Otázky a odpovědi - strana 3
Firma do 50 zaměstnanců nakoupí v lékárně antigenní testy na SARS-CoV-2 pro své zaměstnance, které chce dobrovolně otestovat z preventivních důvodů - pro ochranu celého pracovního kolektivu. Jedná se o daňově uznatelný náklad u zaměstnavatele a o osvobozený nepeněžní příjem u zaměstnance? Jak by to bylo v případě nákupu protilátkových testů?
1) Jsme s manželem dva společníci v s. r. o., ale zároveň máme uzavřenou pracovní smlouvu o jednatelství v téže společnosti a ještě dohodu o provedení práce v téže společnosti. Co konkrétně se porovnává pro uplatnění kompenzačního bonusu za únor a březen 2021? Jsou to výnosy společnosti, hospodářský výsledek nebo mzda, která plyne ze smlouvy o jednatelství? Co přesně je myšleno slovem příjem? Mzdu i dohodu máme již cca 3 roky stejnou, ale aktuálně je vzhledem k situaci propad výnosů společnosti cca 55 %. Tak abychom to správně pochopili a nežádali neoprávněně.
2) Pokud je žadatelem o bonus OSVČ, která si neplatí nemocenské pojištění, pouze důchodové, tak nemá nárok na bonus, je to tak správně?
3) Pokud je bod 2 správně a OSVČ by si začal nemocenské pojištění platit až nyní, doplatil by ho zpětně od ledna 2021, vznikl by mu tak nárok na bonus za únor a březen 2021?
Jsme příspěvková organizace, městem zřízená pro poskytování sociálních služeb terénních a odlehčovacích k podpoře seniorů. Uživateli našich služeb jsou senioři a zdravotně znevýhodněné osoby. V souladu s vládním nařízením k zamezení dalšího šíření viru covid-19 od listopadu 2020 pravidelně testujeme naše zaměstnance, kteří vykonávají přímou péči. Organizace je povinna zajistit, aby zaměstnanci v přímém kontaktu s uživateli byli testováni, avšak testy (i očkování) jsou dle výkladů pro zaměstnance dobrovolné. Vůle a možnosti jsou tedy na straně zaměstnance, avšak případný zaměstnancův nesouhlas s testováním je dle některých výkladů překážkou v práci na straně zaměstnavatele, který zároveň nese odpovědnost za plnění vládních opatření MZ ČR v souvislosti s ochranou zranitelných skupin obyvatel. Můžete nám doporučit způsob, jak lze v praxi při testování a očkování zaměstnanců ošetřit rozpor vládních nařízení a příslušných ustanovení zákoníku práce a také ve vztahu k vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem?
COVID-Nájemné 1-3 etapa - kompenzace nájmu u živnostníků, zavřené provozovny. Započítává se tato kompenzace do zdanitelných příjmů, či nikoliv? V zákoně o kompenzačním bonusu není jednoznačně jmenována náhrada za kompenzaci nájmu za zavřené provozovny, tak jsem si nejistá, zda zdanit nebo ne. Nikde jsem na přímou odpověď nenarazila.
Zaměstnankyně má 2 chlapce 9 a 12 let, do školy tedy z důvodu jejich uzavření nechodí. Dotyčná zaměstnankyně od 4. ledna 2021 čerpá ošetřovné, na mladšího z nich. Na které ovšem dne 29. 1. 2021, v době pololetních prázdnin nemá nárok, tento den byla v práci. Je platná výpověď ze strany zaměstnavatele dle § 52 odst. c) ZP - organizační důvody, snížení stavu zaměstnanců, kterou v uvedený den - 29. 1. 2021, když byla v zaměstnání, obdržela? Skončí její pracovní poměr 31. 3. 2021? V čerpání ošetřovného i nadále, k dnešnímu dni 24. 2. 2021 zaměstnankyně pokračuje.
Zaměstnanec pobírá 100% náhradu mzdy, zaměstnavatel žádá na tohoto zaměstnance Antivirus A+. V případě uzavření školky zůstává zaměstnanec na překážkách nebo bude pobírat OČR po dobu uzavření školky?
Zaměstnanec nám lživě udal místo pobytu své dovolené a odcestoval do Egypta, což jsme zjistili až v průběhu jeho pobytu v zahraničí. Dovolenou má schválenou pouze do 16. 2 2021. Dne 17. 2. 2021 by měl normálně nastoupit do práce, ale dle nařízení vlády ze dne 15. 2. 2021, odstavec 15 (poznámka redakce: jde o ochranné opatření MZDR ČR čj.: MZDR 20599/2020-56/MIN/KAN, čl. I bod 15), jej jako zaměstnavatel nesmíme vpustit na pracoviště. Došlo zde jednoznačně k chybě na straně zaměstnance, odcestoval do rizikové země, ačkoliv věděl, že bude muset následně do karantény a nepožádal tak o delší dovolenou. Na pracoviště může být vpuštěn až po prokázání se negativním testem, takže předpokládám, že půjde o 5 dnů + dva dny na test. Jakým způsobem mi doporučujete řešit těchto 7 dnů jeho nepřítomnosti v práci, pokud mu lékař nepředepíše karanténu a DPN? Dívala jsem se na překážky v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatele. Takové překážky zde nejsou nikde uvedeny. Mohu mu nařídit dovolenou? Popř. jaké jiné řešení v tomto případě vidíte?
Platí stále, že všechny ostatní podpory se zdaňují, jen kompenzační bonus zdanění nepodléhá? V případě rozhodování, zda čerpat kompenzační bonus jako OSVČ, či v programu COVID-Gastro jako zaměstnavatel, může hrát tato skutečnost velkou roli.
Jednatel společnosti s ručením omezeným pobírá odměnu na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Výše odměny přesahuje limit pro účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Má tento jednatel nárok na ošetřovné člena rodiny, ať už se jedná o "běžné" ošetřovné či ošetřovné z důvodu uzavření školského zařízení kvůli epidemii covid-19?
Zaměstnankyně podala výpověď z pracovního poměru v listopadu 2020. Pracovní poměr měl být ukončen výpovědí z její strany k 31. 1 .2021. Od 27. 1. 2021 je zaměstnankyně v karanténě, která stále běží. Jedná se o pedagogického pracovníka, který je v karanténě z důvodu, že se ve školce objevila nákaza Covid a školka je po dobu 10 dní uzavřená a všichni zaměstnanci v karanténě. Chtěla jsem se zeptat, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 1. 2021 nebo až po ukončení karantény? Náhradu budeme platit do 31. 1. 2021 nebo do konce karantény?
Podléhá dotace pro umělce (OSVČ), která byla umělcům vyplácena na podzim roku 2020 pod názvem "Program COVID-Kultura, Výzva č. 2 – jednorázová podpora 60 000 Kč", dani z příjmů fyzických osob? Pokud ano, dle jakého paragrafu zákona o dani z příjmů bude zdaněna (např. §10 ostatní příjmy?). Jaké výdaje může OSVČ k této dotaci uplatnit v případě, že uplatňuje výdaje procentem z příjmů? (Pozn.: Dotaz naráží na skutečnost, že např. ošetřovné OSVČ, vyplácené na jaře 2020 bylo od daně osvobozeno dle §16, "přilepeného" k zákonu o kompenzačním bonusu, není někde jinde ukryt paragraf o osvobození výše uvedené dotace?).
Společnost s r. o. podniká v oblasti gastronomie a má státem povinně uzavřenou restauraci kvůli epidemii covid-19. Na zaměstnance pobírá náhradu mzdy z programu Antivirus A plus. Může se krátit dovolená zaměstnancům, kteří nepracují kvůli uzavření restaurace státem? Pokud ano, tak jak se provádí výpočet krácení?
Zaměstnavatel byl nucen kvůli covidu uzavřít svůj provoz a dostal od státu příspěvek ve výši 100 % vyplacené náhrady mzdy + odvody. Nyní dostali zaměstnanci od zaměstnavatele za rok 2020 potvrzení o příjmu a někteří z nich mají také jiné příjmy než od toho jednoho zaměstnavatele a musejí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. U některých - studentů - v přiznání vyjde celková daň za rok 2020 nulová a bude jim již odvedena zálohová a srážková daň, mj. od zaměstnavatele, který dostal příspěvek za covid, vrácena např. ve výši 5 000 Kč. Má nějaký vliv to, že jejich zaměstnavatel dostal dotaci, příspěvek, že by jim nakonec ta jejich odvedená daň ve mzdách nemohla být prostřednictvím přiznání vrácena?
Zaměstnanci končil pracovní poměr ve zkušební době 30. 11. 2020. Ale od 27. 11. 2020 do 1. 12. 2020 měl karanténu a od 2. 12. 2020 do 18. 12. 2020 měl pracovní neschopnost. Ke kterému dni mu správně měl skončit pracovní poměr a kdo vyplácí náhradu za nemoc od 2. 12. 2020?
Fyzická osoba s dvojím občanstvím (Česká republika, Velká Británie) je zaměstnancem britského zaměstnavatele, který nemá v ČR žádnou provozovnu. V roce 2020 se zaměstnanec z důvodu epidemické situace zdržoval více něž 183 dní na území ČR. Pro svého zaměstnavatele pracoval z místa pobytu v ČR v režimu home office, zaměstnavatel mu vyplácel mzdu podrobenou odvodovým povinnostem podle britských předpisů. Podle smlouvy o ZDZ s Velkou Británií by ze mzdy za období výkonu práce na území ČR měla být daň z příjmů odvedena v ČR. Předpokládám, že - se jedná pouze o část celoročního příjmu, která odpovídá době strávené v ČR; - zaměstnanec musí v ČR podat daňové přiznání, v němž uvede výši celoročního příjmu a následně vyloučí ze základu daně část příjmu obdrženého v době pobytu ve Velké Británii; - zaměstnanec bude muset požádat o vrácení daně sražené ze mzdy vyplacené za práci provedenou z území ČR. Má vzniklá situace jiné řešení než výše uvedené? Jak se stanoví výše příjmů v jednotlivých zemích (poměrem dnů nebo podle výplatních pásek za jednotlivá období)? Jak by měla být situace vyřešena z hlediska sociálního pojištění a zdravotního pojištění? Zdravotní pojištění uvedená osoba zatím řešila tak, že se v ČR přihlásila jako samoplátce – osoba bez zdanitelných příjmů.
Lze v DPFO uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem dle § 24/odst. 2 písm. zt) i v měsíci, kdy OSVČ čerpala kompenzační bonus?
OSVČ (má živnost vodoinstalatérství) vede daňovou evidenci a převádí na manželku, jako spolupracující osobu, část svých příjmů a výdajů. Manželka je kadeřnice. Je možné na ni i za r. 2020 převést část příjmů a výdajů, když měla kvůli epidemii covid-19 uzavřenou provozovnu a na jaře pobírala tzv. pětadvacítku? A teď na podzim také.
Pokud zaměstnanec čerpal v průběhu roku 2020 ošetřovné z důvodu uzavření školy, je možné krátit jeho dovolenou po 100 pracovních dnech? Je jiný postup u ošetřovného u dětí mladší 10 let a jiný u dětí 10-13 let?
Je dotace Covid-nájem z podzimu daňový nebo nedaňový příjem? Další dotaz zda správně chápu, kompenzační bonus. Je možné, aby kadeřnice, která má omezení provozu (nemůže obsloužit 2 zákaznice najednou, jak je běžně zvykem), může si zažádat o bonus až do 13. 12. 2020, nebo pouze do doby kdy byla uzavřena tzn. do 2. 12. 2020. Vím, že u fitness je tato možnost.