vyměřovací základ

Jak bude vyplněn ELDP, resp. JMHZ za 05/2026 v tomto případě: Ukončení PP dohodou k 10. 5. 2026 (neděle), pracovní neschopnost do 9. 5. 2026 (nemocenské dávky). Zaměstnanci bude proplacena nevyčerpaná dovolená (cca 10 000 Kč) a zúčtována odměna (cca 30 000 Kč). Jak to bude s vyloučenými dobami a vyměřovacím základem? 

Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, Senát odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu. Novelu nyní dostane k novému projednání Sněmovna, která koaliční většinou bude moci veto Senátu přehlasovat.

Vláda České republiky dne 4. května 2026 schválila návrh zákona o evidenci tržeb (tzv. EET 2.0), který kromě nové podoby samotné evidence tržeb obsahuje i změny významné pro oblast mezd a personalistiky. Tyto úpravy jsou prezentovány jako součást širší daňové koncepce navazující na efektivnější výběr daní.

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který zmírňuje dopady letošního zvýšení odvodů na sociální pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Nově se vrací vyměřovací základ z 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy.

Na seminářích nám bylo sděleno, že v souvislosti s JMHZ nebude možné uvádět zápornou mzdu a bude nutné ji vyrovnat na nulu. Jak budeme řešit případy, kdy má zaměstnanec skutečně mzdu zápornou (přečerpaná dovolená, neomluvené absence, benefity, ze kterých se odvádí pojistné a daň a jsou např. v částce 100 000 Kč a nestačí k pokrytí odvodů čistá mzda apod.)? Bude nám JMHZ zamítáno v takových případech z titulu záporné čisté mzdy nebo záporného VZ? Jak budeme v praxi tyto mzdy vyrovnávat?

V novele zákona o sociálním pojištění je napsáno, že v měsíci, kdy vznikne zaměstnavateli povinnost platit zaměstnanci povinný příspěvek na produkty na stáří, protože pracuje v riziku kategorie 3, a souběžně přitom pracuje i v riziku kategorie 4, tak se na něj pohlíží při stanovení vyměřovacího základu na sociální pojištění, jako by v kategorii 4 nepracoval. Vztahuje se toto pouze na měsíce, kdy odpracuje v riziku kategorie 3 alespoň 3 směny, nebo se to vztahuje i na měsíce, kdy odpracuje třeba pouze 1 směnu?

Dle § 5a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v případě souběhu činnosti člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku (JHZS) a výkonu rizikové práce ve III. kategorii (zátěž teplem) u téhož zaměstnavatele, by se měl pro účely odst. 1 a 2 uvedeného zákona zaměstnanec v daném měsíci považovat za zaměstnance, který nevykonává činnosti člena JHZS podniku (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní podmínky pro výplatu povinného příspěvku). Zaměstnavateli zůstane povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, avšak nebude navyšovat vyměřovací základ. Má tento souběh vliv na důchodové pojištění zaměstnance – člena JHZS? Má tedy zaměstnavatel i v měsíci, kdy podnikový hasič splní podmínku výkonu 3 směn rizikové práce ve III. kategorii vykazovat za příslušný měsíc počet odpracovaných hodin rozhodných pro stanovení snížené věkové hranice pro nárok na starobní důchod? 

Valorizace plateb za státní pojištěnce nad rámec současného automatického navýšení podle možného budoucího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) příští rok nebude. Návrh rozpočtu to neumožňuje, uvedl na odborné pražské konferenci Efektivní nemocnice. Ministerstvo zdravotnictví příští rok počítá s výdaji veřejného zdravotního pojištění necelých 563 miliard korun, příjmy by měly být zhruba o 15 miliard korun nižší.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Do Poslanecké sněmovny se dostal návrh zákona, který má zastavit plánované navyšování sociálních odvodů živnostníků. Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů navrhuje ponechat minimální odvody OSVČ v příštím roce na letošní úrovni, tedy v rozporu s dosavadním plánem jejich dalšího růstu. Podle předkladatelů by to drobným podnikatelům znamenalo úsporu v řádu několika tisíc korun ročně. Předloha počítá se zachováním stávajícího minimálního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a zahrnuje i zpětný účinek od začátku roku. Pokud by novela vstoupila v platnost později, vyšší zálohy zaplacené na začátku roku by se považovaly za přeplatek, o jehož vrácení by bylo možné požádat. Zatímco předkladatelé mluví o nutném kompromisu, který má živnostníkům ulevit, kritici upozorňují na dlouhodobé dopady do budoucích důchodů. Podle nich riskují OSVČ tím, že si udržují nízké odvody, nižší příjmy ve stáří a větší závislost na státní pomoci. Podnikatelské organizace ale návrh vítají. Podle jejich zástupců dopadaly předchozí změny nejtvrději právě na drobné živnostníky, pro které je další růst povinných odvodů obtížně zvládnutelný. Současně připomínají, že počet podnikatelů v Česku dál roste, i když tempo zakládání nových živností mírně zpomaluje. Předkladatelé usilují o rychlé projednání novely, aby se změna promítla co nejdříve. O jejím osudu tak nyní rozhodne sněmovna i stanovisko vlády.

Jak správně u zaměstnance pracujícího v tzv. rizikovém zaměstnání rozdělit vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele pro vyšší sazbu (rizikové zaměstnání – 26,8 %) a standardní sazbu (24,8 %)? Příklad: Zaměstnanec odpracoval 168,67 hod, z toho 153 hod. v riziku a měl 7,33 hod. dovolené. Jednotlivé složky vyměřovacího základu jsou: základní mzda - celkem odpracováno 168,67 hod. 25 549 Kč, prémie 2 555 Kč, příplatky 3 232 Kč, dovolená - náhrada 7,33 hod. 1 738 Kč, jubilejní odměna 2 000 Kč, stravné nad rámec 105 Kč, vyměřovací základ SP celkem 35 179 Kč. 

Považuje se školení hasičů, které je prohloubením kvalifikace, a tedy odpracovanou dobou, za dobu výkonu práce, v níž je vykonávána činnost člena jednotky hasičského záchranného sboru, nebo je to výkon jiné činnosti (pro účely rozdělení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele a zápočet odpracovaných hodin pro účely potvrzení směn v zaměstnání člena jednotky hasičského sboru)?

Na přelomu let se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými případy, kdy je nejdůležitějším úkolem především správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ a řádně splnit oznamovací povinnost. Na které změny se musí zaměstnavatelé i pojištěnci připravit od 1. 1. 2025 a jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při řešení vybraných situací na přelomu let 2024/2025?

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 304/2024 Sb. dne 22. 10. 2024 Ministerstvo práce a...

Zaměstnavatel hradí za své zaměstnance (lékaře a sestry) nepovinný členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Tento příspěvek nedaní, neodvádí pojistné na sociální pojištění, nemá jej vedený na mzdových listech. V rekapitulacích mezd má vedeno na účtech: - - 538 = ostatní daně a poplatky - 379 = jiné závazky - 221 = bankovní účty - 321 = dodavatelé Je postup zaměstnavatele správný? Jedná se nám o odvod pojistného na sociální pojištění.

V oblasti důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý kalendářní rok. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Z jakého vyměřovacího základu se vypočítá PPM, pokud u nás zaměstnankyně pracuje od 01. 08. 2023 a 1. 10. 2023 by měla nastupovat na PPM (za dva měsíce má u nás hrubou mzdu 78 000 Kč na hlavní pracovní poměr). Dále pracovala od  1. 1. - 31. 7. 2023 jako OSVČ a nemocenské si nehradila. V roce 2022 má od jiného zaměstnavatele uvedenou částku na evidenčním listu důchodového pojištění 405 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu se jí bude počítat PPM, resp. jakou částku PPM naše zaměstnankyně obdrží (má-li nárok, ačkoliv byla v roce 2023 7 měsíců jako OSVČ bez placení nemocenského).

Zvýšený odvod na sociálníé zabezpečení u člena HZS v kategorii I (26,8 %) se má počítat z výkonu práce tzn. počítá se tedy i z přesčasové práce a příplatků? Nepočítá se z dovolené, překážek, pohotovosti? Nový formulář Potvrzení o počtu směn pro ČSSZ se vykazuje na počet směn (odpracované hodiny bez přesčasu ?/8 hod)?

Dobrý den, zaměstnanec (59 roků) pobírá invalidní důchod II.stupně a pracuje na zkrácený úvazek 40 hodin měsíčně. Hrubá mzda činí cca 4.000 Kč. Je držitelem průkazu ZTP. V jaké výši je vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění? Děkuji

Jak správně vyplnit ELDP? V lednu zaměstnankyni končila mateřská dovolená k 27. 1. a 28. 1. nastoupila na rodičovskou dovolenou. Počet vyloučených dob je 27 a vyměřovací základ 0.