důchodové pojištění

4. – 2. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o důchodové reformě, možnosti brigád pro mladistvé od 14 let, podání daňových přiznání ještě bez sankcí atd.

Také v letošním roce připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb. “). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Vláda tento týden obdržela z MPSV k projednání návrh důchodové reformy. Ten mimo jiné chce zavést 6,5% slevu na důchodovém pojištění pro pracující seniory, přičemž sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane...

Když zaměstnanec zažádá o neplacené volno pouze na 5 dní, jaké to bude mít dopady na sociální pojištění a jak to správně vykázat?

V oblasti důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý kalendářní rok. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Je někde výslovně v předpisech uvedeno, zda při zápočtu praxe zaměstnance je nutné počítat s přestupnými roky nebo lze počítat vždy jen s běžným rokem (365 dní)? Při trvání zaměstnání od doby před rokem 2000 dosud to může dělat rozdíl i 6 dnů a může to mít vliv na přesnou dobu platového postupu. 

Jaká jsou pravidla při předání ELDP zaměstnanci: ELDP musí být v papírové podobě nebo lze zaslat i elektronicky (emailem) a za jakých podmínek, při předání v papírové podobě musí zaměstnanec podepsat stejnopis, který zůstane zaměstnavateli, jako důkaz předání? 

jak správně řešit přechod zaměstnance ze zaměstnání malého rozsahu na velký rozsah a zpět. Uvedu konkrétní modelový příklad: Zaměstnanec nastoupí dle pracovní smlouvy na pracovní poměr od 1. 1. na úvazek 0,20 a mzdu 3 800 Kč. Jedná se tedy o zaměstnání malého rozsahu. V březnu přesáhne mzdu 4 000 Kč a je přihlášen na sociálku s datem nástupu 1.1. jako ZMR. Pracuje dál a k 1.7. podepíše dodatkem změnu pracovní smlouvy s tím, že úvazek se navyšuje na 0,5 a mzdu 10 000 Kč, od 1.7. se již nejedná o zaměstnání malého rozsahu. K 30.6. je ze sociálky odhlášen jako ZMR a k 1.7. přihlášen jako velký rozsah. Tento postup jsme konzultovali se správou sociálního zabezpečení s tím, že pokud se pracovní poměr změní na malý rozsah či naopak, pro sociální správu se jedná o samostatný pracovní poměr a tak se taky přihlašuje/odhlašuje. Též se pak vystaví dva evidenční listy. Moje dotazy jsou: 1) Chci se ujistit, zda je v pořádku změnu pracovní smlouvy na zvýšení/snížení úvazku v tomto případě řešit standardně dodatkem nebo je potřeba uzavřít novou pracovní smlouvu a tu předchozí ukončit? Předpokládám, že dodatek je v pořádku. Navíc může dojít i k situaci, kdy ke změně ZMR dojde změnou rozhodného příjmu např. pracovní smlouva na 3 800 pro rok 2022 nebylo ZMR od roku 2023 po změně rozhodného příjmu na 4 000 již je a je zachována původní smlouva bez jakéhokoli dodatku. 2) Jak toto řešit ve mzdovém programu – zadávat přechod na ZMR/zpět jako dva samostatné pracovní poměry či jako jeden, když co se týče pracovní smlouvy je to jeden pracovní poměr. Předpokládám, že zadávat spíše jako dva samostatné pracovní poměry. Stěžejní je, aby např. náhrada za nemoc, průměrný čistý příjem pro UP apod. se počítal správně. Pokud bude zadáno jako jeden pracovní poměr výpočet bude jiný, než když bude zadáno jako dva pracovní poměry, i když co se týče pracovní smlouvy se jedná o jednu smlouvu. Jak má být zadáno a počítáno (jako jeden pracovní poměr či jako dva), aby byl výpočet viz výše správně podle zákona a všechna potvrzení o příjmu (např. pro úřad práce) byla v pořádku? Při zadání dvou pracovních poměrů pak budou předpokládám zaměstnanci vystaveny dva zápočtové listy, což je též zmatečné, protože zaměstnanec má jednu pracovní smlouvu a k ní jedno ukončení. Děkuji za upřesnění postupu v tomto případě

Stejně jako každý rok i letos připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Je možné, aby se OSVČ rozhodla neplatit sociální pojištění (důchodové) - tu povinnou část a tzv. „vystoupila ze systému“ vědoma si toho, že na stáří neobdrží žádný důchod? Je to klasická česká OSVČ, bez jakýchkoliv jiných příjmů, nikdo jiný za ní sociální pojištění neodvádí.

Leden 2023 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno dne 30. září 2022 ve Sbírce zákonů pod číslem 290/2022 Sb.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

Zaměstnankyně má hlavní pracovní poměr jako účetní, od 1/2022 má další pracovní poměr DPČ-úklid. DPČ je ve výši 2 500 Kč měsíčně, je to zaměstnání MR a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Odvádělo by se, pokud by částka byla 3 500 Kč, má podepsané prohlášení, takže zdaním oba příjmy společně zálohovou daní. Bude se DPČ započítávat do příjmů k starobnímu důchodu? A bude se jí na DPČ vystavovat ELDP? Paní je v předdůchodovém věku a chce si navýšit příjmy, je to tak, že pokud nedosáhne v DPČ příjmu 3 500 Kč a více, tak není přihlášená na OSSZ a nezapočítává se do důchodu?

OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích na OSSZ, kde omylem deklarovala, že SVČ je vedlejší činnost (má ještě zaměstnání). Je možné podat Opravný přehled, kde uvede, že podnikání je činnost hlavní? Je to pro ni výhodnější a příjmy ze zaměstnání jsou opravdu o více než polovinu nižší než příjmy z podnikání. 

Jako každý rok se i letos blíží zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen ELDP). Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Jako každoročně uvádíme přehled parametrických údajů v oblasti mzdového účetnictví. Základem pro jejich výpočet jsou údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022, obsahuje i redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměru důchodu pro rok 2022 a zvýšení důchodů v roce 2022.

Podle zákona o důchodovém pojištění se každoročně mění základní parametry pro výpočet důchodů a dále se zvyšují vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů a příplatků k důchodu stanoví vláda svým nařízením.

Zaměstnavatel platí zaměstnancům tzv. připojištění nemoci. Zaměstnancům se tato částka zahrnuje do základu, jako nepeněžní příjem. V případě dlouhodobé nemoci, bez výdělku, se zaměstnanci nevykáže "vyloučená doba" na ELDP, na příloze k žádosti je nemoc ve "vyloučené době". Je to správně?

Pojištěnec byl dlouhodobě po roce 1995 evidován na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. V roce 2021 mu byl přiznán starobní důchod a do něj bylo započteno období evidence na úřadu práce v maximální možné době, tj. v rozsahu 3 let evidence na ÚP bez podpory v letech 2018 - 2020. Pojištěnec doplatí dobrovolné důchodové pojištění za 366 dní v roce 2016, kdy byl rovněž evidován na úřadu práce a podporu nepobíral. Může účinně požadovat, aby mu v roce 2016 byla započtena vyloučená doba získaná z titulu evidence na úřadu práce před vyměřovacím základem z dobrovolného pojištění ve smyslu ust. § 16 odst. 7 zákona 155/1995 Sb.? Jinými slovy, je pojištěnec účasten důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm a) ZDP z titulu evidence na úřadu práce bez podpory, i pokud se takové období kryje s jinou dobou příp. náhradní dobou důchodového pojištění?