kolektivní smlouva

Počet vyhledaných dokumentů: 20
Počet vyhledaných dokumentů: 20
  • Článek
Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.
Vydáno: 28. 08. 2023
Jaké povinnosti má odborová organizace vůči zaměstnavateli (pokud takové vůbec jsou) vyjma § 278 odst. 4 ZP? Nesou členové odborové organizace zodopovědnost za škody způsobené průtahy při jednání. Můj druhý dotaz související s povinnostmi stran v kolektivním vyjednávání je, pokud by chtěl zaměstnavatel vyjmout část z kolektivní smlouvy a oblast upravit vnitřním předpisem a odbory nesouhlasem zablokují podpis kolektivní smlouvy, jaký má tento zaměstnavatelův požadavek na změnu v rámci případného sporu o uzavření kolektivní smlouvy šanci na úspěch. 
Vydáno: 30. 03. 2023
Společnost má sídlo v pronajatých prostorech. Má zde také v nájmu 130 parkovacích míst, kdy cena pronájmu za jedno parkovací stání je 1 000 Kč / měsíc. Parkování je určeno pro 70 služebních vozidel a je povoleno ( vzhledem k zhoršené dostupnosti místa ) zdarma parkování také soukromým vozidlům zaměstnanců. Počet pronajatých míst se bude v souvislosti se skutečným využitím upravovat. Parkoviště je přístupné pro všechny zaměstnance, nejedná se o přesně vyhrazené parkovací stání dle RZ vozidel. Předpokládáme, že zaměstnanci použitím parkovacího místo nevzniká nepeněžní příjem. Je zaplacení nájmu za parkovací místa pro společnost daňově účinný? Je potřebné uvedený benefit pro zaměstnance zahrnout do stávající kolektivní smlouvy?
Vydáno: 18. 10. 2021
Zákoník práce a následně nařízení vlády určuje aktuální výši minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy dle skupin prací. Výjimkou, kdy lze nejnižší úrovně zaručené mzdy „podkročit“ je kolektivní smlouva, nesmí však být sjednány pod minimální mzdou. 1. Prosím o upřesnění, nebo i návrh, v jaké podobě by uvedené ujednání v PKS mělo být, aby bylo v souladu se zákonem. 2. Vztahuje se ujednání v PKS i na zaručené hodinové sazby, které určují min. výši PHV? 3. Lze v PKS ujednat, aby úrovně zaručené mzdy byly stejné i pro zaměstnance z Ukrajiny, kde je aktuálně dán koeficient 1,2 násobku zaručené mzdy? Jak by potom mělo ujednání vypadat? Ve společnosti máme smluvní mzdy, hodinově odměňuje pouze dohody. U pracovních pozic evidujeme skupiny prací a podle něj nám mzdový software hlídá nejnižší úrovně zaručené mzdy dle platné legislativy. Hodinové sazby zaručené mzdy sledujeme tedy pouze v případech PHV. 
Vydáno: 20. 08. 2021
Konto pracovní doby dle § 86 a 87 ZP je specifické flexibilní rozvržení pracovní doby, během kterého zaměstnanec nemá právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a během vyrovnávacího období je odměňován stálou (paušální) mzdou.
Z kolektivní smlouvy přispíváme na letní dětské tábory nebo příměstské tábory, což vyplývá z vyhlášky o FKSP. Lze také přispívat na různá soustředění pro děti v době prázdnin (sportovní, taneční, jazyková, atd.) nebo kempy, když se nejedná o klasický tábor a organizátory jsou např. sportovní kluby, spolky, neziskové organizace atd.?
Vydáno: 03. 02. 2021
  • Článek
Ačkoliv ze zákoníku práce byla nabídková povinnost zaměstnavatele před dáním výpovědi z pracovního poměru vypuštěna s účinností od 1. 1. 2007, lze se s ní občas setkat jako se závazkem zaměstnavatele vyplývajícím z kolektivní smlouvy. Může nedodržení tohoto závazku vést až k neplatnosti zmíněné výpovědi?
Vydáno: 24. 07. 2020
Dohodou k pracovní smlouvě jsme s vedoucími zaměstnanci (§ 73 ZP, jedná se o akciovou společnost) sjednali dohodu o možnosti odvolání/vzdání se pracovního místa. Na rozdíl od úpravy ZP § 73a odst. 2 uvádíme, že zaměstnanec při odovlání má nárok na odstupné podle kolektivní smlouvy (jako při zrušení podle § 52c ZP, v kolektivní smlouvě uvedeno pro § 52c ZP i zvýšené odstupné nad limit stanovený v ZP) + fixní částku, přestože jeho místo není zrušeno v důsledku organizační změny. Pro zaměstnance nemáme vhodné místo odpovídající jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Pojišťuje se takto vyplacené odstupné sjednané individuálně v pracovní smlouvě s odkazem na kolektivní smlouvu (zdravotně a sociálně)? 
Vydáno: 21. 04. 2020
  • Článek
Mzda, plat a v některých případech i odměna náležející zaměstnancům konajícím práci na základě některých z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou chráněny několika instituty. U mzdy a platu se jedná mj. o minimální a zaručenou mzdu, splatnost, pravidla pro výplatu mzdy a platu, o povinnost zaměstnavatele při měsíčním vyúčtování mzdy (platu), o pravidla pro provádění srážek a další.
Vydáno: 28. 02. 2020
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 – III. část
  • Článek
Právní úprava Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 111 a § 112 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého...
Vydáno: 20. 10. 2017
  • Článek
Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Praze dne 12. 12. 2016 - II. část 9. POSKYTOVÁNÍ ODMĚNY ZA DOBU ČEKÁNÍ...
Máme sjednanou kolektivní smlouvu pro období od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2017. V závěrečných ustanoveních je uvedeno: "Pokud nebude změna KS uzavřena nejpozději v den ukončení platnosti, platnost kolektivní smlouvy nebo její části se prodlužuje o 3 měsíce." S nadřízeným jsme v názorové neshodě - jeden názor je, že musí být vytvořena úplně nová kolektivní smlouva (tzn. s časovým vymezením např. od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019), druhý názor je, že stačí ujednání o prodloužení stávající kolektivní smlouvy - že se dodatkem změní časové vymezení (a případně další záležitosti). 
Vydáno: 20. 07. 2017
  • Článek
V roce 2016 uzavřela vláda ČR se čtyřmi odborovými svazy sdružujícími státní zaměstnance kolektivní dohodu vyššího stupně, která platí i pro rok 2017. Kolektivní dohody pro zaměstnance ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, jsou uzavírány podle ustanovení § 143 tohoto zákona, přičemž může jít o kolektivní dohodu uzavíranou mezi služebním orgánem a odborovou organizací (organizacemi), tj. o analogii podnikové kolektivní smlouvy nebo právě o kolektivní dohodu vyššího stupně. Jaký je rozdíl mezi kolektivními smlouvami a kolektivními dohodami a mohou vůbec kolektivní dohody zakládat práva zaměstnanců tak, jak je to běžné u kolektivních smluv?
Vydáno: 26. 05. 2017
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – IV. část
  • Článek
Jedním z hlavních průvodních jevů závislé práce je výkon práce za mzdu, plat či jinou formu odměny. Odměna za práci představuje pro zaměstnance důležitý, ne-li klíčový důvod, pro nějž závislou práci koná. Dosažená mzda mu totiž umožňuje uspokojovat životní potřeby sebe a své rodiny. I přes tento význam mzdy není v českém zákoníku práce zakotvena povinnost, aby byla mzda sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě (na rozdíl například od zákoníku slovenského).
Vydáno: 21. 10. 2016
  • Článek
Od poloviny letošního roku je novou povinností zasílat k uveřejnění v nově zřízeném registru smluv soukromoprávní smlouvy uzavřené subjekty napojenými na veřejné prostředky. Tato nová povinnost se týká i kolektivních smluv a dohod. O tom, jaký dopad má tato povinnost na kolektivní vyjednávání, zejména na účinnost těchto smluv, pojednává tento článek.
Vydáno: 23. 09. 2016
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve dnech 23. 10. a 24.10.2015 ve Tvrzi Holešice – III. Část 7. PROBLÉMY V SOUVISLOSTI S PŘEPRAVOU NA PRACOVNÍ CESTĚ Zaměstnavatel vyšle...
  • Článek
V minulém čísle vyšla první část článku, ve které jsem čtenáři nabídla srovnání hmotněprávní úpravy kolektivních smluv a kolektivních dohod a některé úvahy de lege ferenda. Druhá část článku pokračuje v komparaci z hlediska hmotného i procesního práva. Závěrem pojednává o kolektivní dohodě vyššího stupně, která je účinná od 1.1.2016 pro státní zaměstnance.
Vydáno: 23. 03. 2016
  • Článek
S účinností od 1.1.2016 byla uzavřena kolektivní dohoda vyššího stupně. Tato dohoda se vztahuje na státní zaměstnance, kteří podléhají novému zákonu o státní službě. Přestože kolektivní smlouvy mají v České republice dlouholetou tradici, institut kolektivní dohody je v takovémto rozsahu poměrně nový fenomén. Čím se tento institut obecně liší od kolektivní smlouvy, jak probíhalo kolektivní vyjednávání a jaký je jeho výsledek? Na to v tomto článku čtenáři nabízím odpověď nejen z pohledu platného práva, ale i z hlediska jeho možného vývoje do budoucna.
Vydáno: 26. 02. 2016