Novinky

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která mění pravidla pro posuzování expozice olovu na pracovišti. Návrh zavádí možnost pokračovat ve výkonu práce i po překročení limitní hodnoty plumbémie, tedy koncentrace olova v krvi, pokud bude prokázán její dlouhodobě klesající trend. Změna reaguje na zpřísnění limitů vycházejících ze směrnice EU 2024/869. Současná právní úprava neumožňuje zohlednit situaci zaměstnanců, kteří byli olovu vystaveni již před zavedením nových limitních hodnot a u nichž naměřené hodnoty postupně klesají. Návrh proto zavádí institut „klesajícího trendu“ plumbémie.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh nového zákona o státních zaměstnancích, jde podle něj proti doporučení Evropské komise lépe chránit vedoucí úředníky před politickými zásahy. Poslancům vrátil i související novelu, která bere hlavě státu pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Naopak i přes výhrady podepsal novelu stavebního zákona a také zákon, který od příštího roku opět zavádí elektronickou evidenci tržeb (EET). Koalice ANO, SPD a Motoristů má ve Sněmovně na přehlasování veta dost hlasů.

Do meziresortního připomínkového řízení vstoupila novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která rozšiřuje definici psychické zátěže při práci. Nově mají být mezi psychicky náročné práce zařazeny také některé činnosti pilotů vykonávané za specifických provozních podmínek. Návrh reaguje na práce spojené s mimořádně vysokými nároky na rozhodování v reálném čase za proměnlivých podmínek, pokud mohou mít závažné důsledky pro bezpečnost osob. Současně zohledňuje pracovní režimy vedoucí k narušování cirkadiánních rytmů zaměstnance v důsledku překračování časových pásem během jedné pracovní směny. Změna by se měla týkat zejména některých kategorií pilotů v obchodní letecké dopravě. Cílem není plošné rozšíření psychické zátěže na další profese, ale dílčí úprava reflektující specifika pilotní práce. Pokud bude novela schválena, může mít dopad na posuzování psychické zátěže, kategorizaci prací a související oblast ochrany zdraví při práci. Návrh je však zatím pouze ve fázi meziresortního připomínkového řízení a jeho konečné znění se ještě může změnit.

Evropská unie od prosince 2027 zakáže uvádět na trh výrobky, které vznikly za využití nucené práce. Česká republika proto připravuje pravidla, podle nichž budou domácí úřady podobné případy prověřovat a rozhodovat o dalším osudu takových výrobků. V mezirezortním připomínkovém řízení je novela, která nové kompetence svěřuje inspekci práce a vymezuje role dalších dozorových orgánů.

Poslanecká sněmovna schválila 11. září 2026 ve třetím čtení návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců. Pokud projde i zbývajícími fázemi legislativního procesu, nahradí dosavadní právní úpravu pobytu cizinců v České republice. Změny pocítí především zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky ze zahraničí. Zákon totiž počítá s rozsáhlou digitalizací pobytových řízení, zavádí nové povinnosti pro subjekty zajišťující pobyt cizinců a rozšiřuje možnosti státu ovlivňovat pracovní migraci.

Rádi s vámi sdílíme novou publikaci advokátky Kláry Gottwaldová, která přehlednou a praktickou formou shrnuje 30 situací, se kterými se zaměstnavatelé, manažeři a HR specialisté v oblasti odměňování setkávají nejčastěji. Brožura na praktických situacích ukazuje, kdy jsou rozdíly v odměňování zaměstnanců obhajitelné a kdy už mohou představovat pracovněprávní riziko. Věnuje se náboru, nastavování nástupních mezd, zvyšování odměn, bonusovým systémům i transparentnosti odměňování. Materiál je určen zaměstnavatelům, HR specialistům, manažerům, specialistům na odměňování i interním právníkům.  

Nová pravidla odměňování se rychle přibližují. Vláda schválila návrh zákona, kterým má být do českého právního řádu převedena evropská směrnice o transparentnosti odměňování, a předložila jej Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 300. Většina nových povinností má podle návrhu začít platit již od 1. ledna 2027. Současně se postupně rozšíří informační práva zaměstnanců a povinnosti zaměstnavatelů sledovat rozdíly v odměňování žen a mužů. Přestože legislativní proces dosud nebyl dokončen, zaměstnavatelé by přípravu neměli odkládat. Některé změny budou vyžadovat úpravu náborových procesů, jiné zásah do systému odměňování, hodnocení pracovních pozic nebo interních HR a mzdových postupů.

Je vaše organizace připravena na transparentní odměňování? Prověřte si připravenost ještě dříve, než nové požadavky na transparentní odměňování významně ovlivní každodenní HR a mzdovou praxi. Stáhněte si praktickou příručku Startovní audit připravenosti na transparentní odměňování od JUDr. Kláry Gottwaldové a během několika desítek minut zjistěte, jak si vaše organizace stojí v klíčových oblastech. Audit vám pomůže rychle posoudit: nábor a komunikaci odměňování, nastavení mzdových pásem, interní reporting, dokumentaci a evidenci, rizika nerovností v odměňování. Zjistěte, ve kterých oblastech máte pevný základ a kde mohou vznikat nedostatky, které by v budoucnu mohly znamenat zbytečné náklady, zvýšenou administrativní zátěž nebo právní rizika. Stáhněte si příručku a ověřte si připravenost své organizace na transparentní odměňování dříve, než vás k tomu přinutí nové legislativní povinnosti.

Institut pro politiku a společnost nově zveřejnil analytickou studii Menšiny v Česku a imigrační strategie ČR, která se věnuje vývoji migrace, národnostních menšin a jejich dopadům na českou společnost a ekonomiku. Pro zaměstnavatele a personalisty je zajímavá zejména část zaměřená na dlouhodobý nedostatek pracovníků a rostoucí význam zahraničních zaměstnanců pro český trh práce. Studie nepřináší žádné legislativní změny ani nové povinnosti, nabízí však pohled na aktuální trendy v oblasti pracovní migrace a zaměstnávání cizinců.

Vláda projednala návrh nařízení, které má stanovit koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028. Navrhované hodnoty činí 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028. Tyto koeficienty mají zajistit pokračování automatického valorizačního mechanismu zavedeného od roku 2025 a postupné přiblížení minimální mzdy k cílové úrovni 47 % průměrné mzdy.

Revize pravidel koordinace systémů sociálního zabezpečení v EU míří do finále. Po téměř deseti letech jednání se členské státy a Evropský parlament letos na jaře předběžně dohodly na změnách, které mají zjednodušit přeshraniční mobilitu pracovníků, posílit výměnu dat mezi státy a omezit zneužívání pravidel při vysílání zaměstnanců. Návrh je významný zejména pro zaměstnavatele využívající přeshraniční pracovní sílu, vyslané pracovníky a osoby pracující ve více členských státech.

Od 1. června 2026 platí evropské nařízení, které vytváří EU Talent Pool, společnou databázi uchazečů o práci ze třetích zemí. Samotná platforma by měla být spuštěna až v roce 2027. Pro české zaměstnavatele bude klíčové, zda se Česká republika rozhodne do systému vstoupit.   Co to znamená pro české zaměstnavatele? Pro české zaměstnavatele zatím nařízení nepřináší žádnou bezprostřední změnu. EU Talent Pool má být podle plánů Evropské komise spuštěn až v roce 2027 a jeho využívání bude záviset na tom, zda se Česká republika do systému zapojí. Do té doby zůstávají hlavními nástroji pro zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí dosavadní postupy podle českého migračního práva.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh systémové změny odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Od 1. ledna 2027 má být nejnižší platový tarif navázán na minimální mzdu, změnit se má také systém platových stupňů a zrušeny mají být nejnižší úrovně zaručeného platu. Návrh reaguje na situaci, kdy se část platových tarifů dostala pod úroveň minimální mzdy a zaměstnavatelé musí rozdíl dorovnávat prostřednictvím dalších složek platu.

Vláda 31. srpna 2026 schválila návrh zákona o platformové práci, který do českého práva převádí evropskou směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Nová úprava se zaměřuje především na digitální pracovní platformy, jejich pracovníky a využívání algoritmického řízení při organizaci práce. Cílem je zvýšit transparentnost rozhodování platforem a usnadnit posouzení, zda osoba pracující prostřednictvím platformy vystupuje jako OSVČ, nebo by měla být považována za zaměstnance.

Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který do českého práva převádí evropskou směrnici o transparentnosti odměňování. Nová pravidla mají zaměstnancům usnadnit přístup k informacím o odměňování a pomoci odhalovat neodůvodněné rozdíly mezi odměňováním žen a mužů. Současně se podle ministerstva podařilo zmírnit některé administrativní dopady na zaměstnavatele, zejména menší firmy. Největší změny se týkají informování uchazečů o odměně, nastavení transparentního systému odměňování, nových práv zaměstnanců na informace a reportování rozdílů v odměňování u větších zaměstnavatelů

Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna 2027 mění pravidla pro podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. Pokud návrh projde legislativním procesem, většina uchazečů o zaměstnání dostane v prvních měsících evidence nižší podporu. Sníží se také maximální výše obou dávek. Délka podpůrčí doby se naopak měnit nemá.

Nejvyšší soud potvrdil, že jediný společník a jednatel jednočlenné s. r. o. může být zároveň zaměstnancem své společnosti. Podmínkou však je, aby pracovní poměr pokrýval skutečně odlišnou činnost než výkon funkce jednatele. Pro platnost pracovního poměru je současně nutné dodržet korporátní pravidla a formální požadavky podle zákona o obchodních korporacích.

Společnost Forvis Mazars porovnala, jak členské státy EU zavádějí směrnici o transparentnosti odměňování. Analýza ukazuje, že jednotlivé země se liší zejména v rozsahu kontrol, výši sankcí, lhůtách pro nápravu rozdílů v odměňování i způsobu reportingu. Zatímco některé státy již nové povinnosti zavedly, jiné se na transpozici teprve připravují. Zaměstnavatelé by proto měli sledovat nejen evropská pravidla, ale i konkrétní národní požadavky, které mohou ovlivnit odměňování, nábor i personální agendu.

Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila praktickou pomůcku k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Materiál vysvětluje nejčastější kombinace řádných, opravných a storno podání a zároveň popisuje, jak správně interpretovat protokoly o jejich zpracování. Dokument má zaměstnavatelům usnadnit orientaci v novém systému hlášení a vyhnout se chybám při opravách podání.

V mezirezortním připomínkovém řízení je novela zákona o uznávání odborné kvalifikace, která má doplnit pravidla pro posuzování kvalifikací získaných mimo EU. Připomínky lze uplatnit do 22. září 2026.