Práce na dohodu - strana 11

Zaměstnankyně pracuje na dohodu o provedení práce, ve smlouvě není sjednáno, kolik hodin bude pracovat v týdnu. Pokud odpracuje celý měsíc 157,5 (tzn. 7,5 ráno * 21 dní) + 2 hodiny odpoledne (5x za měsíc po 2 hodinách odpoledne), jsou tyto hodiny považovány za přesčas? Jak se posuzuje přesčas u dohody o provedení práce a pracovní činnosti?
Vydáno: 30. 06. 2017
V případě, že zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na dani, může ji uplatnit jak u DPP, tak u hlavního pracovního poměru? Příjmy z obou má ve stejném měsíci. 
Vydáno: 23. 06. 2017
Dcera má několik zaměstnavatelů, pro které pracuje na základě DPP různě během měsíce. Práci nikdy nevykonává pro více zaměstnavatelů současně. Nicméně je můj názor správný, že prohlášení poplatníka může podepsat (a uplatňovat slevu) pouze u jednoho z nich a z odměn od těch ostatních zaměstnavatelů musí platit srážkovou daň? Má také jednu DPČ a zde se uplatňuje zálohová daň - může tedy aspoň u této odměny uplatnit slevu na studenta? Je možné v rámci ročního zúčtování daně z příjmu dosáhnout na vrácení nějaké částky? 
Vydáno: 22. 06. 2017
Jsme v.o.s. a chtěli bychom od července zaměstnat OSVČ (elektrotechnik) na DPP jako správce budovy, měsíční příjem cca 9.000 Kč. Chci se zeptat, jestli je to možné, nebo jestli to má nějaká úskalí - neradi bychom mu zkomplikovali život. Náplň práce - správce budovy (drobné opravy, údržba), HM 9.000 Kč, srážková daň (bez podepsaného Prohlášení), počet odpracovaných hodin max. 300 ročně. Poté mu vystavíme Potvrzení o příjmech a to si může dát ke svému Daňovému přiznání. Je to tak v pořádku? Jde mi hlavně o to, jestli když je OSVČ elektrotechnik, může mít dohodu jako správce budovy, ale samozřejmě i ostatní náležitosti - abychom s tím potom my, nebo on neměli problémy.
Vydáno: 07. 06. 2017
  • Článek
Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...
Vydáno: 29. 05. 2017
Kvůli dotacím na projekty bychom s jedním zaměstnancem potřebovali uzavřít dvě dohody o provedení práce, protože se účetně musí vést odděleně náklady na každý projekt zvlášť a potřebovali bychom přehledně rozdělit mzdové náklady. Zaměstnanec by během roku měl dvě DPP sice na stejnou činnost, ale v každé dohodě by bylo přesně uvedeno, o jaký projekt se jedná. Projekty se liší zaměřením, specializací, takže by to nebyla úplně shodná činnost. Zaměstnanec by tak jako tak tuto práci vykonával, kdyby to ovšem nebylo potřeba kvůli dotacím na projekty, byly by uzavřena jen jedna DPP. Jednalo by se vždy o dohody nad 10 000 Kč, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, odpracované hodiny by se evidovaly zvlášť. Lze to tak vůbec nastavit, nebo to není správné a obhajitelné?
Vydáno: 25. 05. 2017
OSVČ chce po dobu prázdnin zaměstnat na dohodu o provedení práce svého 15letého syna. Může vůbec takto mladý student pracovat (končí základní školu) a může podepsat prohlášení k dani nebo jsou nějaká jiná omezení?
Vydáno: 10. 05. 2017
Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele poloviční úvazek (pracovní smlouva) a dohodu o provedení práce do 10 000 Kč. Pro účely daně z příjmy se tyto dva příjmy vždy v rámci měsíce sčítají, je to tak? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Obojí pojištění se odvádí opravdu pouze z polovičního úvazku? Nenavyšuje se to o částky z dohody o provedení práce? 
Vydáno: 04. 04. 2017
  • Článek
Dohoda o provedení práce Dohoda o provedení práce (DPP) je pracovněprávním institutem upraveným v § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. DPP jsou vedle pracovního poměru a dohod...
Vydáno: 03. 04. 2017
  • Článek
Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.
Vydáno: 03. 04. 2017
Společnost s. r. o. uzavřela smlouvu s hercem o jeho zastupování. Herec je OSVČ. Herec bude fakturovat zastupující společnosti určitou část za své výkony a bude to jeho zdanitelný příjem. Může být herec zaměstnancem této společnosti a pod její hlavičkou také pracovat a ona mu vyplácet sjednanou měsíční mzdu? Společnost bude fakturovat jeho výkony pro divadla, televizi apod.
Vydáno: 22. 03. 2017
Mám vlastní s.r.o. – jediný společník a zároveň jednatel. Chtěl bych zaměstnat svoji přítelkyni, které je v současné době na rodičovské dovolené, na DPČ na pozici administrativní pracovník. Pracovní doba by byla 2x týdně 2 hodiny a fixní měsíční odměna by byla 2 499 Kč. 1. Jedná se v tomto případě o zaměstnání malého rozsahu? 2. Bude se platit sociální a zdravotní pojištění? Předpokládám, že nikoliv, když nebyla překročena rozhodující částka a zdravotní pojištění v současnosti platí stát z důvodu rodičovské dovolené.  3. Je třeba nahlásit zaměstnance na OSSZ a zdravotní pojišťovně, když nebyla a ani nebude překročena rozhodující částka 2 500 Kč?
Vydáno: 10. 03. 2017
Může podnikatel, fyzická osoba, zaměstnat svoji manželku na dohodu o provedení práce?
Vydáno: 08. 03. 2017
Členská schůze družstva, které není bytovým a spravuje zbytkový majetek, přijala usnesení o pověření člena družstva, který je v důchodu, údržbou - sekáním zahrady - spolu s pevně stanovenou výší odměny za tuto dobrovolnou činnost. Představenstvo družstva nyní podmiňuje výplatu odměny na podpisu dohody, jako zaměstnance družstva. 1. Lze přijaté usnesení členské schůze považovat za nepsanou dohodu? 2. Lze vyplatit odměnu na pokladní výdajový doklad, ke kterému bude přiložena kopie dotyčného usnesení členské schůze (zápis ze schůze) a výpis s daty provedené údržby (dotyčný člen družstva nemá bankovní účet)? 3. Může představenstvo bez souhlasu členské schůze najímat zaměstnance?
Vydáno: 08. 02. 2017
  • Článek
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují svým charakterem – nejen ve zdravotním pojištění – značně specifickou problematiku. Ve zdravotním pojištění existuje na straně jedné návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění, a to výší částky rozhodné pro účast na pojištění, na straně druhé má zdravotní pojištění samostatnou právní úpravu týkající se plnění oznamovací povinnosti.
Vydáno: 30. 01. 2017
  • Článek
Právní úprava náhrady mzdy při DPN Ustanovení § 192, 193 a 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další navazující ustanovení ZP - §...
Vydáno: 02. 01. 2017
Pracovník je zaměstnán v rámci EU, místo výkonu práce je SRN, "z domu" vypomáhá ve firmě v ČR - příležitostné programátorské práce. Je možné v ČR použít dohodu o provedení práce do 10 000 Kč s podepsaným prohlášením nebo s odvodem srážkovém daně?
Vydáno: 31. 10. 2016
  • Článek
Zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má (nejen) ve zdravotním pojištění svá četná specifika, kdy pro vznik zaměstnání a navazující placení pojistného musejí brát zaměstnavatelé v úvahu zásadně výši příjmu zúčtovaného na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, jak je dále uvedeno.
Vydáno: 26. 08. 2016
Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Musí mít vstupní lékařskou prohlídku, případně periodickou prohlídku i zaměstnanec, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? Jedná se např. o výkon práce dohledu nad žáky, učitele, uklízečky.
Vydáno: 29. 01. 2016
  • Článek
Pokud budeme hledat ve zdravotním pojištění opravdu problémovou oblast, pak nesporně bude tímto tématem odvod pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ. Proto musejí zaměstnavatelé pečlivě dbát na to, aby při výpočtu a odvodu pojistného důsledně postupovali podle zákona.
Vydáno: 22. 01. 2016