Průměrný výdělek - strana 3

Jaký použiji průměrný výdělek pro výpočet čistého průměrného měsíčního příjmu ze kterého Úřad práce vychází pro výpočet podpory v nezaměstnanosti - průměrný výdělek za druhý kvartál nebo za třetí kvartál? Zaměstnanec končí 30. 9. 

V souladu s § 271m zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovním úrazu je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec uzavře pracovní poměr v průběhu předchozího kalendářního roku, lze vzít dobu od uzavření pracovního poměru do konce roku jako rozhodné období a srovnávat jej s předchozím čtvrtletím nebo je nutné mít ke srovnání celý kalendářní rok? 

Základní informace Za odpracovanou dobu se považuje i doba práce přesčas. Tu je třeba řádně evidovat a zahrnovat do odpracované doby. Mzdu za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas je pak třeba zahrnovat do hrubé mzdy. V případě, že je se zaměstnancem sjednána mzda včetně „paušálu“ za práci přesčas, se postupuje jedním ze dvou způsobů: 1. Do odpracované se zahrnuje dohodnutý rozsah práce přesčas Do odpracované doby se práce přesčas zahrnuje v rozsahu, ke kterému je ve mzdě přihlédnuto. Není tedy rozhodující vykázaná doba práce přesčas, ale práce přesčas zaplacená (zde paušálem). Takto lze ovšem postupovat pouze tehdy, pokud je mzda zaměstnance skutečně přiměřeně navýšena s ohledem na práci přesčas. Příklad: Se zaměstnancem je dohodnuto, že v jeho mzdě je přihlédnuto k 150 hod. práce přesčas za rok (tj. 12,5 hod. v měsíci), mzda je v tomto smyslu i navýšena. Do rozhodného období v jednotlivých čtvrtletích by mělo být zahrnuto 3 x 12,5 hod. (37,5 hod.). Tuto dobu je třeba krátit při překážkách v práci a čerpání dovolené, stejně jako se krátí měsíční mzda. 2. Do odpracované se zahrnuje práce přesčas podle evidence odpracované doby Do odpracované doby se práce přesčas zahrnuje v rozsahu podle evidence odpracované doby. Takto se postupuje tehdy, pokud mzda zaměstnance nebyla přiměřeně navýšena s ohledem na práci přesčas (žádné či jen symbolické navýšení). Zaměstnavatel musí postupovat tak, aby zaměstnanec nebyl při výpočtu PV ani zvýhodněn, ani poškozen.

Základní informace Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. § 354 ZP Zmíněným rozhodným obdobím se rozumí zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Jinak je tomu například v následujících případech: Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87 ZP) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3 ZP). Další případy odlišného rozhodného období jsou popsány níže – viz § 271m ZP a § 361 ZP. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Takto zjištěný průměrný výdělek se pak používá do konce tohoto kalendářního čtvrtletí. Rozhodné období Platnost PV 1. 1. - 31. 3. 1. 4. - 30. 6. 1. 4. - 30. 6. 1. 7. - 30. 9. 1. 7. - 30. 9. 1. 10. - 31. 12. 1. 10. - 31. 12. 1. 1. - 31. 3. násl. roku Příklad: Při ukončení pracovního poměru k 30. 6. 2023 se použije průměrný výdělek platný k 30. 6. 2023, tj. zjištěný k 1. 4. 2023 z výdělků za rozhodné období, kterým je 1. čtvrtletí 2023 (tj. 1. 1. 2023 – 31. 3. 2023). Není možné v tomto případě počítat PV z výdělků za 2. čtvrtletí 2023, protože k 1. 7. 2023, ke kterému by se takto vypočtený průměr vztahoval, již pracovní poměr nebude trvat. § 355 ZP Jestliže zaměstnanec v tomto rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Příklad: Pracovní poměr zaměstnance vznikl 10. 6. 2023, průměrný výdělek pro období 1. 7. až 30. 9. 2023 se nezjišťuje z hrubé mzdy za 2. čtvrtletí (odpracováno pouze 15 dnů), ale jako pravděpodobný výdělek. § 271m ZP Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější než standardně zjištěný průměrný výdělek § 361 ZP Při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

Základní informace Průměrný výdělek se zjišťuje především pro pracovněprávní účely - poskytování náhrad za placenou nepřítomnost v zaměstnání (dovolená, návštěva lékaře atd.), vyplácení příplatků za práci přesčas, ve svátek, náhrady škod, podpory poskytované Úřadem práce atd. § 353 a § 354 ZP Průměrný výdělek (PV) zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. § 356 ZP Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek (odstupné při skončení pracovního poměru, náhrada škody, za níž odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli atd.), přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce (173,92 hod. při 40 hod. týdenní pracovní době atd.). Z tohoto průměrného hrubého měsíčního výdělku se zjišťuje průměrný čistý měsíční výdělek (pro účely vyplácení podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci atd.). Při zjišťování průměrného měsíčního čistého výdělku se postupuje následujícím způsobem: Určení rozhodného období Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí, nestanoví-li zákoník práce jinak. Zjištění hrubé mzdy za rozhodné období Do hrubé mzdy pro výpočet PV se zahrnují pouze ty částky, které jsou poskytovány za vykonanou práci. V případě mzdy poskytované za delší období je třeba do rozhodného období zahrnout pouze část takové mzdy. Zjištění počtu odpracovaných hodin v rozhodném období Za odpracovanou dobu se považuje doba skutečného výkonu práce, za niž přísluší zaměstnanci výše zmíněná mzda. Neodpracoval-li zaměstnanec v rozhodném období alespoň 21 dnů (nemoc, mateřská či rodičovská dovolené, neplacené volno atd.), zjišťuje se pravděpodobný výdělek. Zjištění průměrného hodinového výdělku Jestliže je PV zaměstnance nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy. Příp. zjištění průměrného měsíčního hrubého výdělku Příp. zjištění průměrného měsíčního čistého výdělku   Příklad: Je třeba zjistit průměrný výdělek zaměstnance platný pro 3. čtvrtletí 2021. Tento zaměstnanec se standardní 40 hodinovou pracovní dobou odpracoval ve 2. čtvrtletí 442 hodin (pracovní fond 520 hod. včetně svátků). Jeho celkový hrubý příjem v tomto čtvrtletí činil 96 824 Kč z toho hrubá mzda za odpracovanou dobu a svátky 82 394 Kč (včetně mzdy za svátky, za které  se mu mzda nekrátí), náhrada mzdy za dovolenou 11 840 Kč (8 dní) a náhrada mzdy za pracovní volno (návštěvy lékaře a pohřeb) 2 590 Kč (14 hodin). 1. Rozhodné období: 2. čtvrtletí 2021 2. Hrubá mzda v RO: 82 394 Kč (tj. 96 824 Kč – 11 840 Kč – 2 590 Kč) Náhrady mzdy se do hrubé mzdy pro výpočet PV nezahrnují. 3. Odpracované hodiny v RO: 442 hod. (tj. 520 hod. – 8 x 8 hod. – 14 hod.) Za svátky se měsíční mzda nekrátí, tj. zahrnuje se tam mzda za svátky i doba svátků. Průměrný hodinový výdělek: 82 394 : 442 = 186,41 Kč/hod.  

Základní informace § 358 ZP Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí (roční odměny, roční prémie, bonusy, 13. a 14. plat atd.), určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Tzn. pololetní odměny se rozpočítávají do dvou čtvrtletí, roční odměny či prémie pak do čtyř čtvrtletí apod. Takto se nemusí postupovat, je-li poskytnuta čtvrtletní odměna bez ohledu na to, kterého čtvrtletí se týká, tato odměna se v plné výši zahrne do hrubé mzdy za rozhodné období, ve kterém je poskytnuta. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době v daném čtvrtletí. Není tedy možné dát do každého čtvrtletí aritmetickou polovinu resp. čtvrtinu odměny, ale je třeba přihlédnout i k odpracované době. Např. pokud byl zaměstnanec 1 měsíc v daném čtvrtletí nemocný, do hrubé mzdy (platu) se zahrnou pouze 2/3 odměny připadající na rozhodné období – čtvrtletí. Příklad: Je třeba zjistit PHV zaměstnance platný pro 4. čtvrtletí 2023, rozhodným obdobím je 3. čtvrtletí 2023. Přitom již v dubnu 2023 tento zaměstnanec obdržel roční odměnu za rok 2022 ve výši 40 000 Kč. V červenci odpracoval z důvodu dovolené pouze 12 pracovních dnů, v září pak z důvodu nemoci pouze 10 pracovních dnů. Jeho mzda a odpracovaná doba v jednotlivých měsících rozhodného období byla následující: Období Hrubá mzda Pracovní fond Odpracováno 07/2023 34 000 Kč 184 hodin 184 hodin 08/2023 20 000 Kč 176 hodin 96 hodin 09/2023 18 000 Kč 168 hodin 80 hodin Celkem  72 000 Kč 528 hodin 360 hodin Roční odměna: 40 000 Kč     Výpočet PHV platného pro celé 4. čtvrtletí 2023 se může provádět mnoha způsoby, lze využít např. tyto postupy: 1. varianta Jednou z variant je stanovení PV podle poměru počtu hodin, za které se PV zjišťuje a průměrné odpracované doby za čtvrtletí v období, za které je odměna poskytována. V roce 2022, za který je roční odměna poskytnuta, zaměstnanec odpracoval např. 1 904 hodin. Průměr odpracovaných hodin za čtvrtletí v roce 2022: 1 904 : 4 = 476 hodin Poměr počtu hodin v rozhodném období a v roce 2022: 360 : 476 = 0,7563 část odměny připadající na 3. čtvrtletí 2023: 40 000 : 4 * 0, 7563= 7 563 Kč PHV = (72 000 + 7 563) : 360 = 221,01 Kč 2. varianta Další variantou je stanovení PV podle průměrné hodinové (denní) hodnoty roční odměny v období, za které je odměna poskytována. V jednotlivých rozhodných obdobích se pak do hrubé mzdy započte částka odpovídající násobku této průměrné hodnoty a počtu odpracovaných hodin v uvedeném kalendářním období. Průměrná hodinová hodnota roční odměny v roce 2022: 40 000 : 1 904 = 21,01 Kč část odměny připadající na 3. čtvrtletí 2023: 360 x 21,01 = 7 563 Kč PHV = (72 000 + 7 563) : 360 = 221,01 Kč Vyjde stejný výsledek jako u 1. varianty, do rozhodného období se totiž zahrne stejná část odměny, její výši však zjišťujeme trochu jiným způsobem. 3. varianta V praxi se často využívá zjednodušená varianta, kdy se nebere v úvahu odpracovaná doba za čtvrtletí v období, za které je odměna poskytována. Při tomto způsobu výpočtu pak zpravidla vychází nižší PV, odměna totiž není nikdy zahrnuta do výpočtu PV v plné výši, zaměstnanec je pak tímto poškozen. Odměna připadající na 3. čtvrtletí = (40 000 : 4) * (360 : 528) = 6 818,18 PHV = (72 000 + 6 818,18) : 360 = 218,94 Kč 4. varianta Je možné stanovit určitou míru tolerance neodpracované doby, která výpočet PV neovlivní (např. 5 či 10 dnů za čtvrtletí) a teprve nad tuto dobu provádět krácení. Pokračování pro všechny varianty Části odměny je třeba u všech variant výpočtu zahrnout do hrubé mzdy podle zvoleného způsobu výpočtu ve čtyřech rozhodných obdobích, tj. do 2. čtvrtletí 2023, 3. čtvrtletí 2023 a 4. čtvrtletí 2023 a 1. čtvrtletí 2024. V důsledku krácení v jednotlivých RO nemusí být v některých případech do hrubé mzdy za jednotlivá kalendářní čtvrtletí zahrnuta celá vyplacená odměna. Naopak, celkově může být započtena nejvýše částka ve výši vyplacené odměny (tj. 40 000 Kč). Způsob výpočtu je třeba stanovit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpise. Vnitřní předpis upravující způsob zjišťování PV je nutné mít v souladu s výpočtem PV prováděným používaným mzdovým SW.

Základní informace § 313 ZP Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vydat potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) i zaměstnancům při skončení pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy. Na žádost zaměstnance vystaví zaměstnavatel přílohu k zápočtovému listu, v níž uvede mj. i údaj o průměrném čistém měsíčním výdělku. U dohod o pracovní činnosti lze sjednat nárok na dovolenou, takže je třeba průměrný výdělek i pro účely poskytování náhrady za dovolenou. Je tedy třeba i u některých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zjišťovat průměrný výdělek. Na zaměstnance konající práce na základě těchto dohod se přitom vztahují standardní pravidla pro zjišťování průměrného výdělku s následující výjimkou týkající se rozhodného období. § 361 ZP Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí tímto zákonem. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím (§ 354 odst. 1 ZP) celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

Základní informace Průměrný výdělek (dále také PV) zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím se rozumí předchozí kalendářní čtvrtletí. § 355 ZP Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (např. z důvodu nemoci, mateřské či rodičovské dovolené, neplaceného volna atd.), použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek má vyjadřovat co nejvyšší možnou míru reálnosti stanovení PV, zaměstnanec jeho výší nesmí být ani poškozen, ani zvýhodněn.   Příklad: Pracovní poměr zaměstnance vznikl 10. 6. 2021, průměrný výdělek pro období 1. 7. až 30. 9. 2021 se nezjišťuje z hrubé mzdy za 2. čtvrtletí (odpracováno pouze 15 dnů), ale jako pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom je třeba přihlédnout zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Je tedy třeba nějakým způsobem odhadnout, jaký výdělek by zaměstnanec asi dosáhl, kdyby v rozhodném období pracoval. Existuje několik možností, jak tento pravděpodobný výdělek zjistit: pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období např. pouze 15 dnů, může se vycházet při zjišťování pravděpodobného výdělku z výdělku dosaženého za tuto odpracovanou dobu, ovšem pouze za předpokladů, že tento pravděpodobný výdělek nebude nijak ovlivněn krátkou odpracovanou dobou, jinak by se tento výdělek musel korigovat, považovat za něj souhrn předpokládané základní mzdy zaměstnance a případných odměn a prémií, do pravděpodobného výdělku je tedy třeba zahrnout i odměny, které by zaměstnanec obdržel, kdyby pracoval, použít PV jiných zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou nebo obdobnou práci, brát v úvahu poslední zjištěný PV a indexovat ho procentem růstu mezd ve firmě či u konkrétní profese od posledního zjištění PV. Způsob zjišťování pravděpodobného výdělku je vhodné upravit ve vnitřním předpise firmy. Tj. stanovit, v jakých případech zjišťovat pravděpodobný výdělek a zvolit způsob jeho zjišťování. Příklad: Je třeba zjistit PV zaměstnance platný pro 4. čtvrtletí 2021. Rozhodným obdobím je tedy 3. čtvrtletí 2021, v tomto čtvrtletí však zaměstnanec z důvodu nemoci neodpracoval ani jeden den. Jeho základní měsíční mzda činí 25 000 Kč, čtvrtletní odměna by pak za toto období činila pravděpodobně 10 000 Kč, v únoru 2021 byla zúčtována roční odměna za rok 2020 ve výši 12 000 Kč. Období Pravděpodobný příjem Pracovní fond 07/2021 25 000 Kč 184 hodin 08/2021 25 000 Kč 176 hodin 09/2021 25 000 Kč 168 hodin čtvrtletní odměna  10 000 Kč   část roční odměny 3 000 Kč (část roční odměny připadající na 3.Q/2021) Celkem 88 000 Kč 528 hodin Pravděpodobný PHV = 88 000 : 528 = 166,67 Kč § 357 odst. 1 ZP Jestliže je pravděpodobný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111) nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Základní informace § 356 odst. 3 ZP Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Pravděpodobnost je nejistá kategorie. Platí to i v pracovněprávních věcech, zejména pak při výpočtu pravděpodobného průměrného výdělku ve smyslu ustanovení § 355 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tj. v případech, kdy je potřeba zjistit průměrný výdělek, ale zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Zmíněný paragraf dává sice návod, jak má zaměstnavatel postupovat, je to ale návod velmi obecný a ono "kdyby" bývá logicky předmětem sporu.

Jaký by měl být přesný postup výpočtu průměrného hodinového výdělku (zisku) u soukromého lékaře (OSVČ) - poskytovatele zdravotních služeb, aby z tohoto výpočtu mohl odvíjet cenu svého výkonu?

Pokud firma vyplácí jako benefit formou jednorázové finanční odměny příspěvek na dovolenou, vstupuje tato částku do hrubé mzdy pro výpočet průměru na další čtvrtletí. 1. Měsíční příspěvek na dopravu podle počtu odpracovaných směn (jeden z možných volitelných benefitů - není to z žádného fondu), vstupuje vždy i tato odměna do výpočtu pro průměr na další čtvrtletí? 2. Další benefit - jednorázová finanční odměna v měsíci prosinec přiznána a její výše stanovena vždy vedoucím zaměstnancem až do výše 10 000,- Kč - takto je to definováno ve směrnici, má to tedy být pro výpočet průměru jen do dalšího čtvrtletí, nebo na celý další rok - roční? Opět není vypláceno z žádného fondu. 

Zaměstnanec měl Dohodu o provední práce uzavřenou od 18. 6. do 31. 12. 2019, rozsah práce dle potřeby max. 300 hod./1 rok. Odměna 100 Kč/1 hod., podepsané prohlášerní. Odpracoval však pouze 18. 6. a 19. 6. 2019, celkem 10 hodin, a ukončil dohodu. Nyní je na Úřadu práce a je potřeba mu spočítat průměrný čistý výdělek. Jaká bude metodika výpočtu v tomto případě? Neměl nijak stanoven rozsah práce, pracoval by podle aktuálních potřeb zaměstnavatele. Jaký by byl rozdíl ve výpočtu pokud by měl sjednánu Dohodu o provedení činnosti se stejnými podmínkami?

Můj dotaz se týká stanovení průměrného (hodinového) výdělku pro účely proplacení dovolené. Našla jsem si obecné vysvětlení, co se zahrnuje a nezahrnuje do průměru (náhrady mzdy, dovolená, přesčasy, odstupné, cestovní náhrady), ale zajímají mě konkrétně odměny a prémie. Pokud se jedná o mimořádnou odměnu k danému období, zahrne se do výpočtu celá. Roční odměna se započte za každé čtvrtletí poměrná část. Jak je to ale u tzv. retenčních bonusů (např. při změně majitele firmy)? Zaměstnanci bude vyplacen bonus, pokud zůstane pracovat na dané pozici ve firmě do určitého data např. 7/2019 (v červenci bude vyplacen bonus). 

Žádáme o stanovisko ke stanovení průměrného měsíčního výdělku pro účely náhrady škody způsobené zaměstnavateli zaměstnancem pracujícím na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. Jedná se zejména o řidiče MHD, kterým není stanoven rozvrh směn, pouze „fiktivní“ rozvržení týdenní pracovní doby pro potřeby poskytování náhrady odměny z dohody po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (a to ve dnech pondělí – pátek 4 hodiny denně). Práce je těmto zaměstnancům určována operativně dle potřeb provozu a v dohodě mají uvedeno, že rozsah práce nesmí v období, na které je dohoda uzavřena, v průměru překročit 20 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že není v dohodě pevně stanovena týdenní pracovní doba, není zřejmé, jakou hodnotu týdenní pracovní doby dosadit k výpočtu průměrného měsíčního výdělku dle § 356 odst. 2 věty druhé zákoníku práce. Je možné použít jako týdenní pracovní dobu průměrnou odpracovanou dobu zaměstnance připadající na 1 týden za uplynulé rozhodné období? Příklad: Zaměstnanec odpracoval v 1. čtvrtletí 180 hodin, odměna za uvedené rozhodné období byla vyplacena v souhrnné výši 34 650 Kč, průměrný hodinový výdělek (PHV) činil 192,50 Kč. V 1. čtvrtletí bylo 90 dnů, tj. 12,86 týdnů. V jednom týdnu tak odpracoval průměrně 14 hodin (180 : 12,86 = 13,996). Průměrný měsíční výdělek (PMV) by dle tohoto výpočtu činil: PMV = PHV x (týdenní pracovní doba x 4,348) = 192,50 x (14 x 4,348) = 11 718,- Kč Nebo se v takovém případě vychází z hodnoty 20 hodin, ačkoli zaměstnanec v rozhodném období většinou odpracuje v průměru méně hodin než maximálních 20 hodin uvedených v dohodě? Z údajů uvedených v předchozím příkladu by průměrný měsíční výdělek činil: 192,50 x (20 x 4,348) = 16 740,- Kč. Obdobný problém je v případě zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce, kteří mají v dohodě uvedeno, že rozsah práce v příslušném kalendářním roce nesmí být větší než 300 hodin. Který z uvedených postupů je správný a jak postupovat u dohod o provedení práce?

Práce přesčas u pružné pracovní doby Jak posuzovat práci přesčas u pružného rozvržení pracovní doby, jedná-li se o zaměstnance s kratší pracovní dobou, jestliže zaměstnavatel stanovil vyrovnávací období v...

Zaměstnanec pracuje ve dvanáctisměnném provozu. V řijnu čerpal 3 dny dovolené, poté pracoval, polovině října onemocněl. Nemocný byl celý listopad, 1. prosince nastoupil do zaměstnání. Během prosince čerpal 5 dnů dovolené, jinak pracoval, i ve dnech svátků ve svých plánovaných směnách. Zaměstnavatel mu na 1. čtvrtletí spočítal průměrnou předpokládanou mzdu, a to ve výši hodinové mzdy. Tento postup odůvodňuje tím, že v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Ovšem coby dvanáctkář odpracoval 195,5 hodiny v rozhodném období. Takto stanovená průměrná mzda jej poškozuje, neboť ke své hodinové mzdě dostává příplatky (odpolední, noční, směnnost, víkendový), jež se odvíjejí z nižší předpokládané průměrné mzdy. Vztahuje se povinnost mít odpracováno 21 dnů i na zaměstnance, který pracuje v turnusovém provozu, kdy měsíční fond pracovní doby se pohybuje mezi 14-16 dny za kalendářní měsíc? Neměl by zaměstnavatel postupovat podle koeficientu 12 versus 8 hodinová pracovní doba? Placená doba za směnu je 11,5 hodiny. 

1. Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení Manželé mají dvě děti, obě umístěné ve školce. Na jedno dítě je ze školky vystaveno potvrzení ve výši 19 900 Kč,...

Zaměstnanec – strážník městské policie - byl práce neschopen od 14. 3. 2018 do 3. 2. 2019. Od 4. 2. 2019 čerpá pracovní volno dle zákoníku práce – překážka na straně zaměstnavatele – nesplnil zdravotní způsobilost pro výkon funkce strážníka městské policie a současně pozbylo platnosti jeho osvědčení k výkonu funkce strážníka, tzn. pozbyl odbornou způsobilost. Z jakého příjmu by se tomuto zaměstnanci měl vypočítávat pravděpodobný výdělek? Jeho původní zařazení: strážník 6. tř./9. st. 18 300 Kč, osobní příplatek 1 500,- Kč, zvláštní příplatek 3 000 Kč, celkem 22 800 Kč. Od 1. 1. 2019 měl být přeřazen do vyššího platového stupně z důvodu dosažení vyšší praxe (přitom ale nepracoval, stále v pracovní neschopnosti). Kromě toho došlo od 1. 1. 2019 k navýšení platových tarifů ze zákona. Pokud by tedy pracoval v lednu jako strážník, měl by pobírat: v 6. tř./10. stupni 19 950 Kč, osobní příplatek 1 500 Kč, zvláštní příplatek 3 000 Kč, celkem 24 450 Kč. Jak už jsem však uvedla výše, v průběhu nemoci mu však dnem 3. 9. 2018 pozbylo platnosti osvědčení ministerstva vnitra o splnění stanovených odborných předpokladů podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Pokud by tedy byl po nemoci zdravotně způsobilý, musel by být přeřazen na funkci čekatele, a to do vykonání této zkoušky. Jako čekatel by měl následující plat: 5. tř./10. st. 18 430 Kč, osobní příplatek 1 500 Kč, zvláštní příplatek 0 Kč, celkem 19 930 Kč. Z kterého příjmu máme tedy počítat pravděpodobný výdělek?

Zaměstnancům se navýšily mzdy od 1. 1. 2019. Mohu použít pro výpočet náhrady za svátek a dovolenou průměrný výdělek za 4. čtvrtletí 2018, nebo musím přepočítat průměrný výdělek podle navýšené hodinové mzdy (přepočítat 4. čtvrtletí 2018).