stravenky

Jak si máme vykládat § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, konkrétně aplikaci ustanovení týkajícího se poskytování dalšího (druhé) osvobozené stravenky při práci delší než 11 hodin? Zákon o daních z příjmů pracuje s pojmem „jedna směna podle zákoníku práce“ a umožňuje poskytnutí dalšího osvobozeného příspěvku na stravování, pokud je délka této směny delší než 11 hodin. Zároveň však zákoník práce definuje práci přesčas jako výkon práce mimo rozvrh směn, tedy mimo samotnou směnu. V praxi se setkáváme s následující situací: Zaměstnanec má rozvrženou směnu v délce např. 7,5 nebo 8 hodin; po skončení směny vykonává bezprostředně navazující práci přesčas schválenou zaměstnavatelem; celková skutečně odpracovaná doba v daném dni tak činí 12 a více hodin (např. 8 h směna + 4 h přesčas). Naše otázky k odbornému posouzení: Lze pro účely § 6 odst. 9 písm. b) ZDP považovat tuto situaci za „směnu delší než 11 hodin“, a to i přesto, že část práce byla odpracována formou přesčasu? Jinými slovy: Je možné poskytnout druhý osvobozený příspěvek (stravenku) i tehdy, pokud hranice 11 hodin nebyla dosažena rozvrženou směnou, ale skutečně odpracovaným časem včetně přesčasu? Jaký význam přikládá Finanční správa pojmu „směna“ v tomto kontextu: jde o úzce vymezenou rozvrženou směnu dle zákoníku práce, nebo o časový úsek skutečně vykonané práce v jednom pracovním dni (včetně přesčasu)? Existuje k této otázce oficiální metodické stanovisko GFŘ, případně ustálený výklad správní praxe, který by bylo možné použít jako oporu při případné kontrole? Jsme si vědomi, že zákon o daních z příjmů sleduje především daňový režim příspěvku, nikoli pracovněprávní organizaci pracovní doby, nicméně v praxi je rozdíl mezi „směnou“ a „přesčasem“ často předmětem nejasností a rozdílných výkladů. 

České firmy plánují pro rok 2026 typické navýšení mezd v pásmu 3–5 % (medián 4 %). Data z průzkumu Pay-Fair, který zahrnuje 77 společností s celkem téměř 60 tisíci zaměstnanci, zároveň ukazují sílící tlak na systematičtější práci s celkovým odměňováním: od variabilní složky přes benefity až po připravenost na směrnici EU o transparentnosti odměňování.

Zaměstnanci pracují v různě dlouhých směnách. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek na stravování v podobě stravenek v hodnotě 123,9 Kč za jeden odpracovaný den/směnu (7,5 hod./den). Pokud směna zaměstnance v určitý den dosáhne alespoň 11 hodin, zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytnout stravovací poukázku ve vyšší hodnotě, např. 170 Kč. Náš dotaz zní, zda na částku, která převyšuje zákonný limit pro osvobození od daně, může zaměstnavatel pohlížet jako na další příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9. písm. b) ZDP (123,9 Kč + 46,1 Kč) a hodnota celé stravenky tak bude osvobozená od daně z příjmů? Jakou formulaci nejlépe zvolit do vnitřního předpisu, aby vyšší hodnota stravenky byla osvobozená? Nebo musí zaměstnavatel fyzicky poskytnout 2 ks příspěvku na stravování?

Zaměstnanci ve firmě ABC mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu po-pá v jednosměnném, dvousměnném nebo třísměnném provozu. Příspěvek na stravné poskytuje zaměstnavatel formou elektronických stravenek na stravenkovou v hodnotě 135 Kč, ponechán poměr 45 % hradí zaměstnanec a 55 % hradí zaměstnavatel. V průběhu zkušební doby zaměstnanci obdrží stravenkový paušál v hodnotě 55 % z ceny elektronické stravenky. Nárok na příspěvek na el. stravenku případně stravenkový paušál vzniká zaměstnanci po odpracování 4 hodin. Práce je vykonávána vždy v místě výkonu práce. Jaký je postup pro zdanění a zákonné odvody pro příspěvek na stravné ve formě el. stravenek/stravenkového paušálu v případě přesčasů v sobotu nebo v neděli s ohledem na § 152 písm. c) zákoníku práce a § 156 odst. 2 zákoníku práce? Je v tomto případě nějaký dopad z pohledu vzniku nároku na stravné a cestovní náhrady?

1. – 2. 1. 2025 V prvním letošním vydání týdeníku se zmíním o změnách v cestovních náhradách, srážkách ze mzdy, příspěvku na stravování atd.

Je možné v podmínkách organizační složky státu hradit celkovou hodnotu stravenky pouze z prostředků FKSP? Pokud by byla hodnota stravenky 30 Kč, celá tato hodnota by byla financována z FKSP, tedy bez příspěvku z provozního rozpočtu a zaměstnance. 

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Zaměstnanci mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu pondělí až pátek 40 hod/týden. Jako benefit máme stanoveno dle vnitřní směrnice stravenku při odpracování 5 hod./den. V době letních prázdnin je potřeba výjimečně opracovat některé dny práci přesčas, se kterou souhlasí: všední den odpracováno celkem 11,5 hodiny. Mají nárok na druhou stravenku, která bude daňově osvobozena, nebo je to chápáno již jako mimořádná směna a daní se? A pokud mají práci přesčas v sobotu, odpracováno 5,5 hodiny, vznikne nárok na stravenku? 

Je povinností zaměstnavatele poskytovat příspěvek na stravování, nebo pokud nemá jídelnu, musí vydávat stravenky? 

le nové legislativy se stravenky a stravenkový paušál sjednocuje na stejné podmínky poskytování. Tedy zaměstnavatel celou částku stravenky má daňově uznatelnou a zaměstnanec nad limit 70 % horního limitu stravného musí dodaňovat (odvádět tedy z této částky i zdravotní a sociální). Je možné, jak tomu bylo dříve, aby zaměstnavatel rozdíl částky nad limit zaměstnanci nedodaňoval, ale dal si tuto část on do daňově neuznatelných nákladů? 

U naší organizace poskytujeme 2 druhy (dvě hodnoty stravenek). Pro 8 hodinovou pracovní dobu (pondělí-pátek) je hodnota stravenky 150 Kč, zaměstnavatel hradí 126 Kč a zaměstnanec 24 Kč. Při směnném provozu 12 hodin poskytujeme stravenku v hodnotě „1,5 stravenky“ za směnu, tj. hodnota 225 Kč, zaměstnavatel hradí 189 Kč a zaměstnanec 36 Kč. Lze „rozdělit“ stravenku v hodnotě 225 Kč jako 1 stravenku a půl stravenky pro účely zdanění benefitu? Pokud by to šlo, všichni zaměstnanci budou danit stejně. Pokud ne, dojde k rozdílu při zdanění stravenek a znevýhodnění zaměstnanců pracujících na směny. 

Jsme agentura práce. Nyní máme přiděleny zaměstnance u firmy, která má stanoveno ve svém interním předpisu, že zaměstnanci mají nárok na cestovní náhrady při mimořádném výkonu práce. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), tzn. odpracují např. „přesčasovou“ směnu v sobotu, mají nárok na cestovní náhradu – stravné ve výši 140 Kč/den. Odkaz je na § 152 písm. c) zákoníku práce. V ostatních případech v klasickém rozvrhu směn od pondělí do pátku mají nárok na stravenky. Můžeme našim personálním zaměstnancům také poskytnout toto stravné za mimořádnou směnu? Zaměstnanci se dopravují z domova do výkonu práce vlastním autem.

Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování nejen v naturální formě, ale i ve formě peněžní. Došlo tak k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

V zákoně o dani z příjmu v § 24 je uvedena maximální výše příspěvku na stravování, a to 55% ceny jednoho jídla, nebo stravenky, které lze uplatnit jako daňový náklad. Dále je uvedeno, že maximálně do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům, odměňovaným platem (což je 142 Kč v roce 2022). Chápu správně, že je nutné pro daňovou uznatelnost splnit obě podmínky? Nelze tedy přispět např. u stravenky ve výši 100 Kč 63% (tj. 63 Kč) a částku zaúčtovat jak daňově uznatelný náklad, protože byla splněna druhá podmínka, tj. max. 70 % ze 142 Kč.

Lze uvést do dohody o srážce ze mzdy za stravenky pouze výši srážky v procentech hodnoty stravenky? Hodnota stravenky a srážka ze mzdy se často mění a touto formulací bychom předešli opakovanému psaní a předávání dohod zaměstnancům.

Ráda bych se zeptala, kdy správně vydávat stravenky, aby byly daňově uznatelné a čím mohu tvrzení podložit? Na začátku (v dubnu na duben např.) nebo na konci měsíce? Sporná otázka je ohledně výkladu ust. ZDP § 24 odst. 2) písm. j) bod 4. Když dostane zaměstnanec stravenku až po skončení měsíce dle počtu odpracovaných směn, zda mu zaměstnavatel přispěl (poskytl) na tu směnu. Na školení dříve lektor zmiňoval, že příspěvek je NA jídlo, tedy dopředu, nikoliv ZA jídlo (zpětně). 

Příspíváme zaměstnancům na stravování stravenkou ve výši 100 Kč, z toho 55 Kč dáváme do daňově uznatelných výdajů firmy a 45 Kč doplácí zaměstnanec a i na jeho straně je to daňově osvobozeno. Problém vzniká při přesčasové práci, tj. pokud podle vnitropodnikových směrnic pracují zaměstnanci déle než 12 hod mají nárok na 2 stravenky. Nevím zda mohu dát do daňových výdajů firmy za tuto delší směnu 2x55 Kč = 110 Kč nebo je to limitováno 70 % hranicí stravného (75,60 Kč) a zda je to i na straně zaměstnance osvobozeno. Také nevím jestli bychom si při poskytování dvou stravenek na delší směnu pomohli přechodem na stravenkový paušál, tam by asi nastal problém opačný – u zaměstnavatele není limitace žádná, ale u zaměstnance by od daně osvobozeno bylo jen do výše 75,60 Kč. Prosím o vysvětlení, jak to s tou limitací 75,60 Kč tedy vlastně je.

Zaměstnavatel si stanovil podmínku pro poskytování stravenkového paušálu pro své zaměstnance takto - zaměstnanec má nárok na peněžitý příspěvek na stravu za skutečně odpracované směny, a to mininimálně 4 odpracovaných hodinách za směnu včetně přesčasů. Je tento způsob akceptovatelný? Bude se jednat u zaměstnance (jeho pracovní úvazek je 7,5 hod. denně) po odpracování části směny (např. 4 hodin) o daňově osvobozený příjem?