Zaměstnávání cizinců - strana 4

Je již realitou dnešních dnů, že současná situace na trhu práce v České republice vytváří velký tlak na zaměstnavatele, aby se poohlédli po nových zaměstnancích v zahraničí. Pro některé zaměstnavatele se otázka zaměstnávání cizinců, a to zejména ze států mimo EU, EHP a Švýcarsko stává dokonce osudovou s ohledem na jejich budoucí podnikání. Bohužel, pravidla nastavená pro zaměstnávání cizinců nejsou příliš flexibilní a zaměstnavatelům s jejich starostmi příliš nepomáhají.

Příspěvek představuje plánovaný projekt, který se zaměřuje na problematiku BOZP při zaměstnávání cizinců z neevropských zemí. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.

Vysílání zaměstnanců v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (dále jen „směrnice o vysílání pracovníků“) je na národní úrovni ošetřeno rovněž zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Recentní rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) vztahující se k vysílání cizinců z tzv. třetích států svědčí o tom, že jeho dosavadní způsob interpretace těchto předpisů ve vztahu k vyslaným cizincům a jejich zaměstnavatelům vnáší do praxe spíše nejasnosti.

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad). 

Je možné zaměstnat cizince ze země mimo EU na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč bez odvodů? 

Právnciká osoba se sídlem v ČR chce zaměstnat na hlavní pracovní poměr občana Itálie, který má trvalý pobyt v Itálie, je nerezidentem ČR. Tento zaměstnanec bude provádět technické poradenství pro firmu v Brazílii. Práce bude vykonávat v Brazílii i v ČR. Má tento zaměstnanec povinnost platit sociální a zdravotní pojištění v Itálii? Má povinnost podat daňové přiznání v ČR? Nebude mít jiný zdroj příjmů. 

Tento článek navazuje na problematiku nastíněnou v předchozí části a dále komentuje jednotlivé zásadní novelizační body provedené zákonem č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Účtenková loterie Ministerstvo financí dne 1. října 2017 spustilo účtenkovou loterii neboli „Účtenkovku“. Lidé starší 18 let mohou prostřednictvím webového formuláře nebo mobilní aplikace zaregistrovat účtenky obdržené při platbách...

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnat ukrajinského zaměstnance s trvalým pobytem na ČR, žije a pracoval by v ČR, ale jeho děti žijí stále na Ukrajině. Jak je to s uplatňováním daňových zvýhodnění tohoto zaměstnance v případě, že děti nežijí ani nemají trvalý pobyt v ČR?

Prosíme o radu v následující situaci. Zaměstnanec z Ukrajiny, daňový nerezident, jehož pracovní povolení je vydáno na dobu 3 měsíců, u nás podepsal prohlášení poplatka k dani z příjmů. Můžeme mu poskytnou slevu na dani na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, jestliže má ČR s Ukrajinou podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění? Domníváme se, že to možné je, ale rádi bychom měli jistotu. 

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna? 

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Přijali jsme do pracovního poměru pracovníka z Ukrajiny. Zaměstnanci jsme pomohli při vyřizování zaměstnanecké karty, víza a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu, víza, překlady a související náklady na právní poradenství jsme jako budoucí zaměstnavatel hradili na náš vrub. Je přípustné žádat po zaměstnanci plnou či částečnou úhradu těchto nákladů či vázat jejich úhradu na podmínku setrvání v pracovním poměru po konkrétně stanovenou dobu? Jde o tyto náklady: a) poplatek za zaměstnaneckou kartu, b) víza zaměstance, c) výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky).

Zaměstnali jsme slovenského studenta na DPP s fixní mzdou, která je vyšší než 10 000 Kč. Tudíž nám vznikne povinnost odvodů. Zaměstnanec má nyní pojištění u VSZP na Slovensku, budeme jej muset přihlásit na VZP v ČR. Jak konkrétně postupovat, abychom něco neopominuli? Bude se muset zaměstnanec u své pojišťovny odhlásit?

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Chceme sjednat se zaměstnancem písemně poskytnutí náhrady při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru dle § 177-178 zákoníku práce. Zaměstnanec má bydliště na Ukrajině, místo výkonu práce bude Brno. Zaměstnanci pomůžeme při vyřizování zaměstnanecké karty a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu a související náklady budeme dobrovolně jako budoucí zaměstnavatel hradit za zaměstnance. Lze mezi nutné vedlejší výdaje dle § 177-178 zákoníku práce zařadit i následující výdaje: a. poplatek za zaměstnaneckou kartu, b. výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky), c. víza pro rodinu zaměstnance? Je nám jasné, že uvedené náklady hradit můžeme, jde nám čistě o možnost zařadit tyto náklady do výše uvedené kategorie cestovních náhrad. 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – IV. část

Nastupuje k nám zaměstnanec z Ukrajiny. Po administrativních lapáliích konečně získal pracovní povolení na modrou kartu. Při vyřizování dokumentů jsme museli prokázat na ministerstvu vnitra a na konzulátu podepsané pracovní smlouvy. Pracovní smlouvy jsou podepsané s nástupem k 1. 5. 2017. O udělení pracovního víza se dozvěděl před pár dny, tedy na přestěhování má jen pár dnů. Reálně je schopný přijet až 10. 5. 2017. Máme připravit novou pracovní smlouvu na 10. 5. 2017? Nebudeme pak mít problém? Nebo nástup musí být striktně 1. 5. 2017 a máme mu „nařídit“ na pár dnů hned dovolenou?

V naší společnosti (česká s. r. o.) pracuje jako řidič nákladního automobilu zaměstnanec - Bulhar. Vzhledem ke skutečnosti, že má trvalé bydliště v Bulharsku a žije zde i jeho rodina a děti, se domnívám, že je daňový nerezident ČR a je daňový rezident v Bulharsku (v ČR bydlení nemá, jezdí zde jen za prací). 1) Pokud nám tento zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, může u nás uplatnit základní slevu na poplatníka? Budeme odvádět zálohovou daň - je to správně? 2) Má povinnosti podat po skončení roku daňové přiznání v ČR nebo v Bulharsku?

V jednom z minulých ročníků časopisu jsme se zabývali problematikou závislé činnosti v rámci mezinárodního zdaňování. Seznámili jsme se se základními principy, které je třeba při mezinárodním zdaňování respektovat a znát. Vysvětlili jsme si některé základní pojmy, jako například stát daňové rezidence a stát zdroje příjmů a zmínili jsme se o právních pramenech, které je třeba při řešení mezinárodního zdaňování zohledňovat a postupovat v souladu s nimi.

Tento článek má za cíl seznámit čtenáře s jednou již schválenou právní úpravou zákona o zaměstnanosti a dále s plánovanými právními úpravami zákona o zaměstnanosti a zákona o inspekci práce, přičemž zařazeny jsou pouze ty návrhy, které již jsou projednávány alespoň na úrovni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to v jejich aktuální podobě i s předpokládaným termínem nabytí účinnosti.

Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců českými zaměstnavateli není v posledních letech jevem nijak mimořádným. Z hlediska postupu zaměstnavatele však musíme důsledně rozlišovat, odkud zaměstnanci pocházejí.