organizační důvody

Od 1. listopadu 2026 začne platit zákon č. 195/2026 Sb., který převádí státní zaměstnance ze služebního poměru do pracovního poměru. Změna se promítne také do údajů oznamovaných zaměstnavatelem při odhlášení zaměstnance z evidence zaměstnanců pro účely podpory v nezaměstnanosti. ČSSZ proto upřesnila, jak vyplňovat vybrané atributy podle toho, zda pracovní vztah končí ještě ve služebním, nebo již v pracovním režimu.

  Pokud snižujeme systemizovaná míst např. v oddělení služeb čtenářům, můžeme přemístit  kolegy a kolegyně, kteří mají v pracovní smlouvě sjednán druh práce „knihovník“, v katalogu práce 2.03.01 Knihovník, do oddělení akvizice, katalogizace, kde máme neobsazená místa? Stále je zachován druh práce Knihovník, jen se bude lišit, resp. předávat nový popis práce. Je v souladu se zákonem takto přemístit zaměstnance na systemizované místo s nižší/vyšší platovou třídou (zaměstnavatel se řídí NV 341/2017)? Ráda bych vyvrátila domněnku, že by tito zaměstnanci měli nárok na výpověď z organizačních důvodů s nárokem na odstupné. Domnívám se, že ne, protože jejich druh práce je pro zaměstnavatele stále potřebný, ale v jiném oddělení v rámci organizační struktury.   

Našim zaměstnancům ve vedoucích pozicích nebyly vypláceny výkonnostní prémie od 1. 4. 2025. Někteří zaměstnanci z této skupiny byli 31. 7. 2025 z organizačních důvodů propuštěni. Bylo jim vyplaceno odstupné, jeho výše byla vypočtena z průměrného hodinového výdělku za 2. čtvrtletí. Do tohoto průměru nebyly zahrnuty nevyplacené výkonnostní prémie a tím byl tento hodinový průměr nižší, než kdyby tyto prémie byly vyplaceny. Ve mzdě za listopad 2025 byly zpětně tyto výkonnostní prémie všem dotčeným zaměstnancům zúčtovány a vyplaceny. Mají tito propuštění zaměstnanci nárok na přepočet průměrného hodinového výdělku za uvedené 2. čtvrtletí a tím i na přepočet výše odstupného?

Aby mohl dát zaměstnavatel zaměstnanci platně výpověď z pracovního poměru pro jeho nadbytečnost, musí být tato nadbytečnost důsledkem rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně (mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance musí být příčinná souvislost). Kdy je, a kdy není tato podmínka naplněna?

Důsledky jarní koronavirové vlny mají mnoho podob a tváří. Je realitou, že rozvazování pracovních poměrů výpovědí v důsledku organizačních opatření ze strany zaměstnavatele mezi ně patří (a nejspíš i nadále patřit bude). Tato situace je vhodnou příležitostí pro uvedení několika praktických poznámek - k řádnému vymezení výpovědních důvodů, k jednomu upozornění na možné neblahé důsledky nesprávné právní kvalifikace výpovědního důvodu a k vyhodnocení významu pohnutky zaměstnavatele při rozvazování pracovního poměru v důsledku organizačních opatření.

V současné době jsou nuceni někteří zaměstnavatelé situaci, kdy nemají dostatek zakázek, řešit propouštěním zaměstnanců. Nejčastějšími výpovědními důvody jsou v takové situaci organizační důvody.

Kmenová zaměstnankyně XX je zařazena na systemizovaném místě na dobu neurčitou. V současné době čerpá MD/RD. Po dobu její nepřítomnosti jsme přijali do pracovního poměru zaměstnance na dobu určitou definovanou jako zástup za čerpání MD/RD zaměstnankyně XX, nejdéle však do 31. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že pracovní místo se bude k 31. 12. 2019 rušit z organizačních důvodů, jakým způsobem ukončit pracovní poměr zastupujícího zaměstnance včetně nároku na odstupné. Bude odstupné náležet oběma zaměstnancům?

Podle § 195 odst. 1 zákoníku práce přísluší mateřská dovolená zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě v délce 28 týdnů, případně 37 týdnů při porodu dvou a více dětí.