Otázky a odpovědi - strana 22

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad). 
Vydáno: 16. 01. 2018
Pokud má student IČO, ale příjem měl pouze z dohod o vykonání práce (celkem 22 000 Kč za rok), jako živnostník nevykázal žádnou fakturaci. Musí podávat daňové přiznání a musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu? A musí platit nějaké zálohy na sociální a zdravotní pojištění?
Vydáno: 03. 01. 2018
Podpůrčí doba otcovské poporodní péče činí 7 kalendářních dní, bude i 7 kalendářních dní proplaceno? Na příklad: 1) Pravidelná pracovní doba je pondělí-pátek - proplaceno bude tedy pouze 5 dní, nebo celý týden až do neděle, tedy 7 kalendářních dní? 2) Pracovní doba pondělí-sobota - kolik dní bude proplaceno zde? 
Vydáno: 29. 11. 2017
Zaměstnanec má 1. stupeň invalidního důchodu, jak je to s platbou sociálního pojištění? Pokud nepracuje, musí být placeno sociální pojištění? Pokud by chtěl sám si platit, z jakého základu se počítá?
Vydáno: 31. 10. 2017
Nárok na dovoelnou u nás je 25 dnů za rok. Pracovní poměr od 1. 1. 2017 do 16. 10. 2017, nemoc od 18. 4. a dosud trvá. Kolik dnů budu krátit z důvodu nemoci? 
Vydáno: 27. 10. 2017
Odměna člena dozorčí rady se správně daní dle § 6 ZDP, a podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění? 
Vydáno: 23. 10. 2017
Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?
Vydáno: 16. 10. 2017
Dobrý den, zaměstnavatel a zaměstnanec se v měsíci září dohodli na neplaceném volnu. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci nepůjde žádná mzda, nebude v tomto měsíci odvedena daň ze mzdy ani sociální pojištění. Jak je to ale se zdravotním pojištěním? Musí zaměstnavatel odvést za zaměstnance zdravotní pojištění do minima zdravotního pojištění? Musí následně toto pojištění zaměstnanec zaměstnavateli zaplatit anebo se můžou dohodnout, že nic platit nebude. Jak by byly tyto varianty zaúčtovány? 
Vydáno: 27. 09. 2017
Je-li se zaměstnancem podepsaná dohoda od 1. 2. 2017 do 31. 12. 2017, mzdu má každý měsíc do 10 000 Kč, nikdy víc, ale za ten rok to bude třeba 15 000 Kč, není nutné zaměstnance přihlašovat na zdravotní a na sociální, anebo ano? 
Vydáno: 25. 09. 2017
Zaměstnankyně má smlouvu na dobu neurčitou. Od 10. 8. 2012 do 21. 2. 2013 byla na mateřské dovolené, 22. 2. 2013 - 29. 5. 2015 rodičovská dovolená s prvním dítětem, s druhým dítětem od 30. 5. 2015 do 31. 12. 2015 mateřská dovolená, od 1. 1. 2016 do současnosti. Má zaměstnavatel povinnost držet pracovní místo, popř. nabídnout jí jiné místo?
Vydáno: 06. 09. 2017
Zaměstnanec má již vyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel souhlasí, že v případě nutnosti může čerpat neplacené volno. Je určeno, kolik max. dnů ročně může takto zaměstnanec čerpat? Jak se čerpání neplaceného volna projeví při výpočtu mzdy (soc. poj., zdrav. poj,...)?
Vydáno: 18. 08. 2017
Náš syn (OSVČ, student na VŠ, 21 let) se stane společníkem v naší společnosti (bez právní subjektivity). Kolik si může maximálně vydělat za rok, aby nemusel platit ani sociální ani zdravotní pojištění? Anebo taková minimální hranice neexistuje a tyto dvě pojištění musí platit? 
Vydáno: 03. 08. 2017
Fyzická osoba-OSVČ měla v roce 2016 příjmy v ČR (1-6) a v EU (7-12). Daňové přiznání podává v ČR. K příjmům v ČR a z EU uplatní paušální výdaje. Zahraniční příjmy a výdaje zahrne do přehledu pro zdravotní a sociální pojištění. V období od 7 do 12/2016 neplatila zálohy na ZP a SP. Počet měsíců, v nichž pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ pro ZP je 6 nebo 12? Ve vztahu k OSSZ je SVČ v zahraničí považována za hlavní nebo vedlejší? 
Vydáno: 31. 07. 2017
Kdo má nárok na "otcovskou" dovolenou? Od kdy může nastoupit otec na dovolenou? Jaká výše z čeho se počítá výše "otcovské" dovolené?
Vydáno: 27. 07. 2017
Jediný jednatel i společník s. r. o. v jedné osobě odchází do starobního důchodu, ale bude dále vykonávat funkci jednatele. Má sepsanou smlouvu o výkonu funkce jednatele, kde je uvedena odměna 2 400 Kč měsíčně. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění, i když ho za něj jako za důchodce už bude hradit stát? 
Vydáno: 21. 07. 2017
Mám otázky ohledně dohody o pracovní činnosti. 1)    Pokud je částka vyplacená na základě dohody o pracovní činnosti menší než 2 500 Kč, jedná se o "zaměstnání malého rozsahu", je to tak? Tento pojem se používá pouze v souvislosti s dohodou o pracovní činnosti nebo může jít i o jinou situaci? 2)    Je rozdíl, zda-li je dohoda o pracovní činnosti uzavřena s běžným zaměstnancem nebo s jednatelem firmy? Konkrétně mi jde o situaci, že když odměna je menší než 2 500 Kč, zaměstnanec potom neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Slyšela jsem, že u jednatele je to jinak, že sociální v tomto případě neodvádí, ale zdravotní ano, je to pravda? 3)    Pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více dohod o pracovní činnosti, příjmy z nich v jednotlivých měsících se z hlediska odvodu zdravotního i sociálního pojištění sčítají? To znamená, že když v součtu jsou příjmy 2 500 Kč nebo více, odvádí se z nich zdravotní i sociální pojištění? 4)    A sčítají se příjmy z "dohody o pracovní činnosti" nebo ze "zaměstnání malého rozsahu"? V publikaci M. Hnátka se píše, že pokud si na jednu dohodu o pracovní činnosti zaměstnanec vydělá přes 2 500 Kč a na druhou např. jen 2 000 Kč, tak v prvním případě se prý bude jednat o "ostatní zaměstnání" a ve druhém případě o "zaměstnání malého rozsahu". Sociální pojištění by se mělo podle autora odvést jen z toho prvního příjmu. Je to tak?
Vydáno: 18. 07. 2017
Společnost s. r. o., má zaměstnance, který je v pracovní neschopnosti, 5. díl o ukončení dočasné pracovní neschopnosti donesl až po dvou týdnech po ukončení PN, za tuto dobu má neomluvenou absenci (máme s ním ukončený pracovní poměr), vyměřovací základ má 0 Kč, co se týče zdravotní pojištění za dobu neomluvené absence,  musí být odvedená poměrná část minimální mzdy (MM), a to tak, že zaměstnanec uhradí zdravotní pojištění zaměstnavateli a pak zaměstnavatel tuto částku odvede zdravotní pojišťovně (dále ZP)? Co, kdy zaměstnanec nezaplatí zaměstnavateli (má oddlužení), pak zdravotní pojišťovna bude vymáhat po zaměstnavateli jak částku, tak i penále, je to tak? Druhý dotaz zní: krácení dovolené - strhne se pouze počet dní nebo i částka ze mzdy (sociální a zdravotní pojištění a daň z dovolené)?
Vydáno: 06. 07. 2017
Klientka byla zaměstnána několik let do 30. 9. 2016. Od 12. 10. 2016 je OSVČ a hradí si nemocenské pojištění. Od 1. 7. 2017 by měla znovu nastoupit do zaměstnání a při tom by nadále podnikala a hradila si nemocenské. Před pár dny zjistila, že je těhotná. Momentálně je asi ve třetím měsíci. Bude mít nárok na peněžitou podporu v mateřství pouze z podnikání, nebo tím, že bude znovu od 1. 7. zaměstnána, tak splní i podmínku pro přiznání mateřské ze zaměstnání? A může pobírat mateřskou ze zaměstnání i podnikání? 
Vydáno: 27. 06. 2017
Může otec nastoupit na mateřskou dovolenou nebo až na rodičovskou dovolenou? Může souběžně mít u stejného zaměstnavatele další pracovní poměr, když z toho původního čerpá rodičovskou dovolenou? 
Vydáno: 21. 06. 2017
Chceme přijmout do hlavního pracovního poměru studenta, který je ve školním roce 2016/2017 studentem 4. ročníku středního odborného učiliště, závěrečnou zkoušku bude dělat až v září. 1) Pokud se studentem uzavřeme pracovní smlouvu od 1. 7. 2017, znamená to, že od července za něj již není plátcem pojistného stát? Do hromadného oznámení zaměstnavatele napíšeme jen kód P nebo i kód F? Uvede se datum 1. 7. 2017, ačkoliv zaměstnanec začne pracovat 3. 7. 2017, protože 1. 7. 2017 byla sobota? 2) Pokud uzavřeme pracovní poměr od 3. 7. 2017, je za studenta stát plátcem pojistného ještě v červenci? Do hromadného oznámení zaměstnavatele uvedeme kód P a G k 3. 7. 2017 a kód F k 31. 7. 2017?
Vydáno: 14. 06. 2017