Zdravotní pojištění - strana 4

Neuvolněný zastupitel pracuje v Německu. Na OSSZ byl podán formulář A1. Kam máme zastupitele přihlásit na odvod zdravotního pojištění: do německé AOK, nebo české VZP? Jemu v AOK sdělili, že je jeho příjem minimální a nic u nich nebude odvádět. Jeho odměna je 3 000 Kč hrubého. Máme ho přihlásit na českou VZP a odvádět zdravotní pojištění tam? 

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Mezi českou akciovou společností a její sesterskou společností z Brazílie byla uzavřena dohoda o dočasném přidělení zaměstnance z Brazílie do ČR. Podle všech znaků se jedná o mezinárodní pronájem pracovní síly, nikoliv tedy o poskytnutí služby. Zaměstnanec je poskytnut do dobu 3 let, stane se rezidentem ČR (přestěhuje se i rodina). Brazilský zaměstnavatel nadále hradí zaměstnanci plat, jehož výše bude fakturována české společnosti a dále také v Brazílii sociální pojištění. Dotaz: je nutné, aby v České republice český ekonomický zaměstnavatel odváděl ze mzdy brazilského zaměstnance sociální a zdravotní pojištění? (nám to vychází, že ano, neboť jde o mezinárodní pronájem pracovní síly a s Brazílií není uzavřena bilaterální smlouva o sociálním pojištění).

S účinností od 1. ledna 2023 se zvyšuje minimální mzda na částku 17 300 Kč. Jaké jsou důsledky tohoto opatření pro oblast zdravotního pojištění?

Možnost uplatnění odpočtu představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou situaci. Částka odpočtu je totiž zároveň vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podívejme se nyní blíže na zásadní aspekty týkající se této problematiky.

Základní povinností každého plátce je především řádné placení pojistného, respektive záloh na pojistné u OSVČ. Jestliže plátce tuto povinnost neplní, musí počítat s postihem ze strany zdravotních pojišťoven, které se při výkonu svých práv racionálně soustřeďují především na dlužníky, resp. na ty plátce, kteří tuto zásadní povinnost porušují.

Každoroční změny částek důležitých pro platby pojistného na zdravotní pojištění postupně probíhají, avšak hodnoty odvozené od výše minimální mzdy nebyly v době zadávání tohoto příspěvku do tisku známé. Nicméně na částky vycházející z tzv. průměrné mzdy pro rok 2023 se již můžeme připravit, jejich dopad do jednotlivých oblastí zdravotního pojištění upravuje postupy plátců při plnění zákonných povinností, jak je dále uvedeno.

Ráda bych si ujasnila okruh osob, za které je plátcem zdravotního pojištění stát. Od 1. 12. 2022, kdy se zákonem 358/2022 Sb., novelizuje zákoník práce, budou zaměstnanci pobírající nemocenskou dávku „otcovská“ nově čerpat v zaměstnání otcovskou dovolenou (nový § 195a) namísto rodičovské dovolené. Dosud tito zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou byli hlášeni zaměstnavatelem na zdravotní pojišťovny s kódy M a U a neplatil pro ně po dobu čerpání rodičovské dovolené minimální vyměřovací základ. Chtěla bych Vás požádat o informaci, zda tato doba bude i nadále od 1. 12. 2022 dobou, za kterou je plátcem pojištění stát, anebo ne? Pokud dochází ke změně a stát již za tyto pojištěnce plátce nebude, tak ještě prosím o informaci, jak postupovat u zaměstnance, který čerpá „otcovskou“ od 28. 11. 2022 do 11. 12. 2022?

Prosím o radu, valná hromada schválila jednorázovou odměnu za výkon funkce jednateli s.r.o. Jednatel je cizí státní příslušník (Slovensko). Na území ČR nemá žádné jiné příjmy. Jakým způsobem bude jednorázová odměna zdaněna? Jakým způsobem bude řešeno sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na 4 hod týdně na částku 3 000 Kč. Je možné, že bude dostávat i více jak 3 500 Kč měsíčně (odměny, podíl na výsledku hospodaření atd.). Např. v lednu bude mít 3 000 Kč, v únoru 3 500 Kč a v březnu 10 000 Kč, duben opět 3 000 Kč. Z pohledu zdravotního pojištění není státní pojištěnec, ani si sám zdravotní pojištění nehradí. Kdy a jak se tento zaměstnanec bude přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a ZP (každý měsíc..)? Pracovní poměr je sjednaný na dobu neurčitou. Byla by odlišná situace v případě uzavření dohody o pracovní činnosti?

Minimální měsíční záloha na pojistné na zdravotní pojištění OSVČ bude od ledna 2023 činit 2 722 Kč (v roce 2022 to je 2 627 Kč). Minimální měsíční záloha na pojistné...

K datu 1. ledna 2023 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám důležitých parametrů ovlivňujících výši odváděného pojistného.

Nejen na přelomu let vycházejí zaměstnavatelé při plnění svých povinností z právní úpravy zdravotního pojištění, dané především zákony č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Protože však zdravotní pojištění nepůsobí izolovaně, ale je navázáno na další právní předpisy, jsou důležitými například zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, všechny výše uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů.

Dobrý den, chtěla bych se informovat, zda jsou nějaká úskalí a jaká, když bychom zaměstnali na základě dohody o pracovní činnosti (zaměstnání malého rozsahu) občana EU (konkrétně Slovenská republika), který je zároveň studentem vysoké školy v ČR. Odměňován by byl hodinovou sazbou. V některých měsících je velmi pravděpodobné, že by jeho výdělky přesáhly výši rozhodného příjmu – aktuálně 3.500 Kč – a více. Jaké jsou povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele ve vztahu k zdravotním pojišťovnám v této věci? Student je nyní pojištěn u slovenské zdravotní pojišťovny. Děkuji.

Jsme zaměstnavatel spol. s r. o. V rámci organizační změny, snižování stavu zaměstnanců, jsme dne 30. 3. 2020 doručili zaměstnanci výpověď pro nadbytečnost s dvouměsíční výpovědní dobou (tedy od 1. 4. 2022 do 31. 5. 2020) a odstupným ve výši tří měsíčních mezd. Zaměstnanec dne 6. 4. 2022 nastoupil na dočasnou pracovní neschopnost s trváním do 26. 10. 2022. Jelikož výpověď je ze strany zaměstnavatele, a DPN k 31. 5. 2020 stále trvala, počítáme s tím, že se výpovědní doba prodlužuje o dobu dočasné pracovní neschopnosti. 1) Počítáme správně v kalendářních dnech 7. 4. – 31. 5. 2020 = 24 + 31 = 55 kalendářních dní. Výpovědní doba se tedy prodlouží o tento počet kalendářních dní od 27. 10. 2022 včetně, tedy do 20. 12. 2022? Zaměstnanec dne 27. 10. 2022 však nenastoupil (důvodem může být žádost o invalidní důchod od 27. 10. 2022 – posudek o invaliditě ani potvrzení nám zaměstnanec, ani ČSSZ na žádost nedoručili). Zaměstnance jsme písemně vyzvali na poslední známou adresu, jelikož jiný platný kontakt po dvou letech nemáme, s tím, aby nastoupil do práce, případě dokončil žádost o invalidní důchod ve smyslu úpravy pracovní doby dle posudku. Dne 9. 11. 2022 večer nás zaměstnanec kontaktoval e-mailem, že nenastoupí a že o prodloužení výpovědní doby po skončení ochranné doby nežádá. Souhlasí s ukončením poměru ke dni 26. 10. 2022, kdy ochranná doba skončila. (Doplňujeme, že zaměstnanec o toto požádal až nyní, nikoliv v době od 1. 4. 2020 do 31. 5. 2020, tedy pracovní poměr k 26. 10. 2022 stále trvá.) 2) Jak nyní postupovat s ukončením pracovního poměru? Kdy tedy pracovní poměr končí? Je v tomto případě nárok na odstupné? 3) Pokud pracovní poměr skončí na žádost zaměstnance 26. 10. 2022 bude se jednat stále o výpověď ze strany zaměstnavatele, nebo je to už chápáno jako žádost o dohodu o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance? 4) Pokud by bylo nutné, aby pracovní poměr skončil až po uplynutí prodloužené výpovědní doby, tedy dne 20. 12. 2022, jak posoudit tvrzení zaměstnance, že do práce již nenastoupí a skutečně do 20. 12. 2022 nepřijde? Bude to posuzováno jako neomluvená absence, neplacené volno? Lze v takovém případě zrušit pracovní poměr okamžitě? 5) Jak posuzovat v termínu od 27. 10. 2022 do 20. 12. 2022 povinnost zaměstnavatele odvádět zdravotní pojištění z minima v případě, že nám nebude doručeno potvrzení o invaliditě (potvrzení, že zaměstnanec je pojištěncem státu)?

Zaměstnavatelé hradí pojistné za své zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce, nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Takže když zaměstnanec nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy například dne 31. 8. 2022, přihlásí jej zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny kódem "P" k tomuto datu a odvede pojistné podle zákona.

Ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), definuje důvody, na jejichž základě může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. V následujícím textu si blíže rozebereme výpovědní důvody podle písmen a) až e) tohoto ustanovení včetně navazujících souvislostí zdravotního pojištění.

Obracím se na Vás s žádostí o radu. Zaměstnankyně, matka sedmi dětí, začala pracovat u zaměstnavatele na částečný úvazek (4 hod./denně). Čtyři z těchto dětí jsou ve věku od tří do patnácti let. Zaměstnankyně nedosahuje v zaměstnání výše minimální mzdy. Dle informací, které získala na VZP, patří do kategorie L a nemusí se dělat dopočet do minimální mzdy.  Na stránkách VZP je u kategorie L napsáno: L – Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku Podmínka se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nebo dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení, či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. Do této kategorie se může zařadit u jednoho dítěte vždy pouze jedna osoba, a to otec, matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Do této kategorie se nemůže zařadit osoba, která má příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Můžete mi, prosím, poradit, na základě čeho obdržela informaci, že spadá do kategorie L? Jsem bezradná a nemohu k tomu zjistit bližší komentář, podle kterého bych ji mohla zařadit do kategorie L.

Je všeobecně známo, že od ledna 2021 se dovolená stanovuje podle počtu odpracovaných hodin. A z důvodů dále uvedených se může stát, že zaměstnanec nárok na dovolenou přečerpá. Jak se taková situace odrazí v odvodu pojistného na zdravotní pojištění?

V následujícím textu bychom chtěli upozornit zaměstnavatele na některé chyby, kterých se dopouštějí v souvislosti s placením pojistného a plněním zákonných povinností ve zdravotním pojištění se zdůrazněním správného postupu při řešení konkrétních situací.