nezaměstnanost

Nová zpráva Global Employment Trends for Youth 2026: Back to the future publikovaná Mezinárodní organizací práce (ILO) upozorňuje na zhoršování situace mladých lidí na trhu práce. Po několika letech pozitivního vývoje opět roste nezaměstnanost mladých i podíl osob, které nejsou zaměstnány, nevzdělávají se ani se neúčastní odborné přípravy. Z pohledu HR jde o důležitý signál, že přestože může být k dispozici více uchazečů o práci, zaměstnavatelé budou muset nadále řešit otázku jejich kvalifikace a připravenosti na měnící se požadavky trhu práce.

Nezaměstnanost v Česku v červenci 2026 dosáhla 5,0 % a oproti červnu vzrostla o 0,2 procentního bodu. Současně se zvýšil i počet volných pracovních míst, který překročil hranici 100 tisíc. Pro zaměstnavatele a HR specialisty je důležité, že navzdory sezonnímu nárůstu nezaměstnanosti zůstává poptávka po pracovní síle vysoká a trh práce nadále vykazuje známky stability.

Až 50 % lidí v důchodovém věku už nepracuje a 27 % ztrácí práci 1–2 roky před penzí – nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že cílená podpora v posledních letech kariéry může zásadně prodloužit pracovní aktivitu.

Přestože je v květnu jaro v plném proudu a rozbíhají se sezónní práce, nezaměstnanost se příliš nemění. Ke konci května se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání snížil o 5 625 na 358 852 osob a podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu klesl o 0,1 procentního bodu na 4,8 %. Po sezónním očištění se naopak podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,0 %.

Český trh práce zatím působí stabilně, ale nízká nezaměstnanost může být klamavým signálem. V následujícím komentáři autorka nabízí pohled, podle něhož napětí na Blízkém východě a s ním spojené zdražování energií vytváří tlak, který se postupně může přenést z průmyslu do celé ekonomiky. To, co dnes vypadá jako stabilita, se tak může během několika měsíců proměnit v citelné zpomalení a růst nezaměstnanosti.  

Březen přinesl první obrat na českém trhu práce: po únorovém zhoršení míra nezaměstnanosti klesla na 5,0 %, pomohlo oživení sezónních prací i nárůst volných míst, zároveň ale zůstávají patrné strukturální problémy průmyslu a rizika spojená s cenami energií.

Důchodový účet se po několika ztrátových letech překlápí do přebytku, letos by podle odhadů mohl skončit v plusu o více než patnáct miliard korun. Zároveň se znovu rozbíhá debata o úpravách penzijního systému. Ministr práce Aleš Juchelka má návrhy připravené, část koalice i odborníků však varuje před jejich dopady a žádá důkladné vyhodnocení.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 30. listopadu 2025 celkem 341 311 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 802 více než v říjnu a o 50 886 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci listopadu zůstal na 4,6 %, meziročně byl vyšší o 0,7 procentního bodu Nezaměstnanost oproti říjnu mírně stoupla pouze v Jihočeském kraji o 0,1 p. b., v Moravskoslezském a ve Středočeském kraji došlo k poklesu o 0,1 p. b., v ostatních krajích zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné úrovni. Počet nově evidovaných osob za listopad byl oproti předchozímu měsíci nižší o 9 325 osob, meziročně nižší o 886 osob. Detailní data k dispozici na webu Úřadu práce 

Úřad práce ČR evidoval k 31. říjnu 2025 celkem 340 509 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 2 584 více než v září a o 51 506 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci října mírně vzrostl na 4,6 %, meziročně byl vyšší o 0,8 procentního bodu. Nezaměstnanost oproti září lehce stoupla v devíti krajích o 0,1 p. b., ve zbylých 5 krajích zůstal podíl nezaměstnaných osob na stejné úrovni.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. červenci 2025 celkem 329 501 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 14 036 více než v červnu a o 46 490 uchazečů více než před rokem. Podíl nezaměstnaných ke konci července mírně stoupl na 4,4 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Firmy nabízely 95 553 volných pracovních míst, nejvíce tradičně v Praze a ve Středočeském kraji. Zájem nových uchazečů o online registraci přes Klientskou zónu Jenda roste, tuto formu využívá téměř 36 % z nich.

Obavu z nezaměstnanosti mělo letos v červnu 42 procent Čechů v produktivním věku. Bylo to více než při posledním měření loni v květnu, ale i tak šlo o jeden z nejpříznivějších výsledků od začátku měření v roce 1998. Výsledky dnes zveřejnil analytický ústav STEM, který zaznamenal výrazný nárůst obav u mladých lidí. Výzkum zároveň ukázal, že přes sílící obavy klesá ochota lidí nastoupit na jiné místo za nižší mzdu. Nezaměstnanost v Česku činila v červnu podle statistik Úřadu práce ČR 4,2 procenta a patřila mezi nejnižší v Evropské unii.

Nákladní železniční dopravce ČD Cargo plánuje do konce roku snížit počet zaměstnanců až o sedm set, tedy o více než desetinu současného stavu. Firma zároveň připravuje další snižování kapacit a vyřazování části vozů z provozu. Reaguje tím na dlouhodobý pokles přepravovaných objemů, zejména u tradičních komodit. Podle vedení společnosti nelze v příštím roce očekávat výrazné oživení a celkový objem přeprav by měl zůstat pod hranicí 45 milionů tun. Pokud se nepodaří získat nové typy zakázek, může se výkon firmy v dalších letech stabilizovat ještě níže. Už letos ČD Cargo oznámilo odprodej a likvidaci stovek nadbytečných vagónů a části lokomotiv. Za zhoršenými vyhlídkami stojí mimo jiné strukturální změny na trhu a útlum přeprav uhlí, na který byl podnik historicky výrazně navázán. Přestože provozní výsledek firmy nebyl bez mimořádných vlivů dramatický, nutnost přizpůsobit se novým podmínkám má přímý dopad na zaměstnanost i rozsah majetku.

Úřad práce ČR evidoval k 30. červnu 2025 celkem 315 465 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 595 méně než v květnu a o 42 781 uchazečů více než před rokem. Podíl nezaměstnaných ke konci června zůstal na 4,2 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Firmy nabízely téměř 98 700 volných pracovních míst, nejvíce v Praze a Středočeském kraji. Více jak třetina nových uchazečů se zaevidovala na úřadu práce online přes Klientskou zónu Jenda prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace. 

Ve světě dochází k zásadním změnám a abychom s tímto vývojem udrželi krok, mění se či zcela mizí také naše pracovní místa a dovednosti. Co bychom měli očekávat do roku 2030?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o započítávání náhradních dob do praxe, Dni daňové svobody a zavedení vstupní lékařské prohlídky i pro zaměstnance pracující na dohodu.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravovaném zrušení srážkové daně, další nové administrativě v podobě hlášení DPČ, vlivu AI na pracovní místa nebo aktuální nezaměstnanosti.  

Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění? 

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla v Česku v roce 2023 druhá nejnižší v rámci všech zemí Evropské unie. Naše republika měla rovněž nejvyšší podíl středoškolsky vzdělaných osob v EU a přírůstek jejího obyvatelstva byl téměř dvakrát vyšší než celounijní průměr.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o flexinovele zákoníku práce, limitech u zaměstnání malého rozsahu a DPP nebo ročním zúčtování.

Podle výsledků Sčítání 2021 byly v Česku zaměstnány dvě třetiny mužů a polovina žen. Mezi důchodci byl zaměstnaný každý pátý, přičemž podíl zaměstnaných důchodců na všech pracujících přesahoval 10 %.