Rozvržení pracovní doby - strana 4

Zaměstnanec pracující na směny (7,5 hodinová pracovní doba) byl v měsíci září nemocný. Měl naplánované směny v celkovém počtu 180 hod (15 směn). Odpracoval pouze 96 hod (8 směn), poté měl nemocenskou. Pracovní fond na daný měsíc je 165 hod. Má nárok na přesčasové hodiny - 15 hodin (180 - 165)?

Lze po předchozím souhlasu (dohodě) mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem měnit v průběhu měsíce plánované (harmonogram) směny jen ústně? 

Prosím vysvětlit, pokud to je možné podrobně a srozumitelně, právní problematiku nerovnoměrně rozvržené pracovní doby. Především prosím vysvětlit, zda lze naplánovat směnu i na svátek a jak se bude řešit případ, kdy na svátek nemá zaměstnanec naplánovanou směnu. Jedná se o sociální služby, terénní pečovatelskou službu. Dle registrace garantujeme poskytování služeb 7 dní v týdnu 6.30 – 19.00 hod. Existuje zákonem daný roční předpis plánovaných směn? Platí pro rok 2020 roční předpis 2 096 hodin? 

V naší firmě jsou zaměstnanci přijímáni na dvousměnný provoz na 7,5 hodiny denně. Rozvržení pracovní doby včetně délky mají v příloze pracovní smlouvy. Nyní z důvodu koronavirové situace máme již delší dobu jen jednu směnu, protože nemáme tolik zakázek. Jakým způsobem lze změnit pracovní režim u zaměstnanců na jednosměnný provoz s 8 hodinovou pracovní dobou + 0,5 hod pauza? Lze to i jen nějakou vnitřní směrnicí bez souhlasu zaměstnanců nebo je třeba dohoda s každým zaměstnancem a podepsat dodatek pracovní smlouvy? 

Bude se jednat o rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pokud bude (při stanovení úvazku 37,5 hod./týdně) skutečně za týden odpracováno 37,5 hodin, ale ne vždy to bude za pět odpracovaných dnů, někdy bude např. 3 dny x 10 hod + 1 den x 7,5 hod = 37,5 hodin za týden?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – I. část 1. POUŽÍVÁNÍ SLOVENSKÉHO JAZYKA PŘI VÝKONU PRÁCE Na území České republiky...

Dobrý den, zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s pracovní dobou 20 hodin týdně, směny jsou rozvrženy následovně: pondělí - 7 hodin, středa - 7 hodin, pátek - 6 hodin. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat na dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje v rozsahu 4 týdnů za rok. Je u tohoto zaměstnance správný následující výpočet nároku na dovolenou: 3 pracovní dny v týdnu x 4 týdny dovolené = 12 dnů nárok na dovolenou? A co se týče výpočtu náhrady za dovolenou, vychází se v tomto případě z průměrné délky směny, tj. 6,67 hodiny? Nebo je třeba rozlišovat, zda dovolena připadá na den, ve kterém má směna délku 7 hodin a den, ve kterém má směna délku 6 hodin? Předem děkuji za Vaše vyjádření.

Zaměstnanci techniky v divadle pracují na základě plánů, které jsou zpracovávány minimálně na týden až 14 dnů dopředu. Stane se však, že se plán změní. Plánovaná směna odpadne, lidé v tuto dobu nepracují. Poté se směna, která byla naplánována, odpracuje jindy, nebo také vůbec. Přesto mistři vykazují všechny hodiny, které byly naplánovány, i ty navíc. Přestože ty, které odpadly, nebyly odpracovány, dávají je k proplacení. Jedná se o stovky hodin měsíčně. Jak prosím správně postupovat? Proplácet, či nikoliv? 

Zaměstnankyně pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou v rovnoměrném rozvrhu pracovní doby Po - Pá 7,5 hod. Od 1. 1. 2020 nastoupí na 2,5 dne v týdnu (Po 7,5 hod, Ut 7,5 hod a St 3,75 hod). Prosím o zaslání informace o jaké rozvržení pracovní doby se bude jednat a jak v praxi vypočítat nárok na dovolenou, kalkulace náhrady mzdy za čerpání dovolené, apod. 

Prodavačky v naší prodejně mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů. Na jednotlivé měsíce mají naplánovaný různý počet hodin, které mají odpracovat. Máme tento počet hodin považovat při výpočtu mzdy za fond pracovní doby, kterým se dělí jejich měsíční mzda? Příklad: naplánováno 160 h, odpracováno 145 h + 15 h dovolená Měsíční mzda 21 000/ 160 h * 145 h = 19 031 + 15 h dovolené plac. průměrem.

Blíží se nejdelší noc v roce. Noc, kdy máme nikoliv díky přírodě, ale díky právnímu předpisu, o hodinu více – na spánek, zábavu či jiné činnosti. Někteří i na práci.

Máme zaměstnance zařazené na pracovištích s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby) při délce směny 7,5 hod. denně, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny, vyrovnávací období 52 týdnů, nyní pracují v režimu 6 dnů nočních směn – 2 dny volna - 6 dnů odpoledních směn – 2 dny volna - 6 dnů ranních směn – 2 dny volna a chtěli by přejít na režim střídání směn po dvou dnech tj. 2 dny noční směny - 2 dny odpolední směny – 2 dny ranní směny – 2 dny volno. Jak správně zvolit kombinaci ranní, odpolední, noční, aby byl splněn nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu? 1. noční – noční – odpolední – odpolední – ranní – ranní – volno – volno 2. ranní – ranní – noční – noční – odpolední – odpolední – volno – volno 3. ranní – ranní – odpolední – odpolední – noční – noční – volno – volno (tuto variantu zaměstnanci odmítají z důvodu kratšího volna po noční směně).   

Základní informace S ohledem na změnu koncepce dovolené již není rozhodné, zda zaměstnanec pracuje v rámci rovnoměrného nebo nerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby. Od 1. ledna 2021 byl opuštěn dosavadní princip vyjadřování dovolené ve dnech a používá se přesnější vyjádření dovolené v hodinách. Stávající úprava zohledňuje situace, kdy zaměstnanec v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby v rámci vyrovnávacího období, které může přecházet z jednoho do dalšího kalendářního roku, odpracuje z důvodu rozvržení stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby do směn v jednom z těchto kalendářních roků více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní nebo kratší týdenní pracovní doby. Aktuálně platí následující: Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Příklad: Zaměstnanec při nerovnoměrném rozvržení stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodin do směn v rámci vyrovnávacího období 26 týdnů, které začíná 1. 10. 2021 a přechází tak do roku 2022, odpracoval v roce 2021 celkem 2 028 hodin (tj. 54násobek jeho stanovené týdenní pracovní doby – 37,5 x 54 = 2 025 hodin), neboť ve zbývající části vyrovnávacího období od 1. 1. 2022 mu bude rozvrženo méně směn za účelem vyrovnání průměrné délky jeho stanovené týdenní pracovní doby za celé toto období. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Délka dovolené zaměstnance v roce 2021 bude v tomto případě činit 195 hodin (tj. 37,5 : 52 = 0,721 x 54 = 38,94 x 5 = 194,71; po zaokrouhlení na hodiny nahoru 195 hodin). K 3 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne.

Základní informace S ohledem na změnu koncepce dovolené  v roce 2021 již není rozhodné, zda zaměstnanec pracuje v rámci rovnoměrného nebo nerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby. Stávající úprava opouští dosavadní princip vyjadřování dovolené ve dnech a usiluje o přesnější vyjádření dovolené v hodinách. Zákoník práce pouze stanovuje, že odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby (tj. bez práce přesčas), prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby. Je tak nezbytné vypočítat pro daný kalendářní rok nárok na dovolenou za každé období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby samostatně.

Jsme příspěvková organizace a máme zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Vyrovnavací období je 4 měsíce. Plánujeme směny jinak pondělí až pátek a jinak na sobotu, neděli a svátek (poskytujeme terénní sociální služby a respektujeme požadavky klientů). Pokud se vyskytne svátek třeba ve středu, pak již při plánování jej obsazujeme jako víkendové směny, s tímto plánem jsou zaměstnanci seznamováni předem. Zaměstnanci, kteří nejsou na směně (a nyní i odborový orgán), požadují proplatit svátek, na který neměli naplánovanou směnu, a tudíž nebyli v práci. Postupujeme správně, když v plánu směn mají uvedené volno, a tudíž svátek nemají proplacený ani započítán do počtu odpracovaných směn na rozdíl od rovnoměrně rozvrženého pracovního režimu?

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 - I. část 1. ZPĚTNÉ UZNÁNÍ...

Na prodejnách vytváříme prodavačkám harmonogram směn na daný měsíc. Máme vyrovnávací období kalendářní měsíc. Tzn. že pro březen bylo naplánováno při plném úvazku 168 hod. V průběhu měsíce prodavačka onemocní, vím, že bude chybět min. 14 dní a je potřeba její směny vykrýt a nařídit přesčas. Tyto směny navíc, které musím ihned přeplánovat - a budou prací přesčas – mohu, nebo nemohu zapracovat do harmonogramu směn? Vycházím z § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce, kde je uvedeno, že práce přesčas je práce konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Jak má vedoucí předem dát zaměstnancům vědět, že budou mít směny navíc, které budou přesčasem? Pokud to nesmí zapracovat do harmonogramu směn? Nebo mohu přesčasové směny do harmonogramu zapracovat a označit je tam třeba jako „přesčasová směna“?

Chceme na jedné pozici změnit pracovní dobu, nyní je od 6,30 do 15,00, chceme ji nastavit od 7,30 - 16,00. Zapracujeme tuto změnu do pracovního řádu. Musí zaměstnanec na této pozici s touto změnou souhlasit? Seznámení s pracovním řádem dostane k podpisu. Nebo mu to můžeme nařídit? Co máme udělat, pokud s touto pracovní dobou nebude souhlasit? 

Jsme hotel, máme zaměstnance s nerovnoměrně i rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Pracuje se celý rok včetně víkendů, ale na dobu vánočních svátků byl hotel zavřený. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou neměli tedy na období 24. - 26. 12. stanovenou směnu, tedy nemají nárok na náhradu mzdy za tyto svátky. Ostatní zaměstnanci pracující běžně po-pá rovněž nebyli v práci. Má se aplikovat stejný postup - tedy neměli stanovenou směnu na období 24. - 26. 12. a nemají mít náhradu mzdy za svátek, anebo se to bere jako běžný svátek připadající na pracovní den, a tedy mají nárok na náhradu mzdy za svátek?

Základní informace Bez jejího vymezení by nebylo možné určit, kdy má zaměstnanec pracovat, na kdy připadá práce přesčas, o jaký půjde pracovní režim, jestli potřebuje zaměstnanec pracovní volno nebo zdali byl naplněn odpracovaný den pro účely dovolené – jedním ze základních pojmů pracovní doby je pojem „směna“. O tom, na kdy zaměstnavatel naplánoval zaměstnanci směnu, vypovídá jím zpracovaný rozvrh týdenní pracovní doby (rozvrh směn). Viz situace Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele, Překrývání směn.