Otázky a odpovědi - strana 4

V poslední době se velmi často vyskytují žádosti zaměstnanců o poskytnutí ELDP, případně jiných dokladů o zaměstnání, přičemž jejich pracovní poměr skončil před 20 a více lety. Některé dokumenty ani nemáme k dispozici, protože v té době nebyla povinnost vystavovat. Existuje nějaké lhůta, po jejímž uplynutí zaměstnavatel nemusí dokumenty poskytnout a případně taxativní vymezení, které dokumenty poskytnout musíme?

Zaměstnavatel platí zaměstnancům tzv. připojištění nemoci. Zaměstnancům se tato částka zahrnuje do základu, jako nepeněžní příjem. V případě dlouhodobé nemoci, bez výdělku, se zaměstnanci nevykáže "vyloučená doba" na ELDP, na příloze k žádosti je nemoc ve "vyloučené době". Je to správně?

Pojištěnci narozenému dne 19.11.1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19.5.2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19.11.2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1.5.2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod.). Bude mu období 19.11.2021 - 30.4.2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona 155/1995 Sb.? A nebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení "a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod..." myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a ZDP a zvýšení za toto období náležet nebude?

Pojištěnec byl dlouhodobě po roce 1995 evidován na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. V roce 2021 mu byl přiznán starobní důchod a do něj bylo započteno období evidence na úřadu práce v maximální možné době, tj. v rozsahu 3 let evidence na ÚP bez podpory v letech 2018 - 2020. Pojištěnec doplatí dobrovolné důchodové pojištění za 366 dní v roce 2016, kdy byl rovněž evidován na úřadu práce a podporu nepobíral. Může účinně požadovat, aby mu v roce 2016 byla započtena vyloučená doba získaná z titulu evidence na úřadu práce před vyměřovacím základem z dobrovolného pojištění ve smyslu ust. § 16 odst. 7 zákona 155/1995 Sb.? Jinými slovy, je pojištěnec účasten důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm a) ZDP z titulu evidence na úřadu práce bez podpory, i pokud se takové období kryje s jinou dobou příp. náhradní dobou důchodového pojištění?

Zaměstnanec měl DPČ od 1. 7. - 31. 12. 2020. Jeho hrubé příjmy byly v červenci 16 720 Kč, v srpnu 9 880 Kč, v září 9 880 Kč, v dalších měsících již příjmy neměl. Jak bude vypadat ELDP? Správně se mu ze všech třech měsíců odečetlo sociální pojištění, ve mzdovém programu mám zaškrtnuto, že v případě, že příjmy budou vyšší než MR, pak se bude počítat sociální pojištění. Zajímá mě hlavně, jak bude na ELDP vyplněno právě MR.

Dobrý den, zaměstnankyně původně nahlásila čerpání rodičovské dovolené do tří let věku dítěte. Před skončením této rodičovské dovolené požádala zaměstnavatele o prodloužení termínu návrhu do pracovního procesu až po dovršení 4 let věku dítěte. Zaměstnavatel s tímto souhlasil. Jedná se v tomto případě o rodičovskou nebo neplacené volno? Jakým způsobem tuto absenci vykazovat v mzdovém programu a následně v ELDP? Děkuji

OSVČ platí podle vyčíslených příjmů v roce 2020 zálohy na důchodové pojištění přes 5 000 Kč měsíčně a záloha na zdravotní pojištění na rok 2021 byla také vyšší. Ovšem v roce 2021 zdanitelný příjem klesl už v 1. čtvrtletí o 35 až 50 %. Je možno žádat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně o snížení záloh na důchodové a zdravotní pojištění? Jestli ano, jakou formou a jsou i předepsané formuláře k takovým událostem? 

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Horník narozený 16. 10. 1956 odpracoval před rokem 1993 více než 10 let v hlubinných uranových dolech se stálým pracovištěm pod zemí. Splňuje všechny podmínky, aby mohl mít důchodový věk 55 let. Může se vzdát sníženého důchodového věku 55 let a požadovat důchodový věk standardní 16. 4. 2020? Tento zdánlivě nelogický krok je motivován snahou získat větší prostor pro doplacení dobrovolného důchodového pojištění, které se po vzniku nároku na důchod již započítat nedá.

Student střední školy začal nyní ve 3. ročníku řádného denního studia podnikat jako OSVČ. Příští rok v 6/2022 bude maturovat. Dokdy mohou rodiče uplatňovat daňové zvýhodnění na tohoto studenta (a student slevu na studenta), když řádně odmaturuje v 6/2022? Bude nadále zároveň podnikatelem. Jeho podnikání bude vedlejší činností a daňový základ určitě nebude dosahovat rozhodné částky. Nebude mu tedy plynout z podnikání povinnost platit důchodové pojištění?

Uchazeč o zaměstnání získal v rozhodném období alespoň rok zaměstnání s důchodovým pojištěním a nárok na podporu v nezaměstnanosti tak vznikl. Krátce před zařazením do evidence na ÚP však vykonával dohodu o provedení práce (bez jiného zaměstnání). Z čeho se bude počítat výše podpory v nezaměstnanosti? Z dohody nebo z předchozího klasického zaměstnání? Podle § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se počítá podpora z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. Vyhoví podmínkách § 50 odst. 1 i dohoda o provedení práce? Je rozhodné, zda zakládala tato dohoda účasti na nemocenském pojištění? Pokud ano, proč?

Zpracovali jsme DPFO i přehledy na pojišťovny v daňovém SW pro OSVČ, která v měsících březen až srpen 2020 vykonávána vedlejší činnost, nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (a k této účasti se dnem podání přehledu nepřihlásila). V přehledu na SP jí vyšel přeplatek ve výši „částky, o kterou se snižuje pojistné na DP na řádku 34“ – tedy ve výši minimálních záloh, které stát OSVČ „odpustil“ – 6 x 1018 Kč. Na přehledu pro ZP se prominuté minimální zálohy objevily obdobně. Znamená to tedy, že i když OSVČ tyto prominuté zálohy neplatila, bude jí je stát vracet?

Bude se hodnotit jako náhradní doba důchodového pojištění doba studia nultého ročníku vysoké školy v letech 1978/1979? 

Společník své malé firmy s. r. o. je v této formě zaměstnaný, veden jako hlavní pracovní poměr. Dle své informativního listu je celkový počet evidových let je 22 roků x dnů. Zaměstnanec je daňový rezident a ročník 1962. V roce 2020 si kvůli epidemii koronaviru snížil hrubou mzdu na 5 000 Kč. Takže odvody na OSSZ jsou minimální. Při takové měsíční hrubé mzdě 5 000 bude mít nárok na starobní důchod i když minimální. A kolik let ještě bude muset pracovat, aby se mu vyplácel starobní důchod v ČR? 

OSVČ vedlejší v roce 2019 nedosáhla hranice příjmů zakládající u vedlejší OSVČ povinnou účast na důchodovém pojištění a ani se dobrovolně pro rok 2019 nepřihlásila. Z toho důvodu v roce 2020 neměla povinnost platit zálohy. V roce 2020 bude daňový základ nižší než 83 603 Kč. Pokud chce být OSVČ účastna důchodového pojištění, určí si, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší, bude mít vyměřovací základ 52.254 Kč a pojistné ve výši 15.259 Kč bude sníženo do nuly (snížení pojistného činí 15.259 Kč). Tudíž bude účasten důchodového pojištění, bude mít vyměřovací základ, ale zároveň nemusí platit pojistné. Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní? b) OSVČ vedlejší měla povinnost platit zálohy v roce 2020 v měsíční výši 500 Kč. Zálohy řádně uhrazeny v lednu, únoru a září až prosinci, celkem 3.000 Kč. V roce 2020 budou na tuto osobu rozdělovány příjmy od spolupracující osoby a její daňový základ bude například 200.000 Kč. Nejvýhodněji se jeví varianta, že od března do srpna byla OSVČ hlavní a zbylé měsíce (leden, únor a září až prosinec) vedlejší. Pojistné vyjde ve výši 29.859 Kč, snížení pojistného činí 15.264 Kč a pojistné k úhradě je 14.595 Kč (po odečtení uhrazených záloh 11.595 Kč). Formulář Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020 na stránkách ČSSZ to umožňuje. Brání tomuto postupu něco? Hrozí z tohoto postupu nějaké sankce, že hlavní činnost nebyla nahlášena včas nebo nahlášení Přehledem je dostatečné? Hrozí z tohoto postupu úroky z prodlení z titulu záloh za měsíce březen až srpen, kdy byla činnost nahlášena jako vedlejší, ale v Přehledu nyní uvedena hlavní?

Klient pracuje v Belgii. Je tam zaměstnán, platí tam i zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. V Praze má byt, který pronajímá krátkodobě (Air BnB) čili se jedná o ubytovací službu, na kterou potřebuje živnost. Zřídí si tedy v ČR živnost a bude podávát daňové přiznání v ČR. Jak je to s důchodovým a zdravotním pojištěním OSVČ v ČR? To nelze platit ve dvou státech EU, takže jakým způsobem je potřeba to komunikovat s českými úřady, jak se to řeší - nějakým formulářem potvrzujícím výjimku z českého pojištění? 

Dobrý den, Prosím o radu, jak bude vypadat evidenční list za rok 2020 u člena představenstva, který byl ve funkci do 16. 1. 2020. Od 17. 1. 2020 do července 2020 mu náleží konkureční doložka. Příklad: Odměna člena představenstva 50 000 Kč. Konkureční doložka od 17. 1. 2020 do července 2020 ve výši 300 000 Kč. Tzn. LEDEN 2020: odměna člena 26 087 Kč a zároveň konkurenční doložka 23 913 Kč, ÚNOR-ČERVENEC 2020: konkureční doložka 276 087 Kč. Bude konkureční doložka za leden 2020 součástí vyměřovacího základu, kde je odměna člena představenstva (VZ = 26 087 => odměna člena + 23 913 => konkureční doložka) kód Q a 16 dní nebo bude uvedena na samostatném 2. řádku pod kódy Q a P v celku 300 000 Kč 0 dní. 

Jakým způsobem zaúčtovat neodvedené sociální pojištění za zaměstnavatele v červnu až srpnu 2020? 

Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6-8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplácené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považování za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství - na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24.8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vym. základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vym. základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ ani jeho pojistné (6,5%), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vym. základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude mít na to vliv to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč/měsíčně), za měsíce 6-8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno? 

Manžel onemocněl a vypadá to, že ho čeká invalidní důchod. Bohužel je mi známo, že by se zřejmě jednalo o malou částku z důvodu nízkých zisků a placení si minimálního sociálního pojištění. Můžete mi prosím napsat přibližnou částku, když již několik let činí příjem - výdaje = přibližně 280 000 Kč a když se odečtou ještě odpisy, tak je zisk přibližně kolem 170 000 Kč ročně. Nevím, zda se invalidní důchod počítá z příjem minus výdej a ještě i minus odpisy. Existuje třeba minimální invalidní důchod a nebo se vychází právě ze zisku? Odpracovaných let má manžel hodně. Pracuje již od roku 1990. Manžel je ročník 1972.