Roční zúčtování záloh na daň z příjmů - strana 3

V následujících dnech začnou shromažďovat zaměstnavatelé podklady pro roční zúčtování záloh svých zaměstnanců a vystavovat Potvrzení o zdanitelných příjmech zaměstnancům, kteří o to požádají. Mzdy nevyplacené do 31. 1. 2022...

Zaměstnanec byl v době od 1. 1. 2021 - 31. 10. 2021 nepřetržitě v pracovní neschopnosti a po dobu nemoci mu nebyl vyplácený daňový bonus na 2 děti. V listopadu se rozhodl ukončit pracovní poměr. Je zaměstnavatel povinen tomuto již bývalému zaměstnanci udělat roční vyúčtování daně a vyplatit tak bonus za měsíce, kdy byl nemocný, nebo mu zaměstnavatel vydá Potvrzení o zdanitelných příjmech a bývalý zaměstnanec si sám podá daňové přiznání na FÚ? Po skončení pracovního poměru se registroval na úřad práce.

Zaměstnanec pracoval na HPP od 1. 3. 2014 do 30. 4. 2021 - měl podepsané prohlášení, uplatňoval slevu na poplatníka a děti do 31. 3. 2021 a odváděl zálohovou daň. Od 13. 4 - 30. 4. 2021 byl zaměstnán na DPP, podepsal prohlášení a opět uplatnil slevu na poplatníka a děti do 30. 4. 2021, odvedl zálohovou daň. Od 3. 5. 2021 dosud je zaměstnán na HPP, podepsal prohlášení a uplatňuje slevu na poplatníka a děti, odvádí zálohovou daň. Může mu zaměstnavatel provést roční zúčtování daně za r. 2021, nebo si ho musí podat sám?

Můžeme použít tiskopis Žádost o RZD za zdaňovací období 2021 vzor č. 1, když si zaměstnanec nebude uplatňovat nezdanitelnou část základu daně u hypotéky? Nový vzor č. 2 stále na FÚ nemají a ani neví, kdy jej obdrží.

S blížícím se koncem roku kromě nákupu vánočních dárků poskytují lidé nemalou část peněžních prostředků na různé humanitární, charitativní a jiné sbírky. Ne všichni poplatníci daně z příjmů FO využívají...

Do nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb. byl zaměstnavatel povinen dlužníkovi zabavit daňový bonus bez ohledu na to, jednalo-li se o daňový bonus měsíční nebo roční, pokud byla soudním exekutorem zaslána plátci mzdy exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“). V rámci ročního zúčtování za rok 2019 byl zaměstnavatel povinen na tuto exekuci zabavit i případný roční daňový bonus.

Zaměstnáváme občany Slovenské republiky, kteří mají na Slovensku trvalý pobyt. V rámci práce u naší společnosti bydlí týden na ubytovně a na týden jedou zase zpět domů na Slovensko, momentálně jsou již půl roku na nemocenské (jsou doma v SK). Můj dotaz se vztahuje k ročnímu zúčtování. Zaměstnanci si vyžádali potvrzení o zdanitelných příjmech, že si musí podat daňové přiznání na Slovensku, ale zároveň požadují roční zúčtování od zaměstnavatele v ČR. Jak v takovém případě postupovat?

V některých situacích je výhodné podání přiznání daně z příjmů FO či požádání zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vznikají při nich mnohatisícové přeplatky (vratky) na dani...

Zaměstnanec si chce v ročním zúčtování uplatnit úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na koupi bytu a dvou pozemků. Jeden z nich je v katastru označen jako ostatní plocha (jiná plocha) a druhý jako orná půda. Dle všeho se jedná v prvním případě o parkovací místo a v druhém o předzahrádku k bytu. Je možné úroky z úvěru uplatnit, když byl úvěr poskytnut kromě koupě bytové jednotky i na koupi těchto dvou dalších pozemků?

Jak se postupuje v tomto případě? Od 1. 2. 2021 jsme jako nástupnická společnost v rámci vnitrostátní fúze přebrali celkem XY zaměstnanců, kteří k nám přešli přechodem práv a povinností. Zanikající společnost zanikla ke dni 31. 1. 2021. V případě, že zaměstnanci požádají o roční zúčtování záloh na daň za rok 2020, která společnost je povinna provést zúčtování, tj. vypočítat přeplatky na dani a vyplatit je – zanikající nebo nástupnická? Je možné postupovat tak, že výpočet přeplatku na dani provede zanikající společnost, ale nástupnická společnost vyplatí přeplatky na dani zaměstnancům, jelikož zanikající společnost již nedisponuje finančními prostředky? Nebo se postupuje úplně jinak? 

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, za rok 2020 nebude odrážet žádné významné změny zákona o daních z příjmů. Bude ovšem ovlivněno situací kolem covidu-19, a zaměstnavatelé se zřejmě setkají s vyššími částkami přeplatků na zálohách a s častější kompenzací přeplatků na dani a přeplaceného daňového bonusu. Cílem tohoto článku není provést čtenáře podrobně ročním zúčtováním, neboť většina postupů se provádí stejně a bez problémů již více let, ale upozornit na změny, odlišnosti nebo problematické oblasti formou otázek a odpovědí.

Máme zaměstnance s více exekucemi, některé z nich jsou od soudního exekutora JUDr. J.L. Ten má ve všech Usneseních klauzuli: Nařízená exekuce srážkami ze mzdy se vztahuje i na dosud nevyplacené nároky povinného na výplatu vratitelného přeplatku na dani z příjmu fyzických osob po ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob a pohledávky vzniklé z identického právního důvodu v budoucnu, které jsou rovněž součástí čisté mzdy. Nyní další exekutor činí dotaz k vyplacení RZD za účelem vydání exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Domnívám se, že přeplatek z RZD není součástí čisté mzdy a je třeba vydat exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. Ten by se pak řídil pořadím došlých exekučních příkazů k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky.

Zaměstnanec měl v listopadu 2020 pracovní úraz a Kooperativa mu vyplatila v roce 2021 ztrátu výdělku 16 681 Kč hrubého. Předpokládám, že Kooperativa z této částky ztrhla zálohovou daň a zaměstnavatel tak nemůže provést roční zúčtování, protože si zaměstnanec sám musí podat daňové přiznání?

Zaměstnanec si v únoru 2021 uvědomil, že za roky 2017 a 2018 neuplatil v ročním zúčtování slevu na manželku, na kterou měl nárok. Jak lze takovou situaci řešit? Má si zaměstnanec podat daňové přiznání za dané roky nebo vzniká povinnost zaměstnavateli toto opomenutí napravit?

Firma zaměstnává od 1. 10. 2020 Slovenku, trvalý pobyt v SR, v roce 2020 měla pouze příjmy v ČR. Za 01-09/2020 měla příjmy u jiného zaměstnavatele v ČR. Podepsala prohlášení. Může firma, stávající zaměstnavatel, provést roční zúčtování daně této zaměstnankyni?

Zaměstnanec má dvě vlastní děti, se kterými žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou. Manželka je na rodičovské dovolené. Zaměstnanec během roku nechce uplatňovat slevy na děti, protože má radši, když se mu celá částka pošle na účet zároveň při ročním zúčtování roku 2021. Je třeba, aby zaměstnanec v prohlášení poplatníka na rok 2021 (kde uplatní pouze základní slevu na poplatníka), aby vypisoval sekci s dětmi s písmenkem "N" (neuplatňuje), nebo tuto sekci nemusí vůbec vyplňovat? Při žádosti o roční zúčtování předpokládám, že je nutné si nechat od manželky potvrzení od zaměstnavatele manželky, že slevu neuplatňuje, které stačí však jednou na víc let. Nebo by stačilo pouze čestné prohlášení manželky (protože matka je na rodičovské)?

Firma má výplatní termín za leden 10. 2. 2021, ale očekává se, že zaměstnavatel dostane poštou formulář prohlášení poplatníka od home office zaměstnanců až 15. 2. (možná i později). Může jim slevy dle minulého roku (kde se očekává, že zůstanou) uplatnit nebo nemůže? Zaměstnavatel chce postupovat tak, že pokud by náhodou někdo nějaké slevy neuplatnil a došlo k rozdílu, tak se udělá oprava mezd a finanční vyrovnání ve mzdách za únor (pošle se o danou slevu za další měsíc méně). Je možný tento postup, případně jak správně postupovat? Neuplatnit zaměstnancům striktně slevy se zdá zaměstnavateli tvrdé.

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování do 15. 2. 2021, ale nedoloží potvrzení o úrocích s tím, že mu nebylo doručeno. Je možno udělat roční zúčtování, když je přislíbeno dodání potvrzení, ze kterého bude patrné, že bylo vystaveno po 15. 2. 2021? Chyba způsobena pojišťovnou/bankou. Pokud by na formuláři od pojišťovny byl datum potvrzení pozdější než 15. 2., jak to pak případně řešit?

Může zaměstnavatel provést roční zúčtování daně 2020 zaměstnankyni, která v květnu odešla na mateřskou dovolenou, poté v listopadu na rodičovskou dovolenou? Můžeme uplatnit celoroční základní slevu na poplatníka 24 840 Kč, i když pobírala mateřský a rodičovský příspěvěk? Paní jiné příjmy než ze zaměstnání nemá.

Našemu zaměstnanci jsme v minulých letech uplatňovali odpočet úroků z hypotečního úvěru v rámci ročního zúčtování daně ze závislé činnosti. Nyní po revizi podkladů jsme ale zjistili, že na tento odpočet neměl nárok (jednalo se o atelier). Je potřeba provést opravu v ročním zúčtování, případně jakým způsobem nebo si musí zaměstnanec podat dodatečná daňová přiznání?