chyby v odvodech

V následujícím textu bychom chtěli upozornit zaměstnavatele na některé chyby, kterých se dopouštějí v souvislosti s placením pojistného a plněním zákonných povinností ve zdravotním pojištění se zdůrazněním správného postupu při řešení konkrétních situací.

Základní povinností zaměstnavatele je odvádění pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které jsou jeho zaměstnanci pojištěni. Zaměstnavatelé odvádějí jak jednu třetinu z celkové částky pojistného sraženou zaměstnanci, tak dvě třetiny, které platí sami. Zdravotní pojišťovně musí být odvedeno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru (viz ustanovení § 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Tímto způsobem vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou je zaměstnavatel za zaměstnance povinen zdravotní pojišťovně odvést.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného. V této souvislosti je zřejmé, že se zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své kontrolní činnosti primárně zaměřují právě na tyto plátce, proto je žádoucí, aby si zaměstnavatelé řádně plnili svoje povinnosti ve zdravotním pojištění, především pak včas a ve správné výši odváděli pojistné za své zaměstnance ve prospěch těch zdravotních pojišťoven, u kterých jsou jejich zaměstnanci pojištěni.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto upozorňujeme hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti v právních podmínkách roku 2020. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byl výskyt chyb a nedostatků minimalizován. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.

Odvod pojistného v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ platný pro zaměstnance patří ve zdravotním pojištění mezi nejproblémovější oblasti. K nejčastějším chybám dochází v případech, když si zaměstnavatel neuvědomí, že musí odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy zúčtovaný hrubý příjem částky minima 13 350 Kč nedosahuje.

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

V následujícím textu bych chtěl upozornit zaměstnavatele na nejčastěji se vyskytující chyby, kterých se dopouštějí v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění se zdůrazněním správného postupu při řešení konkrétních situací.

Jak postupovat, jestliže poplatník podepsal a uplatňoval u dvou zaměstnavatelů slevu na poplatníka? Mimo tyto zaměstnavatele má 2 DOPP, kde mu byla provedena srážková daň. Poplatník by si chtěl podat daňové přiznání, jelikož má možnost uplatnit si odčitatelnou položku - penzijní připojištění. Lze udělat v tomto případě DP a bude to mít nějaké dopady - sankce ze strany FÚ pro poplatníka nebo pro firmy, u kterých podepsal prohlášení? 

Jsme město a v roce 2018 jsme zaměstnancům zajišťovali 1x za 3 týdny masáž, kterou si z 50 % platili (srážkou ze mzdy). S masérkou máme smlouvu a není to zdravotnice. Zřejmě jsme měli 50 % (výše příspěvku ze sociálního fondu) masáže každému zaměstnanci ve mzdě zdanit, což se nestalo. Jak máme teď postupovat? Můžeme dodanit v ročním vyúčtování daně?

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto je těmto subjektům věnována ze strany zdravotních pojišťoven prvořadá pozornost. Povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění jsou zakotveny v příslušných ustanoveních základních právních norem, kterými jsou zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Zásadním úkolem zdravotních pojišťoven je zajistit od plátců dostatek finančních prostředků na úhradu poskytnutých a smluvními partnery vykázaných hrazených služeb. Kromě státu rozlišujeme v podstatě dva typy plátců, a sice zaměstnavatele jako hromadné plátce pojistného a individuální plátce neboli samoplátce, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Každá z těchto skupin plátců je povinna odvádět pojistné na účet, který je pro tyto platby určen.

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.

Zaměstnanec ukončí pracovní poměr k 31. 7. 2016. V dubnu 2016 přečerpal dovolenou o 2 dny. V dubnu byla hrubá mzda včetně přečerpané dovolené 10 882 Kč. Ve výplatě za měsíc červenec bude odečtená přečerpaná dovolená za duben ve výši 1 074 Kč. I po odečtení přečerpané dovolené dosáhne hrubá mzda za červenec alespoň výši 9 900 Kč, takže min. vyměřovací základ pro odvod z ZP za červenec bude dodržen. Jak posuzovat zpětně odvod zdravotního pojištění za duben 2016? Je třeba provádět nějaké opravy odvodu ZP, pokud ano, v jaké výši? Musí se posílat opravné přehledy na zdravotní pojišťovnu?