Pracovní cesta - strana 3

OSVČ vysílala v roce 2019 zaměstnance na služební cestu na Slovensko. Zaměstnanec ke služební cestě používal své soukromé vozidlo. Jako kompenzace za to, že se během služební cesty opotřebovává jeho soukromé vozidlo, byla mu poskytnuta náhrada za použití vozidla 4,10 Kč za každý ujetý kilometr jízdy, Vozidlo jezdí na naftu, takže mu náležela i náhrada 33,60 Kč za spotřebované PHM, dále mu bylo proplaceno zahraniční stravné dle vyhlášky ve výši 35 eur (jednalo se o více než 18 hodinovou cestu) a dle vnitřní směrnice OSVČ mu náleželo 40% procent kapesné. Na Slovensku pobýval při jednotlivých služebních cestách např. 3 až 4 dny. Jaký kurz České národní banky má OSVČ použít při při přepočtu české koruny? Vhodné je prý použití kurzu ke dni nástupu na pracovní cestu. Je to přesně den, kdy zaměstnanec vyjel na pracovní cestu z místa pravidelného pracoviště, kdy ale zaměstnanci náleží tuzemské stravné. Anebo je to den, kdy zaměstnanec překročí hranice na Slovensko?

Jednatel s. r. o. s názvem A je zároveň zaměstnancem s. r. o. s názvem B, kde každý měsíc vykazuje jízdy pro firmu B cestovními příkazy. Firma A má automobil zařazený v majetku s. r. o. Je možné tento automobil používat i pro firmu B a vykazovat na něj cestovní příkazy? Pokud ne, tak jak nejlépe tuto situaci vyřešit?

Společnost vyšle zaměstnance na služební cestu a zajistí mu stravování. Je náklad za stravování daňově uznatelný v plné výši, v jaké ho společnost zaplatila, nebo pouze do limitu stravného, které by zaměstnanec obdržel, kdyby od společnosti stravování zajištěné neměl?

Již od roku 2007 mohou zaměstnanci v průběhu pracovní cesty spojit pracovní povinnosti se svými soukromými zájmy. Je tomu tak z toho důvodu, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, připouští přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance před nástupem výkonu práce anebo po ukončení výkonu práce. Přerušení pracovní cesty může být realizováno pouze se svolením zaměstnavatele. V praxi je většinou postupováno tím způsobem, že zaměstnanec požádá o možnost přerušení pracovní cesty a zaměstnavatel tento požadavek buď akceptuje, nebo zamítne. Pokud zaměstnavatel žádosti zaměstnance nevyhoví, pracovní cesta nemůže být přerušena.

V případě pracovní cesty nebo cesty mimo pravidelné pracoviště zaměstnance mohou nastat různé situace ve vztahu k pracovní době. Jednou z nich je případ, kdy zaměstnanec má sice rozvrženu pracovní dobu, ovšem práci (typicky z důvodu cestování) nevykonává. Základní informace Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě (nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště) jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do rozvržené pracovní doby zaměstnance, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele. Pokud je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou či platem, jedná se o netypickou situaci, kdy zaměstnanci za takovouto neodpracovanou pracovní dobu přísluší mzda či plat (a nikoli náhrada mzdy či platu, jak je u překážek v práci obvyklé), respektive se zaměstnanci mzda či plat nekrátí. Pokud zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, tj. zejména pokud je odměňován úkolovou mzdou, pak má za dobu takovéto překážky v práci na straně zaměstnavatele právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku zaměstnance. Za dobu strávenou na pracovní cestě v pracovní době výkonem práce přísluší zaměstnanci běžná mzda či plat. Za dobu výkonu práce mimo rozvrženou pracovní dobu pak navíc příplatek či náhradní volno za práci přesčas. Pokud zaměstnanec čas mimo rozvrženou pracovní dobu tráví na cestě (a nikoli výkonem práce), nenáleží mu za takovéto časové úseky mzda, plat ani jejich náhrada; má právo pouze na cestovní náhrady. Překážka v práci na straně zaměstnavatele spočívající v době strávené na pracovní cestě, která spadá do směny, jinak než prací, se považuje pro účely práva na dovolenou za výkon práce bez omezení. Příklad: Zaměstnavatel v cestovním příkazu určí, že zaměstnanec má na pracovní cestu vyjet v 7.30, na místo dorazí v 9.30. Práci koná od 9.30 do 16.00, zpět na místo pravidelného pracoviště dorazí v 18.00. Pracovní dobu má rozvrženu od 8.30 do 17.00, pobírá měsíční mzdu. Zaměstnanci přísluší cestovní náhrady za dobu od 7.30 do 18.00. Doba od 8.30 do 9.30 a od 16.00 do 17.00, tedy pracovní doba, ve které zaměstnanec nevykonával práci, je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, za kterou se zaměstnanci měsíční mzda nekrátí. Za dobu od 9.30 do 16.00 náleží zaměstnanci běžná mzda.

Rádi bychom zpracovávali cestovní příkazy výhradně elektronicky. Znamená to, že všechny doklady za výdaje související s pracovní cestou by zaměstnanci skenovali do počítače, originály by se nearchivovaly. Nevíme si ale rady se situací, kdy část dokladů za použití MHD má špatně viditelné označení datumu a času a při skenování tento údaj není vůbec viditelný. Je možné že v případě, kdy na dokladu není viditelné datum a/nebo čas, bychom postupovali jako při ztrátě dokladu, kdy je možné dle zákona o cestovních náhradách takový doklad přesto uznat? Ovšem doklad by nebyl ztracen, byl by naskenován k příslušné pracovní cestě, pouze by nebyla možnost prokázat souvislost s touto konkrétní pracovní cestou? Stačilo by prohlášení zaměstnance, že takovou jízdenku skutečně použil? Případně jaký jiný způsob by byl pro kontrolní orgány akceptovatelný za předpokladu že nechceme, aby si sami zaměstnanci museli archivovat doklady, tedy uchovávat jejich originály? 

Zaměstnanec jede služebním autem na pracovní cestu do Prahy a přitom chce cestou zpět navštívit syna, který bydlí při trase cesty. Jak lze postupovat, aby byl postup v souladu se zákoníkem práce? Předpoklad je, že by zaměstnanec přerušil cestu, ale ve kterém okamžiku? Může přerušit až příjezdem do bydliště syna a ukončit přerušení odjezdem z bydliště? K tomu, aby se dostal do synova bydliště, musí zaměstnanec odbočit z dálnice, po které normálně jede a ujet dalších cca 5 km. Jak tuto část cesty vykázat a zohlednit skutečnost, že vlastně spotřebovává PHM pro soukromý účel? A po dobu cesty do synova bydliště, tedy do místa přerušení, by mu také běžel nárok na stravné. Prosím o radu, jak správně v popsaném případě postupovat. Dle jednoho z výkladů je nutné přerušit cestu již po ukončení pracovního výkonu - jak potom vyřešit tu část cesty, kdy zaměstnanec jede služebním autem „soukromě“? 

Jak interpretovat § 163 odst. 6 zákoník práce: „Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.“ Je možné toto ustanovení aplikovat na situaci, kdy zaměstnanec jde v obci svého bydliště vypomáhat na pobočku, přičemž místo výkonu práce (i pravidelné pracoviště) má v jiné obci? Tzn. že by mu v takovém případě náleželo stravné jen za dobu práce na pobočce a za cestu na pobočku nikoliv? Měl by pak nárok na jízdné při přesunu z domova na pobočku? Nebo výše zmíněné ustanovení není možné na tento případ aplikovat (a na jaké situace se tedy ustanovení vztahuje)? Doplňující otázka k dotazu DAUCID 23547 Vyslání na pracovní cestu do místa bydliště Jednalo se mi především o konkrétní situaci, kdy zaměstnanec vypomáhá na pobočce firmy ve městě, ve kterém zároveň bydlí. Pochopila jsem správně, že tedy za dobu cesty z a do konkétního místa pracovního výkonu zaměstnanci v tomto konkrétním případě stravné nenáleží?

Jsme rozpočtová organizace, uvedená v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Na pracovní cestu vysíláme servisní skupiny služebními vozidly. Pokud řidič (náš zaměstnanec) zaviní dopravní nehodu (bez úmyslu, alkoholu, návykových látek), při které dojde ke zranění členů servisní skupiny, členům servisní skupiny vznikne pracovní úraz. Organizace jim (mimo řidiče) nahradí škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem. Organizaci vznikne škoda na vozidle a škoda v důsledku náhrady újmy způsobené pracovními úrazy členů servisní skupiny, jejichž náhradu bude požadovat na řidiči. Může organizace v tomto případě požadovat na viníkovi (řidiči) náhradu škody (na majetku a na zdraví) vyšší, než stanovuje zákoník práce - čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku? Mohou přepravované osoby požadovat náhrady po řidiči?

Musí se na cestovním příkazu vyplňovat počátek a konec pracovního výkonu? Jsme střední škola.

Může zaměstnanec pro vykonání pracovní cesty (zaměstnavatelem je PC uskutečněna vlastním vozidlem schválena) použít vlastní soukromé vozidlo, které nemá havarijní pojištění? Pokud nemůže, kde je tato povinnost o nutnosti havarijního pojištění v právních předpisech zakotvena v návaznosti na použití soukromého vozidla pro účely pracovní cesty?

Zaměstnanec naší firmy pojede na pracovní cestu automobilem, který nevlastní, ale má ho od známého bezplatně půjčeno. Můžeme u takového vozidla proplatit zaměstnanci cestovní příkaz? Naše firma zaplatí silniční daň za jednotlivé dny. Plyne nám jako zaměstnavateli nějaká zodpovědnost v případě, že zaměstnanec automobil nabourá? 

Jediný jednatel v s. r. o., nemá uzavřenou žádnou smlouvu se s. r. o., nic mu není vypláceno. Jel na veletrh do Itálie související s činností firmy, zaplatil vstupenky, ubytování + poplatek, mýtné. Může si tyto doklady dát s. r. o. do nákladů?

Zaměstnanec vyjíždí na služební cesty na Slovensko. Jakým kurzem může vyúčtovat? V s. r. o. používáme pevný měsíční kurz. Může i on vyúčtovat pevným měsíčním kurzem? Bylo by to pro nás nejjednodušší. 

Zaměstnanec odjel v pátek na pracovní cestu, která byla po dohodě s nadřízeným přerušena, protože v místě pracovního výkonu chtěl navštívit rodinu. Cesta byla přerušena od ukončení pracovního výkonu v pátek do odjezdu vlaku v neděli. Má zaměstnanec nárok na úhradu jízdného a má nárok i na stravné za dobu od konce přerušení cesty do jejího skutečného ukončení? Jak se určí výše jízdného k proplacení, aby byla splněna podmínka, že uhrazené jízdné nesmí být vyšší, než kdyby cesta přerušena nebyla?

Pokud zaměstnanec letí na zahraniční pracovní cestu na Island a přesedá v jiné zemi, jakou sazbu pro stravné které země použiji? Odlet z Prahy je ve 13:25 - přílet 15:50 Barcelona, odlet 18:25 Barcelona - přílet 21:00 Reykjavik. Beru celou cestu sazbou pro Island s o určením pásma časem odletu ve 13:25? Zohledňuji časy v zemi i u přesedání na letišti? Jak by se postupovalo, kdyby byl zaměstnanci v Barceloně let zrušen a odletěl až následující den např. v 8 hod ráno do Reykjaviku, tedy Praha 13:25 - 15:50 Barcelona, zrušení let a následující den 8:00 - 10:25 Reykjavik? Jakou sazbu země použiji pro který den?

Naše pracovnice byla poslána na zahraniční pracovní cestu - letecky. Z místa bydliště ji na letiště dovezl manžel a po skončení pracovní cesty pro ni opět dojel: - cestovní příkaz se vystaví na jméno zaměstnankyně - proplatí se vlastně 4 cesty mezi bydlištěm zaměstnankyně a letištěm, náklady budou daňově uznatelné - je tento postup správný, i když je jasné, že neřídila zaměstnankyně? 

Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu do USA, při cestě je jeden přestup v Evropě (cca dvě hodiny) a ještě jeden přestup v USA (také cca dvě hodiny). Pracovník vyráží dne 17. 10. 2018 (středa) svým automobilem v 2:00 (ráno) na letiště do Prahy, kdy let podle letového řádu odlétá přesně v 6:00. Přílet do cílové země je v 17:28 tamního amerického času (v ČR je čas 00:28 dne 18. 10. 2018). Návrat pracovníka je dne 21. 10. 2018 (neděle), odlet z USA podle letového řádu je v 17:55 amerického času (opět je jeden přestup v USA cca 2 hodiny a jeden v Evropě cca 2 hodiny), přílet do Prahy je v 17:30 českého času, předpokládáme, že cca 20:00 bude pracovník zpět. Můžeme zaměstnanci poskytnout zároveň i kapesné? Pokud bude poskytnuto kapesné a zároveň bude zaměstnanci kráceno stravné za každé bezplatně poskytnutí jídlo např. o 5 %, počítá se částka kapesného z částky před krácením nebo až po krácení o bezplatně poskytnuté jídlo?

Zaměstnanec používá ke služebním cestám za účelem různých jednání s obchodními partnery automobil zapsaný v technickém průkazu jako "nákladní automobil skříňový". Hmotnost vozidla je 2520 kg a má dvě nápravy. Je možné na nákladní vozidlo zaměstnance uplatnit cestovní náhrady? Dle zákona o silniční dani je poplatníkem zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo přípojného vozidla, ale jak je to s nákladním automobilem?

Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba?