náhradní volno

Jako zaměstnavatel máme nastavenu pružnou pracovní dobu, přičemž základní pracovní doba, kdy je zaměstnanec povinen být na pracovišti je po - pá od 8 hod. a v po a st do 16:30 hod., v út, čt a pá do 14 hod. Pružná (volitelná) pracovní doba je po - pá 6 - 8 hod. a po a st 16:30 - 20 hod. a v út, čt a pá 14 - 20 hod. Může zaměstnanec čerpat náhradní volno za práci přesčas i v rámci pružné pracovní doby, nebo jej lze čerpat pouze v rámci základní pracovní doby?

Odměňování členů okrskových volebních komisí představuje specifickou oblast, která se dotýká nejen veřejné správy, ale i zaměstnavatelů v soukromém sektoru. Zaměstnanci, kteří se zapojí do práce volebních komisí, mají nárok na pracovní volno a finanční kompenzaci, jejíž výše se odvíjí od jejich role ve volební komisi, počtu volebních kol a účasti na školení.  Přináší přehled aktuálních pravidel, výpočtů a praktických příkladů, které pomohou HR oddělením správně nastavit procesy a komunikaci v době voleb.

Zaměstnanec odpracoval 10 hodin ve svátek 5. 7. 2025, tento den není jeho pracovním dnem. Pracovní dobu má pravidelnou po-pá 7,5 hodiny denně. Jak správně postupovat, když si chce za tuto dobu vybrat náhradní volno? Co všechno mu zaplatíme 5. 7. 2025 a jak si vykáže čerpání náhradního volna, co mu zaplatíme za dobu čerpání náhradního volna? Náhradní volno za práci přesčas řešíme tak, že za dobu přesčasové práce mu zaplatíme jenom víkendový, případně noční příplatek a mzdu mu platíme v době, kdy čerpá náhradní volno. Čerpání běžného náhradního volna tedy v podkladech pro mzdu neuvádí, eviduje pouze v evidenci odpracované doby. Příplatek za práci přesčas nedostane. Jak postupovat, pokud se jednalo o práci ve svátek?

Zaměstnanec odpracuje práci přesčas. Se zaměstnavatelem má dohodu, že místo příplatku za práci přesčas, si vybere náhradní volno. Mzdu za práci přesčas dostane zaplacenou v měsíci, kdy ji vykonal. Náhradní volno, neplacené, si vybírá v následujícím měsíci. Bude čerpání tohoto volna, bez náhrady mzdy, považováno v souvislosti s § 18 odst. 7 písmeno a) zákona č. 187/2006 Sb., za vyloučené dny?

Má zaměstnanec právo na pracovní volno, pokud potřebuje jít k notáři, a je toto volno placené/neplacené?

Na základě nově přijatých změn, ale i z dlouhodobě zažité právní úpravy mohou vyplynout v praxi problémy při odměňování zaměstnanců platem. Nejistota panuje občas ohledně rozhodování zaměstnavatele o zařazení zaměstnance do odpovídají platové třídy a platového stupně. Zaměstnavatelé si často nejsou jistí ani v rozdílech při čerpání náhradního volna a proplácení práce přesčas či v zacházení s osobním příplatkem, novinkou je příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

Pro účely vzniku práva na dovolenou se překážky v práci považují za podmínek stanovených zákonem za výkon práce stejně jako např. dovolená. Základní informace Jednou z podmínek vzniku práva na dovolenou za kalendářní rok, případně na její poměrnou část, je kromě určité doby nepřetržitého trvání pracovního poměru odpracování 52 týdnů, resp. alespoň 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, kratší týdenní pracovní dobynebo fiktivní týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce. Zaměstnavatel sleduje, kolik násobků týdenní pracovní doby v rámci rozvržených směn zaměstnanec odpracoval, k hodinám práce přesčas se nepřihlíží. Za výkon práce se dále pro účely dovolené považuje: doba čerpání dovolené, doba čerpání mateřské dovolené, doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklé při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo práci ve svátek, doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nekrátí, důležité osobní překážky v práci podle § 191 zákoníku práce, nejsou-li níže vyjmenovány jako překážky, které se započítávají omezeně, překážky v práci z důvodu obecného zájmu, jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. překážky v práci na straně zaměstnavatele s výjimkou doby, kdy byly práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy. Do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby, dvacetinásobku kratší týdenní pracovní dobynebo dvacetinásobku fiktivní týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu: čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, karantény nařízené podle jiného právního předpisu (zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce, s výjimkou překážek uvedených v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Výše uvedené překážky se v daném rozsahu považují za výkon práce pro účely dovolené pouze za předpokladu, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby, dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek fiktivní týdenní pracovní doby. Příklad: Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené a posléze znovu na mateřské dovolené. Zaměstnankyně má 40hodinovou týdenní pracovní dobu a dovolenou 5 týdnů (tzn. 40 x 5 = 200h). Rozvrh směn včetně svátků je 2088 hodin. Situace, kdy je zaměstnankyně 328 h na mateřské dovolené a 1760 h na rodičovské dovolené: 328 : 40 = 8,2 – to znamená, že zaměstnankyně odpracovala 8 násobků stanovené týdenní pracovní doby – nárok na dovolenou jí tedy vzniká. Není však splněn požadavek odpracování 12násobků stanovené týdenní pracovní doby – k době na rodičovské dovolené se proto vůbec nepřihlíží. Dovolená (40 x 5) : 52 x 8 = 30,77 – 31 hodin dovolené.

Máme revírníky, kteří občas musí jít do práce na přesčas i o víkendu, ať už zkontrolovat firmu, která dělá práce v lese, či když dodavatel přiveze sazeničky neplánovaně místo v pracovní dny o víkendu. Z tohoto důvodu máme přesčas písemně ujednaný na daného zaměstnance neurčitě na celý rok s tím, že je nařízen přesčas na zajištění víkendové provozu na daném úseku v rozsahu potřebném pro zajištění výše uvedeného úkolu. Přestávky dodržují. Toto je papírové, kdy pan ředitel, zaměstnanec a vedoucí úseku podepíší, jak se dohodli, jestli proplácet nebo náhradní volno. V konkrétní den zaměstnanec přesčas zadá do elektronického docházkového systému a schvaluje mu jej pan ředitel i vedoucí úseku. Je to takto správně? Ráda bych danou činnost zjednodušila. Máme pružnou prac.dobu.

V průběhu trvání pracovněprávního vztahu v některých situacích vyvstává potřeba zjistit průměrný výdělek zaměstnance. Typicky je používán, pokud je potřeba zaměstnanci poskytnout plnění za dobu, kdy nepracoval, a přesto by se výše plnění měla blížit výši výdělku za práci, tedy např. pro zjištění výše náhrady mzdy při překážkách v práci nebo za dobu čerpání dovolené. Rovněž jej používáme při výpočtu výše některých složek mzdy nebo platu, pokud je relevantní, aby výše příplatku byla ovlivněna výší výdělku zaměstnance (typicky tzv. režimové příplatky).

Dobrý den, prosím Vás o info, jakým způsobem má mít zaměstnanec zaplaceno náhradní volno, které čerpá za práci přesčas. Jedná se o výpočet mzdy na základě platového výměru, či by mělo být počítáno z průměru pro pracovněprávní účely.

Zavádíme do provozu progresivní úkolovou mzdu, tj. při plnění norem mají všichni stejné podmínky. Norma splněna na: 80 %, 100 %, 120 %, Úkolová sazba: 80, 100, 120. Nejsme si jisti ve dvou oblastech: 1. Přesčasy Zaměstnanci mají nárok na proplácení přesčasů stejně jako u časové mzdy? 2. Hrubá mzda za normominutu - proplacení případných víceprací či prostojů. Na začátku tj. při zavedení úkolové mzdy - musí mít nastaveno všichni stejně nebo můžeme nastavit dle stávajících tarifů a osobního ohodnocení? Na toto navazuje otázka, zda se tyto náhrady v průběhu tj. po zavedení úkolové mzdy odvíjí se od skutečně vyplacených mezd podle norem (nebo pokud lze na začátku nastavit rozdílně, z takto nastavených tarifů a osobního ohodnocení?).

Fond pracovní doby zaměstnance je v 1. měsíci i 2. měsíci 160 hodin. První měsíc se dohodne zaměstnanec se zaměstnavatelem, že vykoná práci přesčas 8 hodin, náhradní volno bude čerpáno v druhém měsíci a úhrada za odpracované hodiny bude v měsíci čerpání náhradního volna (tedy v druhém měsíci). Zaměstnanec má měsíční mzdu 20.000 Kč. Počítám, že první měsíc se do výplatnice projeví, že bude odpracovaných hodin 160 a mzda 20.000 Kč. V druhém měsíci si však nejsme jisti, jestli máme počítat způsobem A) mzdu za odpracované hodiny ve výši 152 hodin (152/160x20.000) a 8 placené volno (8xPHV). Nebo metodou B) tento den náhradní volna se do výplatnice projeví, že je to v druhém měsíci mzda za odpracované hodiny a výsledek je tedy 160 hodin mzda za odpracované hodiny (160/160x20.000). V metodě B by se rozcházela docházka s odpracovanými hodinami ve výplatní pásce. Jelikož tato situace nastává poměrně často - jaký způsob výpočtu mzdy ve druhém měsíci je správný?

Lze prosím čerpat náhradní volno za svátek ještě před tím, než je práce ve svátek vykonána?

Mám dotaz ohledně čerpání náhradního volna za svátek, který když je ve všední den, tak je pro naše zaměstnance pracovní z důvodu zajištění fungování nemocnic atd. V současné coronavirové situaci máme méně práce a zaměstnanci zůstávají částečně doma. Některé dny máme práci např na 3-4 hodiny denně. Lze náhradní volno za pracovní svátek „rozkouskovat“? Tedy byly např. v práci o svátku 6 hodin a náhradní volno by čerpali 3x po 2 hodinách ve dnech kdy nebyl dostatek práce místo toho, aby po tuto dobu byli na 60 % doma?

Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane zaměstnanec náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Náhradní volno za nadpracované hodiny se do mzdy v 6 měsíci projeví jako náhrada mzdy spočítána průměrným hodinovým výdělkem (obdobně jako dovolená dle průměru z předchozího čtvrtletí), nebo obdobně jako mzda za odpracované hodiny v tomto 6. měsíci?

Zaměstnanec se zaměstnavatelem má individuální dohodu, kdy na žádost zaměstnance je mzda dosažená za přesčasové hodiny v měsíci 1 převedena na další období (měsíc 6), kdy místo této práce dostane náhradní volno. Pokud by si náhradní volno celé nevybral, tak zaměstnanci bude vyplacen přesčas. Jenže do tohoto modelu promluvily překážky na straně zaměstnavatele (uzavřené provozovny COVID v měsíci, kdy se mělo čerpat náhradní volno). Činnost podniku byla v období, kdy by si měl brát pracovník náhradní volno za předchozí období, zakázána vládními opatřeními. Mají v tomto případě přednost překážky na straně zaměstnavatele nebo čerpání náhradního volna? Pracovník je doma, a pokud to je z důvodu překážek na straně zaměstnavatele, tak mu bude muset zaměstnavatel proplatit práci přesčas. Pokud bychom uvažovali, že něco takového nastane další rok v prosinci a zaměstnanci by zbývala základní nevyčerpaná dovolená, měla by přednost tato dovolená nebo překážky na straně zaměstnavatele nebo náhradní volno?

Jsme společnost s r. o., naši zaměstnanci mají měsíční mzdu. Dle vnitřního předpisu se mzda za svátky, které připadají na pracovní den, nekrátí. Jeden náš zaměstnanec bude vykonávat práci 8 hodin i ve svátek 8. 5. - v sobotu. Jeho měsíční hrubá mzda je 40 000 Kč. Na jakou výši mzdy a příplatky bude mít tento zaměstnanec nárok v případě, že: a) bude čerpat náhradní volno 8 hod. dne 10. 5. 2021 - bude mít skutečně odpracováno 168 h. Dostane v tomto případě pouze příplatek za sobotu, tj. ve výši 10 % průměrného výdělku za 8 hodin + plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) nebo ještě 100% příplatek za 8 hod. svátku 8. 5. 2021? b) nebude čerpat náhradní volno, jeho odpracovaná doba by činila 168 hod. + 8 hod. svátek, tj. celkem 176 hodin. Je rozdíl, jestli v tomto případě jsou zaměstnanci odměňování mzdou, nebo platem?   Nemůžeme se shodnout. Jedná skupina tvrdí, že má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. 100 % (8 hod sv.) + přípl.10 % (8 hod.- so) + náhradní volno (8 hod.) Dle názoru druhé skupiny má nárok na plnou měsíční mzdu (40 000 Kč) + přípl. so (8hod.) + 100% přípl. za svátek (8 hod.) n e b o náhradní volno místo příplatku 100 % za 8 hodin svátku (8.5).    Doplnění otázky: Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednanou měsíční mzdu, jeho pracovní úvazek je stanoven na 8 hod. denně (40 hod. týdně). Vnitřní předpis firmy stanovuje týdenní pracovní dobu: pondělí až pátek, je upřednostňováno čerpání náhradního volna místo příplatku. Zatím jsme řešili pouze práci např. v sobotu těmito způsoby:  Zaměstnanec pracoval výjimečně např. po – so 6 x 8 hodin, následující pondělí si vybral 8 hod. náhradního volna. Pokud by sobota nebyla zároveň svátkem, dostal by např. v případě, že by se jednalo o měsíc květen zaplaceno 168 hodin : např. so 15. 5. – odpracováno 8 hod., pondělí 17. 5. – neplacené NV. V tomto případě by měl odpracováno 168 hodin, dostal by plnou měsíční mzdu + příplatek ve výši 10 % prům. výdělku za hodiny odpracované v so (15. 5.)   Brali jsme to tak, že místo příplatku za práci přesčas čerpal NV, což ale nevíme, jestli je správně. Protože ale z hlediska přesčasů je sledována týdenní pracovní doba a NV je čerpáno až v příštím týdnu, zvolili jsme postup b):  Zaměstnanec v týdnu, ve kterém víme, že bude pracovat v sobotu, nejde do práce už např. ve čtvrtek 13. 5., v tomto týdnů odpracuje tehdy skutečně 40 hodin, včetně so 15. 5. Za měsíc květen dostane plnou mzdu + příplatek 10 % za 8 hod. odpracovaných v sobotu.   Nevíme ani v tomto případě, jestli to řešit nějakým vnitřním předpisem, nebo jakým způsobem, jelikož náhradní volno si nemůže brát už dopředu (13. 5. 2021), když práci bude konat až v sobotu 15. 5. 2021.   Teď, v našem případě, že se jedná o sobotu 8. 5. 2021, která je navíc svátkem, už vůbec nevíme, jak to řešit. Nechceme každopádně zaměstnance poškodit po finanční stránce.   Jinak podotýkám, že je u nás kladen důraz na to, aby zaměstnanci nepracovali přesčas, ale za dny odpracované např. o víkendu jim bylo poskytováno náhradní volno. Byla bych Vám vděčna za konkrétní radu, jak postupovat v tomto případě, abychom zaměstnance neošidili a jak do budoucna, co nejsnadněji vyřešit situaci s případnou práci o víkendu tak, aby se nejednalo o práci přesčas.

Zaměstnanec má stanovenou pravidelnou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně Po-Pá. Během soboty a neděle vykoná práci přesčas. Hodiny chce však převést do dalšího měsíce, kdy si je vybere formou náhradního volna. Tím mu bude proplacena mzda za práci přesčas. Ale jak je to s příplatky - náleží mu příplatek v měsíci, ve kterém hodiny skutečně odpracoval? Příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v sobotu a neděli, případně, když odpracuje v noci, příplatek za noční směnu? Nebo tím, že se hodiny převádí se tyto příplatky neposkytují?

Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec práci nevykonává, ale je mimo pracoviště připraven ji podle pokynů zaměstnavatele začít konat. Pokud by zaměstnanec byl připraven k výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele, jednalo by se vždy o pracovní dobu.

Zaměstnanec je odměňován platem. V měsíci odpracoval 57,25 hodin přesčas včetně dvou svátků - 2x12 hodin, za svátky si vybral náhradní volno v rozsahu 24 hodin ještě v tomtéž měsíci. Do přesčasu se mu tedy započítává už jenom 33,25 hodin?