Otázky a odpovědi - strana 2

Na našem pracovišti došlo v důsledku pandemie ke změnám ve výrobním programu a někteří zaměstnanci se stávají nadbytečnými. Mohou v těchto případech přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli?

OSVČ podnikající v zemědělství vede daňovou evidenci. Jsou daňově uznatelnými výdaji výdaje na pracovní oděv a obuv a dále výdaje na ochranné pomůcky ve smyslu respirátory z důvodu COVID? A jak je to s povinnými testy na COVID, pokud by nebylo zažádáno o proplacení u zdravotní pojišťovny?

Zaměstnanec má termín na očkování proti covid-19. Termín na očkování mu vyšel v době pracovní doby. Jedná se o placenou překážku v práci nebo neplacenou? Je rozdíl, zda ho bude očkovat lékař či bude očkován v očkovacím centru?

OSVČ chce žádat o kompenzační bonus za měsíc duben 2021. Předmětem činnosti je poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness, je to její jediný příjem. V době před pandemií poskytovala tyto služby OSVČ výhradně ve své provozovně, která musela být v důsledku vládních opatření uzavřena. Test majoritních příjmů (§ 6 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu) i test poklesu příjmů (§ 8 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu) jsou splněny. V době uzavřených provozoven poskytuje OSVČ online hodiny cvičení, ne v provozovně. Pro účely testování příjmů z významně dotčených činností dle zákona o kompenzačním bonusu je potřeba posuzovat samostatně příjmy z online cvičení a z cvičení na provozovně nebo se jedná o jednu a tutéž činnost? Online cvičení není nijak omezeno ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu a OSVČ online cvičení před pandemií ani neposkytovala. Toto posouzení má pro OSVČ vliv zejména na výši bonusu dle § 10 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu.

Zaměstnankyně po celý kalendářní měsíc duben ošetřovala své dítě - krizové ošetřovné z důvodu uzavření mateřské školky. Zaměstnavatel zaměstnankyni přispívá na její penzijní připojištění se stát. příspěvkem měsíčně 800 Kč. Tento příspěvek zaplatil také v měsíci dubnu. Představuje tato platba nějaký problém nebo nemá žádný význam, neboť se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů, a tudíž i od sociálního a zdravotního pojištění ?

Jak se postupuje v případě, že zaměstnanci byla vystavena neschopenka (v profesi uvedena „izolace“) od 12. 4. do 30. 4. 2021, ale zaměstnanec první dva dny, tedy 12. 4. a 13. 4. 2021 celé dny odpracoval? Dle § 191 zákoníku práce platí: „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Vztahuje se to i na případy, kdy těch dní bylo odpracováno víc? Tedy začíná období 14 kal. dnů DPN pro účely poskytování náhrady až od 14. 4. 2021 a nemocenskou začne ČSSZ vyplácet až 28. 4. 2021? A jak je to s mimořádným příspěvkem při karanténě dle zákona č. 121/2021 Sb.? Tam toto období prvních 14 dní počíná běžet již 12.4 . s tím, že za 12. 4. a 13. 4. 2021 mimořádný příspěvek nenáleží? Pokud by zaměstnanec odpracoval ještě nějakou směnu v průběhu DPN (např. 19. 4. 2021), posunulo by se opět období „prvních 14 dní“ od jeden den a ČSSZ by tak nemocenskou začala vyplácet až 29. 4. 2021? Doplňující otázka: Je izolace považována za karanténu? Ze strany ČSSZ nám bylo sděleno, že izolace je považována za pracovní neschopnost a liší se tak od karantény (např. tím, že v případě odpracování celé směny v první den izolace se období prvních 14 dní posouvá, zatímco u karantény nikoli). A podobně se vyjadřuje i paní Ženíšková ve své odpovědi na dotaz 27565, dle které by mimořádný příspěvek byl posunut na 13.-26.4. (předpokládám, že je myšleno právě pro izolaci). Nicméně jak v zákoně o nemocenském pojištění (§ 167), tak v zákoníku práce (§ 347, odst. 4) se píše, že karanténou se rozumí též izolace. Neměla by tedy platit pro izolaci stejná pravidla jak pro karanténu? Tedy se neposouvá období 14 dní v případě odpracování prvního dne, nevztahuje se na izolaci zákaz výpovědi dle § 53, odst. 1, písm. a) atd.?

Zaměstnanci byli v průběhu měsíce dubna 4x testování na přítomnost covid-19 u závodního lékaře zaměstnavatele v průběhu směny. Tento závodní lékař ordinuje mimo areál zaměstnavatele. Cesta k lékaři včetně testu trvá 15 minut a 30 minut (ze vzdálenějšího pracoviště). Jak nyní vše vykázat při zpracování mezd zaměstnanců, kteří jsou odměňování měsíční mzdou ?

Zaměstnanci vykonávali práci z domova (home office), ale neměli sjednánu náhradu za použití vlastních nástrojů, předmětů i za spotřebovanou energii. Může zaměstnavatel tyto náklady uhradit?

Jak by měl zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec odmítne povinné testování na přítomnost koronaviru?

Nově od 1. 3. 2021 vyplácíme „izolačku“ jak u pracovních poměrů, tak u dohod o pracovní činnosti. Bude tato dávka základem pro tvorbu přídělu do FKSP?

Vzhledem k mimořádné dotaci na odměnu ke mzdě a platu za výkon profese při probíhající epidemii onemocnění covid-19 dle zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech, vztahující se k II vlně epidemického onemocnění covid-19 se chci zeptat, zda se tato odměna zahrnuje do čisté mzdy a budou se z ní provádět zákonem stanovené srážky na exekuce a insolvence.

V případě, že firma uzavře dohodu na program Antivirus s úřadem práce teď v dubnu 2021, za které měsíce může podat měsíční vyúčtování, aby ji byly proplaceny náhrady mezd za překážky v práci a karanténu popř. izolaci. Lze podat vyúčtování od 10/2020?

Naše firma si objednala firmu na testování zaměstnanců na covid-19. Bohužel firma jezdí po pracovní době. Minulý týden v 16.00 hod. tento týden v 15.30 hod. Pracovní doba zaměstnanců je 7-15.30 hod. Jsou zaměstnanci povinni čekat na toto testování po pracovní době, které je nařízeno již v jejich osobním volnu?

Plánujeme přijmout novou zaměstnankyni, která má v současnosti již uzavřený pracovní poměr v jiné společnosti (letecké společnosti). Tam bude mít kvůli pandemii covid-19 po dobu 1 roku neplacené volno - udržuje si tím licenci na práci letušky. Na tento rok bychom jí přijali k nám. Můžeme na plnou pracovní dobu - 40 hodin týdně, když ve svém stávajícím zaměstnání nebude vůbec pracovat? Nebude tím pádem mít pro nás zápočtový list, vyžádáme si alespoň doklad o neplaceném volnu. V tom případě by si i u nás mohla podepsat Prohlášení poplatníka k dani? 

Společnost s r. o. má 5 zaměstnanců: 2 jsou jednatelé v zaměstnaneckém poměru na základě smlouvy o jednatelství, 1 je ve standardním pracovním poměru, 1 je též ve standardním pracovním poměru, ale v dlouhodobé neschopnosti po operaci (od února do května cca), 1 pracuje na základě pracovní smlouvy se zkrácenou 4hodinovou pracovní dobou. Může s. r. o. požádat o podporu COVID 2021 na uvedené zaměstnance, když jednatelé (dva jediní společníci - rodinní příslušníci) již žádali o kompenzační bonus za únor a březen 2021, který jim byl vyplacen? S. r. o. by zažádala pouze za zbývající 3 zaměstnance, za jednatele by si ponechala kompenzační bonus. Je to takto možné uskutečnit? Pokud ano, v jaké výši mohou zažádat o náhradu vzhledem k charakteru pracovního poměru a nemoci? Všechny ostatní podmínky pro vyplacení náhrad s. r. o. splňuje.

OSVČ dostala od MPO dotaci na ošetřovné při uzavření škol. Je tato dotace osvobozená nebo je předmětem daně z příjmu pro FO?

OSVČ žádá o nový kompenzační bonus 2021. Žádá za únor 2021 a vybral si srovnávací období 11/2018-01/2019. Když bude žádat za březen 2021, může si vybrat srovnávací období 12/2019-2/2020?

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?

Firma s. r. o. má 9 zaměstnanců. Dále 3 osoby na dohody o provedení práce s celoroční smlouvou, za které neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ani daň (300 hodin ročně). Musí firma dle nařízení vlády testovat své zaměstnance? 

Co se považuje za příjmy u fyzické osoby, na jejichž základě se přiznává nárok na kompenzační bonus 2021. Jedná se o FO, která nevede účetnictví. Mohu vzít své vystavené faktury za srovnávané (resp. srovnávací) období nebo musím počítat skutečné příjmy v hotovosti a na bankovní účet v daném období bez ohledu na datum jejich fakturace (tj. i když se věcně vztahují ke zcela jinému období a v daném období byla provedena pouze jejich úhrada)? Jedná se o to, že při započtení skutečných příjmů (nikoliv faktur vydaných) dojde ke značnému zkreslení rozsahu naší činnosti, neboť ty nejvýznamnější faktury nebudou kvůli pozdější úhradě započteny, čímž není splněn test 50% snížení příjmů a dojde ke ztrátě nároku na kompenzační bonus (daná situace nastane, i když zvolíme srovnávací období o rok později). Pokud bychom započetli pouze „tržby“ z vydaných faktur v období (nikoliv peněžní úhrady), pak bychom nárok měli.