Otázky a odpovědi - strana 6

Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6-8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplácené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považování za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství - na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24.8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vym. základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vym. základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ ani jeho pojistné (6,5%), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vym. základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude mít na to vliv to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč/měsíčně), za měsíce 6-8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno? 

Pokud by si společník chtěl vyplatit v letošním roce podíly na zisku za minulé roky, bude mít nárok na dotaci z programu Antivirus B a C?

Lze podat žádost o kompenzační bonus pro jednatele s. r. o. za celé období do 29. 6. 2020 i bez podaného přiznání k DPPO za rok 2019 (v rámci liberalizačního balíčku lze podat do 18. 8. 2020)? Obrat prokazuji pouze čestným prohlášením, ale jak si FÚ zkontroluje? Jedná se mi o to, zda je možné si zažádat již nyní a nebude problém s vyplacením, kdy se přiznání podá až eventuelně 18. 8. 2020.

Jsem OSVČ jako vedlejší činnost, bez výdělku. Zároveň jsem společník v s. r. o. A, kdy tato společnost má tři různé "nerodinné" společníky, a není činná. Zároveň jsem společník ve své s. r. o. B, kde jsem sám a zároveň zaměstnanec. Nečerpám žádnou kompenzaci na OSVČ ani jiné v s. r. o. a rád bych si požádal o kompenzaci pro malé s. r. o. - pro společnost B, která je činná a musela se kvůli krizi omezit. Mám nárok na kompenzační bonus pro s. r. o. B? 

Zaměstnanec nemohl pracovat v prodejně s textilem z důvodu mimořádných opatření vlády do 26. 4. 2020. Od 27. 4. 2020 do 30. 4. 2020 zůstal doma z důvodu překážky na straně zaměstnavatele (zaměstnavatel otevřel, ale prodával sám). Požádali jsme o náhradu v programu Antivirus v režimu A za období od 1. 4. 2020 do 26. 4. 2020 a dále v režimu B za období od 27. 4. 2020 do 30. 4. 2020. Je tento postup správný, když se jedná o jednoho zaměstnance a jednu provozovnu?

Jsme příspěvková organizace ÚSC a poskytli jsme příspěvek z FKSP na rekreaci zaměstnanci v zahraničí, která se měla uskutečnit v červenci 2020. V souvislosti s opatřeními proti COVID-19 cestovní kancelář rekreaci zrušila a poskytla zaměstnanci voucher platný do 31. 8. 2021. Zaměstnanec tedy tento voucher využije až v následujícím kalendářním roce, musí příspěvek z FKSP určený na rok 2020 organizaci vrátit? Lze příspěvek z FKSP na rok 2021 poskytnout již v roce 2020?

Zaměstnavatel (s. r. o.) nabídl uzavření pracovního poměru občanovi SR, měl původně nastoupit k 1. 4. 2020, vzhledem k vyhlášení nouzového stavu a situaci kolem COVID19, kdy nešlo překračovat hranice, byla nabídka zrušena. Nebylo možné ani uvažovat o posunutí počátku pracovního poměru, firma již nemá po skončení nouzového stavu pro danou pracovní pozici uplatnění z důvodu poklesu poptávky po jejích službách. Kandidát mezitím podnikl kroky k přestěhování do města, kde firma sídlí, vynaložil určité výdaje na stěhování, zaplatil kauci na nájem… Zaměstnavatel by za normálních okolností byl z titulu předsmluvní odpovědnosti dle NOZ povinen tyto výdaje uchazeči uhradit, byť ještě nebyla uzavřena pracovní smlouva. Zájem uzavřít pracovní smlouvu byl již v takové fázi, kdy o tom ani jedna ze stran nepochybovala. Za daného stavu však existovala k jednání zaměstnavatele ospravedlnitelný důvod a není proto k takové náhradě škody povinen (toto konzultováno s právníkem). Přesto se rozhodl, že uchazeči část nákladů proplatí nebo tam, kde žádné náklady nevznikly, proplatí mu jakousi kompenzaci za stažení pracovní nabídky. Jak se k takové náhradě postavit z pohledu daně ze závislé činnosti a jak z pohledu daňové uznatelnosti takové kompenzace? 1. Spadne příjem do § 6 ZDP jako příjem související s budoucím zaměstnáním, když pracovní smlouva uzavřena nebyla a v okamžiku uzavření dohody o výplatě kompenzace je zřejmé, že k tomu ani k tomu nedojde? Kompenzace je vyplácena právě z toho titulu, že budoucí zaměstnání nevznikne. 2. Uchazeč je slovenský daňový rezident. Má tento příjem zdroj v ČR dle § 22 ZDP a měl by uchazeč zdanit tento příjem v ČR aspoň v rámci § 10 v českém DPFO, pokud se tak nestane dle § 6 ZDP? Nebo jej zdaní pouze dle slovenských předpisů v rámci slovenského DPFO? 3. Bude pro s. r. o. uvedená kompenzace daňovým nákladem?

Jsem OSVČ a provozuji restauraci, která byla uzavřena kvůli epidemii koronaviru. Dle nájemní smlouvy platím měsíčně nájemné za nebytové prostory a nájem věcí movitých, které potřebuji k provozu restaurace. Pokud se dohodnu s pronajímatelem na slevě 30 % a já uhradím 20 %, budu mít nárok na podporu za nebytové prostory i za pronájem věcí movitých z dotačního programu COVID–Nájemné? 

Dotaz ohledně proplácení ošetřovného v rámci COVID-19: Zaměstnankyně uplatňuje ošetřovné od 11. 3. 2020 (uzavření škol z důvodu COVID-19). V průběhu podpůrčí doby si zajistila hlídání a mohla nějaké dny pracovat. Zaměstnankyně má rozvrženou pracovní dobu po-pá. Vzhledem k tomu, že v květnu připadl státní svátek na pracovní den – tj. 1. 5. a 8. 5. 2020, jakým způsobem postupovat (viz následující příklad níže). příklad: Státní zaměstnankyně pracovala 29. a 30. 4. 2020. Zaměstnankyně požaduje za 1. 5. 2020 tj. svátek, který připadl na pracovní den, proplatit platem a poté čerpat So + Ne OČR. Lze takto vůbec postupovat, neboť v tento den svátku nařízenou práci nemá?

1) OSVČ, která požádala za období 12. 3.-30. 4. 2020 o kompenzační bonus v době podání žádosti měla snížené příjmy, v některých dnech nulové. O některé zakázky do konce dubna úplně přišla. V druhé polovině dubna se však podnikání OSVČ opět rozjelo a vzhledem k jiným sjednaným podmínkám si za část měsíce vydělala víc než obvykle. Jak naložit s kompenzačním bonusem, když byl již vyplacen i za dny, v kterých už měla OSVČ příjmy? 2) OSVČ, kadeřnice požádala o kompenzační bonus do 24. 5. 2020, kdy se předpokládalo otevření. Nyní však došlo ke změně a otevřeno bylo 11. 5. 2020. Co s vyplaceným bonusem za tyto dny kdy už opět podnikala?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době od 11. 5. 2020, kdy se začínají školy rozbíhat a potřebujeme práci uklízeček, žádá jedna z nich o neplacené volno, z důvodu toho, že její manžel patří do vysoce rizikové skupiny stran možné nákazy koronavirem (infekce COVID-19). Má na to i manželovo potvrzení od lékaře. Neplacené volno jí poskytnout můžeme. Ale ptáme se, zda nemá nárok např. i na nějakou náhradu mzdy.

Budou se dotace na podnikání OSVČ z důvodu COVID-19 zdaňovat nebo budou osvobozené od zdanění? 

Zaměstnanci s. r. o. A byli celý měsíc duben doma z důvodu uzavření provozovny (§ 208 ZP). V dalším s. r. o. B byli zaměstnanci doma z důvodu snížené poptávky po výrobcích společnosti - někteří zaměstnanci byli doma celý měsíc, jiní od 1. do 20. 4. 2020, další jen v jednotlivých dnech nebo týdnech. Bylo to vždy podle druhu vykonávané práce v jednotlivých provozech. U obou s. r. o. je stanovená pravidelná osmihodinová směna od pondělí do pátku. Jak proplatit a vykázat svátky 10. 4. a 13. 4. 2020? Můžeme místo náhrady za svátek proplatit náhradu podle § 207, 208 nebo 209 ZP, pokud doba svátku navazuje na předchozí dny, kde jsme vykázali uvedené § 207-209?

Jsem účetní. S ohledem na Koronavirus a sdělení vlády, že lze podat daňová přiznání až do konce června, mi někteří klienti předávají doklady a další podklady pro rok 2019 až nyní v květnu. Mám nárok na Kompenzační bonus pro OSVČ za období 12. 3. - 30. 4., když vlastně budu moci dodělat nebo udělat zcela DP za rok 2019 až v průběhu května a června? Má činnost byla v tomto období dle mého omezena proti tomu, co jsem měl všechno udělat a v minulých letech dělal.

Musí být vyčerpána, původně plánovaná stará dovolená před Kurzarbeit dnem, v rámci měsíce? Např. stará dovolená byla naplánována na 29. 4. 2020, ale dne 24. 4. 2020 byl celozávodní Kurzarbeit. Lze čerpat náhrady mzdy z programu Antivirus na 24. 4. 2020? Starou dovolenou si zaměstnanec vybere 29. 4. 2020.  

Chtěla bych poprosit o radu k vytvoření vnitřního předpisu na částečnou nezaměstnanost (překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 209 ZP). Zaměstnavatel (s. r. o.) poskytující služby (servisy strojů) má dva zaměstnance a z důvodu protikoronavirových opatření má výrazný pokles poptávky po službách. Z tohoto důvodu chce využít možnosti náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku pro případy prostojů. Prostoje se ale nedají dopředu naplánovat/odhadnout, závisí to na konkrétních v budoucnu obdržených objednávkách servisů. Chápu správně, že vnitřní předpis je důležitý pro stanovení procenta té náhrady mzdy a že ostatní ustanovení mohou být volnější dle potřeby zaměstnavatele? Anebo Je nutné (jak to vidím v různých vzorech) vymezit období částečné nezaměstnanosti a určit konkrétně kdy a kdo (jaká skupina zaměstnanců) bude mít překážku v práci? Resp. mohu jenom obecně vymezit, že v období od ... do mohou nastat překážky a že zaměstnanec, kterého se budou týkat, bude obeznámen např. 3 dni předem?

Můj klient je aktivním důchodcem a přes své staří má tyto příjmy: a) starobní důchod, b) je spolupracující osobou svého syna, s kterým má společnou domácnost (nemá tedy vlastní IČO), přehled na ČSSZ podává každý rok, i když je většinou nulové, na VZP platí pojištění jako "vedlejší", c) má uzavřenou DPP do 10 000 Kč ve společnosti své dcery, Měl by mít nárok na kompenzační bonus jako spolupracující osoba OSVČ.

OSVČ podniká od roku 1996. Před dvěma lety si založil s. r. o., kde je jediným jednatelem a společníkem. Současně je v s. r. o. zaměstnán. Kromě toho je v s. r. o. jeden zaměstnanec v trvalém pracovním poměru a jedna studentka na DPP do 5 000 Kč. Pracovní smlouvu podepsal na jedné straně jako jednatel a na druhé straně jako zaměstnanec. Bude mít nárok na kompenzační bonus? I když podniká dál z důvodu, aby rozprodal sklad zboží, domnívám se, že podléhá-li jeho příjem sociálnímu pojištění, nemá na tzv. "25" nárok. Současně mám obavu, že nebude mít nárok na případně schválený bonus pro s. r.  o. jen proto, že je jednatelem. Jaký máte názor?

Můžete nám prosím sdělit jak přesně účtovat o poskytnutém příspěvku na mzdy od státu v rámci programu Antivirus a v jakém období zaúčtovat předpis např. na příspěvky za březnové mzdy, které přijdou na náš účet např. v 05/2020? 

Momentálně vykonávám svojí samostatně výdělečnou činnost vedení účetnictví takřka v plném, obvyklém rozsahu. Mám dítě ve střídavé péči, když matka dítěte je po celé období nouzového stavu na dlouhodobé nemocenské (nečerpá ošetřovné na základě pracovněprávního vztahu, ani nemůže). Svoji činnost musím místo v kanceláři v denní dobu vykonávat po večerech improvizovaně z domova, a souběžně se starám o své dítě v této střídavé péči (střídáme cca po 4 dnech). Je otázkou, zda z hlediska ošetřovného OSVČ je zde u mě nárok i s aspektem, kdy v žádosti o toto ošetřovné mám prohlásit " že po celou dobu čerpání dotace jsem OSVČ na hlavní činnost a v důsledku péče o předmětnou osobu v období, za něž žádám o dotaci, jsem tuto činnost nemohl/a vykonávat". Na stránkách MPO je odpověď č.26 na podobný dotaz, ale stále si nejsem jist (odpověď č. 26 :Mohu jako OSVČ v době ošetřovného vykonávat výdělečnou činnost (brigáda, práce z domu, fakturace, správa eshop, paušální příjmy)? Pokud by dítě standardně navštěvovalo školu a ta se zavřela a rodič s dítětem zůstal doma, je možno ošetřovné pro OSVČ pobírat a zároveň pokračovat ve své ekonomické aktivitě, jako jsou fakturace, provoz e-shopu a další formy práce z domova. Naopak rodiče, kteří své děti standardně samovzdělávají doma, na ošetřovné pro OSVČ nárok nemají.). Já činnost v podstatě můžu vykonávat a vykonával v plném rozsahu, ale za cenu značných omezení, práce v noci, kdy dítě spí atd... Stejně tak v tomto případě je problematický kompenzační bonus, kde zase je podmínkou, že jsem nemohl vykonávat činnost nad míru obvyklou v důsledku opatření... Což podle mě nemohl v podstatě ze stejných důvodů. Ptám se z opatrnosti, nicméně jaký je Váš názor?