Otázky a odpovědi - strana 2

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jak je to s příplatkem za třídnictví. Kdy má být zrušen? Do kdy mají správně tento příplatek pobírat učitelé čtvrtých ročníků, jejichž žáci odmaturují již v květnu např. 2019. Má jim být příplatek za třídnictví odebrán již od měsíce června 2019? Jak je to s ostatními učiteli, má jim být odebrán každý rok příplatek za třídnictví v červenci a opět přiznán až v září? Nebo se jim tento příplatek může ponechat po celou dobu, protože stejně zpravidla čerpají dovolenou, a tudíž se jím tento příplatek proplácí v průměru, i když by jej neměli přiznán. Jde jen zpravidla o přípravný týden. Jak to má správně být? Je zdůvodněním např. i to, že kvůli např. 4 dnům přípravného týdně nebudeme měnit platový výměr? Prosím o sdělení správného postupu. 

Jsme státní příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme zařízení sociálních služeb. Zaměstnanci v přímé péči mají nepřetržitý pracovní režim a pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou. Směny jsou naplánovány v rámci vyrovnávacího období. Zaměstnankyně měla směnu naplánovánu mimo jiné i ve svátek v sobotu 6. 7. 2019. Požádala o čerpání dovolené od 28. 6. 2019 do 8. 7. 2019. V den svátku 6. 7. však čerpat dovolenou nemůže a budou jí v tento den chybět odpracované hodiny. Mohla by si v tento den vybrat náhradní volno za svátek (pracovala 8. 5.)? Dle nařízení zřizovatele naši zaměstnanci za práci ve svátek čerpají náhradní volno.

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Zaměstnáváme od 23. 11. 2016 učitelku. Smlouva byla sepsána na dobu určitou, nejdéle do 30. 6. 2017, po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky. Zastupovaná učitelka však podruhé otěhotněla, tudíž smlouva byla dohodou prodloužena do 26. 4. 2019 - do 1 roku věku druhého dítěte. Zastupovaná učitelka prodloužila rodičovskou dovolenou do tří let věku druhého dítěte. Je správně smlouvu prodloužit zastupující učitelce už pouze do 23. 11. 2019 a poté bude pracovní poměr ukončen, nebo je možno prodloužit smlouvu až do 26. 4. 2021 (do 3 let věku dítěte), neboť zastupující učitelka nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace?

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, zaměstnanci dostávají měsíční plat, za svátky nedostávají náhrady, ale plat, jako kdyby pracovali. Dostávají pololetní odměny. Postupuji tedy při zápočtu odměny do průměrného výdělku podle § 358 zákoníku práce. Výši odměny vydělím počtem odpracovaných hodin za příslušné pololetí a potom započtu poměrnou část odměny do čtvrtletí podle počtu odpracovaných hodin. Mohou být v odpracovaných hodinách započteny i neodpracované svátky, za které je poskytován plat, jak výše uvedeno?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Ve zřizovací listině máme kromě vymezení hlavního účelu činnosti uvedenou i vedlejší hospodářskou činnost (pronájem prostor, hostinskou činnost - praní a žehlení prádla pro cizí organizaci, stravování zaměstnanců zřizovatele, důchodců a zaměstnanců školských organizací ve městě). Podíl z tržeb z těchto činností je možno použít na výplatu odměn zaměstnancům školy, jejichž výši určuje ředitel organizace. Je možno část těchto mzdových prostředků použít i na odměnu řediteli organizace. Pokud ano, kdo stanoví její výši? Může tak učinit statutární zástupce ředitele a je její výše omezena (např. % z celkového ročního objemu takto získaných finančních prostředků)?

Jsme příspěvková organizace se zaměřením na sociální služby, terénní i pobytové, služby poskytujeme seniorům, v praxi s nejrůznějším omezením. Prvotně nejsme zaměřeni na uživatele s mentálním či fyzickým postižením, ale v péči takoví mohou být. Naši pracovníci v sociálních službách nejsou zdravotníky. Pobytové služby jsou v režimu nepřetržitého provozu se střídáním dvanáctihodinových směn od 6:00 do 18:00 hodin a od 18:00 do 6:00 hodin (střídají se čtyři lidé s nepravidelným režimem 3 dny práce, 3 dny volno) - rozvrh takových směn na 12 týdnů se pravidelně opakuje. Těmto zaměstnancům bude od 1.1.2019 náležet zvláštní příplatek za "směnnost" podle vyhlášky 341/2017, § 8 (zařazením dle přílohy č. 6 do skupiny II., 1.) a zároveň zvláštní příplatek podle bodu 5. skupiny II. za soustavnost poskytování obslužné péče v zařízeních sociálních služeb? Vyvozuji možnost souběhu zvláštních příplatků z odstavce 3 článku I výše uvedeného nařízení vlády, ale nejasný je pojem "soustavnost" a "obslužná péče" ve vazbě na nezdravotnické pracovníky. 

1) Ředitelka příspěvkové organizace, statutární orgán odpracuje přesčas: a) ve všední den – neposkytne se jí plat za přesčasové hodiny ani příplatek (§ 127 odst. 3 zákoníku práce), b) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25% (§ 126 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), d) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125%. 2) Zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek a práce nepřevýší stanovenou pracovní dobu, bude-li pracovat: a) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut plat za odpracované hodiny plus pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25 % (§ 126 zákoníku práce), b) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125 %. Je tento postupu správný?

Náleží paní učitelce v přípravné třídě příplatek za třídnictví?

Vedoucí příspěvkové organizace je statutátním orgánem. Pobírá příplatek za vedení. To znamená, že přesčasy se sice evidují, ale plat se za ně neposkytuje, pouze příplatky v případech sobot a nedělí, svátků (§ 127 odst. 3 plus komentář poslední odstavec). Vedoucí dostává pololetní odměnu, takže pro výpočet průměrného výdělku použiji § 358 ZP. Nevím však, zda do výpočtu podle odpracovaných hodin zahrnout v tomto případě hodiny přesčasů.

Nemocenská naší zaměstnankyně trvala od 21. 6. 2017 do 7. 7. 2017. Chybou účetní byla nemocenská zadána od 21. 6. 2017 do 4. 7. 2017. Z důvodu této špatně zadané nemocenské dostala za červenec 2017 zaměstnankyně plat i za dobu od 5. 7. do 7. 7. 2017, tj. o 3 dni navíc a vznikl tím přeplatek na platu ve výši 1 353 Kč. Jakým způsobem mohu zaměstnankyni tento přeplatek na platu srazit? Jmenovaná zaměstnankyně nám od srpna opět onemocněla, a nevypadá to, že by se do konce roku měla z nemocenské vrátit. Z důvodu této chyby jsme poslali na CSSZ novou Přílohu k žádosti o dávku, která vznikla v srpnu 2017, s tím, že vyměřovací základ za 7. měsíc zůstal beze změny a opraveny byly pouze vyloučené dny za nemoc na 7 dnů. Potřebuji poradit se srážkou 1353 Kč, zda musím dát zaměstnankyni podepsat Dohodu o srážce. 

Mají se při prohlášení konkurzu na majetek provádět srážky z platu na stávající exekuční příkazy, v zákonné výši a v pořadí dle doručení nebo se pozastaví, jako u oddlužení (insolvence)? Po ukončení konkurzu se zastavené exekuce obnovují? 

Jsme příspěvková organizace - základní škola - zřizovatel město, pod kterou spadají 4 mateřské školy se dvěma jídelnami a 1 školní jídelna pro základní školu. Zaměstnáváme 95 zaměstnanců a 10 externích. Ředitel školy je zařazen ve 13. platové třídě a podle započtené praxe ve 4. platovém stupni. Kvalifikační požadavky jsou splněny. V jaké maximální výši je možné přiznat řediteli osobní příplatek a příplatek za vedení při splnění uvedeného rozsahu řízení jak jednotlivých organizačních složek školy, tak uvedeného počtu zaměstnanců?

Jaký je rozdíl mezi školním asistentem a asistentem pedagoga, nejenom v náplni práce ale i v požadavcích na kvalifikaci apod.?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Nyní budeme zajišťovat zaměstnancům zvýhodněné tarify na telefon. Vyúčtování probíhá tak, že přijde společná faktura na školu např. pro 15 zaměstnanců, my ji musíme rozpočítat dle telefonního čísla a zaměstnanci srazit z platu. Za tím účelem jsme vyhotovili dohodu o srážkách z platu, kterou Vám v příloze zasílám a ptám se, zda je nutné uvádět tam i číslo toho daného telefonního čísla zaměstnance. Příloha - dohoda o srážkách z platu. Dohoda o srážkách z platu zaměstnavatel: XY sídlo: IČ: zastoupená: (dále jen zaměstnavatel) a paní: XY narozená: trvalé bydliště: (dále jen zaměstnanec) uzavírají tuto dohodu o srážkách z platu Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavírají dne 30. 1. 2017 dohodu o měsíčních srážkách z platu ve prospěch zaměstnavatele, za služby společnosti O2. Částka bude vždy zaokrouhlena na celé koruny. V případě, že nebude možno srážku z platu provést, zaměstnanec se zavazuje částku za služby uhradit v hotovosti, nebo zasláním na bankovní účet zaměstnavatele č. 19...., a to vždy do 15. následujícího měsíce. Jako variabilní symbol uvede číslo telefonu. V obci ... 30. 1. 2017, podpis zaměstnavatele, podpis zaměstnance.

Učitel po neshodách s vedením školy podal v průběhu června 2016 výpověď. Vedení školy rozhodlo následovně: V průběhu prázdnin musí učitel čerpat dovolenou v poměrné části 26,5 dne. Půl dne dovolené bude čerpat v den konání opravných zkoušek studentů v srpnu, druhou polovinu tohoto dne bude mít vykázanou jako výkon práce. Na dny prázdnin, které nebudou pokryty čerpáním dovolené, nařídilo vedení školy učiteli čerpání neplaceného volna. Současně bylo učiteli nařízeno odevzdat klíče a veškeré pomůcky spojené s výkonem zaměstnání do 30. června 2016 a ve stejný den musí mít vyklizeny všechny osobní věci z pracoviště. Myslím si, že čerpání neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnanci nemůže direktivně nařídit a současně v uvedenou dobu zamezit zaměstnanci přístup na pracoviště, když současně ještě trvá pracovní poměr. Je pro postup zaměstnavatele v tomto případě nějaká opora v předpisech?

K 1. 11. 2015 se navyšovala stupnice platových tarifů u pedagogických pracovníků. Ředitelce základní školy navrhuje plat obec- zřizovatel. Paní ředitelka, která je zařazená do 5. platového stupně, si v dubnu roku 2015 doplnila vzdělání a získala titul Bc. Vzhledem k tomu, že byla v nejvyšším platovém stupni, plat se jí neměnil. Letos v únoru 2016, jsem si všimla, že paní ředitelka má nárok na 6. platový stupeň a postup do něj měla mít zrovna v tom listopadu 2015, na základě doplněného vzdělání. Sdělila jsem tuto skutečnost zřizovateli v únoru 2016 a po projednání radou paní ředitelce byl schválen nový platový výměr s účinnosti od 10. 3. 2016, kde má zařazení v 6. platovém stupni. Může zřizovatel se zpětnou platností od 1. 11. 2015 navrhnout plat, který paní ředitelce od tohoto data náležel, nebo je v pořádku, že postup do vyššího platového stupně provedl až od 10. 3. 2016, bez přihlédnutí k dorovnání ušlého platu za dobu od listopadu 2015 do února 2016?

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme sociální zařízení s nepřetržitým pracovním režimem. Zaměstnanci mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Uplatňujeme vyrovnávací období, vše podle legislativy. Zaměstnance dělíme do třech skupin. První skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 2 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/ a denní /7.00 - 19.00/. Druhá skupina jsou pracovníci v sociálních službách a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /19.00 - 7.00/. Třetí skupinu tvoří zdravotní sestry a slouží 3 druhy směn - ranní /7.00 - 14.00/, denní /7.00 - 19.00/ a noční /18.30 - 7.00/. Všechny 3 skupiny zaměstnanců pracují v jedné budově, v jednom provozu, někteří na I. oddělení, jiní na II. oddělení a někteří /sloužící noční směny/na obou odděleních. Domníváme se, že první skupina zaměstnanců by měla být zařazena v jednosměnném pracovním režimu, tedy 40 hodin týdně. A druhá a třetí skupina by měla být zařazena jakou dvousměnná, tedy 38,75 hodin týdně. Je toto zařazení správné?

Jsme příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem a řídíme se nařízením vlády č. 564/2006 Sb. V organizaci pracuje zaměstnankyně, která má 2 děti. 1. dítě - narozeno 25. 12. 1995, 2. dítě - narozeno 5. 1. 1997. První dítě bylo asi v pěti letech věku uznáno jako zdravotně postižené a zaměstnankyně s ním zůstala doma. Moje předchůdkyně paní mzdová účetní započetla dobu péče o dítě této zaměstnankyni pro stanovení započitatelné praxe takto: 09. 11. 1995 - 29. 10. 2000 - 1817 dnů - mateřská dovolená 1., Druhé dítě 01. 12. 2000 - 04. 01. 2001 - 35 dnů - mateřská dovolená - pokračování [v době od 30. 10. 2000 do 30. 11. 2000 zaměstnankyně pracovala (ovšem toto! 05. 10. 2001 - 17. 01. 2002 - 105 dnů - péče o zdravotně postižené dítě 01. 09. 2002 - 31. 03. 2008 - 2039 dnů - péče o zdravotně postižené dítě) v době od 18. 1. 2002 do 31. 8. 2002 zaměstnankyně pracovala]. Dohromady 3996 dní, tedy skoro 11 let. Domnívám se, že je možné započítat dobu péče o všechny děti dohromady pouze maximálně v délce 6 let, a že této zaměstnankyni byla započitatelná praxe stanovena špatně. Prosím o Váš názor.