Vyměřovací základ daně z příjmů - strana 2

Aktuální znění novely zákona o daních z příjmů Připomínkové řízení a poslední jednání vlády přineslo zásadní změny v návrhu novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále...

Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou odvádí na dani z příjmu fyzických osob v členských zemích OECD efektivně méně než zaměstnanci pracující za nadprůměrnou mzdu. Efektivní sazba daně z příjmu se však v Česku v závislosti na dosahované mzdě liší méně než ve většině ostatních vyspělých zemí OECD.

Můj klient, fyzická osoba (nepodnikající), pronajímá dvě nemovité věci jako soukromá osoba. Od začátku k těmto příjmům dle § 9 zákona o daních z příjmů uplatňuje výdaje paušálem ve výši 30 %. Nyní bude pronajímat další nemovitou věc, která opět bude příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů, a chtěl by uplatňovat skutečné výdaje. Vím, že by se dalo přejít i u ostatních nemovitoých věcí na skutečné výdaje, ale on by chtěl u dvou paušální výdaje a u jedné skutečné. Můj názor je, že pokud jsou příjmy dle stejného paragrafu, může poplatník uplatnit pouze jeden způsob uplatňování výdajů. Je to tak?

V tomto roce budu prodávat byt, který jsem pronajímala. Před prodejem bude třeba byt zrenovovat, aby jeho hodnota odpovídala tržní ceně. Např. důkladně vymalovat - nájemníci byli kuřáci, obnovit starou dlažbu a obklady v koupelně, zrenovovat vestavěné skříně, které stály 38 tisíc každá. Příjmy z nájmu v roce 2018 budou pravděpodobně nižší než výdaje. Jsou popisované výdaje daňově uznatelné, i když dojde následně k prodeji bytu? Je daňovým nákladem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí, když by došlo k dohodě smluvních stran, že daň budu platit já jako prodávající? Lze daňovou ztrátu z § 9 uplatnit proti dílčímu základ daně z § 7? 

Podle zákona o daních z příjmů je součástí daňového přiznání fyzické osoby i oznámení o příjmu vyšším než 5 000 000 Kč v běžném roce. Je zde uvedeno jednotné číslo, tedy posuzuje se každý příjem samostatně, nesčítají se různé zdroje a různé příjmy? Konkrétně jde o příjem z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku. Zahrnuje se do příjmů „celá prodejní cena“ nebo jen zisk z prodeje? Pokud se uskuteční např. 6 samostatných obchodů, do limitu se testuje každý samostatný prodej nebo se sčítá skupina příjmů „prodej cenných papírů za celé období“?

Celková částka výdajů na výzkum a vývoj u fyzické osoby za rok 2016 činí 200 000 Kč. Základ DPFO před uplatněním slev v roce 2016 měla ve výši 300 000 Kč, penzijní připojištění činilo 12 000 Kč, uznatelný dar 8 000 Kč a sleva na invalidního zaměstnance 18 000 Kč. Všechny tyto odpočty a slevy fyzická osoba v přiznání k DPFO za rok 2016 uplatnila vč. základní slevy na poplatníka 24 000 Kč a daň jí vyšla nulová. Neuplatněný odpočet na výzkum a vývoj za rok 2016 hodlá uplatnit v daňovém přiznání za rok 2017. Bude si moci za rok 2017 v případě dostatečně vysokého základu daně uplatnit celých 200 000 Kč? Případně o jakou částku odpočtu neuplatněného v roce 2016 přijde?

Občan si koupil koně, kterého vychoval, a jako amatér se příležitostně účastnil různých závodů (na závodění má koncesi, nicméně je to jen koníček, nemá žádný živnostenský list na sportovní aktivity). Živnostenský list má na úplně jinou činnost, ve které je plátce DPH, nicméně to pro náš dotaz pravděpodobně nehraje žádnou roli. Občan koně koupil cca před 5 lety, nyní koně hodlá prodat do EU za několik milionů. Má v souvislosti s tímto prodejem nějaké daňové povinnosti?

Základní škola dosud hradila zaměstnancům masáže. Novelou zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb. je v § 6 odst. 9 písm. d) mimo jiné stanoveno, že pořízení služeb zdravotního charakteru (kam podle mě masáže spadají) musí být od zdravotnických zařízení (na školení nám řekli, že musí být poskytovatel služby zapsán v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb). Pokud bude na faktuře za masáž uvedeno, že se jedná o "sportovní masáž", platí toto také? A je nadále možné objednávat a hradit z FKSP pro zaměstnance vstupenky do sauny a plaveckého bazénu, který provozuje tělovýchovná jednota?

Spolek věnoval svému členovi k významnému životnímu jubileu předplatné na kulturní akce (Kč 4 000). Zároveň se jedná o cvičitele (dohoda o provedení práce). Jaké budou daňové dopady, zejména na straně obdarovaného? Předpokládáme, že ze strany spolku půjde o výdaj na reprezentaci.

Pokud u nás pracuje zaměstnanec na hlavní pracovní poměr a zároveň na dohodu o provedení práce a má podepsané prohlášení, je správné když příjem z obou poměrů vstupuje do jednoho základu daně a je daněn zálohovou daní? 

Fyzická osoba - nepodnikatel-  převádí na město bezúplatně pozemek včetně stavby komunikace, veřejné části kanalizace a vodovodu a kabelu veřejného osvětlení v nich uložených. Dle odhadu znalce činí hodnota pozemku cca 100 000 Kč, hodnota venkovních úprav cca 2 mil. Kč. Vzniká fyzické osobě jako převádějícímu nějaká povinnost týkající se daní?

V roce lednu 2018 jsme prodali byt v osobním vlastnictví, který jsme koupili v roce 2012 . Po celou dobu byl byt pronajímán. V DPFO dle § 9 byly výdaje uplatňovány paušálem. Byt nebyl nikdy vložen do podnikání, v § 9 jsme si evidovali jen odpisy. Bude příjem z prodeje bytu v roce 2018 v DPFO osvobozen nebo vzhledem k tomu, že byly používány výdaje paušálem se osvobození po 5 letech nedá uplatnit? Jaká by byla situace, kdybychom použili některý rok nebo po celou dobu skutečné výdaje včetně odpisu nemovité věci?

OSVČ v roce 2013 uplatnila zaplacené pojistné na životní pojištění v daních z příjmů, čímž došlo ke snížení daně. V letech 2014 a 2015 toto pojištění také zvedla v daňovém přiznání, ale základ daně byl tak malý, že nedosahoval ani zákonného odpočtu na poplatníka, a tudíž daň byla nulová. I kdyby tato částka na životní pojištění nebyla v daňových přiznáních uvedena v letech 2014 a 2015, rovněž by daňový základ nedosahoval základního odpočtu na poplatníka a daň by opět vyšla nulová. Nyní OSVČ nechala původní pojistku daňově uznatelnou převést na pojistku, která neumožňuje daňový odpočet z důvodu, že se jedná o rizikovou pojistku, kdy nedochází při dožití k žádném vyplacení pojistného plnění a tudíž je daňově neuznatelná. Odkupné bylo převedeno na tuto daňově neuznatelnou novou pojistku. Bude nutné uplatněné pojistné za rok 2013 dodanit, i když nedošlo k vyplacení odbytného? A také nevíme, jak to bude s uvedeným pojistným v daňovém přiznání za roky 2014 a 2015, když nemělo vliv na výši daně, jak uvádíme výše (bylo uváděné jen z důvodu, aby nebyla pochybnost, že uznatelnost trvá) - zdaňovat se nebude? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, prodala obchodní podíl ve společnosti s r. o. v hodnotě 21,5 mil. Kč. Tato pohledávka nebyla uhrazena. Jak má FO postupovat: - vlastní svoji společnost, je jediným společníkem, prodá jí svoji pohledávku za 21,5 mil Kč a společnost pohledávku uhradí, FO, nepodnikatel ve svém DP uvede do § 10 příjem 21,5 mil. a výdej 21,5 mil a nezdaní nic - postoupí pohledávku své společnosti v roce 2018 za 21,5 mil. Kč a ve smlouvě bude uvedeno, že pohledávka bude uhrazena postupně v roce 2018 5 mil., 2019 5 mil., 2020 5 mil. a zbytek v roce 2021. Jak to bude s uplatněním výdajů v daňovém přiznání, kdy a jak zdaní FO, nepodnikatel tuto pohledávku? - FO postoupí pohledávku společnosti za 5 mil. Kč, společnost v tomtéž roce pohledávku uhradí (5 mil.), FO zdaní za rok 2018 21,5 mínus 5 mil., tedy daňový základ 16,5 mil Kč?

Poplatník pronajímá byt a dále má příjem ze zaměstnání, tj. podává přiznání k DPFO. Do skutečných výdajů zahrnuje odpisy bytu + platby, které nezúčtovává s nájemníkem, tj. platby pro správu domu, platby do fondu - jsou tyto platby správně zařazeny jako daňově uznatelné? Může si poplatník uplatit paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč za měsíc, pokud jede 1x měsíčně za nájemníkem pro inkaso nájemného? Pouze jedna cesta z domova k nájemníkovi a zpět. Auto jinak používá pro své soukromé účely jako občan, jinak nepodniká. Lze to nebo nikoliv? A v případě, že by v jednom měsíci cestu za nájemníkem nevykonal a v dalším cestu vykonal, může v jednom měsíci 4 000 Kč uplatit, a v druhém nikoliv?

Občan hodlá koupit rodinný dům k trvalému bydlení s rodinou, prostředky ke koupi chce získat hypotékou. Dům je v katastru veden jako stavba pro rodinnou rekreaci, má č. popisné. Dům má 6 obytných místností , 2 koupelny, zděný s podkrovím, asi 9 let po kolaudaci čili téměř novostavba. Při čtení § 15 ZDP si nejsem jista, jestli budou uznatelné úroky, když je v odstavci 3 písm. c) bod 2 zmiňován rodinný dům. Je ještě nějaká jiná specifikace rodinného domu? 

Jednatel společnosti pronajme svůj osobní automobil společnosti, ve které je jednatel, na rok, za cenu obvyklou na trhu. Může používat tento svůj (pronajatý) automobil i k osobním účelům po dobu nájmu? Pokud ano, jaké to má souvislosti - například musí si přidanit 1 % automobilu, nebo si firma nemůže dát 100 % nájemného do nákladů...?

Plánovaná novela zákona o daních z příjmů Ministerstvo financí ČR začátkem února dalo do vnitřního připomínkovacího řízení návrh novely zákona o daních z příjmů. Jednou z hlavních změn, kterou...

Zaměstnavatel jako plátce daně odpovídá za správné zdanění příjmů svých zaměstnanců. Podmínky upravující zdanění příjmů plynoucích zaměstnancům ze závislé činnosti jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Praxe však neustále přináší otázky, jak zdaňovat příjmy ze závislé činnosti, někdy váhá plátce daně, jak postupovat, někdy zaměstnanec přichází s dotazem, který ještě plátce daně neřešil. Jak učinit prohlášení k dani, jaké jsou podmínky pro uplatnění slev na dani i daňového zvýhodnění, to jsou časté a stále se opakující dotazy ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti i v roce 2018.

Fyzická osoba nepodnikající poskytla maďarské právnické osobě úročenou půjčku v maďarských forintech. Výše úroku za rok 2017 byla stanovena na 1 325 261 HUF. Maďarská společnost tento úrok poslala fyzické osobě na bankovní účet v České republice vedený v českých korunách v roce 2017. Dne 29. 12. 2017 byla připsána částka 106 444 Kč. Jakou částku musí fyzická osoba přiznat v rámci daňového přiznání na řádku 38 daňového přiznání? Částku 1 325 261 HUF x jednotný kurz vyhlášený GFŘ, nebo skutečně přijatou částku na bankovní účet ve výši 106 444 Kč?