inspekce práce

Transparentní odměňování, kontroly inspekce práce, využívání umělé inteligence nebo stále se měnící pracovněprávní legislativa. To jsou jen některá z témat, která dnes zaměstnavatelé řeší téměř na denní bázi. O nejčastějších chybách, rizicích i zkušenostech z praxe jsme hovořili s JUDr. Irenou Valíčkovou a JUDr. Adamem Valíčkem, zakladateli advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.

Dostali jsme výpověď podle § 52 písm. a) zákoníku práce. Důvodem této výpovědi je rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách, které bylo přijato z důvodu ukončení nájmu provozovny/kanceláře, kterou nám dal předseda předsavenstva dne 8. 7. 2026 a my jako zaměstnanci ji přijali dne 13. 7. 2026 a ukončili pracovní poměr dne 13. 9. 2026. Bývalý předseda představenstva odsoupil z funkce dne 27. 7. 2026. Nový předseda představenstva rozhodl, že nám zatím vyplatí částečnou mzdu bez odstupného a to splnil, dostali jsme částečnou mzdu bez odstupného dne 12. 10. 2026 s tím, že nový předseda představenstva chce napadnout výpověď z organizačních důvodů podepsanou původním předsedou představenstva. Mzdy byly poslané řádně k odsouhlasení včetně odstupného nové dozorčí radě, ale člen dozorčí rady mi napsal emailem: „pošli mi prosím ty mzdy za září zvlášť a to odstupné zvlášť. Tu mzdu pošlu normálně hned a to odstupné musím poslat přes ty právníky, ať si to vyřeší a dají pokyn k platbě.“ Máme obrátit na inspektorát práce, protože jsme nedostali odstupné a nedostali jsme do dnešního dne žádné vyjádření, ani k ukončení PP, ani vyjádření, proč nám nechtějí vyplatit odstupné, nebo je máme vyzvat k proplacení odstupného datovou schránkou, nebo vše předat právníkovi, který nám to bude vyřizovat?

Evropská unie od prosince 2027 zakáže uvádět na trh výrobky, které vznikly za využití nucené práce. Česká republika proto připravuje pravidla, podle nichž budou domácí úřady podobné případy prověřovat a rozhodovat o dalším osudu takových výrobků. V mezirezortním připomínkovém řízení je novela, která nové kompetence svěřuje inspekci práce a vymezuje role dalších dozorových orgánů.

Rozhodující není smlouva, ale skutečný výkon práce. Pokud spolupráce s OSVČ naplňuje znaky závislé práce podle zákoníku práce , musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu – bez ohledu na to, že ji strany označily jako obchodní. Riziko švarcsystému je přitom v současnosti vyšší než dříve. Orgány inspekce práce se zaměřují především na faktické fungování spolupráce a Nejvyšší správní soud v poslední době opakovaně potvrzuje jejich závěry. Z rozhodovací praxe tak vyplývají konkrétní vodítka, jak spolupráci s osobami samostatně výdělečně činnými nastavit tak, aby nedošlo k výkonu nelegální práce.

Vláda 31. srpna 2026 schválila návrh zákona o platformové práci, který do českého práva převádí evropskou směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Nová úprava se zaměřuje především na digitální pracovní platformy, jejich pracovníky a využívání algoritmického řízení při organizaci práce. Cílem je zvýšit transparentnost rozhodování platforem a usnadnit posouzení, zda osoba pracující prostřednictvím platformy vystupuje jako OSVČ, nebo by měla být považována za zaměstnance.

Státní úřad inspekce práce zveřejnil výsledky kontrol za první pololetí roku 2026. Porušení právních předpisů zjistili inspektoři téměř v šesti z deseti dokončených kontrol a na pokutách uložili více než 304 milionů korun. Nejčastější pochybení se týkala odměňování zaměstnanců, pracovní doby a bezpečnosti práce.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) funguje od 1. ledna 2026 a už po několika měsících provozu míří do připomínkového řízení novela prováděcího nařízení. Ta upravuje datové tabulky jednotlivých podání a rozšiřuje okruh institucí, které budou moci údaje z JMHZ využívat. Pro HR a mzdovou praxi je podstatné zejména to, že data poskytovaná zaměstnavateli mají nově sloužit také pro pracovněprávní kontroly, oblast ochrany zdraví při práci nebo vybrané agendy justice.

Kontroly Státního úřadu inspekce práce v roce 2025 odhalily 2 484 nelegálně pracujících osob a vedly k uložení pokut v celkové výši přes 133 milionů korun. Nejčastěji šlo o případy ve stavebnictví, gastronomii a zpracovatelském průmyslu. Pro zaměstnavatele je to další potvrzení, že kontroly nelegálního zaměstnávání zůstávají jednou z hlavních priorit inspekce práce.

 V uplynulém roce 2025 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob a za přestupky nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši přesahující 133 miliónů korun.

Nejvyšší správní soud v předmětném rozhodnutí upřesnil výklad znaku „soustavnosti“ u nelegální práce cizinců. Zdůraznil, že soustavnost nelze ztotožňovat s dlouhodobostí výkonu práce. I relativně krátké období může tento znak naplnit, pokud práce není nahodilá, ale vykazuje znaky plánované a průběžné činnosti.

Letošní rok představuje pro české zaměstnavatele po postupně zintenzivňující se debatě o tomto tématu zlomový okamžik v oblasti personální politiky a odměňování. Česká republika se nachází v závěrečné fázi přípravy novely zákoníku práce, která má do vnitrostátního práva implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023 (dále jen „Směrnice“), která posiluje zásadu stejné odměny prostřednictvím transparentnosti odměňování.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo a zahájilo realizaci řady opatření, která reagují na aktuální potřeby společnosti. Část změn již byla schválena, další jsou v legislativním procesu nebo ve fázi přípravy. Resort se zaměřuje na podporu rodin, zlepšení odměňování ve veřejném sektoru, stabilizaci sociálních služeb i úpravy důchodového systému. Současně plní evropské legislativní závazky a připravuje systémové změny, které mají zajistit dlouhodobě udržitelný a srozumitelný sociální systém. Součástí připravovaných legislativních změn je také úprava týkající se podávání podnětů na inspekci práce. Opatření je připojeno k transpoziční legislativě, kterou ministerstvo připravuje v souvislosti s evropskými směrnicemi. Nově bude možné prověřovat pouze neanonymní podněty. Identita oznamovatele však zůstane před zaměstnavatelem chráněna, aby se lidé nemuseli obávat odvety. V praxi dnes inspekce práce musí prověřovat i zjevně účelová nebo smyšlená anonymní podání. To zbytečně zatěžuje kontrolní orgány i zaměstnavatele a odvádí pozornost od skutečných porušení zákona. Cílem je omezit zneužívání kontrolních mechanismů a umožnit inspektorům soustředit se na reálné problémy, které ohrožují zdraví, bezpečnost a práva zaměstnanců.

Tak a je to tady - právě bylo zveřejněno dlouho očekávané znění novely zákoníku práce implementující směrnici o transparentnosti v odměňování - s tím, že se potvrdily zvěsti, že by tato novela měla (z velké části) nabýt účinnosti až od 1. 1. 2027, ALE třeba reporting tak reálně začne až v roce 2028, kdy se jako první bude reportovat za rok 2027 (tedy ten, kdo bude patřit mezi větší zaměstnavatele, na které dopadne hned první vlna).Co je ale zajímavé, že posun účinnosti až od 1. 1. 2028 se má týkat i individuálního práva zaměstnanců na informace v oblasti odměňování (dotazy na průměrnou hladinu odměny za práci ve stejné kategorii tak ještě nějakou dobu, zdá se, nebudeme muset řešit).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování měla být provedena do vnitrostátního práva členských států do 7. června 2026. Česká republika tento termín nesplní. Návrh transpoziční novely má být vládě předložen až během jara 2026 a účinnost převážné části nových pravidel se očekává od 1. ledna 2027, přičemž první reporting u velkých zaměstnavatelů má (v rozporu s požadavkem směrnice) proběhnout až v roce 2028. Zpoždění České republiky není v Evropské unii ojedinělé: už teď je jasné, že většina členských států transpoziční lhůtu nedodržela. Přesto je škoda, že zákonodárce nevyužil delší čas, který měl k dispozici od přijetí směrnice v květnu 2023, k důkladnější přípravě. Účelem tohoto článku je přiblížit základní kontury návrhu novely a zasadit je do širšího kontextu rovného odměňování.

Boj proti nelegálnímu zaměstnávání získal nový rozměr. Ministerstvo financí společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem vnitra a podřízenými organizacemi  uzavřeli memorandum o spolupráci, která významně omezí nelegální a zastřenou práci. Cílem je získat desítky miliard do státního rozpočtu ročně zejména na sociálním pojistném, omezit zneužívání sociálních dávek, posílit sociální jistoty občanů a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice.

Nejvyšší správní soud se v předmětném rozhodnutí podrobně vyjádřil k rozsahu povinností zaměstnavatele na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Potvrdil přitom přísný závěr, a to ten, že zaměstnavatel se nemůže odpovědnosti zprostit poukazem na zkušenost zaměstnance ani na obecné interní pokyny. Rozhodující je aktivní a konkrétní prevence rizik na pracovišti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo návrhy dvou legislativních změn, které reagují na nové evropské předpisy o transparentním odměňování a platformové práci. V obou případech se resort rozhodl pro tzv. minimalistickou transpozici, aby splnil požadavky EU, ale zároveň co nejméně zatížil české zaměstnavatele a průmysl.  

Hospodářská komora České republiky upozornila na důsledky nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu vedeného pod spisovou značkou 21 Cdo 351/2024. Rozsudek se týká výkladu pravidel rovného zacházení mezi agenturními zaměstnanci a zaměstnanci uživatelských firem, zejména v oblasti mzdových a pracovních podmínek.

Švarcsystém představuje dlouhodobě problematický institut na pomezí pracovního a obchodního práva. Přestože je jeho zákaz v českém právu zakotven již řadu let, hranice mezi legální spoluprací s osobami samostatně výdělečně...

Od 1. 1. 2026 máme v platnosti nové nařízení vlády, které stanovuje povinnosti zaměstnavatelů při pracovních úrazech. V § 7 písm. b) je řečeno, že zdravotní pojišťovně má být odeslán záznam o pracovním úrazu do 15 pracovních dní. Ovšem zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 45 odst. 4 říká, že kopie záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc mají být zdravotní pojišťovně zaslané nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Kterou lhůtou/dobou se máme tedy řídit? Nebo si máme vždy spočítat, která uplyne dříve a té se držet?