstnanci cestovali na zahraniční pracovní cestu do Švýcarska. Ubytování měli sjednané ve Francii. Cesta trvala 5 dní s tím, že cestovali do Švýcarska letecky a poté každý večer jezdili na ubytování do Francie a ráno opět do Švýcarska na semináře a takto každý den. Výjimečně cestovali i přes den. Důvod ubytování ve Francii byl s ohledem na cenu ubytování a hotel s ubytováním byl ihned za hranicemi, tak jako hotel, kde byl seminář. prosím, jak se bude uznávat stravné a kapesné - sazbou které země? vyhodnocuje se každý den zvlášť, nebo se sečtou všechny časy za celou cestu? Nyní to vychází tak, že první a poslední den byli v ten den nejdéle ve Švýcarsku, druhý - čtvrtý ve Francii. pokud ale sečteme všechny hodiny, tak to vychází velice těsně (rozdíl cca dvou hodin), kdy trávili více času ve Švýcarsku (cca 45 hodin, 43 hodin). 

Zaměstnanec (řidič) bude vyslán na ZPC do Německa na dva dny. První den cesta tam, druhý den cesta zpět. Nocleh je mu zajištěn v ČR těsně za hranicemi. Tedy bude cestovat v pondělí do Německa, večer přespí v ČR a ráno jede zpět pro cestující do Německa a poté do Prahy. Jaké mu přísluší stravné a kapesné? Jedná se o jednu zahraniční pracovní cestu nebo o dvě? Bude se jednat také o tuzemskou pracovní cestu, resp. tuzemské stravné za část v ČR?

Jsme společnost, která se zabývá síťovým marketingem, a občas pořádá pro své členy ,kteří nejsou zaměstnanci ale fakturují služby na základě mandátní smlouvy, semináře v zahraničí. Je možné podle nějaké směrnice platné v ČR vyplácet členům diety a cestovní náhrady třeba i v nějaké paušální častce a zároveň si je uplatnit do daňových nákladů? Podle směrnic Slovenské republiky, která řeší podobný případ existuje směrnice č. 1/2014 o poskýtování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách a podle článku 4 je možné podpořit "lídrov a ich marketingové služby". Takovou směrnici jsem v ČR nenašla.

1) Zaměstnanec jel služebním automobilem na zahraniční pracovní cestu, kdy v pondělí překročil hranice do Německa ve 13 hod., ale jel spát do ČR (těsně za hranice, nikoliv domů, místo výkonu má Prahu) a zpět překročil do ČR ve 20 hod. stejný den. Znovu jel v úterý a to překročil znovu hranice do Německa v 10 hod. a do ČR znovu v 16 hod. Takto mu bylo zaměstnavatelem schváleno - je to řidič a vezl zaměstnance na akci a druhý den je nabíral zpět. Má nárok i na tuzemskou pracovní cestu a případně za jaké hodiny? A posuzuje se jako jedna zahraniční pracovní cesta, nebo za každý den zvlášť? 2) Pokud zaměstnanec směnil ve směnárně zálohu ještě v ČR před zahájením cesty na měnu země, kam jede, tedy zálohu dostal v pondělí, ve středu ve směnárně směnil EUR na NOR a na cestu nastoupil v pátek. Jakým kurzem spočítat doklady v NOR měně na EUR (měna ve které je záloha)? Kurzem ze směnárny z ČR anebo kurzem k datu zálohy?

Společnost a. s. si pronajala byt ve městě, kde je sídlo firmy. Zaměstnanci, kteří bydlí v jiném městě, budou v bytě při výkonu práce v sídle firmy bydlet. Je tento náklad pro společnost daňově uznatelný? Nájem bytu je jedna celková částka 10 000 Kč (v ní jsou zahrnuty i veškeré služby), nájemní smlouva je psaná na společnost. V bytě budou pobývat dva zaměstnanci od pondělí do pátku - je to jejich pracovní cesta. Tito zaměstnanci mají trvalé bydliště v jiném městě, než je tento byt. Jak to bude daňově na straně společnosti a zaměstnanců?

Jednatel společnosti jel do Německa pořídit firemní vozidlo. Budou náklady na cestovné (autobus, taxi) do Německa daňově uznatelný náklad? Jednatel nemá odměnu z funkce jednatele.

Zaměstnavatel se rozhodl poskytnout zaměstnanci kapesné na zahraniční pracovní cestu ve výši 40 %. Není nám úplně jasné, z jaké částky se výše kapesného vypočítá. V § 180 zákoníku práce je uvedeno následující: „Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst. 3 a § 179“. Výše stravného však může být krácena dle délky pracovní cesty nebo při poskytnutí bezplatného stravování. Dotaz nejlépe uvedeme na příkladu: Zaměstnanec byl vyslán v říjnu 2017 na zahraniční pracovní cestu do Velké Británie. První den odletěl z Prahy do Velké Británie v 9:50. Druhý a třetí den strávil v Británii celý den a zpět do Prahy odletěl čtvrtý den ve 20:50, v Praze byl ve 23:45 hod. Dále mu bylo třetí a čtvrtý den poskytnuto bezplatné stravování – snídaně. Ostatní dny bezplatné stravování zajištěno nebylo. Výše stravného se tedy bude krátit první den z důvodu konání pracovní cesty v délce cca 14 hod. a pak následně za třetí a čtvrtý den kvůli poskytnuté snídani. Není nám však jasné, zda se pro výpočet výše kapesného zohledňuje krácení jak z důvodu délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Jelikož je v zákoně uvedeno, že kapesné je vypočítané do výše 40 % stravného poskytnutého zaměstnanci. Stravné je tedy zaměstnanci poskytnuto samozřejmě v krácené formě, a to jak z hlediska délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Dle nás by tedy z těchto důvodů měla být zohledněna výše kapesného. Je to takto v pořádku či jak by to mělo být správně?