společně hospodařící domácnost

Mohu uplatnit daňové zvýhodnění babičce na její vlastní vnouče (dítě její dcery), se kterým žije ve společně hospodařící domácnosti (společně i s dcerou, na kterou také uplatňuje daňové zvýhodnění - přerušení VŠ studia, nemá ještě 26 let, pobírá rodičovský příspěvek). Pokud by nebylo otce vnoučete, pak se domnívám, že nárok na daňové zvýhodnění má, protože dcera nemá dostatečné příjmy. ALE, dcera sice není vdaná, ale existuje otec dítěte, který normálně funguje (jsou ve vztahu, ale nevzali se), jen bydlí někde jinde, vydělává (více než 6 x minimální mzda), tedy má dostatečné příjmy, ale nemá společnou domácnost se svým dítětem (vnoučkem naší babičky). Dcera z praktických důvodů bydlí u babičky, aby jí pomohla s dítětem. Je tedy rodičem, který nemůže uplatnit daňové zvýhodnění z důvodu neexistující společné domácnosti a zároveň je rodičem, který má dostatečné příjmy, a proto babička uplatnit vnuka nemůže? A daňové zvýhodnění propadne? A nebo tím, že nemá společnou domácnost se už nezjišťuje výše jeho příjmu? A babička uplatnit může?

Rozvedení rodiče nemohou nárok na daňové zvýhodnění na děti odvozovat pouze od toho, jak jim styk s nimi upraví opatrovnický soud. Ani to, že děti tráví u jednoho z rodičů 40 procent času, nemusí znamenat nárok na daňovou úlevu. Potvrdil to Nejvyšší správní soud.

Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti. V polovině února 2025 se rozvedl, děti byly svěřeny do společné péče. Děti i nadále budou bydlet u otce, pokud budou chtít, budou u matky (dle dohody). Lze i nadále ponechat otci daňové zvýhodnění na děti, pokud by např. bývalá manželka doložila v únoru 2025 (tedy po rozvodu) „Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění“? Zákon říká, že nárok na daňové zvýhodnění má poplatník za předpokladu, že se jedná o dítě vyživované tímto poplatníkem + s ním žije v jeho společně hospodařící domácnosti (předpoklad, že děti budou bydlet u otce, matku budou navštěvovat). Společná péče = 2 domácnosti. Lze tedy měsíčně uplatňovat za nějakých podmínek daňové zvýhodnění nebo lze až při ročním zúčtování záloh? A může roční zúčtování záloh s uplatněním daňového zvýhodnění za rok 2025 udělat zaměstnavatel nebo si musí daňové přiznání podat sám zaměstnanec?

Základní informace Problematika daňového zvýhodnění pro poplatníky na děti je řešena v § 35c ZDP. Nárok na daňové zvýhodnění má poplatník (rezident i nerezident) na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti (§ 21e ZDP) na území členského státu EU/EHP (dále jen „daňové zvýhodnění“), pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b (příslib investiční pobídky). Výše zvýhodnění činí: 1. dítě – 15 204 Kč ročně, 1 267 Kč měsíčně 2. dítě – 22 320 Kč ročně, 1 860 Kč měsíčně a každé další dítě – 27 840 Kč ročně, 2 320 Kč měsíčně O výši daňového zvýhodnění sníží poplatník daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění lze uplatnit buď formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo slevy na dani a daňového bonusu. Pokud je v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro tyto účely dohromady. Poplatník může slevu na dani uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle ZDP za příslušné zdaňovací období. Pokud je nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočítaná daňová povinnost za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Daňový bonus je možné uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Maximální dříve zastropovaná výše daňového bonusu 60 300 Kč ročně byla zrušena v roce 2021. Na daňový bonus má nárok poplatník (zaměstnanec i podnikatel), který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (viz tabulka).

Naše zaměstnankyně chce na nezletilou dceru, se kterou žije ve společné domácnosti, uplatňovat slevu na dani. S otcem dcery nežijí. Otec OSVČ odmítá podepsat čestné prohlášení a je přesvědčen, že si slevu uplatňovat bude on. Pomůže, aby si zaměstnankyně podala daňové přiznání a tam si dceru uplatnila s tím, že si FÚ zkontroluje, že si tatínek dceru neuplatnil? Nebo existuje nějaký způsob, jak se domoct práva na slevu na dítě?

Zaměstnavatel jako plátce daně odpovídá za správné zdanění příjmů svých zaměstnanců. Podmínky upravující zdanění příjmů plynoucích zaměstnancům ze závislé činnosti jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Praxe však neustále přináší otázky, jak zdaňovat příjmy ze závislé činnosti, někdy váhá plátce daně, jak postupovat, někdy zaměstnanec přichází s dotazem, který ještě plátce daně neřešil. Jak učinit prohlášení k dani, jaké jsou podmínky pro uplatnění slev na dani i daňového zvýhodnění, to jsou časté a stále se opakující dotazy ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti i v roce 2018.

I když si zaměstnavatel splní všechny svoje povinnosti, které jsou mu uloženy jako plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, může mu být přesto po správcem daně provedené kontrole doměřena daň. Důvodem bývá to, že přihlédl při výpočtu záloh na daň nebo výpočtu daně k zaměstnancem, poplatníkem, tvrzeným údajům, k informacím uvedeným v poplatníkem podepsaném prohlášení k dani, v žádosti o roční zúčtování i k předloženým dokladům, kterými v dané chvíli poplatník prokazoval plátci daně svůj nárok na snížení základu daně o nezdanitelnou část nebo nárok na slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, avšak při prováděné kontrole správce daně zjistí, že poplatník ne na vše, co si uplatnil, měl nárok.

Přehled vykázané péče za rok 2015 Stejně jako v předchozích letech umožňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) svým klientům požádat bezplatně o přehled vykázané péče za celý uplynulý rok. Pojišťovny...

V tomto příspěvku podrobně vysvětlíme, jak se uplatní daňové zvýhodnění, rozhodne-li se je poplatník uplatnit po skončení roku jinak než v jeho průběhu.