Novela prováděcí vyhlášky o pracovnělékařských službách

Vydáno: 44 minut čtení

Novela prováděcí vyhlášky upravující mj. pracovnělékařské služby přinesla od roku 2026 významné změny. Ty se týkají jednak organizace a provádění pracovnělékařských služeb v krizových situacích (např. nouzové stavy či epidemiologická opatření), jednak pracovnělékařských prohlídek (především tzv. nepravé vstupní a mimořádné) a s nimi souvisejících záležitostí, jako je žádost o její provedení nebo lékařský posudek. Přestože novela obsahuje bezpochyby i pozitvní věci, vyvolává bohužel také řadu otázek a potenciálních problémů v aplikační praxi. 

Novela prováděcí vyhlášky o pracovnělékařských službách
JUDr.
Petr
Bukovjan
Úvod
V článku Další změny v oblasti pracovnělékařských služeb z října 2025 jsem čtenářům naznačil, že po změnách s účinností od 1. 6. 2025 a od 30. 9. 2025
dozná právní úprava pracovnělékařských služeb dalších změn, a to začátkem roku 2026
. Tak se i stalo, a to na základě dvou změnových právních předpisů, totiž
1.
zákona č. , kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, a
2.
vyhlášky č.
449/2025 Sb
., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.
Nutno poznamenat, že prvně jmenovaným právním předpisem byl změněn rovněž
zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSZS“). Pro účely tohoto článku má význam ale
jen změna v jeho zmocňovacím ustanovení § 60
, protože prostřednictvím něho bylo umožněno, aby vyhláška č. 79/2013 Sb. (dále též jako „prováděcí vyhláška“) nově obsahovala rovněž právní úpravu týkající se náhradních postupů, organizace a provádění pracovnělékařských služeb při vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo při nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, jsou-li tyto stavy a opatření vyhlášeny pro celé území České republiky, a vzor lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti (viz dále).
Předmětem článku je
rozbor přijatých změn v oblasti pracovnělékařských služeb
. Stranou ponechávám změny spojené s posouzením zdravotní způsobilosti ke vzdělávání (včetně posouzení pro účely praktického vyučování žáků středních škol a praktické přípravy studentů vyšších odborných škol), protože těm bude věnována pozornost v samostatném článku.
Náhradní postupy, organizace a provádění pracovnělékařských služeb
(§ 5a prováděcí vyhlášky)
Pamatujeme si to všichni velmi dobře. Pandemie onemocnění covid-19 ovlivnila též oblast pracovnělékařských služeb, protože s ohledem na svůj charakter znemožnila nebo ztížila jejich provádění. Vláda tehdy řešila situaci
přijímáním krizových opatření po dobu nouzového stavu
(např. provádění vstupní lékařské prohlídky před vznikem pracovněprávního vztahu bylo v některých případech nahrazeno čestným prohlášením uchazeče o zaměstnání).
Nově je na tyto případy již pamatováno přímo v právním předpisu
, konkrétně v § 5a prováděcí vyhlášky, který vymezuje postupy, organizaci a provádění pracovnělékařských služeb při vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo při nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, jsou-li tyto stavy a opatření vyhlášeny pro celé území České republiky (pro tyto případy stanoví prováděcí vyhláška legislativní zkratku „stavy nebo opatření“).
Prováděcí vyhláška sice připouští, aby pracovnělékařské služby byly i během trvání stavu nebo opatření
zajišťovány standardními postupy po vzájemné písemné dohodě mezi poskytovatelem pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelem
, a to s ohledem na ochranu zdraví zaměstnanců a povahu stavu nebo opatření, avšak nedojde-li k takové dohodě, resp. to situace nebude umožňovat,
bude postupováno následovně
:
Vstupní lékařská prohlídka
Pokud má v době trvání stavu nebo opatření vzniknout pracovněprávního vztah, pak u uchazečů o zaměstnání, kteří mají konat práci zařazenou podle kategorizace prací do I. nebo II. nerizikové kategorie, a současně nejde o činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcí vyhláškou nebo zvláštním právním předpisem (dále jen „zvláštní podmínky zdravotní způsobilosti“),
se vstupní lékařská prohlídka před vznikem pracovněprávního vztahu neprovede
. Pokud by důvodem neprovedení vstupní lékařské prohlídky byl právě vyhlášený stav nebo opatření, musí k ní dojít
do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po ukončení stavu nebo opatření
.
Dle § 59 odst. 1 písm. b) ZSZS
není zaměstnavatel povinen vstupní lékařskou prohlídku před vznikem pracovněprávního vztahu vůbec zajistit
, pokud má uchazeč o zaměstnání v pracovním poměru konat práci zařazenou do I. kategorie a budoucí „dohodář“ dokonce práci zařazenou i do II. nerizikové kategorie, v obou případech s tím, že nejde o činnost spojenou se zvláštními podmínkami zdravotní způsobilosti. Znamená to, že
k dodatečnému provedení vstupní lékařské prohlídky po ukončení stavu nebo opatření by musel zaměstnavatel přistoupit v podstatě jen tehdy, pokud by šlo o vznik pracovního poměru s výkonem práce ve II. nerizikové kategorii bez zvláš