pracovnělékařské prohlídky

Zaměstnanec byl vyslán po dlouhodobé pracovní neschopnosti na mimořádnou prohlídku. Lékař mu vystavil posudek se závěrem „zdravotně způsobilý s podmínkou – bez fyzické zátěže a noční práce“. Zdůrazňuji, že zaměstnanec vykonává fyzickou práci na stavbě na pozici Stavební dělník. Je zřejmé, že na takové pozici vykonává téměř zcela pouze fyzickou práci (lékař má k dispozici Rozhodnutí KHS, ze kterého jasně vyplývá, v jaké rizikové kategorii je zaměstnanec zařazen, v žádosti o prohlídku jsou rizikové faktory také uvedeny), a přesto do posudku napsal takový závěr. Noční práci bychom nepožadovali, ale je možné, aby lékař napsal takové vyjádření, když je nanejvýš jasné, že jeho pozice vyžaduje pouze takovou práci, kterou sám omezil? Předpokládali bychom, že vzhledem k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu lékař vystaví s ohledem na pracovní pozici posudek se závěrem způsobilý či nezpůsobilý z důvodu obecného onemocnění. Samozřejmě víme, že se můžeme odvolat.

Výkladové stanovisko XXXVIII - 4. „Profesní riziko“ spojené s tuberkulózou přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Praze dne 20. 1. 2026.

Výkladové stanovisko XXXVIII - 2. Obsah žádosti o provedení pracovnělékažské prohlídky přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Praze dne 20. 1. 2026.

Výkladové stanovisko XXXVIII - 3. Vzor lékařského posudku přijaté na jednání Kolegia expertů AKV v Praze dne 20. 1. 2026.

Novela prováděcí vyhlášky upravující mj. pracovnělékařské služby přinesla od roku 2026 významné změny. Ty se týkají jednak organizace a provádění pracovnělékařských služeb v krizových situacích (např. nouzové stavy či epidemiologická opatření), jednak pracovnělékařských prohlídek (především tzv. nepravé vstupní a mimořádné) a s nimi souvisejících záležitostí, jako je žádost o její provedení nebo lékařský posudek. Přestože novela obsahuje bezpochyby i pozitvní věci, vyvolává bohužel také řadu otázek a potenciálních problémů v aplikační praxi. 

Od 1. října 2025 už nemusí zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) absolvovat vstupní lékařské prohlídky, pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Znamená to, že na vstupní LP (DPP a DPČ) půjde pouze mladistvý a ten, kdo si o ní zažádá? Jak to je s periodickými LP u dohodářů? Příklad: Pracuje na DPČ už několik let, pozice pečovatelka s nočními pracemi. Riziková kategorie 2. Musíme u ní pokračovat s periodickými lékařskými prohlídkami nebo platí, že když byly zrušeny vstupní LP, zaniknou i periodické u těch, kteří na ně chodili pravidelně? Měla by jít na periodickou LP po dvou letech v listopadu 2025.

Podle § 13 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění její novely č. 436/2017, se u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté provádí výstupní prohlídka. 1. Kdy nejdříve a kdy nejpozději je nezbytné prohlídku zaměstnance provést? Ke dni skončení pracovního poměru, před jeho skončením, či poté? 2. Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec výstupní prohlídku odmítne? Stačí to poznamenat do osobního spisu, nebo má prohlídku aktivně vymáhat a v takovém případě jak? 3. Musí být výstupní prohlídka provedena i v případě, že zaměstnanec pracoval v rizikové práci jen krátkou dobu (např. z vlastního rozhodnutí ukončil pracovní poměr ještě ve tříměsíční zkušební době)? 4. Jaká je sankce v případě, že k výstupní prohlídce nedojde, a to nikoliv proto, že zaměstnanec prohlídku odmítne, ale protože zaměstnavatel zaměstnance na výstupní prohlídku vůbec nepošle?

Flexinovela, dlouho očekávaná a široce diskutovaná novela zákoníku práce a dalších právních předpisů, nabyla účinnosti 1. června 2025. Tato legislativní změna, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 120/2025 Sb., výrazně mění prostředí trhu práce, má do pracovněprávních vztahů přinést vyšší míru flexibility a udávat pravidla pro jejich větší transparentnost.

Takzvaná flexinovela přináší s účinností od 1. 6. 2025 významné změny nejen v zákoníku práce , ale také v oblasti pracovnělékařských služeb. Novinky se týkají posouzení zdravotní způsobilosti mladistvých zaměstnanců, lékařského posudku o příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti či vstupní lékařské prohlídky. Tento článek se podrobně zaměřuje na přijaté změny a vyjasňuje otázky, které by mohly vyvolávat nejasnosti mezi zaměstnavateli.

Zaměstnanec s profesním rizikem se bude vracet po dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti (delší než 8 týdnů) do práce; první směna v pondělí 7. 4. 2025 (předpoklad ukončení pracovní neschopnosti dnem 6. 4. 2025). V době nemoci vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku. Zaměstnance budeme vysílat na mimořádnou a periodickou lékařskou prohlídku (souběh). Vzhledem k tomu, že zaměstnanci již vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku, předpokládám správně, že 7. 4. 2025 nesmí bez nového lékařského posudku nastoupit do práce? Je v takovém případě reálné, aby lékař ještě v době trvání dočasné pracovní neschopnosti (před jejím ukončením) vystavil zaměstnanci nový lékařský posudek s výsledkem, že osoba je "zdravotně způsobilá"? Dále prosím o výklad počítání 5 pracovních dnů dle vyhlášky o pracovnělékařských službách ("Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce."). Pokud zaměstnanec započne výkon práce v pondělí, platí, že mimořádná prohlídka musí být provedena nejpozději v pátek v daném kalendářním týdnu? Nebo může být provedena až v pondělí následující týden?

Máme pracovní pozici vedoucí skladu (pouze ranní směna), zařazen do kategorie I (kategorizace práce). V rámci výkonu práce občas manipuluje vysokozdvižným vozíkem. Tato činnost ale není hlavní činností a je prováděna nárazově (maximálně 1–2 za měsíc) a nikdy po celou směnu. Je nutné zaměstnance na této pozici zařadit do kategorie II (a tím změnit periodicitu prohlídek v rámci profesního rizika „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“).

Dne 7. 3. 2025 schválila Poslanecká sněmovna dlouho očekávanou a velice diskutovanou novelu zákoníku práce a souvisejících právních předpisů, která má přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Novela byla předložena ke schválení Senátu. Účinnost je naplánována na první den druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně 1. 6. 2025, případně 1. 7. 2025 (s výjimkami).

Všichni zaměstnanci nastupující do pracovního poměru jsou povinni absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. V průběhu pracovního poměru pak v některých případech přichází na řadu prohlídky periodické či mimořádné. Pokud to vyžadují právní předpisy, zaměstnavatel nebo sám zaměstnanec, musí při skončení pracovního poměru nebo ukončení výkonu práce zařazené jako rizikové proběhnout také výstupní prohlídky a poté případně prohlídky následné.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že zaměstnanec navštívil v pracovní době lékaře, nevrátí se zpět do práce a v lékařské zprávě má doporučení klidového režimu? Návštěvu lékaře uznáme na nezbytně nutnou dobu vyšetření nebo ošetření a proplatíme ve výši průměrného výdělku. Ale co se zbývající částí směny? Jak závazné je „doporučení klidového režimu“ – musíme zaměstnanci uznat a zaplatit i zbývající část směny? Vycházím v tomto případě z ustanovení §103/1 ZP o povinnosti zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, která by neodpovídala zdravotní způsobilosti? Nebo by měl zaměstnanec následně po vyšetření navštívit i firemního lékaře pro posouzení, zda zaměstnanec je/není zdravotně způsobilý? Neměl by lékař, který vystavil zprávu s doporučením klidového režimu vystavit na zbývající část směny neschopenku?

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly. Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy: 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo? 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

Změna pracovních podmínek a pracovnělékařská prohlídka Výkladová stanoviska AKV (XXXIII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar * Kolegiu byly popsány dvě situace spojené s posouzením zdravotní způsobilosti zaměstnance...

Dne 20. 6.2024 pořádá společnost Wolters Kluwer již  13. ročník Konference k pracovnímu právu. V létě nás čekají další změny v zákoníku práce, proto jsou hlavními hosty konference pracovníci ministerstev,...

Zaměstnanec je vyslán na vstupní nebo periodickou prohlídku k závodnímu lékaři. Ten požaduje samozřejmě výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře zaměstnance. Zaměstnanec si u svého praktického lékaře vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace a jeho praktický lékař za to inkasuje nějaký „poplatek“ 100-500 Kč (záleží na ceníku). Doklad o úhradě tohoto „poplatku“ vystaví praktický lékař na jméno zaměstnance, ten nám doklad předloží a my proplatíme. Proplácíme už dlouhá léta ze sociálního fondu, ale chtěli bychom dávat do nákladů. Můžeme dát do daňově uznatelných nákladů společnosti, z hlediska daně z příjmu, pokladní doklad vystavený na jméno zaměstnance, kterého jsme poslali na vstupní nebo periodickou prohlídku, nebo to musí být daňově neuznatelný náklad? Proplácet doklad musíme, bez něj by nebyla provedena vstupní nebo periodická prohlídka závodním lékařem, ale potřebujeme si ujasnit, jestli je možné doklad, který není vystavený přímo na společnost, dát do daňově uznatelných nákladů? 

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

Výčet práv a povinností zaměstnance na úseku BOZP obsahuje § 106 ZP a toto ustanovení plně koresponduje s povinnostmi zaměstnavatele v § 101 až 105 ZP . Při aplikaci a výkladu jednotlivých zásad obsažených v tomto ustanovení je třeba přihlížet zejména k „souvztažným“ ustanovením upravujícím povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a dále pak k ostatním ustanovením zákoníku práce .