práce přesčas

Jako zaměstnavatel máme nastavenu pružnou pracovní dobu, přičemž základní pracovní doba, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti je po - pá od 8 hod. a v po a st do 16:30 hod., v út, čt a pá do 14 hod. Pružná (volitelná) pracovní doba je po - pá 6 - 8 hod. a po a st 16:30 - 20 hod. a v út, čt a pá 14 - 20 hod. Může zaměstnanec čerpat náhradní volno za práci přesčas i v rámci pružné pracovní doby, nebo jej lze čerpat pouze v rámci základní pracovní doby?

Zaměstnanec odpracoval 10 hodin ve svátek 5. 7. 2025, tento den není jeho pracovním dnem. Pracovní dobu má pravidelnou po-pá 7,5 hodiny denně. Jak správně postupovat, když si chce za tuto dobu vybrat náhradní volno? Co všechno mu zaplatíme 5. 7. 2025 a jak si vykáže čerpání náhradního volna, co mu zaplatíme za dobu čerpání náhradního volna? Náhradní volno za práci přesčas řešíme tak, že za dobu přesčasové práce mu zaplatíme jenom víkendový, případně noční příplatek a mzdu mu platíme v době, kdy čerpá náhradní volno. Čerpání běžného náhradního volna tedy v podkladech pro mzdu neuvádí, eviduje pouze v evidenci odpracované doby. Příplatek za práci přesčas nedostane. Jak postupovat, pokud se jednalo o práci ve svátek?

Za práci konanou v pracovním poměru přísluší zaměstnanci buď mzda, nebo plat. Mezi těmito systémy odměňování činí přitom právní úprava rozdíly, a to mj. též co do kompenzace za práci přesčas.

Při výpočtu průměrného výdělku se do odpracované doby zaměstnance zahrnuje rovněž práce přesčas, ke které bylo přihlédnuto při sjednání mzdy, tedy ke které bylo ve mzdě přihlédnuto. U nevedoucích zaměstnanců se může jednat až o 150 hodin za kalendářní rok. Při výpočtu průměrného výdělku je tedy pak nutné za příslušný kvartál zohlednit 37,5 hodiny přesčasů (150hodin / 12 měsíců * 3 měsíce za kvartál). Jak se postupuje v případě vedoucích zaměstnanců, kteří mají ve mzdě zahrnutou práci přesčas v jejím maximálním možném rozsahu (cca 416 hodin za rok)? Rozsah 416 hodin za rok je pouze přibližný, neboť správně se jedná o 208 hodin za 26 týdnů (vyrovnávací období) a toto s kalendářním rokem nekoresponduje. Jedná se tedy o 8 * 52,18 (8 hodin * 52,18 týdnů za celý rok)? Bude mít na výpočet vliv, zda vyrovnávací období pro přesčasy je zvoleno jednoměsíční, čtyřměsíční nebo například maximální 26 týdnů? Ptám se s ohledem na to, že v případě jednoměsíčního vyrovnávacího období je přesně alokován počet přesčasových hodin na jednotlivé měsíce (shodně jako například u pružné pracovní doby s vyrovnávacím obdobím 1 kalendářního měsíce, což u měsíční mzdy lehce hýbe hodnotou hodinové mzdy za daný měsíc). Předem děkuji.

Základní informace Práci přesčas může zaměstnanec vykonat i v den, který je podle zvláštního zákona označen za svátek. Aby šlo ovšem o práci přesčas, musí být splněna mj. podmínka, že je to práce mimo rámec rozvrhu směn zaměstnance. Pokud by tak zaměstnanec konal práci sice ve svátek, ale ve směně rozvržené mu zaměstnavatelem, o práci přesčas nejde a jít ani nemůže (zaměstnanec toliko naplňuje svůj individuální „fond pracovní doby“ podle rozvrhu týdenní pracovní doby).

S prací přesčas spojuje zákoník práce parametr výjimečnosti. Konána by měla být jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné. Tomu odpovídá i skutečnost, že v některých případech lze práci přesčas připustit jen na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem, někdy nesmí být zaměstnancem konána práce přesčas vůbec a zákon zná dokonce i možnost, že bude příslušným orgánem její další výkon zakázán.

Jedním z definičních znaků práce přesčas je to, že jde o práci konanou zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem; zaměstnanec sám si práci přesčas vytvářet nemůže. To neplatí u zaměstnanců s kratší pracovní dobou, protože jim práci přesčas nařídit nelze (zaměstnavatel je odkázán toliko na dohodu s nimi). Nařízení práce přesčas představuje jednostranné jednání zaměstnavatele směrem k zaměstnanci, kterým po něm požaduje práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rozvrh směn. Za zaměstnavatele nařizuje práci přesčas zpravidla oprávněný vedoucí zaměstnanec, protože je to on, kdo organizuje svým podřízeným práci a vyhodnocuje též potřebu práce přesčas. Zákon neřeší formu nařízení práce přesčas, ta může být jak písemná, tak ústní; z hlediska prokazatelnosti je pro zaměstnavatele vhodnější samozřejmě forma písemná nebo jiný způsob, kterým zaměstnavatel svůj požadavek vůči zaměstnanci prokáže.

Specifika konta pracovní doby jako jednoho ze způsobů rozvržení pracovní doby se promítají též do posouzení práce přesčas při jeho uplatnění. Protože podstatou konta je snadnější možnost zaměstnavatele reagovat na výkyvy v potřebě práce a pracovní doba se vyrovnává v příslušném období, je v tomto případě práce přesčas definována jako práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období. U konta pracovní doby se tak práce přesčas nezjišťuje průběžně, ale až po uplynutí vyrovnávacího období.Viz situace Konto pracovní doby. Upozornění: Uplynutí vyrovnávacího období a zjištění případné práce přesčas nemusí nutně znamenat, že tato práce bude zaměstnanci jako taková kompenzována. Zákoník práce umožňuje totiž zaměstnavateli, aby se v kolektivní smlouvě s odborovou organizací dohodl na tom, že zjištěná práce přesčas bude v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do pracovní doby v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období. Bude-li existovat taková dohoda a zaměstnavatel nerozvrhne a nepřidělí zaměstnanci v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období práci v odpovídajícím rozsahu, může se stát, že převedená práce přesčas vlastně „zmizí“.Kdyby zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem při uplatnění tohoto postupu pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z tzv. organizačních důvodů, má zaměstnanec právo na odstupné o trojnásobek průměrného měsíčního výdělku vyšší, než na jaké by jinak dosáhl. Viz situace Odstupné.

Při pružném rozvržení pracovní doby dostává zaměstnanec možnost disponovat více, či méně se svojí pracovní dobou. To se promítá i do posouzení práce přesčas při takovém způsobu jejího rozvržení. Vedle základních podmínek pro vyhodnocení práce přesčas přistupuje totiž ještě jedna podmínka: že jde o práci nad základní pracovní dobu, tj. nad dobu, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti, a že zaměstnanec nemohl v důsledku takové práce využít plnohodnotně volitelné pracovní doby.Viz situace Pružné rozvržení pracovní doby.

Zaměstnanci mají pevnou pracovní dobu (administrativa). Odpracovaný čas si píšou do tabulky, kterou na konci měsíce odevzdávají. Teoreticky by tak měli mít každý den stejný čas začátku a konce směny. Někteří ale občas zůstávají v práci déle (např. dle odjezdů autobusů) a pak si píší konec směny až když odchází, tj. např. o půl hodiny později než by měli. V součtu jim tak vznikají přesčasové hodiny. Stačí když do odevzdané tabulky dopíšeme, že práce přesčas nebyla nařízena, a tak přesčas nebude proplacen? Je to tak dostačující kvůli případné kontrole, která by nám pak mohla vytýkat, že neproplácíme přesčasy?

Zaměstnanec s úkolovou mzdou (pracovní úvazek po–pá, 40/týden) pracuje ve svátek, který připadne na jeho obvyklý pracovní den, nechce vybírat náhradní volno. Odpracuje a) více než 8 hodin, b) méně než 8 hodin. Dále zaměstnanec s úkolovou mzdou pracuje ve svátek, který připadl na sobotu, která není jeho obvyklým pracovním dnem, odpracuje za 1) 4 hodiny, za 2) 9 hodin. Jak tyto zaměstnance zaplatím?

Zaměstnanec odpracuje práci přesčas. Se zaměstnavatelem má dohodu, že místo příplatku za práci přesčas, si vybere náhradní volno. Mzdu za práci přesčas dostane zaplacenou v měsíci, kdy ji vykonal. Náhradní volno, neplacené, si vybírá v následujícím měsíci. Bude čerpání tohoto volna, bez náhrady mzdy, považováno v souvislosti s § 18 odst. 7 písmeno a) zákona č. 187/2006 Sb., za vyloučené dny?

Podle zákoníku práce může být mzda sjednána (např. pracovní smlouvou), stanovena (např. vnitřním předpisem), nebo určena (mzdovým výměrem). Máme za to, že výše mzdy může být upravena i kombinovaně, tj. například „základní“ mzda určená mzdovým výměrem, příplatky ve výši, které převyšují minimum dle zákoníku práce (např. příplatek za noční práci), ve vnitřním mzdovém předpise a další složky mzdy i kolektivní smlouvou (např. odměna vázaná na výši zisku, na dosažení pracovního výročí apod). Dle § 114 ZP mzda za práci přesčas nepřísluší, pokud je sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Je přípustná následující kombinace sjednání a určení mzdy: Řešení spočívá v tom, že zaměstnavatel a zaměstnanec se v pracovní smlouvě dohodnou, že výši mzdy jednostranně určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem, samozřejmě za splnění obecně závaznými právními předpisy stanovených podmínek (minimální mzda, zaručená mzda, princip stejné odměny za stejnou práci apod.), avšak zároveň se v pracovní smlouvě obě strany dohodnou, že mzda určená mzdovým výměrem přihlíží k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. Nabízí se určitá analogie s rozhodnutím NS 21 Cdo 1033/2019, které se zabývalo kombinací kolektivní smlouvy a mzdového výměru.

V jakém rozsahu se započte čerpání dovolené do odpracované doby v případě kratšího úvazku pro zjištění práce nad úvazek nebo přesčas? Zaměstnanec s úvazkem 6hod/den (30hod/týden) odpracuje 162 hod v měsíci s fondem pracovní doby 176 hodin a k tomu čerpal dva dny dovolenou, dostal náhradu za 2*6hodin, tedy celkem 174 hodin. Díky tomu nenaplnil plnou pracovní dobu a má jen hodiny nad úvazek, nebo se pro tyto účely započte dovolená 8hodin a bude mít tedy 2 hodiny přečas s příplatkem?

Na základě nově přijatých změn, ale i z dlouhodobě zažité právní úpravy mohou vyplynout v praxi problémy při odměňování zaměstnanců platem. Nejistota panuje občas ohledně rozhodování zaměstnavatele o zařazení zaměstnance do odpovídají platové třídy a platového stupně. Zaměstnavatelé si často nejsou jistí ani v rozdílech při čerpání náhradního volna a proplácení práce přesčas či v zacházení s osobním příplatkem, novinkou je příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

V článku „Nejasnosti kolem práce přesčas“ se zaměříme na práci přesčas, která – jak známo – klade zvýšené nároky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože stejně jako např. práce v noci a není zdraví prospěšná. Úprava pracovní doby a doby odpočinku má za cíl ochranu zdraví zaměstnanců před dlouhotrvajícím výkonem práce a také tvorbu nových pracovních míst. Ideovým východiskem předmětné úpravy právo státu omezit zaměstnance, a to i proti jeho vůli, ve výdělečné činnosti, resp. v rozsahu výdělečné činnosti. V historii lze vysledovat kontinuální omezování původně rozsáhlé volnosti zaměstnance disponovat se svou pracovní silou a průběžné snižování délky stanovené (obvyklé) týdenní pracovní doby. Důvody pro její snížení jsou přitom nejvíce politické, což lze prokázat základními milníky snižování její délky, kterými byly roky 1918, 1956, 1966 a 1967, 1991 a naposledy rok 2001. Klíčovým a rovněž racionálním důvodem pro omezování pracovní doby je také boj proti vysoké míře nezaměstnanosti. Omezená pracovní doba je rovněž vnímána jako významné sociální právo, které je garantováno přímo unijním právem.

Po dalším rozsudku z dílny Soudního dvora EU si budou muset čeští zákonodárci i soudy znovu položit otázku, zda je možno za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad plný úvazek. Bude nutno dosavadní vnitrostátní náhled na věc přehodnotit a za práci přesčas u kratších úvazků nově považovat jakoukoliv práci vykonanou nad sjednaný kratší úvazek? Tlak „z Evropy" na legitimitu dosavadního posuzování této problematiky v ČR, a tedy i na možnou změnu současné právní úpravy v zákoníku práce , zdá se totiž sílí.

Kdy končí druhé vyrovnávací období v p. o. v roce 2024? Máme 7,5hodinový směnný provoz. A platí vždy 975 hodin, nebo to může být i více?

Zaměstnanec má písemný rozvrh pevné pracovní doby přímo v pracovní smlouvě. Následně zaměstnanec podal písemnou žádost o změnu režimu na flexibilní pracovní dobu a žádosti bylo zaměstnavatelem písemně vyhověno, aniž by došlo k nastavení úseků základní a volitelné pracovní doby, aniž by došlo k nastavení vyrovnávacího období a dohodě ohledně toho, co lze považovat za práci přesčas, a zda bude proplácen nebo čerpán formou náhradního volna. Zkrátka nebyly sepsány žádné podmínky, jen vyhověno obecné žádosti o flexibilní pracovní dobu. Zaměstnanec to pojal po svém a začal chodit do práce velice brzy, kdy ani není v práci nijak extra potřeba, ale naopak dostával úkoly v odpoledních hodinách a na základě toho si vykazoval přesčasy a nárokoval jejich proplácení. Zaměstnavatel mu to dva měsíce toleroval a tyto přesčasy proplácel jako projev dobré vůle, kdy zaměstnanec pracoval částečně i za nemocného kolegu (to byl též důvod, proč mu bylo vyhověno ve změně režimu pracovní doby). Nicméně nemocný kolega už je zpět v práci a zaměstnavatel by se chtěl vrátit zpět k režimu pevné pracovní doby, aby dál nepokračovalo dožadování se proplácení přesčasů. Zaměstnanec to odmítá a ohání se písemných schválením žádosti, kde nebylo nic definováno, ani určena doba, po kterou bude flexibilní pracovní doba platná. Může v tomto případě zaměstnavatel jednostranně změnit režim pracovní doby zpět, zaměstnanci to písemně oznámit min. 2 týdny předem a trvat na tom, co má zaměstnanec sepsáno původně v pracovní smlouvě? Nebo vyhověním písemné žádosti došlo ke změně obsahu pracovní smlouvy (aniž by byl sepsán dodatek k pracovní smlouvě) a zaměstnavatel už nemá právo to měnit jednostranně, bez dohody se zaměstnancem?

Zaměstnanci mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu pondělí až pátek 40 hod/týden. Jako benefit máme stanoveno dle vnitřní směrnice stravenku při odpracování 5 hod./den. V době letních prázdnin je potřeba výjimečně opracovat některé dny práci přesčas, se kterou souhlasí: všední den odpracováno celkem 11,5 hodiny. Mají nárok na druhou stravenku, která bude daňově osvobozena, nebo je to chápáno již jako mimořádná směna a daní se? A pokud mají práci přesčas v sobotu, odpracováno 5,5 hodiny, vznikne nárok na stravenku?