důchodové pojištění

Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 26/2026 Sb. dne 4. 3. 2026 Ministerstvo práce a...

Vláda dál počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech. Strop zavede spolu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. V nedělní debatě České televize to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle lidoveckého poslance a bývalého ministra práce Mariana Jurečky by kabinet měl také říct, zda se zvýšené důchodové výdaje pak pokryjí na dluh, nebo se zvednou odvody, či sníží penze. Podotkl, že Česko bude navíc potřebovat výrazné prostředky na zajištění péče kvůli stárnutí.

Poslanecké sněmovně bude v nejbližší době předložen poslanecký návrh, který reaguje na problém tzv. uzamčených účastníků penzijního spoření – tedy lidí, kteří po přiznání starobního důchodu ztratili nárok na státní příspěvek a kvůli nastavení pravidel nemohli ze systému odejít bez finančních ztrát. Návrh počítá s tím, že těmto účastníkům umožní bez sankcí ukončit smlouvu, případně jim zpětně vrátí prostředky, o které při dřívějším výstupu přišli, a současně upraví daňová pravidla tak, aby tato mimořádná plnění nepodléhala zdanění a systém spoření na stáří zůstal daňově podporovaným produktem.

Důchodový účet se po několika ztrátových letech překlápí do přebytku, letos by podle odhadů mohl skončit v plusu o více než patnáct miliard korun. Zároveň se znovu rozbíhá debata o úpravách penzijního systému. Ministr práce Aleš Juchelka má návrhy připravené, část koalice i odborníků však varuje před jejich dopady a žádá důkladné vyhodnocení.

Troufám si tvrdit, že většina zaměstnavatelů a zaměstnanců to ani nezaznamenala. A není divu, nešlo o vládní návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP), ale o poslanecký pozměňovací návrh k úplně jinému zákonu. Přitom jde o změny, které může využít řada zaměstnanců, a v omezené míře suplují institut, o kterém se svého času také hodně uvažovalo, totiž tzv. prarodičovskou dovolenou. Na následujících řádcích je přehledně popsáno, čeho konkrétně se změny týkají, v čem spočívají a čím je jejich realizace podmíněna. PRÁVNÍ ÚPRAVA Změny se týkají mj. ustanovení § 197 ZP o mateřské dovolené a rodičovské dovolené jako důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance. Došlo k nim s účinností od 1. 1. 2006, a to zákonem č. 300/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.  CO SE ZMĚNILO Nově je ustanovení § 197 ZP nazváno „Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte nebo při péči o dítě“. Doplněna byla tedy slova „nebo při péči o dítě“. Z prvního odstavce uvedeného ustanovení byla vypuštěna – v praxi spíše hypotetická – varianta, že právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou má též zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali (do své péče) dítě, jehož matka zemřela. Nedává smysl, aby právo na mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou zakládal samotný neformální úkon převzetí dítěte do péče (bez jakéhokoliv právního podkladu). Navíc právní úprava v této souvislosti vůbec nepamatovala na možnost úmrtí otce dítěte. Nově přibyl v dotčeném ustanovení odstavec 4 v následujícím znění: „Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění.“ JAKÉ TO MÁ DŮSLEDKY Podle citovaného ustanovení má právo na rodičovskou dovolenou (právo požádat o ni písemně zaměstnavatele) také osoba, která osobně pečuje o dítě do 3 let věku, není jeho rodičem, nedisponuje za tímto účelem žádným rozhodnutím příslušného orgánu (třeba o osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče), ale uzavřela až na výjimky s oběma rodiči ohledně péče o toto dítě společné prohlášení Takovou osobou bude nejčastěji prarodič dítěte (babička, dědeček). Může jí být ale též osoba, která není s dítětem v žádném příbuzenském vztahu, ale rodiče v ni mají patřičnou důvěru. CO JE SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ Jde o institut upravený v ustanovení § 12a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. To proto, že primární význam má pro účely důchodového pojištění a hodnocení tzv. náhradních dob. Zákoník práce s ním ale spojuje i pracovněprávní důsledky v podobě možnosti čerpání rodičovské dovolené. Úkon spočívající ve společném prohlášení o péči o dítě činí na jedné straně rodiče dítěte (případně jeden z nich) a na druhé straně osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Přípustný je striktně jen ze dvou důvodů: úmrtí jednoho z rodičů dítěte (jak matky, tak otce), dlouhodobé závažné onemocnění alespoň jednoho z rodičů, které mu znemožňuje pečovat o dítě a je potvrzeno poskytovatelem zdravotních služeb; takovým onemocněním se rozumí onemocnění, které má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než 1 měsíc a pro které byl rodič dítěte uznán dočasně práce neschopným nebo by byl uznán dočasně práce neschopným, kdyby byl nemocensky pojištěn. Zmíněný úkon (stejně jako prodloužení doby jeho účinků nebo jeho zrušení) je nutné provést na předepsaném tiskopisu a až na výjimky s ověřenými podpisy (úředně, nebo před územnní správou sociálního zabezpečení). Tiskopis je dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení VÝZNAM ÚČINKŮ SPOLEČNÉHO PROHLÁŠENÍ Aby mohl zaměstanec pečující o (cizí) dítě čerpat rodičovskou dovolenou, musí být společné prohlášení účinné. Právní úprava je postavena na tom, že jen po dobu trvání účinků společného prohlášení přichází v úvahu existence výše uvedené překážky v práci. Právní úprava obsažená v ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění výslovně uvádí, kdy tyto účinky nastávají, jak dlouho trvají a kdy naopak končí. Zjednodušeně lze tyto principy shrnout následovně: Účinky společného prohlášení začínají dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení došel. Doba trvání účinků společného prohlášení o péči o dítě se odvíjí od toho, ze kterého důvodu je činěno, resp. na jak dlouhé době se jeho strany dohodnou, vždy to je ale nejdéle do 3 let věku dítěte. Tyto účinky lze opakovaně prodlužovat. K zániku účinků společného prohlášení dochází uplynutím výše uvedené doby, dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, zruší společné prohlášení. O dni, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, době, po kterou mají tyto účinky trvat, době prodloužení těchto účinků a dni, v němž tyto účinky zanikly, se zaměstnavtel nedozvídá nutně od zaměstnance samotného (ten zaměstnavateli za účelem čerpání rodičovské dovolené nebo jejího pokračování společné prohlášení nepředkládá), ale přímo od územní správy sociálního zabezpečení. Té je totiž zákonem uložena povinnost, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámila zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky. JAK TO BUDE PROBÍHAT V PRAXI Nastane-li některý z výše zmíněných důvodů, bude učiněno společné prohlášení a nabude účinků, znamená to možnost zaměstnance pečujícího na tomto základě o (cizí) dítě, aby požádal svého zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a tuto začal čerpat. Žádost o rodičovskou dovolenou musí zaměstnanec podat v písemné formě. Dle ustanovení § 196 odst. 2 ZP platí, že k podání žádosti by měl zaměstnanec přistoupit alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně. V případech spojených se společným prohlášením bude zpravidla existovat vážný důvod, proč nelze tento předstih splnit (typicky náhlé úmrtí jednoho z rodičů). V žádosti musí zaměstnanec obsáhnout též dobu trvání rodičovské dovolené. Dá se předpokládat, že bude vázána zpravidla na dobu trvání účinků společného prohlášení (s případným přihlédnutím k tomu, že dojde k jejich prodloužení). Vyloučena není ani varianta, že zaměstnanec využije maximální možné délky rodičovské dovolené a požádá o ni až do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Kdyby však mezitím účinky společného prohlášení z toho, či onoho důvodu skončily, končí samozřejmě též čerpání rodičovské dovolené. PŘÍKLAD NA ZÁVĚR Dvouletému dítěti zemřela matka. Bohužel, otec dítěte není schopen se ze zdravotních důvodů o dítě plnohodnotně starat, proto požádá babičku dítěte (svoji tchyni), aby dítě převzala do své péče. Za tímto účelem spolu učiní společné prohlášení ve smyslu ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění. Protože babička je pořád výdělečně činná a je zaměstnána v pracovním poměru, písemně požádá svého zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku svého vnoučete. Zaměstnavatel už má vědomost o společném prohlášení, informace o tom mu byla doručena do datové schránky od územní správy sociálního zabezpečení. Své zaměstnankyni musí vyhovět a rodičovskou doolenou jí poskytnout (omluvit ji z tohoto důvodu ze zaměstnání), a to bez ohledu na to, že k nástupu na rodičovskou dovolenou dojde v předstihu kratším než 30 dnů od podání žádosti. Na babičku jako zaměstnankyni dopadají samozřejmě všechna „ochranná“ ustanovení zákoníku práce, jako je třeba zákaz výpovědi dle ustanovení § 53 ZP nebo zákaz určení čerpání dovolené dle ustanovení § 217 dst. 4 ZP.

Do Poslanecké sněmovny se dostal návrh zákona, který má zastavit plánované navyšování sociálních odvodů živnostníků. Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů navrhuje ponechat minimální odvody OSVČ v příštím roce na letošní úrovni, tedy v rozporu s dosavadním plánem jejich dalšího růstu. Podle předkladatelů by to drobným podnikatelům znamenalo úsporu v řádu několika tisíc korun ročně. Předloha počítá se zachováním stávajícího minimálního vyměřovacího základu pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost a zahrnuje i zpětný účinek od začátku roku. Pokud by novela vstoupila v platnost později, vyšší zálohy zaplacené na začátku roku by se považovaly za přeplatek, o jehož vrácení by bylo možné požádat. Zatímco předkladatelé mluví o nutném kompromisu, který má živnostníkům ulevit, kritici upozorňují na dlouhodobé dopady do budoucích důchodů. Podle nich riskují OSVČ tím, že si udržují nízké odvody, nižší příjmy ve stáří a větší závislost na státní pomoci. Podnikatelské organizace ale návrh vítají. Podle jejich zástupců dopadaly předchozí změny nejtvrději právě na drobné živnostníky, pro které je další růst povinných odvodů obtížně zvládnutelný. Současně připomínají, že počet podnikatelů v Česku dál roste, i když tempo zakládání nových živností mírně zpomaluje. Předkladatelé usilují o rychlé projednání novely, aby se změna promítla co nejdříve. O jejím osudu tak nyní rozhodne sněmovna i stanovisko vlády.

Milí uživatelé, V novém čísle Týdeníku Podtrženo, sečteno vám přinášíme informace o valorizaci důchodů, přebytku sociálního zabezpečení v roce 2025, o dokládání chybějících dob pojištění a také o možnosti obdržet valorizační oznámení elektronicky.

Od ledna 2026 dojde k navýšení starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. MPSV dnes na základě příslušných statistických údajů stanovilo konkrétní hodnoty pro návrh nařízení vlády, které upraví řádnou valorizaci penzí na příští rok. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 korun měsíčně a dosáhne tak hodnoty 21 839 korun. Platí, že podle aktuálních odhadů od roku 2016, tedy během posledních deseti let, vzrostou důchody o přibližně o 18 % více než ceny.

Starobní důchod klesne od listopadu 2026 dalším někdejším komunistickým funkcionářům. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci budou pobírat vysocí činitelé bývalé Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Rozšíření okruhu funkcionářů s nižší penzí přinese novela, která dnes nabyla účinnosti.

Od července do konce roku 2025 vstoupí v platnost řada legislativních změn připravených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Reforma systému dávek přinese výrazné zjednodušení – čtyři dosavadní dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) nahradí jedna sjednocená dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka. Spuštěn bude také pilotní režim jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Změny v předčasných důchodech zůstávají v platnosti. Ústavní soud zamítl návrh hnutí ANO, které chtělo zrušit novelu zpřísňující podmínky dřívějšího odchodu do penze. Soudci dospěli k závěru, že stát měl právo pravidla upravit s ohledem na veřejné finance a že nedošlo k porušení principů právní jistoty ani legitimního očekávání. Odůvodnění rozhodnutí přednesl soudce Jan Wintr. Podnět podalo 71 poslanců ANO vedených Alenou Schillerovou, zastupoval je advokát David Rašovský. Kritizovali zejména to, že novela dopadla i na lidi, kteří už splnili podmínky pro předčasný důchod, ale nárok dosud neuplatnili. Podle nich stát změnil pravidla „během hry“ a navíc z návrhu vypadlo původně plánované přechodné období. Napadená novela zkrátila dobu, kdy lze odejít do předčasného důchodu, z pěti na tři roky před dosažením řádného věku, zpřísnila krácení penze a odložila valorizaci zásluhové části až na řádný důchodový věk. Cílem bylo zpomalit růst výdajů a omezit další zadlužování systému. Ústavní soud se návrhem zabýval mimořádně dlouho – už od listopadu 2023. Původní zpravodaj Josef Fiala pro své řešení nezískal podporu většiny pléna a finální nález připravil Jan Wintr. Fiala jako jediný soudce uplatnil odlišné stanovisko. Rozhodnutí soudu tak dává vládě za pravdu a definitivně potvrzuje nastavení předčasných důchodů, které platí od října 2023.

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Slevu na odvodech využilo za březen 136.300 pracujících důchodců a důchodkyň. V průměru si nechali 2638 korun, které státu nemuseli z březnového výdělku poslal na důchodovém pojistném. Za letošní první tři měsíce senioři a seniorky díky úlevě neodvedli přes miliardu korun. Výsledky dnes na tiskové konferenci představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ze základu výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta. Pracující starobní důchodci po penzijní reformě od letoška odvody platit nemusí. Museli o odpuštění ale požádat sociální správu.

Senát schválil zásadní novelu zákona o důchodovém pojištění, která zavádí řadu změn. Jejich cílem je zajistit dlouhodobou udržitelnost penzijního systému a reagovat na demografické výzvy. Jedná se o zákon, který si žádala demokratická situace, státní pokladna, ale i desítky let trvající volání. Jak probíhalo jednání a jaké konkrétní úpravy nás čekají?

Jak vyhotovit ELDP zaměstnanci, který si požádal v roce 2024 o výpočet starobního důchodu zpětně od 9/2023 bez výplaty? Uvádí se do ELDP kód D ode dne, od kterého mu byl starobní důchod přiznán, byť bez výplaty?

Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění? 

OSVČ, starobní důchodce má vypočtenou zálohu na důchodové pojištění z Přehledu roku 2023. Byla vypočtena 50 % z daňového základu × 29,2 % a vyděleno 12 měsíci. Od ledna 2025 je sleva na důchodce ve výši 6,5 %. Máme přepočítat zálohu a platit od ledna jinou částku? Správně by mělo být 55 % z daňového základu × 22,7% a vyděleno 12 měsíci. Jak máme postupovat, aby to bylo správně?

ČSSZ opět upozorňuje na podvodné SMS, které jejím jménem vyzývají k návštěvě podvodných webů, jež nabízí výběr banky pro přihlášení přes bankovní identitu. Jedná se o podvodnou techniku smishing s cílem vylákat z vás citlivé osobní údaje včetně údajů o bankovních účtech a odcizit tak vaše peníze.

Od roku 2025 je u pracujících poživatelů starobních důchodů zavedena sleva na pojistném na důchodové pojištění, což má přímý dopad na tyto důchodce, jimž se tak významně zvyšuje jejich pracovní příjem. Zavedení této slevy má však přímý dopad i na zaměstnavatele, neboť zaměstnavatelům jsou v souvislosti s touto slevou uloženy některé nové povinnosti, jejichž porušení je též sankcionováno.

ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce (DPP). Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více. Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody. Pokračuje povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny zaměstnance na DPP.