Přiznání k dani - strana 4

V roce 2018 bylo podáno za fyzickou osobu daňové přiznání k dani z příjmu za rok 2017. V něm byl uplatněn výdajový paušál 80 % v nižším limitu. Dodatečně bylo zjištěno, že do daňového přiznání nebyly zahrnuty všechny příjmy za dané období. Je možné podat dodatečné přiznání a současně změnit způsob uplatnění výdajů na skutečné? 

Mám klienta-fyzicku osobu, která podniká na živnostenské oprávnění a má dva předměty činnosti. První je: Zpracování grafických návrhů, návrhářská činnost atd., a druhá je: Umělecko – řemeslné zpracování kovů. Výdaje uplatňuje procentem z příjmů a potřebovala bych vědět, jaké procento použít, zda u obou předmětů podnikání 80 % a nebo 80 % a 60 %. 

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci pravidelně měsíčně na životní pojištění částku 500 kč, tj. 6 000 Kč za rok. V roce 2017 mu ještě k tomuto přispěl jednorázově v prosinci částku 12 000 Kč, tj. za rok 2017 příspěvek zaměstnavatele činil 18 000 Kč Zaměstnanci vystavujeme potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2017. Jakou částku uvedeme na řádku 15 potvrzení (příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění § 6 odst. 9 písm. 9 bod 3) - 18 000 Kč, 12 000 Kč nebo 0 Kč?

Občan je zaměstnán na Slovensku (pro slovenského zaměstnavatele pracuje na Slovensku i v ČR). Slovenský zaměstnavatel mu vyplácí na Slovensku mzdu a zároveň z ní i sráží daň z příjmu. Občan také na Slovensku dostává dividendy, ze kterých je mu srážena daň. V ČR občan žádné příjmy nemá. Bude muset v ČR vyplňovat daňové přiznání?

Za výkon práce divadelního inspicienta o letních prázdninách obdrží fyzická osoba za "vytvoření díla" cca 40 000 Kč, ale nedaněných s pokynem produkce, že má z těchto příjmů odvést sám za sebe daň z příjmů. Domnívám se však, že je tato informace špatná a že se jedná o příjem dle § 7 a tam se neplatí “pouze" daň z příjmů, ale i zdravotní a sociální pojištění. Zajímal by mě vás názor na to, jak tento nezdaněný příjem za vytvoření uměleckého díla správně zdanit.

Student má IČO, bude podávat přiznání k dani z příjmů (ale měl jen dohody o provedení práce v celkové výši 22 000 Kč za rok). Musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu, když vlastně nebude ani žádnou daň z příjmu platit?

Vedu daňovou evidenci lékaři státní příslušnost Švédsko, který se v ČR v r. 2017 oženil, má tady bydliště (ale trvalý pobyt na registraci ŽL je Švédko) a vzhledem k jazykové bariéře nepodniká v ČR na základně zápisu v seznamu zdravotnických zařízení, ale na ŽL jako konzultace a odborné posudky, které fakturuje v rámci EU mimo ČR. Ve Švédsku má ještě svoji firmu, kde musí ještě 5 let po vystěhování podávat daňová přiznání. V r. 2017 kromě příjmu v ČR jako OSVČ měl ve Švédsku ještě příjem ze závislé činnosti a výplatu dividendy. Ještě k tomu dost cestuje, takže je otázka, jestli je rezidentem v ČR. Pokud ano - musím mu do přiznání kromě příjmu z podnikání zahrnout i příjmy ze Švédska (jaké k tomu případně potřebuji doklady)? Výplata závislé činnosti a dividendy proběhla v době před zahájením OSVČ. Pokud by se mohl v tomto roce rozhodnout (protože příští rok již budou příjmy pouze ze živnosti), že bude nerezidentem v ČR, tady bude mít příjmy pouze jako OSVČ, jaký by měl obdržet doklad pro to, aby celkové příjmy danil ve Švédsku?

Jako tělovýchovná jednota vyplácíme na základě potvrzení o výplatě z příležitostné činnosti rozhodčí na jednotlivých turnajích. Vím, že se na potvrzeních během roku opakují určitá jména. Je mojí povinností toto sledovat, či je pouze na těch vyplácených, aby si kontrolovali výši příjmu, zda nepřekročili hranici pro zdanění dle § 10 odst. 3 písm. a)? Může to být problém pro naši organizaci, když je vyplácím několikrát, že už to není příležitostná činnost? 

Je možné odečíst jako "dar" v daňovém přiznání platbu za "adopci koně" sloužícího k hipoterapii? Jedna se o platbu o.p.s., která má akreditaci MZ ČR, že může hipoterapii používat jako oficiální léčebnou metodu. 

Poplatník daně, který má příjem pouze jako OSVČ, uplatňuje v daňovém přiznání své náklady 40% paušálem. Má tento poplatník nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku (příjem do 68 000 Kč), nebo má nárok pouze na odpočet slevy na poplatníka na vlastní osobu? 

Pokud dojde ke smrti OSVČ, do kdy se podává přiznání k DPH a kdy se podává přiznání k dani z příjmů? Přiznání k dani z příjmů se podává za období od 1. 1. do 13. 10. (data smrti)? 

Které z údajů musíme povinně doplnit do Přílohy č. 1 k daňovému přiznání fyzické osoby, do oddílu č. 2 Doplňující údaje?

Může profi sportovec provozovat svoji "práci" pod živností a tím pádem uplatňovat 60% paušál, nebo musí svoji činnost provozovat jako "svobodné povolání" a uplatňovat pouze 40% paušál? A podle jakého zákona se to řídí? A druhý dotaz, který se k tomu vztahuje: První rok platí odvody ze sociálního a zdravotního pojištění jako z minima a následně se vypočítává dle výkazů podle příjmů za předcházející rok (jako u začínajícího podnikatele)? 

Kam student VŠ s vlastním IČO zařadí příjem z dohod o provedení práce? Je společníkem ve společnosti (bez právní subjektivity). 

Malé s. r. o., daňová povinnost k 31. 03. 2015 ve výši 100 000 Kč. Daňové přiznání podáno, přílohou DPPO je předpis záloha na další období v měsících 06. 2016 + 09. 2016 + 12. 2016 + 03. 2017. Za rok 2016 podává DPPO již daňový poradce k 30. 06. 2017. Přílohou předpis záloh na měsíce 09. 2017 + 12. 2017 + 03. 2018 + 06. 2018. Finanční úřad žádá výměrem doplatek zálohy k 15. 06. 2017 ve výši zálohy stanovené z roku 2015, tedy 25 000 Kč. Podle našeho názoru došlo k posunu 4 záloh z daňové povinnosti a tedy záloha k 15. 06. 2017 z roku 2015 je pátou zálohou a neměla by být. Po podání přiznání se zálohu ve výši 100 % ve 4 zálohách do stanovení další daňové povinnosti?

Když si jednatel s. r. o. (jediný vlastník) zaplatí z firemního účtu letí dovolenou pro celou rodinu a celou částku zahrne jako nedaňový náklad, bude to účetně v pořádku? Nebo tato položka nemůže být vůbec z firemního účtu placená? Placené na firmu je to z důvodu cenové výhodnosti ubytování a letenek. Jedná se o větší částku cca 200 000 Kč.

Fyzická osoba-OSVČ měla v roce 2016 příjmy v ČR (1-6) a v EU (7-12). Daňové přiznání podává v ČR. K příjmům v ČR a z EU uplatní paušální výdaje. Zahraniční příjmy a výdaje zahrne do přehledu pro zdravotní a sociální pojištění. V období od 7 do 12/2016 neplatila zálohy na ZP a SP. Počet měsíců, v nichž pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ pro ZP je 6 nebo 12? Ve vztahu k OSSZ je SVČ v zahraničí považována za hlavní nebo vedlejší? 

Podnikatel měl příjmy ze své podnikatelské činnosti (realitní činnost), které uvedl v § 7. Kromě toho má vlastní les a příjmy z tohoto lesa uvedl do § 10. Dále do § 10 uvedl prodej býka. Ale údajně dle požadavku SZIF (nebo nějakého podobného úřadu) se musel právě kvůli tomu býkovi nechat registrovat jako SHR. Finanční úřad nyní toto přiznání rozporuje a tvrdí, že by jak příjem z prodeje býka, ale i příjem z prodeje dřeva měl mít uveden v § 7. Jednou prý má registraci jako SHR a tím se není o čem bavit. Že příjem z prodeje býka je nahodilý, ale že právě kvůli tomu je registrován, bych ještě s obtížemi dokázal pochopit, že by tento příjem spadal do § 7. Ale příjem z vlastního lesa zařadit do § 7 se mi zdá nesprávný. Lze někde najít řádnou zákonnou oporu pro tvrzení správce daně, tedy pro to, že tyto dva příjmy jsou příjmy z podnikání? Mně osobně to přijde jako nezákonné. 

Zaměstnanec oznámil v zaměstnání, že jeho dcera má průkaz ZTP, a to i v minulých letech, ve kterých nebylo uplatněno daňové zvýhodnění ve výši ZTP, ale pouze zvýhodnění na dítě. Chtěl by podat dodatečné daňové přiznání, kde by zpětně uplatnil daňové zvýhodnění na ZTP dítěte. Zaměstnavatelem bylo prováděno roční zúčtování daně v minulých letech. Musí podat dodatečné daňové přiznání zaměstnanec nebo může opravit roční zúčtování zaměstnavatel? Při podání dodatečného přiznání musí uvést důvod? Musí se doložit opět všechny dokumenty, jako při řádném přiznání tzn. potvrzení o příjmech, potvrzení o životním pojištění atd.?

Má vliv na přehledy OSSZ a VZP u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci: 1) rezerva na likvidaci solárních panelů, 2) paušální výdaje na dopravu, 3) uplatnění ztráty minulých let?