důchodové pojištění

Důchodový účet se po ztrátových letech dostává do plusu. Predikce resortu financí letos počítá s přebytkem 15,6 miliardy korun, přitom ještě v roce 2023 se ponořil do deficitu 73 miliard. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce v systému penzí změny, ČT potvrdil, že návrh je už hotový, jde například o snížení hranice důchodového věku. Část koalice ale trvá na studii dopadů, vláda by tak mohla projednat úpravy až koncem roku. Následovat má i revize penzí pro náročné profese. Juchelkův předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se domnívá, že kladně mohla nakonec skončit už i loňská bilance, a to mezi pěti a sedmi miliardami korun. Návrh státního rozpočtu přitom počítal s minus třinácti miliardami. Na příčinách příznivého trendu se zástupci nové a minulé vlády neshodnou. „Ono se to vyvíjí díky ekonomickému růstu, výši mezd a odvodům, které s tím souvisí, ať už od zaměstnanců, nebo zaměstnavatelů,“ říká Juchelka. „Přispěly k tomu faktory, které jsme udělali ve změnách v důchodovém systému, to znamená úpravy valorizací a úpravy předčasných důchodů. Zároveň přispívá nízká nezaměstnanost,“ oponuje Jurečka. Juchelka chce částečný návrat k předchozí praxi Návrh úprav penzijního systému už má současný ministr práce napsaný. Vrací se k původnímu nastavení řádných valorizací, počítá také se zastropováním věku odchodu do penze na pětašedesáti letech. Opozice i koaliční partneři ale žádají zpracování finančních dopadů. „Takže já se vrátím zpátky k tomu, že to necháme posoudit, abychom to měli černé na bílém. A samozřejmě, bude to co nejdříve,“ uvedl Juchelka. „Já k tomu mám výhrady, protože to výrazně zadluží děti a vnoučata současných seniorů,“ řekl Jurečka. Výhrady projevil také exguvernér České národní banky Jiří Rusnok, který v minulosti šéfoval i Asociaci penzijních fondů. „Pokud se zruší ty parametrické změny, bude to znamenat, že důchodový systém bude upadat do deficitu v řádu jednotek procent HDP. Uvědomme si, že jedno procento HDP je dnes okolo 85 miliard. To jsou stamiliardy, které by teoreticky chyběly,“ vysvětluje. Důchody dlouhodobě patří k největší výdajové položce státního rozpočtu. Výrazně vzrostly v letech 2022 a 2023, i kvůli vysoké inflaci. Zároveň se také zvyšují příjmy z vybraného pojistného. Pokud se naplní letošní predikce, přesáhnou letos tyto příjmy celkové náklady na penze. Koalice plánuje úpravy v příspěvcích zaměstnavatelů v rizikových provozech Od letošního ledna platí nové podmínky pro pracující v náročných a rizikových podmínkách. Zaměstnavatelé musejí přispívat na penzijní spoření zaměstnancům, jejichž práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek. Příspěvek bude směřovat buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření. Juchelka chce i zde změnu. Systém nemá vycházet z výběru rizikových faktorů, ale údajů z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Opozice se k tomu staví skepticky. „To je opravdu výborný nástroj pro sběr dat, ale sběr dat do budoucna. Takže pokud to chce postavit na jednotném měsíčním hlášení, jak se bude zohledňovat práce v náročných profesích v minulosti?“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „My to chceme na základě spravedlnosti. Chceme to na základě i odborných poznatků a dat a vytvoříme skutečný systém pro náročné profese,“ uvedla další místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková (SPD). Zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna, nakonec vláda Andreje Babiše (ANO) ponechá v platnosti. I tuto změnu, prosazenou bývalým kabinetem, přitom slibovala zrušit. Zdroj: ČT24

Troufám si tvrdit, že většina zaměstnavatelů a zaměstnanců to ani nezaznamenala. A není divu, nešlo o vládní návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP), ale o poslanecký pozměňovací návrh k úplně jinému zákonu. Přitom jde o změny, které může využít řada zaměstnanců, a v omezené míře suplují institut, o kterém se svého času také hodně uvažovalo, totiž tzv. prarodičovskou dovolenou. Na následujících řádcích je přehledně popsáno, čeho konkrétně se změny týkají, v čem spočívají a čím je jejich realizace podmíněna. PRÁVNÍ ÚPRAVA Změny se týkají mj. ustanovení § 197 ZP o mateřské dovolené a rodičovské dovolené jako důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance. Došlo k nim s účinností od 1. 1. 2006, a to zákonem č. 300/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.  CO SE ZMĚNILO Nově je ustanovení § 197 ZP nazváno „Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte nebo při péči o dítě“. Doplněna byla tedy slova „nebo při péči o dítě“. Z prvního odstavce uvedeného ustanovení byla vypuštěna – v praxi spíše hypotetická – varianta, že právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou má též zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali (do své péče) dítě, jehož matka zemřela. Nedává smysl, aby právo na mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou zakládal samotný neformální úkon převzetí dítěte do péče (bez jakéhokoliv právního podkladu). Navíc právní úprava v této souvislosti vůbec nepamatovala na možnost úmrtí otce dítěte. Nově přibyl v dotčeném ustanovení odstavec 4 v následujícím znění: „Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12azákona o důchodovém pojištění.“ JAKÉ TO MÁ DŮSLEDKY Podle citovaného ustanovení má právo na rodičovskou dovolenou (právo požádat o ni písemně zaměstnavatele) také osoba, která osobně pečuje o dítě do 3 let věku, není jeho rodičem, nedisponuje za tímto účelem žádným rozhodnutím příslušného orgánu (třeba o osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče), ale uzavřela až na výjimky s oběma rodiči ohledně péče o toto dítě společné prohlášení.https://www.praceamzda.cz/predpisy/155-1995-sb Takovou osobou bude nejčastěji prarodič dítěte (babička, dědeček). Může jí být ale též osoba, která není s dítětem v žádném příbuzenském vztahu, ale rodiče v ni mají patřičnou důvěru. CO JE SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ Jde o institut upravený v ustanovení § 12a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. To proto, že primární význam má pro účely důchodového pojištění a hodnocení tzv. náhradních dob. Zákoník práce s ním ale spojuje i pracovněprávní důsledky v podobě možnosti čerpání rodičovské dovolené. Úkon spočívající ve společném prohlášení o péči o dítě činí na jedné straně rodiče dítěte (případně jeden z nich) a na druhé straně osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Přípustný je striktně jen ze dvou důvodů: úmrtí jednoho z rodičů dítěte (jak matky, tak otce), dlouhodobé závažné onemocnění alespoň jednoho z rodičů, které mu znemožňuje pečovat o dítě a je potvrzeno poskytovatelem zdravotních služeb; takovým onemocněním se rozumí onemocnění, které má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než 1 měsíc a pro které byl rodič dítěte uznán dočasně práce neschopným nebo by byl uznán dočasně práce neschopným, kdyby byl nemocensky pojištěn. Zmíněný úkon (stejně jako prodloužení doby jeho účinků nebo jeho zrušení) je nutné provést na předepsaném tiskopisu a až na výjimky s ověřenými podpisy (úředně, nebo před územnní správou sociálního zabezpečení). Tiskopis je dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz. VÝZNAM ÚČINKŮ SPOLEČNÉHO PROHLÁŠENÍ Aby mohl zaměstanec pečující o (cizí) dítě čerpat rodičovskou dovolenou, musí být společné prohlášení účinné. Právní úprava je postavena na tom, že jen po dobu trvání účinků společného prohlášení přichází v úvahu existence výše uvedené překážky v práci. Právní úprava obsažená v ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění výslovně uvádí, kdy tyto účinky nastávají, jak dlouho trvají a kdy naopak končí. Zjednodušeně lze tyto principy shrnout následovně: Účinky společného prohlášení začínají dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení došel. Doba trvání účinků společného prohlášení o péči o dítě se odvíjí od toho, ze kterého důvodu je činěno, resp. na jak dlouhé době se jeho strany dohodnou, vždy to je ale nejdéle do 3 let věku dítěte. Tyto účinky lze opakovaně prodlužovat. K zániku účinků společného prohlášení dochází uplynutím výše uvedené doby, dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, zruší společné prohlášení. O dni, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, době, po kterou mají tyto účinky trvat, době prodloužení těchto účinků a dni, v němž tyto účinky zanikly, se zaměstnavtel nedozvídá nutně od zaměstnance samotného (ten zaměstnavateli za účelem čerpání rodičovské dovolené nebo jejího pokračování společné prohlášení nepředkládá), ale přímo od územní správy sociálního zabezpečení. Té je totiž zákonem uložena povinnost, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámila zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky. JAK TO BUDE PROBÍHAT V PRAXI Nastane-li některý z výše zmíněných důvodů, bude učiněno společné prohlášení a nabude účinků, znamená to možnost zaměstnance pečujícího na tomto základě o (cizí) dítě, aby požádal svého zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a tuto začal čerpat. Žádost o rodičovskou dovolenou musí zaměstnanec podat v písemné formě. Dle ustanovení § 196 odst. 2 ZP platí, že k podání žádosti by měl zaměstnanec přistoupit alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně. V případech spojených se společným prohlášením bude zpravidla existovat vážný důvod, proč nelze tento předstih splnit (typicky náhlé úmrtí jednoho z rodičů). V žádosti musí zaměstnanec obsáhnout též dobu trvání rodičovské dovolené. Dá se předpokládat, že bude vázána zpravidla na dobu trvání účinků společného prohlášení (s případným přihlédnutím k tomu, že dojde k jejich prodloužení). Vyloučena není ani varianta, že zaměstnanec využije maximální možné délky rodičovské dovolené a požádá o ni až do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Kdyby však mezitím účinky společného prohlášení z toho, či onoho důvodu skončily, končí samozřejmě též čerpání rodičovské dovolené. PŘÍKLAD NA ZÁVĚR Dvouletému dítěti zemřela matka. Bohužel, otec dítěte není schopen se ze zdravotních důvodů o dítě plnohodnotně starat, proto požádá babičku dítěte (svoji tchyni), aby dítě převzala do své péče. Za tímto účelem spolu učiní společné prohlášení ve smyslu ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění. Protože babička je pořád výdělečně činná a je zaměstnána v pracovním poměru, písemně požádá svého zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku svého vnoučete. Zaměstnavatel už má vědomost o společném prohlášení, informace o tom mu byla doručena do datové schránky od územní správy sociálního zabezpečení. Své zaměstnankyni musí vyhovět a rodičovskou doolenou jí poskytnout (omluvit ji z tohoto důvodu ze zaměstnání), a to bez ohledu na to, že k nástupu na rodičovskou dovolenou dojde v předstihu kratším než 30 dnů od podání žádosti. Na babičku jako zaměstnankyni dopadají samozřejmě všechna „ochranná“ ustanovení zákoníku práce, jako je třeba zákaz výpovědi dle ustanovení § 53 ZP nebo zákaz určení čerpání dovolené dle ustanovení § 217 dst. 4 ZP.

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.

Milí uživatelé, V novém čísle Týdeníku Podtrženo, sečteno vám přinášíme informace o valorizaci důchodů, přebytku sociálního zabezpečení v roce 2025, o dokládání chybějících dob pojištění a také o možnosti obdržet valorizační oznámení elektronicky.

Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun. Platí, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy během posledních deseti let, vzrostou důchody o přibližně o 18 % více než ceny.

Starobní důchod klesne od listopadu 2026 dalším někdejším komunistickým funkcionářům. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci budou pobírat vysocí činitelé bývalé Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Rozšíření okruhu funkcionářů s nižší penzí přinese novela, která dnes nabyla účinnosti.

Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis zpomalil valorizace a zpřísnil předčasné penze. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soudce Jan Wintr čte odůvodnění nálezu.

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Slevu na odvodech využilo za březen 136.300 pracujících důchodců a důchodkyň. V průměru si nechali 2638 korun, které státu nemuseli z březnového výdělku poslal na důchodovém pojistném. Za letošní první tři měsíce senioři a seniorky díky úlevě neodvedli přes miliardu korun. Výsledky dnes na tiskové konferenci představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ze základu výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta. Pracující starobní důchodci po penzijní reformě od letoška odvody platit nemusí. Museli o odpuštění ale požádat sociální správu.

Senát schválil zásadní novelu zákona o důchodovém pojištění, která zavádí řadu změn. Jejich cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijního systému a reagovat na demografické výzvy. Jedná se o zákon, který si žádala demokratická situace, státní pokladna, ale i desítky let trvající volání. Jak probíhalo jednání a jaké konkrétní úpravy nás čekají?

Jak vyhotovit ELDP zaměstnanci, který si požádal v roce 2024 o výpočet starobního důchodu zpětně od 9/2023 bez výplaty? Uvádí se do ELDP kód D ode dne, od kterého mu byl starobní důchod přiznán, byť bez výplaty?

Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění? 

OSVČ, starobní důchodce má vypočtenou zálohu na důchodové pojištění z Přehledu roku 2023. Byla vypočtena 50 % z daňového základu × 29,2 % a vyděleno 12 měsíci. Od ledna 2025 je sleva na důchodce ve výši 6,5 %. Máme přepočítat zálohu a platit od ledna jinou částku? Správně by mělo být 55 % z daňového základu × 22,7% a vyděleno 12 měsíci. Jak máme postupovat, aby to bylo správně?

ČSSZ opět upozorňuje na podvodné SMS, které jejím jménem vyzývají k návštěvě podvodných webů, jež nabízí výběr banky pro přihlášení přes bankovní identitu. Jedná se o podvodnou techniku smishing s cílem vylákat z vás citlivé osobní údaje včetně údajů o bankovních účtech a odcizit tak vaše peníze.

Od roku 2025 je u pracujících poživatelů starobních důchodů zavedena sleva na pojistném na důchodové pojištění, což má přímý dopad na tyto důchodce, jimž se tak významně zvyšuje jejich pracovní příjem. Zavedení této slevy má však přímý dopad i na zaměstnavatele, neboť zaměstnavatelům jsou v souvislosti s touto slevou uloženy některé nové povinnosti, jejichž porušení je též sankcionováno.

ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce (DPP). Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více. Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody. Pokračuje povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny zaměstnance na DPP.

Základní informace Doba pojištění je jedním z předpokladů pro získání nároku na dávky důchodového pojištění. Rozsah potřebné doby pojištění se různí především v závislosti na druhu dávky, tj. zda jde o důchod starobní, invalidní nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký, sirotčí), ale i v závislosti na dalších skutečnostech, např. na kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku, anebo na věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním. Pravidla pro hodnocení dob pojištění jsou stanovena v § 11 až 14 zákona o důchodovém pojištění (dále jen ZDP).

Základní informace Doba pojištění je jedním z předpokladů pro získání nároku na dávky důchodového pojištění. Rozsah potřebné doby pojištění se různí především v závislosti na druhu dávky, tj. zda jde o důchod starobní, invalidní nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký, sirotčí), ale i v závislosti na další;ch skutečnostech, např. na kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku, anebo na věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním. Pravidla pro hodnocení dob pojištění jsou stanovena v § 11 až 14 zákona o důchodovém pojištění (dále jen ZDP).

Základní informace Doba pojištění je jedním z předpokladů pro získání nároku na dávky důchodového pojištění. Rozsah potřebné doby pojištění se různí především v závislosti na druhu dávky, tj. zda jde o důchod starobní, invalidní nebo pozůstalostní (vdovský, vdovecký, sirotčí), ale i v závislosti na dalších skutečnostech, např. na kalendářním roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku, anebo na věku pojištěnce v době, kdy se stal invalidním. Pravidla pro hodnocení dob pojištění jsou stanovena v § 11 až 14 zákona o důchodovém pojištění (dále jen ZDP).