Roční zúčtování záloh na daň z příjmů - strana 4

Zaměstnankyně neuplatňuje měsíční slevu na poplatníka, ani daňové zvýhodnění na 4 děti. Nyní chce požádat o roční zúčtování daní za rok 2020. Celková částka činí 107 856 Kč. Jsem povinna roční zúčtování provést, nebo mohu odmítnout a odkázat na daňové přiznání? 

Zaměstnavatel je přihlášen mimo jiné i k dani ze závislé činnosti. V minulosti měl zaměstnance na DPP, u kterých srážel daň ze závislé činnosti, ale z důvodu slevy na dani zálohu na daň neodváděl, přesto podával nulové vyúčtování. V roce 2020 žádné takové zaměstance s podepsaným prohlášením neměl (odváděl jen srážkovou daň). Musí přesto podat vyúčtování daně ze závislé činnosti jen z toho titulu, že je přihlášen k této dani u FÚ?

V následujících dnech začnou shromažďovat zaměstnavatelé podklady pro roční zúčtování záloh svých zaměstnanců a vystavovat Potvrzení o zdanitelných příjmech zaměstnancům, kteří o to požádají. Mzdy nevyplacené do 31. 1. 2021...

1. Starobní důchodce nastoupil do zaměstnání (zástup ve školství) v měsíci září 2020. Při nástupu (v září) podepsal prohlášení poplatníka a uplatňoval slevu na poplatníka v měsících září – prosinec 2020. V lednu 2021 zažádal o roční zúčtování záloh za rok 2020. Musí podepsat ještě dodatečně prohlášení poplatníka (XD) za měsíce leden – srpen 2020 nebo postačí prohlášení, které podepsal při nástupu? 2. Starobní důchodce nastoupil do zaměstnání (zástup ve školství) v měsíci březnu 2020. Při nástupu (v březnu) podepsal prohlášení poplatníka. Pracovní poměr ukončil v květnu 2020. V měsících červen – srpen nikde nepracoval. V září 2020 opět nastoupil ke stejnému zaměstnavateli. Musí opět podepsat prohlášení poplatníka nebo postačí prohlášení, které podepsal v březnu 2020? 

Zaměstnankyně uplatňuje odpočty na 2 děti. Za 3 měsíce jí byly vyplaceny daňové bonusy na které měla nárok. V průběhu roku onemocněla a pobírala již jen nemocenské dávky. V ročním úhrnu příjmů tedy nedosáhne na polovinu minimální mzdy. Odpočet na děti však za tento rok může uplatnit i její manžel. Mohu tedy v prosinci provést vyúčtování daňového bonusu. Předepsat srážku "přeplaceného DB". A vystavit potvrzení pro druhého poplatníka (otce), že zaměstnankyně neuplatnila odpočty na děti?

Máme zaměstnance, který chce u svého zaměstnavatele podepsat růžové prohlášení k dani, ale nechce si uplatnit slevu na děti. Na konci roku, kdy zaměstnavatel dělá roční zúčtování, si představuje, že ty děti dodatečně uplatní a my mu vrátíme daňový bonus na děti. Má na to takto nárok, nebo si musí podat daňové přiznání sám? Uvažuji, že kdyby po nás tento postup chtělo 20 zaměstnanců s dvěma dětmi, museli bychom jim po novém roce vyplatit cca 680 000 Kč, což není pro nás výhodné. 

Může náš pracovník uplatnit v ročním zúčtování daní za rok 2019 odpočet na úrocích z úvěru, jestliže nemovitost vlastní od března 2019, takže by uplatňoval za 10 měsíců. Byla jsem na školení o ročním zúčtování kde nám tvrdili, že odpočet úroků z úvěru mohou uplatnit jen lidé, kteří vlastní nemovitost celé zdaňovací období, tedy od 1. 1. 2019. Prosím tedy o vysvětlení, kde je pravda. Na účetních portálech se zase dočítám opak, že může poplatník uplatňovat i za určité měsíce. I daňový poradce mi odpověděl, že může uplatňovat za určité měsíce, musí mi jen donést smlouvu o úvěru, výpis z katastru a potvrzení o výši úroků. 

Je možno provést roční zúčtování zaměstnanci, který měl v průběhu roku 2019 příjmy ze závislé činnosti od dvou zaměstnavatelů A a B, přičemž u zaměstnavatele A byl zaměstnán v pracovním poměru od 1.1. do 31.7.2019 a podepsal prohlášení, u zaměstnavatele B byl zaměstnán od 1.1 do 31.7.19 na dohodu o provedení práce s příjmy do 10 tis. Kč měsíčně ( nepodepsal prohlášení ) a od 1.8 do 31.12.19 v pracovním poměru s podepsaným prohlášením. V případě, že bude možné provést roční zúčtování - zahrnou se pak do tohoto příjmy z dohody o provedení práce, či nikoli ?

Zaměstnavatel platil příspěvky na soukromé životní pojištění zaměstnancům u jedné pojišťovny několik let. V roce 2019 zaměstnanci zrušili tyto životní pojistky a všechny peníze z těchto pojistek si nechali převést na nové životní pojištění zřízené u jiné pojišťovny (zaměstnavatel jim nyní přispívá dále, ale již na pojistku u nové pojišťovny). Nyní zaměstnancům nová pojišťovna zaslala potvrzení k možnému odpočtu z daní o pojistném zaplacené poplatníkem na soukromé životní pojištění v roce 2019, které zahrnuje i částku převedenou z pojistky u ČP (kterou jim původně u staré pojišťovny naspořil zaměstnavatel). Jak se bude sestavovat daňové přiznání za rok 2019? Peníze při zrušení pojistky u ČP byly převedeny na jinou pojistnou smlouvu, podle § 15m odst. 6 ZDP, tím by se výplata pojistného (převod peněz na jinou smlouvu) neměla dodaňovat v § 10 ZDP. Ale má pak zaměstnanec nárok na uplatnění potvrzení do daní 2019 od nové pojišťovny, když potvrzení o zaplacení obsahuje částku i od zaměstnavatele (převod ze staré pojišťovny), nová pojišťovna se na to dívá jako na mimořádný vklad zaměstnance.

Zaměstnanec měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti (hlavní pracovní poměr) od zaměstnavatele, u kterého podepsal Prohlášení k dani. Vedle toho má od jiného zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které byly z důvodu jejich výše po celý rok zdaňovány pouze srážkovou daní. Může mu první ze zaměstnavatelů, u kterého podepsal Prohlášení k dani, provést roční zúčtování, do kterého zahrne jen příjmy z hlavního pracovního poměru?

V jaké výši si může poplatník za r. 2019 odečíst zaplacené úroky z hypotečního úvěru v následující situaci: Několik let je vlastníkem bytu, ve které bydlí a letos si koupil ještě rodinný dům. Vlastní tedy současně dvě nemovitosti, v první bydlí od ledna do září, druhou pro své vlastní bydlení upravuje. Začátkem října se přestěhuje do druhé nemovitosti (rodinného domu), ale první stále vlastní a nechává pro bydlení svých dětí, popř. pronájmu. Z obou hypotečních úvěrů obdrží potvrzení o zaplacených úrocích za r. 2019. V jaké výši mu mohu úroky zaplacené v r. 2019 odečíst od základu daně? 

Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů V ZDP je problematika ročního zúčtování záloh upravena konkrétně v § 38ch, dále např. v § 38k odst. 4 a 5 ZDP a dalších ustanoveních. Účelem podání žádosti o roční zúčtování daně je to, aby všichni zaměstnanci nemuseli podávat daňová přiznání v případě, že mají příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců a nemají jiné zdanitelné příjmy. V rámci ročního zúčtování je provedeno výsledné stanovení daně z příjmu. Jsou zúčtovány všechny zálohy zaplacené v průběhu roku a uplatněno daňové zvýhodnění, o které si zaměstnanec požádal, a splňuje podmínky pro jeho uplatnění. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně (osvobozený nebo příjem, kde je daň vybírána srážkovou daní). Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Pro zdaňovací období 2021 stále platí formulář „Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (MFin 25 5457/B vzor č. 2) (dále jen žádost), na základě kterého mohou zaměstnanci požádat o provedení ročního zúčtování záloh. Současně je k němu třeba přiložit tiskopis Prohlášení poplatníka k dani (MFin 25 5457 – vzor č. 26), do kterého se zaznamenávají informace týkající se požadavku pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění pro rok 2021 a případných změn. O provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění může poplatník požádat nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Žádost se podává u posledního z plátců, od kterého poplatník pobíral mzdu. V ročním zúčtování jsou zohledněny všechny mzdy, které v průběhu zdaňovacího období poplatník pobíral buď pouze od jednoho, nebo postupně od více plátců daně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a současně učinil u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP. Roční zúčtování neprovádí plátce, pokud je poplatník povinen podat sám daňové přiznání. V případě, že dojde k zániku plátce daně a neexistuje jeho právní nástupce, lze požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění místně příslušného správce daně. Žádost je nutné podat nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce provede, jen pokud má k dispozici potřebné doklady, na jejichž základě byla v uplynulém zdaňovacím období (od všech předchozích plátců daně) zúčtována nebo vyplacena mzda, sraženy zálohy na daň z těchto příjmů či poskytnuta měsíční sleva na dani podle ustanovení § 35ba a § 35c ZDP a vyplaceny měsíční daňové bonusy. Roční zúčtování záloh, daňového zvýhodnění a výpočet daně plátce provede v termínu nejpozději 31. března po uplynutí zdaňovacího období. V § 38k ZDP jsou dále podrobně definovány podmínky pro uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slev na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění, které je nutné respektovat (viz též situace uvedené níže). Pokud je poplatníkem uplatňováno daňové zvýhodnění, musí plátce daně při provádění ročního zúčtování respektovat podmínky stanovené § 35d odst. 6 až 9 ZDP. V případě, že poplatník daňové zvýhodnění neuplatňuje, pak je mu plátcem daně vrácen jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, a to nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období. Výše přeplatku musí být větší než 50 Kč. O vrácené přeplatky z ročního zúčtování plátce daně sníží nejbližší odvody záloh správci daně (nejpozději do konce zdaňovacího období), případně požádá správce daně o jejich vrácení. Na rozdíl od daňového přiznání se nedoplatek z ročního zúčtování záloh poplatníkovi nesráží.

Člen družstva, který není zaměstnanec, ale vykonává pro družstvo práci do výše započitatelného příjmu 3 000 Kč. Jedná se např. o důchodce. Může mít podepsané prohlášení poplatníka k dani ze mzdy a doložit čestné prohlášení, že nemá jiné příjmy? Nebo je vhodnější vydat mu potvrzení o zdanitelných příjmech, aby si sám požádal o roční zúčtování daně? 

Zaměstnanec má uzavřený úvěr a celý rok 2019 úvěr včetně úroků splácí. Jedná se o hypotéku na byt, který je v roce 2019 ve výstavbě a k samotnému předání a možnosti nastěhování pro zaměstnance dojde až v létě 2020. Úvěr byl použit na koupi členského podílu v bytovém družstvu a dále na úpravy a vybavení bytu. Lze tento úvěr zařadit pod § 15 odst. 3 písm. d)? Pokud ano, je možné v roce 2019 či v roce 2020 uplatnit zaplacené úroky jako odpočet od základu daně? V § 15 odst. 4) jsem se dočetla, že základ může být snížen pouze ve zdaňovacím období, pokud jej poplatník užíval k vlastnímu trvalému bydlení. a) V roce 2019 tedy poplatník byt nevyužíval ani po část roku, protože byt je ve výstavbě, pak tedy úroky uplatnit nemůže, je to tak? b) Dále pokud poplatníkovi bude byt předán v létě do užívání - bude moci v roce 2020 uplatnit úroky jako odpočet ačkoliv zde nebydlel celý rok? c) Bude hrát ve smlouvě v neprospěch poplatníka to, že je tam uvedeno, že úvěr se čerpá i na úpravy a vybavení bytu? Musel by se odpočet nějak poměrově uplatnit nákup podílu x úpravy x vybavení bytu nebo nikdy prostě tyto zaplacené úroky nebudu moci poplatník uplatnit, protože to je úvěr i úpravy a vybavení?  Doplňující otázka: Může tedy poplatník, který využil úvěr na koupi členského podílu v bytovém družstvu uplatnit dle § 15 odst. 4 ZDP v roce 2020 - pokud se do bytu nastěhuje v polovině roku 2020 nebo musí využít byt využívat celý rok? Tento nový byt je zatím rozestavěn a v roce 2020 bude dokončen. Nebo nebude možné v roce 2020 také odpočet uplatnit jako v roce 2019, neboť v roce 2019 byt neměl k dispozici, ale úvěr na členský podíl včetně úroků již od roku 2019 platí? 

V pracovním poměru máme zaměstnance z Ukrajiny, od roku 2000 žije a pracuje v ČR, státní příslušnost Ukrajina, celý rok žije v ČR, na Ukrajině se zdržuje 1-2 týdny v roce. Je ženatý s Ukrajinkou, dítě se jim narodilo v ČR, pořídili si v ČR byt, splácí hypotéku, mají účet v bance, dítě chodí v ČR do školky. Mají zde středisko životních zájmů - druh povolení pobytu: trvalý pobyt, povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU dotaz: lze u tohoto zaměstnance uplatnit měsíčně ve výplatě slevu na vyživované dítě? Lze provést roční vyúčtování?

Můj dotaz se týká provedení ročního zúčtování daně zaměstnankyni, která je v současné době v dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu bezvědomí po vážné dopravní nehodě a není schopna si o roční vyúčtování sama požádat. O RZD chce za ni požádat její manžel. Soudním rozhodnutím bylo nařízeno předběžné opatření a byl jmenován její manžel jako její opatrovník. V soudním výroku je uvedeno následující: opatrovník za opatrovance, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění a hájení práv, může jednat a vykonávat jeho práva při rozhodování o veškeré lékařské péči opatrovance, zejména při volbě vhodných postupů léčby a udělování souhlasu s léčbou a umístěním či propuštěním z ústavu zdravotní péče, při jednání a uzavírání smluv o poskytnutí sociálních služeb a zdravotnických služeb včetně smluv o pobytu opatrovance a dále k uplatnění nároků posuzované z titulu újmy na zdraví v souvislosti z dopravní nehodou autobusu, ke které došlo dne 18. 2. 2019. Nebude-li se při zastupování jednat o běžnou záležitost, vyžaduje se schválení soudu. Nikde tam však není uvedeno, že za ni může o roční zúčtování požádat. Pokud vím, tak o provedení RZ musí požádat vždy jen zaměstnanec sám a ani manžel nebo někdo jiný z rodiny to za něj učinit nemůže. Zdravotní stav zaměstnankyně v současné době nedovoluje, aby si sama o RZ požádala.

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) je oprávněn provést zaměstnavatel, plátce daně, jen na základě žádosti zaměstnance, poplatníka daně. Podmínky pro provedení ročního zúčtování jsou vymezeny v jednotlivých ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a byť základní pravidla pro provedení ročního zúčtování jsou stále stejná, vždy se najde pár změn, které mají vliv na správné provedení ročního zúčtování, a stejně je tomu tak i pro jeho provedení za rok 2019.

1. Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení Manželé mají dvě děti, obě umístěné ve školce. Na jedno dítě je ze školky vystaveno potvrzení ve výši 19 900 Kč,...

Je možné do ročního zúčtování daně započíst také příjem sražený srážkovou daní (dohoda o provedení práce do 10 000 Kč bez podepsaného prohlášení)? Pokud chce tento poplatník vrátit srážkovou daň, musí si podat přiznání k dani? 

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr ve 12/2017. Omylem mu nebyl do mzdy za tento měsíc vyplacen ( zúčtován) zůstatek řádné dovolené ke dni ukončení pracovního poměru. Tak se stalo až ve mzdách za 1/2018. Ten stejný zaměstnanec nastoupil znovu v 3/2018 ke stejnému zaměstnavateli. Tato firma byla jeho jediným zaměstnavatelem v roce 2018, měl podepsané prohlášení. Zúčtování a vyplacení dovolené z předchozího pracovního poměru u stejného zaměstnavatele je příjem podle § 5 odst. 4 ZDP? Je možné tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování za rok 2018? Jak bude tento příjem vypadat na potvrzení o zdanitelných příjmech? Není povinen zaměstnanec podat daňové přiznání?