Otázky a odpovědi - strana 12

Žádáme o stanovisko k výpočtu nároku na dovolenou v roce 2021 při zameškané době (dle § 216 zákoníku práce) delší než dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby. Jedná se nám o skutečnost, zda se do propočtu nároku na dovolenou zahrnují pouze celé násobky odpracované stanovené týdenní pracovní doby (jako u poměrné části dovolené) nebo se počítá i desetinnými místy. Příklad: Pracovní poměr trvající celý kalendářní rok, stanovená týdenní pracovní doba (TPD) 40 hodin: • Odpracováno 1232 hodin • Dočasná pracovní neschopnost od ledna do května 2021 - celkem 856 hodin • Výpočet: Počet hodin dovolené = (odpracovaná doba + 800 hod. překážek)/TPD x TPD/52 x výměra dovolené • tj.: (1232 + 800)/40 x 40/52 x 5 = 50,8 x 40/52 x 5 Použije se při výpočtu CELÝ násobek odpracované stanovené TPD, jako v případě výpočtu poměrné části dovolené (tedy 50, výpočet uvedený pod písm. a)) nebo včetně desetinného místa (tedy 50,8)? a. (1232+ 800)/40 = 50,8, tj 50 celých TPD počet hodin dovolené = 40/52 x 50 x 5 = 192,30 b. (1232+ 800)/40 = 50,8 počet hodin dovolené = 40/52 x 50,8 x 5= 195,38. 

Počítá se pro účely dovolené ošetřovné z důvodu uzavření školských zařízení kvůli covid-19 do odpracované doby?

Od roku 2021 se bude dovolená evidovat v hodinách. Bude se moci v hodinách i čerpat? Nyní si zaměstnanci vybírají jako nejmenší jednotku dovolené 0,5 dne. Budou si nyní dovolenou moci vybírat po hodinách nebo jaká bude nejnižší možná jednotka dovolené k čerpání? Pokud nyní zaměstnanci čerpají náhradní volno za práci přesčas, mají dojednáno se zaměstnavatelem, že jim poskytnutí mzdy za práci přesčas přenese až na dobu čerpání náhradního volna. Lze to tak praktikovat i po novele zákoníku práce?

Novelou ZP došlo k úpravě odstavce 2 v § 219 ZP. První věta ve znění: „Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené“ bylo doplněna o text: „to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.“ Znamená doplnění uvedeného odstavce, že v případě, kdy si zaměstnanec (který by jinak byl povinen podle § 91 odst. 4 ZP směnu odpracovat) požádá o celý týden dovolené v týdnu, v němž je svátek, který je ho obvyklým pracovním dnem, tak se mu čerpání dovolené v den svátku započte do dnů čerpané dovolené? Nebo se doplnění týká pouze skutečnosti, kdyby si tento zaměstnanec požádal pouze o čerpání jednoho jediného dne dovolené právě na den svátku (což z textu nevyplývá, ale je uvedeno v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona). 

Zaměstnankyně si po skončení mateřské dovolené zažádala o čerpání řádné dovolené, nárok 26 dní. Mateřská dovolená byla ukončena 21. 6. 2020 - za červen vyčerpala 7 dní. Za měsíc červenec má nárok na zbylých 19 dní. Jak je to se svátkem 6. 7. 2020 - má nárok na proplacení svátku + 19 dní dovolené? Zaměstnankyně je na HPP, fixní mzda. 

Naše zaměstnankyně dne 1. 3. 2020 nastoupila po rodičovské dovolené zpět do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek 20 hodin týdně (úterý a středa 8 hodin, čtvrtek 4 hodiny). Její pracovní poměr končí dne 29. 7. 2020. Z předchozích let nárok na dovolenou vyčerpala. Jaký bude mít nárok na dovolenou pro rok 2020, když v organizaci máme nárok na 25 dnů dovolené ročně?

Je možné krátit dovolenou z důvodu čerpání ošetřovného?

Zaměstnankyně ukončila dne 6. 3. 2020 mateřskou dovolenou a navazuje rodičovskou dovolenou. Na kolik dnů bude mít nárok řádné dovolené k proplacení v roce 2020 po ukončení mateřské dovolené? (Firma umožňuje 25 dnů řádné dovolené).

Musí být vyčerpána, původně plánovaná stará dovolená před Kurzarbeit dnem, v rámci měsíce? Např. stará dovolená byla naplánována na 29. 4. 2020, ale dne 24. 4. 2020 byl celozávodní Kurzarbeit. Lze čerpat náhrady mzdy z programu Antivirus na 24. 4. 2020? Starou dovolenou si zaměstnanec vybere 29. 4. 2020.  

Zaměstnankyně (pracující v režimu 40 hod/týdně od pondělí do pátku) požádala o čerpání dovolené mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou. Základní nárok je 25 dní. Mateřská dovolená trvá od 1. 1. 2020 do 3. 3. 2020. Z loňského roku má zaměstnankyně nárok na 12 dní dovolené, které tedy bude čerpat od 4. 3. do 19. 3. 2020. Tímto pro účely dovolené v roce 2020 "odpracuje" 57 dní. Za rok 2020 tak vznikne nárok na 2/12, což jsou další 4 dny. Lze tyto 4 dny přičíst k odpracovaným dnům ve 2020 a tím pádem dojde ke zvýšení nároku za 2020 na plných 25 dní, nebo takto postupovat nelze, neboť výše zmíněné 4 dny se vypočetly podle jiného pravidla (dle odpracovaných dnů)? A pokud je možné takto postupovat (tedy 4 dny započíst jako výkon práce), lze postupovat i opačně? Může si zaměstnavatel zvolit, že tyto 4 dny do odpracované doby počítat nebude a nárok na dovolenou ve 2020 stanoví pouze na 4 dny?

Zaměstnankyně na rodičovské dovolené skončila dohodou pracovní poměr. Jako pravděpodobný průměrný výdělek pro náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou použiji minulé čtvrtletí (10-12/2019). Zaměstnankyně byla zařazena v 1. skupině, pobírala minimální mzdu. Po výpočtu je průměr pro náhradu mzdy nižší než minimální hodinový výdělek (13 350,-x3)/528 hod.=75,85 Kč. Je nutné zvýšit průměr na minimální hodinový výdělek, který byl v roce 2019 79,80 Kč? 

Dobrý den, zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s pracovní dobou 20 hodin týdně, směny jsou rozvrženy následovně: pondělí - 7 hodin, středa - 7 hodin, pátek - 6 hodin. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat na dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje v rozsahu 4 týdnů za rok. Je u tohoto zaměstnance správný následující výpočet nároku na dovolenou: 3 pracovní dny v týdnu x 4 týdny dovolené = 12 dnů nárok na dovolenou? A co se týče výpočtu náhrady za dovolenou, vychází se v tomto případě z průměrné délky směny, tj. 6,67 hodiny? Nebo je třeba rozlišovat, zda dovolena připadá na den, ve kterém má směna délku 7 hodin a den, ve kterém má směna délku 6 hodin? Předem děkuji za Vaše vyjádření.

Zaměstnankyně uzavřela pracovní smlouvu k 31. 1. 2019 na dobu určitou do 31. 12. 2019. Zkušební doba byla sjednána v délce 3 měsíce. Byl jí předepsán nárok dovolené na 11 měsíců poměru tedy 18,5 dne. Zaměstnankyně řádně odpracovala všechny pracovní dny v rozmezí od 31. 1. do 4. 3. 2019 (tedy 23 dní). Od 5. 3. do 31. 12. byla soustavně nemocná. K 31. 12. 2019 jí rovněž skončila pracovní smlouva, kterou dále neobnovuje. V jaké výši má skutečný nárok na dovolenou?

Je správně stanoven nárok na dovolenou u těchto zaměstnanců? 1) pracuje 20 hodin týdně - PO, ÚT každý den 4 hodiny, ST 0 hodin, ČT 8 hodin, PÁ 4 hodiny = nárok na dovolenou 10 dnů za kalendářní rok 2) pracuje 20 hodin týdně - PO, ÚT 0 hodin, ST a ČT každý den 8 hodin, PÁ 4 hodiny = nárok na dovolenou 10 dnů za kalendářní rok. Zaměstnavatel poskytuje 20 dnů dovolené za kalendářní rok. 

Zaměstnanec byl odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance, zároveň mu zaměstnavatel oznámil, že pro něj dále nemá vhodnou práci odpovídající zejména jeho kvalifikaci. Takže po dobu výpovědní doby, která bude dle smlouvy trvat 9 měsíců, mu bude plynout náhrada mzdy (překážky ze strany zaměstnavatele). Výpověď z pracovního poměru byla předána (oboustranně podepsána) 3. 12. 2019, překážky ze strany zaměstnavatele od 4. 12. 2019 do 30. 9. 2020. Bude mít nárok na dovolenou po dobu výpovědní doby 1-9/2020 a případně kolik dnů? Nárok ve firmě je 25 dnů/rok dovolené.

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele od července 2019, pracovní poměr končí výpovědí zaměstnance 31/12/2019. Vznikl mu nárok na dovolenou ve výši 10 dnů. V říjnu zaměstnavatel nařídil celofiremní prosincovou dovolenou v délce 4 dnů. Zaměstnanec do října již čerpal 8 dnů. V listopadu mu zaměstnavatel z důvodu neomluvené absence krátil dovolenou o 2 dny (které mu zbývaly), nyní nemá k čerpání nic. Jak tedy v prosincové mzdě uvést ty 4 nařízené dny, když na ně zaměstnanec nemá nárok - jako neplacené volno? 

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Zaměstnanec je v pracovním poměru celý kalendářní rok, vznikne mu tedy nárok na dovolenou za kalendářní rok (20 dnů). Během roku odpracuje nepravidelně 50 dnů (v průměru 4 - 5 dnů v měsíci). Bude mít nárok na 20 dnů dovolené, proplacené podle průměrné délky směny cca 2 hod./den?

Naše zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou po narození prvního dítěte, v jejímž průběhu nastoupila na druhou MD od 22. 6. 2019. Tuto MD bude čerpat do 3. 1. 2020 včetně. Na kolik dnů dovolené bude mít nárok, pokud bezprostředně po ukončení MD dne 3. 1. 2020 si zažádá o čerpání celé řádné dovolené ? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům roční dovolenou v délce 25 PD. Čerpáním MD od 22. 6. 19 do 31. 12. 2019 ( tj. 137 pracovních dnů včetně svátků, které připadají na prac.dny), zaměstnankyně splní podmínku odpracování víc než 60 směn a pokud si požádá o bezprostřední čerpání dovolené od 4.1.2020 bude mít nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů dovolené ? Dny MD jsou považovány pro účely dovolené jako odpracované, nemá na délku nároku vliv předchozí čerpání rodičovské dovolené u prvního dítěte (tj. v r. 2019 od 1. 1. do 21. 6.)? Pokud by měla nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů, po ukončení 2 MD dne 3. 1. 2020 by tuto dovolenou čerpala od 4. 1. 2020 do 7. 2. 2020 (pátek), čímž by za období 1. 1. 2020 - 7. 2. 2020 měla odpracovaných 28 směn - vznikl by jí za tuto dobu nárok na 1/12 (2dny) dovolené za r. 2020 (čímž by dovolenou ve skutečnosti čerpala až do 11. 2. 2020, tj. 4. 1.-11. 2. celkem 27 prac dnů)?

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou od 19. 8. 2019 do 31. 12. 2019, pracuje 3 dny v týdnu (úterý, středa, čtvrtek). Zaměstnancům v organizaci náleží 5 týdnů dovolené, tj. 25 dní. Pro tohoto zaměstnance bude týden dovolené představovat 3 dny, tj. jeho celoroční nárok by byl 15 dnů. Pokud odpracuje 44 dní do konce roku, jeho nárok by byl 2/12 z jeho celoročního nároku tj. 15 dnů = 15 : 12 = 1, 25 x 2 = tj. 2,5 dne. Je to správně? V případě krácení dovolené za zameškané dny - započítávají se svátky do zameškaných dnů pro krácení dovolené? Našla jsem v časopise „Práce a mzda 3/2017“, že při krácení se do zameškaných dnů nepočítají svátky, protože ve svátek se nepracuje. V jiných výkladech se svátky započítají. Co je správně?